… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




V Ramalláhu bude ulice Fidela Castra 4.92/5 (98.33%) 12 ohodnocení

Fidel Castro a Jásir Arafát

Fidel Castro a Jásir Arafát

Ramalláh, hlavní město autonomní arabské Palestinské správy, se rozhodlo „jako projev vděčnosti“ pojmenovat ulici po kubánském komunistickém diktátorovi Fidelu Castrovi, který zemřel ve věku 90 let 25. listopadu 2016.

„Castr statečně čelil světu, palestinský lid ho obdivuje a miluje,“ uvádí se v prohlášení městské rady, citovaném latinskoamerickou židovskou tiskovou agenturou Iton Gadol. Rozhodnutí je „uznáním Castrovi podpory palestinskému lidu a bývalému vůdci OOP Jásiru Arafatovi,“ uvádí dále prohlášení s odkazem na nechvalně proslulého teroristu.

vrah a grázl, grázl a vrah

Jásir Arafar a Fidel Castro

Palestinská správa se rozkládá na části území Judeje a Samaří a dále v Pásmu Gazy a po dohodě s Izraelem autonomně spravuje život tamních Arabů. Její představitelé usilují o vznik Státu Palestina v Gaze a dále na celém území Judeje a Samaří a v části Jeruzaléma, které v letech 1948 až 1967 okupovalo Jordánsko.

Právě tzv. Východní Jeruzalém má být podle palestinskoarabských představitelů hlavním městem jejich budoucího – byť už dvakrát v letech 1988 a 2014 formálně vyhlášeného – státu. Izrael, který Jeruzalém osvobodil z jordánské okupace v roce 1967, jej celý považuje za své hlavní město, byť v minulosti palestinským Arabům nabízel dílčí ústupky. Jako hlavní město arabské autonomie tak slouží Ramalláh, nacházející se hned za hranicí Jeruzaléma.

Fidel Castro, stejně jako jiní komunističtí představitelé, podporoval palestinskoarabské nároky vůči Izraeli. Hnutí Fatáh, v jehož čele stojí „umírněný“ vůdce Palestinské správy Mahmúd Abbás, vydalo smuteční prohlášení, podle nějž byl Castro „velký vůdce a velký přítel palestinského lidu.“

Izraelsko-kubánské vztahy

Kuba hlasovala 29. listopadu 1947 proti rozdělení mandátní Palestiny na židovský a arabský stát. Nicméně po vzniku Izraele 14. května 1948 jej Kuba 14. ledna 1949 de facto uznala, v březnu 1949 hlasovala v Radě bezpečnosti pro přijetí Izraele do OSN, 18. dubna 1949 jej uznala i de iure a v květnu 1949 hlasovala pro přijetí Izraele do OSN i na Valném shromáždění.

Castro a Arafat na jednání Hnutí nezúčastněných zemí v Novém Dílí v roce 1983

Castro a Arafat na jednání Hnutí nezúčastněných zemí v Novém Dílí v roce 1983

Po nástupu Castra k moci v roce 1959 se vzájemné vztahy zhoršily. Po Šestidenní válce v roce 1967 sice Kuba s Izraelem nepřerušila vztahy, ale podpořila vojáky arabskou stranu v opotřebovávací válce v letech 1967 až 1970 i během Jomkipurové války v roce 1973. Týž rok Fidel Castro, ve chvíli kdy kandidoval do čela Hnutí nezúčastněných zemí, vztahy s Izraelem přerušil a uznal jako jediného představitele „palestinského lidu“ teroristickou Organizaci pro osvobození Palestiny. Ta byla založena za účelem zničení Izraele už v roce 1964, tedy ještě před izraelským obsazením Judeje, Samaří a Gazy v Šestidenní válce.

Fidelu Castrovi nutno přiznat, že nebyl antisemita. Kubě vládl tvrdou rukou a na popravištích a později už je v žalářích končili jeho skuteční či domnělí odpůrci bez rozdílu náboženské či národnostní afilace, včetně některých židovských účastníků neúspěšného vylodění v Zátoce sviní (Bahía de Cochinos) v roce 1961.  Castrova zahraniční politika ale byla do posledku ostře protiizraelská. Izrael se mu odměňoval tím, že ve Valném shromáždění každoročně – od roku 1992, kdy začala být předkládána – hlasoval proti rezoluci kritizující embargo USA proti Kubě.

Koncem roku 2010 Fidel Castro, který v té době již nezastával žádnou funkci, odsoudil antisemitismus a popírání holocaustu íránského prezidenta Mahmúda Ahmadinežádá a připustil, že Izrael „má právo existovat.“ V roce 2014 nicméně izraelskou protiteroristickou operaci v Pásmu Gazy neváhal označit za „palestinský holocaust“ a „nový odporný fašismus“.

Diplomatické vztahy mezi oběma zeměmi dosud obnoveny nebyly a zájmy Izraele na Kubě zastupuje zájmová sekce na kanadském velvyslanectví. Izraelští představitelé v posledních dvou letech opakovaně uvedli, že ve vhodnou chvíli bude mít Izrael zájem o obnovení vztahů, nicméně v tuto chvíli dává přednost pečlivému sledování vývoje vztahů mezi Kubou a USA a nebude žádné kroky sám iniciovat. Zlepšení vztahů s USA by také chudému ostrovu umožnilo odklon od jeho sponzorů ve Venezuele a Íránu, kteří rozvoji vztahů s Izraelem nepřejí.

Jedna reakce na V Ramalláhu bude ulice Fidela Castra

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Prosinec 2016
Po Út St Čt So Ne
« Lis   Led »
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031  
Archiv