… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Paraša BO (Ex 10,1-13,16) 5.00/5 (100.00%) 3 ohodnocení

Občas je dobré nahlédnout do historie a zjistíme, že pojem asimilace není pojmem zcela novým. Asimilace kulturní a náboženská probíhala již v dávných dobách. Nemusela a nemusí mít vždy za následek úplné se zřeknutí identity. V době hyksóské nadvlády v Egyptě (17.- 16. stol. př.o.l.) se stal Josef jedním z nejvyšších a nejvlivnějších úředníků-ministrů na faraónově dvoře. Podobně, jako hyksóský faraón přijal vnější znaky egyptské kultury a oblečení (Gn 41,42), hovořil starou egyptštinou (Gn 42,23). Nebylo mezi ním a ostatními Egypťany rozdílu. Podobně ani později Mojžíš, který byl vychován na faraónově dvoře, se vnějškem neodlišoval od egyptských aristokratů. Jitrovy dcery říkají: „Nějaký Egypťan nás osvobodil z rukou pastýřů“ (Ex 2,19).

Také v posledních dvou stoletích se mnoho Židů snažilo o to, připodobnit se nežidovskému okolí. Velký učenec, filozof a židovský osvícenec Moses Mendelssohn (1729-1786), který viděl ideál v občanské rovnosti práv a povinností Židů ve většinové nežidovské společnosti. Jeho slova byla: „Doma buď Židem a na ulici Němcem.“ Doma a v synagóze buď věrný Zákonu a odvěkým tradicím, ale mimo židovské společenství buď podobný vnějším vzhledem, jazykem a chováním tvým nežidovským spoluobčanům. Později, v 19. století bylo mnoho Židů-asimilantů, kteří prohlašovali, že „my nepotřebujeme žádný Jeruzalém, máme svou Prahu / Berlín“. Právě v Německu dosáhli Židé nejvyšší míry emancipace. V některých německých knížectvích měli Židé základní občanská práva ještě před Francouzskou revolucí (1789). Německo, tzv. Výmarská republika (1918-1933) byla pro mnoho Židů „zaslíbenou zemí“, kde dokonce členem vlády byl židovský ministr zahraničí Walther Rathenau. Ještě jsou mezi námi pamětníci, kteří si pamatují, že během jediné lednové noci roku 1933 se vše otočilo o 180 stupňů. Z demokratické republiky se stal nacistický Reich, kde právě Židé byli předurčeni k fyzickému zničení. Nejen tam, ale všude, kam vstoupila noha nacistického vojáka.Každý z nás ví nebo by měl vědět, že che-li se Žid zcela asimilovat, nikdo mu nebude bránit, možná naopak. Když však bude Žid tak asimilovaný, že se bude cítit stoprocentním Čechem, Němcem, Francouzem, najde se vždy někdo, kdo mu velmi bolestně připomene, že je prostě Židem.

וּלְמַ֡עַן תְּסַפֵּר֩ בְּאָזְנֵ֨י בִנְךָ֜….. וִֽידַעְתֶּ֖ם כִּֽי־אֲנִ֥י ה‘ 10,2 A ty abys mohl vypravovat svým synům i vnukům….a poznáte, že já jsem Hospodin. Jestliže budete vštěpovat do srdcí vašich synů a vnuků poznání o velikosti Boha, vaše úroveň židovské vzdělanosti bude stále vyšší a vyšší a budete stále více poznávat Boha – „a poznáte, že já jsem Hospodin“. (podle knihy תולדות אדםrabiho Jehošui z Ostrowa, zemř. 1873)

וַיֹּ֣אמֶר מֹשֶׁ֔ה בִּנְעָרֵ֥ינוּ וּבִזְקֵנֵ֖ינוּ נֵלֵ֑ךְ 10,9– Mojžíš odvětil: „Půjdeme se svou mládeží i se starci….“ Faraón byl ochoten souhlasit s tím, že dospělí vyjdou z Egypta, jak se uvádí v 11. verši: „Vy muži si jděte a služte Hospodinu…“ Egyptský vládce si chtěl však děti a mládež synů Izraele ponechat v Egyptě. Dobře věděl, že totiž bez mladého pokolení židovský národ přestane existovat. Proto také náš učitel Mojžíš s tímto faraonovým návrhem nesouhlasí a říká: „Půjdeme se svou mládeží i se starci, půjdeme se svými syny i dcerami….“ Staré i mladé pokolení musí vyjít z Egypta a sloužit Hospodinu, jedině tak to bude plnohodnotná služba Bohu. (Podle knih kázání).

לֹֽא־רָא֞וּ אִ֣ישׁ אֶת־אָחִ֗יו וְלֹא־קָ֛מוּ אִ֥ישׁ מִתַּחְתָּ֖יו 10,23 – Neviděli jeden druhého, nikdo se neodvážil hnout ze svého místa. Nejhorší temnota je ta, kdy člověk nechce vidět bídu a bolest svého bližního, aby mu podal pomocnou ruku. Výsledkem toho je, že člověk, který je netečný k bídě a bolesti druhého, sám pak nemůže najít své pravé místo – „nikdo se neodvážil hnout ze svého místa“.(Podle díla הרי“ם חדושי Jicchaka Meira Altera, 1799-1866, první rabín chasidské dynastie z Góry v Polsku). Jiné vysvětlení tohoto verše přinesli naši učenci v midraši, kteří říkali, že tloušťka tmy byla silná jako zlatý denár. Honba za zlatým denárem u lidí umocňuje jejich sobectví, díky kterému nemohou a nejsou schopni vidět bídu a nedostatek svých bližních.

וּלְכֹ֣ל ׀ בְּנֵ֣י יִשְׂרָאֵ֗ל לֹ֤א יֶֽחֱרַץ־כֶּ֨לֶב֙ לְשֹׁנ֔וֹ 11,7 – Ale na žádného ze synů Izraele pes ani nezavrčí… Tóra nám tímto říká, že synové Izraele napravili hřích pomluvy a udavačství, kterým zhřešili vůči Mojžíšovi, což dokazují slova “ אָכֵ֖ן נוֹדַ֥ע הַדָּבָֽר- jistě se už o věci ví“ (2,14). Proto nažádného z nich pes ani nezavrčel. Neboť kdyby dosud byli pomlouvači, tak by na ně platila slova našich učenců: „Každý pomlouvač je hoden toho, aby ho hodili psům.“ (Podle slov Mordechaje Beneta, 1753-1829, rabína a předsedy rabínského soudu v Mikulově a vrchního rabína Moravy).

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Leden 2018
Po Út St Čt So Ne
« Pro   Úno »
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031  
Archiv