Tento šabat po půstu 9. avu nazýváme Šabat nachamú neboli Šabat utěšení podle prvních slov haftary, která začíná slovy: „נַחֲמוּ נַחֲמוּ, עַמִּי – Utěšte, utěšte můj národ…“ (Izajáš 40,1). Proč prorok uvádí dvakrát slovo „נַחֲמוּ“? Vysvětlit to lze tak, že první נחמו se vztahuje k utěšení po zničení I. jeruzalémského Chrámu (586 př.o.l.) a druhé “ נַחֲמוּ“ se vztahuje k utěšení po zboření II. jeruzalémského Chrámu (70 o.l.).Slovo „ואתחנן“ má v gematrii číselnou hodnotu 515. Mojžíš se 515 krát modlil k Hospodinu, aby mu umožnil vstoupit do zaslíbené země. Hospodin vyslechl jeho prosebné modlitby, ale odvětil mu, že to není jeho soukromá záležitost, ale záležitost celého národa synů Izraele. Kdyby to byla pouze jeho osobní prosba, vyhověl by jí. Na východním břehu Jordánu, naproti Jerichu, totiž po čtyřiceti dlouhých letech končí zázračné vedení – הנהגה נסית , které představovali Mojžíš, Áron a Miriam. Za Jordánem, v Erec Jisrael mu přichází na směnu přirozené vedení – Jehošua bin Nun. V zemi Izraele bude Hospodin svému lidu pomáhat, ale národ již sám bude muset dobývat tvrdou prací svůj chléb vezdejší. Hospodin přestal sesílat manu a křepelky, se smrtí Miriam zmizela také její zázračná studna, z níž synové Izraele čerpali vodu.
Pokračovat ve čtení “Paraša VAETCHANAN (Dt 3,23-7,11)” »