… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Paraša VAJECE (Gn 28,10-32,3) 5.00/5 (100.00%) 7 ohodnocení

וַיֵּצֵ֥א יַֽעֲקֹ֖ב מִבְּאֵ֣ר שָׁ֑בַע dreamstime_xs_2154428228,10 – Jákob vyšel z Beer-ševy.

Komentátor Rabi Šelomo Jicchaki (Raši, 1040-1105) vysvětluje počátek paraši takto: Bylo by přece správné prostě napsat: „Jákob se vydal do Charánu“. Proč začátek paraši hovoří o jeho odchodu z Beer-ševy? To nás má upozornit na skutečnost, že odchod spravedlivého člověka-cadika z jakéhokoliv místa zanechává stopu. To jest, všichni tam žijící naráz pociťují jakousi prázdnotu, neúplnost. Je cítit, že místu chybí onen cadik. Pokud spravedlivý žije ve městě, již svou přítomností zvyšuje jeho krásu, lesk a velkolepost. Podobně je tomu i s městy a místy, kde pouze žili a působili velcí učenci a cadikové, případně jsou tam pohřbeni. Například pro velké množství učenců a spravedlivých rabínů, kteří tam po staletí působili, se dostalo Praze čestného přídomku Město a matka Izraele – עיר ואם בישראל. Nebo například díky učencům a jejich žákům, kteří působili na mnoha vilenských ješívách, zvláště pak působení vynikajícího učence, gaona rabi Elijáhů (1720-1797), se Vilnijus nazýval litevským Jeruzalémem – ירושלים דליטPodobně je tomu i s Berdičevem, díky rabi Levi Jicchakovi,s Braclaví, díky rabi Nachmanu a s městem Medžibož, díky Baal Šem Tovu, atp. Proč se zde uvádí „וַיֵּצֵ֥א יַֽעֲקֹ֖ב מִבְּאֵ֣ר שָׁ֑בַע – Jákob vyšel z Beer Ševy…“, když u Abrahama se neuvádělo, že „מחרן ויצא אברם – Abram vyšel z Charánu….“? Odchod spravedlivého z určitého místa zanechá pocit prázdnoty v onom místě. Jákob žil blízkosti Izáka a Rivky. Poté, kdy odešel, rodiče náhle pociťovali prázdnotu a Jákob jim chyběl. Kdežto Abraham, který žil v Charánu, v pohanském prostředí, tak když odtud odešel, nikdo z jeho sousedů si toho ani nevšiml. Pohané po Abrahamově odchodu neměli pocit duchovní prázdnoty a spravedlivý jim vůbec nechyběl.(Podle bratislavského rabína Chatama Sofera, 1762-1839)

וְהִנֵּ֤ה סֻלָּם֙ מֻצָּ֣ב אַ֔רְצָה וְרֹאשׁ֖וֹ מַגִּ֣יעַ הַשָּׁמָ֑יְמָה 28,12 – „Hle, na zemi stojí žebřík, jehož vrchol dosahuje k nebesům.“

Člověk, který se nepovyšuje na ostatní, který se chová skromně „drží se při zemi – מֻצָּ֣ב אַ֔רְצָה “, časem „dosáhne nebes“, neboť v očích nebes, t.j. Všemohoucího bude takový člověk zajisté velký. A tak, jak stojí v Tóře „והנה השם נצב עליו – nad ním stojí Hospodin“, nad takovým skromným člověkem bude stále bdít Šechina. Číselná hodnota hebrejských písmen (gematrie) tvořících slovo „סולם – žebřík“ (psáno s „ו“), je 136. Stejnou číselnou hodnotu má i slovo „ממון – kapitál, peníze“. Jákobův žebřík je symbolem duchovního spojení člověk s nebesy, s Hospodinem, kdežto kapitál, peníze jsou symbolem hrubého materialismu . Jaká je tu spojitost? Jákobův סולם stojí na zemi a jeho vrchol dosahuje k nebesům. Podobně kapitál, peníze „jsou na zemi“, ale jejich prostřednictvím můžeme tvořit takové věci, dosahující k nebesům, t.j. dobročinnost -גמילות חסדים a štědře dávat almužnu potřebným – צדקה.

Proto naši učenci říkali, že spravedliví –צדיקים mají radši ממון- kapitál, peníze než své vlastní tělo „אוהבים יותר ממונם מגופם“ (traktát Sota 12a). Tento výrok zní neuvěřitelně, ale je tomu tak. Všichni ale dobře víme, že prostřednictvím peněz můžeme vykonat a napravit mnoho věcí. Kdybychom však ony finanční prostředky neměli, bylo by to nad naše fyzické síly.

Slovo „סֻלָּם֙ – žebřík“ má číselnou hodnotu 130. V Jákobově snu je žebřík stojící na zemi a jehož vrchol se ztrácí v nebesích symbolem spojení Nebes a země.

הָאָ֗רֶץ אֲשֶׁ֤ר אַתָּה֙ שֹׁכֵ֣ב עָלֶ֔יהָ לְךָ֥ אֶתְּנֶ֖נָּה וּלְזַרְעֶֽךָ – „Zemi, na níž ležíš, dám tobě a tvému potomstvu“, slibuje Hospodin Jákobovi ve snu. V příští paraše Vajišlach dostane Jákob nové jméno Jisrael. Jákobův žebřík je tudíž spojnicí mezi Bohem Izraele, zemí Izraele a národem Izraele. Jákob – Izrael je otcem dvanácti synů, z nichž se postupem času zrodí dvanáct kmenů Izraele.  Podobně i písmena tvořící název hory Sinaj – סיני mají číselnou hodnotu 130. O několik staletí později se stala hora Sinaj také spojnicí mezi Bohem Izraele, národem Izraele a Učením – Tórou Izraele, kterou Hospodin, prostřednictvím Mojžíše, daroval na Sinaji národu synů Izraele.

Jedna reakce na Paraša VAJECE (Gn 28,10-32,3)

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Prosinec 2016
Po Út St Čt So Ne
« Lis   Led »
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031  
Archiv