… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




V Prostějově nebyl festival, ti rabíni byli skuteční 4.79/5 (95.79%) 19 ohodnocení

Rabínská vizitace v Prostějově, foto Statutární město Prostějov

Rabínská vizitace v Prostějově, foto Statutární město Prostějov

Dnes již není žádným tajemstvím, že na území České republiky před 2. světovou válkou žilo mnoho židů. Sdružovali se v komunitách – židovských obcích, ty navazovaly na staré a zakořeněné židovské pospolitosti, které svůj život vedly podle svých pravidel a podle toho co všechno jim přímá vrchnost dovolila a jak se k nim stavěli panovníci. Po roce 1939 mizeli židé do nacistických koncentračních či vyhlazovacích táborů anebo přímo do polských ghet, kde je čekal stejný osud jako v koncentračních táborech.Většinová společnost tuto skutečnost přijímala tu s politováním, tu lhostejně a někdy dokonce se souhlasem. Konec konců židé byli vždy tak trochu cizí element. Zůstal po nich ale majetek a ten se vždy hodí. A takový Prostějov bylo město bohaté, kde bohatli i židé a zbylo toho po nich dost. Také ten nešťastný hřbitov. Židé mají totiž takový zvyk, který berou vážně, že jakmile své mrtvé jednou pohřbili a položili na něj náhrobní kámen, už se s ním nesmí hnout. Některé  hřbitovy kupodivu přežili všechny totality a i časy svobody. Jsou města, která se s pozůstatky po židovských komunitách vyrovnala se ctí a také tím získala určitou popularitu  jako například Třebíč, Jičín, Mikulov, Boskovice a další. Jsou jiná města, která se jaksi spíše distancují. Mezi ně patří i Prostějov i když nelze vyloučit, že situace se změní. Bývalé synagogy slouží jiným církvím,  nový židovský hřbitov si židé sami upravili a starají se o něj. Špalíček slouží městu jako výstavní prostor kde se právě nyní koná výstava o starém hřbitově, který se dostal do centra mediálního dění. Je to skoro škoda, že teprve negativní reklama obrátila pozornost k tak významnému městu s bohatou židovskou historii.  Proč není zmíněno, že v Prostějově nějakou dobu pravděpodobně žil a vyučoval i slavný Maharal, čili legendami opředený vrchní moravský, pražský a poznaňský rabín Jehuda Leva ben Becalel.  Ten také v Prostějově 27. září 1587 podepsal statuta židovské obce v Prostějově. Není-li to pěkné historické zviditelnění židovské přítomnosti v Prostějově? Mnohem později přišel do Prostějova jako vrchní rabín také syn slavného Šmuela Šmelke Horovitze, rabín Cvi Jehošua Horowitz zvaný též Jehošuele ha Charif (Jehošua břitkého rozumu) a zde před 200 lety zemřel a byl pochován. O situaci kolem hřbitova a hrobu se lze podrobně dočíst na internetových stránkách prostějovské radnice. Vše tak zvaně z první ruky, včetně fotodokumentace. Pro  mnohé je ale pohodlnější číst upravené články v denním tisku. Ono je také snadné se dojímat nad pěknými fotografiemi z jeruzalémské či new yorské  ortodoxní čtvrti, ale když titíž lidé přijedou do Čech či na Moravu, tak jsou poněkud rušivý element, neboť se po představení nepřevléknou do civilu, ale trvají na svých tradicích (na rozdíl od aktérů na festivalech židovské kultury). Všem kdo situaci řeší bych doporučovala jako povinnou četbu knihu Jiřího Langra – Devět bran, pak snad pochopí, že chasidské příběhy je třeba řešit do hloubky, ve vzájemné úctě, s humorem tak, aby bylo učiněno tradici zadost, aniž by byla poškozena něčí práva. Ale na druhou stranu  nelze schovávat za nařízení a předpisy neochotu spolupracovat a projevit pochopení.  Také by jistě nebylo od věci se poradit s třebíčskými, kteří si svých židovských památek velmi hledí a dostali se s nimi až do UNESCA. Rabín Horowitz tam také působil. Možná by také bylo záslužné studovat díla řečeného rabína Horowitze Chidušej Ha ribaš a Smichat Moše, nelze vyloučit,  že odpověď na současnou situaci lze nalézt právě tam.

untitled

Z výstavy v Muzeu Prostějov foto autorka

Zdroje Wikipedia

Cesta Života Rabi Jehuda Ben Becalel 1525-1609 – kol. Academia Praha 2009

HebrewBooks.org

Starý židovský hřbitov v Prostějově kulturní památkou

Židovský Prostějov – fotoblog Lenky Hoffmannové

 

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Srpen 2016
Po Út St Čt So Ne
« Čvc   Zář »
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031  
Archiv