… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Paraša ŠMINI (Lv 9,1 – 11,47) 5.00/5 (100.00%) 6 ohodnocení


וַֽיְהִי֙ בַּיּ֣וֹם הַשְּׁמִינִ֔י 9,1- Bylo pak osmého dne, tu zavolal Mojžíš Árona, jeho syny…

Paraša začíná slovesem „היה – byl“. Sloveso však je ve formě budoucího času „יהי – bude“, ale před ním stojí „ו“, které nazýváme vav consecutivum, a to mění čas slovesa z budoucího na minulý, proto: „Bylo pak osmého dne…“ Toto vav consecutivum vytváří jakousi spojnici mezi minulostí a budoucností. V minulosti jsme měli sedm pastýřů – רועים שבעה – Abrahama, Izáka, Jákoba, Josefa, Mojžíše, Árona a Davida. Osmým pastýřem, kterého v budoucnu povolá Hospodin, bude námi očekávaný Mesiáš – משיח. V našich dějinách byly pouze dvě osobnosti, které byly proroky a současně měly královské pravomoci – Mojžíš a poslední ze soudců, prorok Samuel. V budoucnosti i v osobě Mesiáše se budou snoubit vlastnosti proroka s pravomocí krále.

וַיֹּ֨אמֶר מֹשֶׁ֜ה אֶֽל־אַהֲרֹ֗ן קְרַ֤ב אֶל־הַמִּזְבֵּ֨חַ 9.7 – Áronovi pak Mojžíš řekl: Přistup k oltáři… Komentátor Raši (1040-1105) vysvětluje tento verš takto: Áron se styděl a bál se přistoupit k oltáři. Mojžíš se mu řekl: „Stydíš se? Proto jsi byl vybrán.“ „Proč se stydíš?“ Právě proto, že máš v sobě stud, byl jsi vybrán. Díky míře studu, kterou máš v sobě, jsi byl ustanoven veleknězem.
וַיִּשָּׂ֨א אַֽהֲרֹ֧ן אֶת־יָדָ֛ו אֶל־הָעָ֖ם וַֽיְבָרְכֵ֑ם 9,22– Potom pozvedl Áron ruce k lidu a dal jim požehnání. Napsáno je: יָדָ֛ו(jadó – ruku), ale čti: ידיו (jadav – ruce). To ti má ukázat, že opravdu pozvedl obě ruce ke kněžskému požehnání – ברכת כהנים, ale dal je tak těsně k sobě, že se to podobalo jakoby pozdvihl pouze jednu ruku – ו , יָדָ֛proto je to také tak v Tóře psáno. Talmudický traktát Brachot 63a uvádí: Rabi Bar Kapara se ptal: „Na které malé části Zákona závisí celé Učení?“ Odpovědí je verš z Přísloví 3,6: Poznávej Boha na všech svých cestách, on sám napřímí tvé stezky. V Mišně, v traktátu Pirkej avot-Výroky otců (3:4) rabi Šimon říkal: „Tři, kteří jedli u jednoho stolu a nepronesli nad ním slova Tóry, jako by jedli z obětí mrtvých… Avšak tři, kteří jedli u jednoho stolu a pronesli nad ním slova Tóry, jako by jedli ze stolu Božího.“ Oba tyto výroky, jeden z bible a druhý z Mišny, stručně vyjadřují zásadu filozofie židovského života a současně zdůvodňují existenci židovských stravovacích předpisů, které nazýváme kašrut, od slova „kašer – povolený, vhodný k požívání“. Poznávání Boha na všech cestách je základní koncepcí judaismu, neboť ten se neomezuje pouze synagogálními bohoslužbami o šabatech a svátcích, ale určuje veškerou činnost Žida i ve všedních dnech, ať v soukromém, veřejném nebo obchodním životě. Judaismus neumožňuje, aby z našeho života byl Bůh a jeho zákony vytěsněny. Zákony kašrutu však začínají již v První knize Mojžíšově (9,4), kde nám Hospodin jednoznačně zakazuje požívat krev, neboť v krvi se nalézá duše všech živých stvoření, včetně člověka. S tímto přísným zákazem se v Tóře setkáme ještě na pěti dalších místech. Tedy sama Tóra již dokazuje nesmyslnost a lživost tvrzení, že Židé používali krve k rituálním účelům.

V Tóře se též třikrát (Exodus 23,19 a 34,26; Deuteronomium 14,21) objevuje zákaz vařit kůzle v mléce jeho matky. Naši učitelé objasňovali zákaz tohoto pohanského obyčeje též jako zákaz směšování masité a mléčné potravy.

Celá 11. kapitola je věnovaná čistým a nečistým živočichům, které budˇsmíme jíst nebo jsou nám zakázaní.

Košer (povolené) zvíře k jídlu je sudokopytník s plně rozpolcenými kopyty a zároveň musí být přežvýkavcem. Košer zvíře musí mýt vždy tyto dva znaky společně. Příklady košer zvířat: Kráva, ovce, koza, jelen, srna, muflon, antilopa a žirafa. Co se týče žirafy, není však židovská tradice jíst žirafy, proto je též nejíme.

Produkty košer zvířat jsou také košer, například kravské, ovčí a kozí mléko. Naopak koňské nebo velbloudí mléko není košer, proto je zakázané.

Košer (povolené) ryby k jídlu jsou ty, které mají šupiny a zároveň ploutve. Mezi takové patří například kapr, pstruh, lín, štika, losos, treska, makrela, sleď, tuňák, robalo nilský (nilský okoun), sardinky, mořský vlk.

Naopak, zakázané (nekošer nebo též trejfe) ryby jsou ty, co nemají šupiny a ploutve nebo jen jeden z těchto znaků. Také produkty nekošer ryb jsou zakázány, například jeseteří černý kaviár je zakázaný. Naopak, červený (zlatý) lososový kaviár je povolen.

Nesmí se proto jíst například úhoř, jeseter, sumec a pangasius. Také jsou nekošer, tudíž zakázány všechny tzv. plody moře, například krevety, langusty, krabi, raci, chobotnice a škeble.
Z ptáků je košer všechna domácí drůbež (slepice, krůty, husy, kachny), dále pak holubi, křepelky a bažanti, kteří však musí být také jako ostatní drůbež zaříznuti podle židovských náboženských pravidel uznaným košer řezníkem – šochetem.

 

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Duben 2017
Po Út St Čt So Ne
« Bře   Kvě »
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
Archiv