… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Archiv pro den: ‍‍27.1.2017 - 29 Tevet 5777

images79r8cbgfTento šabat, 28. ledna je podle židovského kalendáře prvním dnem měsíce švatu, proto jej nazýváme šabat roš chodeš –- שבת ראש חודש sobota novoluní. O tomto šabatu jsou proto určité změny v synagogální liturgii. V pátek večer, kdy šabat začíná, v modlitbě amida doplňujeme „יעלה ויבוא“ pro novoluní. O šabatu v raní modlitbě šacharit v amidě doplňujeme יעלה ויבוא““. Po amidě recitujeme poloviční Halel – חצי הלל a po něm vyjmeme z aron ha-kodeš dva svitky Tóry. Z prvního předčítáme sedmi vyvolaným mužům parašu VAERA a z druhého svitku předčítáme osmému vyvolanému – maftírovi z paraši Pinchas (4. Mojžíšova 28,9-15). Maftír poté čte haftaru na novoluní z knihy proroka Izajáše 66,1-24. Po uložení svitků zpět do aron ha-kodeše se modlíme musaf na šabat roš chodeš. Ke konci dopolední modlitby také recitujeme 104 Žalm – ברכי נפשי.

Pokračovat ve čtení “Paraša VAERA (Ex 6,2 – 9,35)” »

11144613_741800245939951_370011308_oDnes, 27.1.1945 před 72 lety byl Rudou armádou  osvobozen vyhlazovací tábor Osvětim, tedy spíše to co z něj zbylo a ti, kteří tam zbyli. Z pohledu mladého člověka je mnohdy otravné poslouchat stejné příběhy o utrpení, hrůze  případně hrdinství. Možná přišel čas podívat se na historii konečně jiným pohledem, z jiného úhlu. Je sice pohodlnější sedět či postát na pietním shromáždění vyslechnout projev, trochu hudby a zasmušile odejít na teplý oběd, či večeři a zanechat tu „divnou epizodu“ za dveřmi normálního života. V současné historické konstelaci je třeba se podívat na Šoa jako na univerzitu života. Je třeba se učit a otevřít i Pandořiny skříňky, tak jak to udělala Elena Makarová, která se již více než 30 let zabývá  historii Šoa a jejím poselstvím a také  historii méně dávnou. Učitelka výtvarné výchovy z Moskvy se pro svoje další pedagogické působení inspirovala knihou Kreseb terezínských dětí, kterou jí manžel přivezl z Prahy (Ona sama do ciziny vyjet nesměla, KGB pro to mělo své důvody). Kresby z Terezína byly z pohledu pedagoga svobodnější, než kresby dětí v SSSR. Lena pochopila, že za tím je pedagogické působení a vliv vězeňkyně Terezínského gheta Friedl Dicker Brandeis. O ní v roce 1988 v tehdejším Státním židovském muzeu připravil výstavu Arno Pařík. Lena Makarová si  pod vlivem kreseb a materiálů o Terezíně kladla otázku o tom, zda k svobodě je  možné vychovat anebo zda si svobodu neseme v sobě. Otázky které si musíme klást i dnes. Morální úroveň, které se podařilo zachovat v Terezíně nám mohou pomoci i dnes dodržet etické hodnoty, tak snadno mizející  ve světě plném emocí a technologií.

Pokračovat ve čtení “3000 osudů a jeden příběh – k mezinárodnímu dni Holokaustu + video” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Leden 2017
Po Út St Čt So Ne
« Pro   Úno »
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031  
Archiv