… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu
Oslavy Dne vítězství nad fašistickým Německem – 68. výročí konce Druhé světové války v Izraeli
Oslavy Dne vítězství nad fašistickým Německem – 68. výročí konce Druhé světové války v Izraeli vyvrcholily dnes, 10. května dopoledne v Haifě slavnostním průvodem válečných veteránů, jejich rodinných příslušníků a všech, kteří jim přišli vzdát hold a rozdělit se s nimi nejen o vzpomínky, ale i o radostnou náladu. Podobné průvody proběhly i ve čtvrtek 9. května v Jeruzalémě, Natanii a dalších městech.
V Haifě, odkud je většina fotografii, se hlavní část slavnosti konala na konci ulice Nordau. V úvodu hlavní části zazněla izraelské státní hymna – Hatikva. První, kdo veterány pozdravil, byl starosta Haify Yona Yahav, který připomněl, že také díky jejich hrdinnému boji, který byl korunován vítězstvím, můžeme my zde, v Izraeli žít. Zobrazit celý článek “Oslavy Dne vítězství nad fašistickým Německem + fotoesej” »
איש ראש לבית אבותיו הוא
– muž, který je představitel otcovského domu (rodu).1,4
Dva muži se přeli mezi sebou. Jeden řekl druhému: „Nemáš žádný původ!“ Druhý mu na to odvětil: „Ano, ty se můžeš chlubit svým původem, ale s tebou tvůj původ také končí (nemáš potomky), ale se mnou začíná.“ Verš chtěl říci, že původ každého z obou mužů tkvěl v jeho osobnosti. Každý je zakladatelem původu – יחוס pro své potomky, kteří přijdou po něm. (Rabi Mordechaj Chefec – הר”מ חפץ)
Ve světě to tak chodí, že když člověk dosáhne určitého vysokého postavení a stane se vůdčí osobností, stane se mnohdy horším, než byl v době, kdy byl prostým občanem nebo měl mnohem nižší funkci. (Aktuálně se tato slova týkají mnoha politiků světa). Podobně tomu bylo i s Jarobeámem, synem Nevatovým. Zobrazit celý článek “Paraša BEMIDBAR (Nu 1,1 – 4,20)” »
V neděli 5. května začalo třídenní zasedání Světového židovského kongresu v Budapešti. Představitelé a členové Kongresu vybrali za místo zasedání Budapešt, aby tak vyjádřili svou solidaritu s maďarskou židovskou pospolitostí, která je stále více terčem antisemitských excesů.
Slovenský internetový deník SME.sk informoval, že ještě před jeho zahájením se konala v sobotu 4. května v Budapešti antisemitská demnostrace, kterou zorganizovala třetí nejsilnější parlamentní strana Jobbik. Uveďme, že demonstrace byla na přímý příkaz maďarského předsedy vlády Viktora Orbána policií zakázána, ale soudy vždy zákaz zrušily. Zobrazit celý článek “Světový židovský kongres zasedá v Budapešti” »
Tento šabat před Jom Jerušalajim, před Dnem Jeruzaléma (יום ירושלים), který budeme slavit ve středu 28. ijaru neboli 8. května se nazývá v Izraeli Šabat šlom Jerušalajim ( שבת שלו ירושלים)– Šabat za mír Jeruzaléma.
Ve všech parašách knihy ויקרא hovoří Hospodin s Mojžíšem ze stanu setkávání (מאוהל מועד), kromě posledních dvou – Behar a Bechukotaj, kde Bůh hovoří s Mojžíšem na hoře Sinaj. Můžeme říci, že ústředním tématem třetí knihy Mojžíšovy, kterou tuto sobotu končíme číst, je svatost. Svatost kněží, levitů a svatost národa synů Izraele. Poslední dvě paraši se věnují mnoha sociálním zákonům, například sedmému roku odpočinutí – שנת שמיטה a též padesátému – jubilejnímu roku (שנת יובל), který následuje po sedmi letech odpočinutí. V tomto jubilejním roce se se vracela veškerá půda do vlastnictví původních majitelů. Tento zákon zabraňoval pauperizaci židovských rolníků, která by v konečné fázi vedla k tomu, že by se z nich a jejich rodin stali navěky bezzemci. Takto však rolník, který byl vzhledem k jeho stávájící těžké situaci nucen prodat svou půdu, měl naději, že v jubilejním roce ji dostane zpět on nebo ji dostanou jeho děti, případně vnuci. Jeho rodina však nebude navždy zbavena svých polností. Zobrazit celý článek “Paraša BEHAR – BECHUKOTAJ (Lv 25,1-26,2 a 26,3-27,34)” »
V pondělí večer, 25. března zahajujeme první sederovou večeří svátek Pesach. Sloveso „pasach“ znamená „překročil, minul“. Tento název má připomenout, že Hospodin překročil-minul příbytky synů Izraele, na nichž bylo znamení krve obětovaného beránka a nehubil v nich vše prvorozené (desátá egyptská rána). Svátek Pesach, který slavíme na památku východu našich předků z Egypta, má ještě několik názvů:
חג המצות – Svátek nekvašených chlebů (macesů), חג האביב – Svátek jara, חג החרות – Svátek svobody. Zobrazit celý článek “PESACH” »
Tento šabat, který bezprostředně pčedchází svátku Pesach, nazýváme Šabat ha-gadol. Jeho název je odvozen z předposledního verše haftary 3,23, kterou čteme z knihy proroka Malchiáše 3,23: „Hle posílám k vám proroka Elijáše, dříve než přijde den Hospodinův veliký a hrozný.“
Druhé vysvětlení je, že to je na památku velikého zázraku, který se stal 10. nisanu, když židovští otroci přivázali ve svých příbytcích berany (symbol jednoho z egyptských božstev) s tím, že je všechny 14. nisanu za soumraku zaříznou a obětují Hospodinu. To řekli též Egypťanům, ale ti se nezmohli na sebemenší odpor, ani ne ve formě ústního protestu vůči Izraelitům.
O tomto šabatu obyčejně rabín obce káže o pesachových zákonech a ustanoveních.
Zobrazit celý článek “Parašat hašavua CAV (Lv 6,1-8,36) a šabat ha-gadol” »
Šabat, který je bezprostředně před Purimem, nazýváme šabat zachor. V sobotu dopoledne vyzdvihujeme z aron ha-kodeše dva svitky Tóry. Z prvního předčítáme pro sedm předvolaných mužů aktuální sobotní oddíl a pro osmého-maftíra předčítáme z druhého svitku část z Páté kn. Mojžíšovy 25,17-19: „Pomni, co ti učinil Amálek…“ Tak si před Purimem připomínáme, že Haman, který chtěl vyvraždit všechny Židy perské říše, byl potomkem amálekitského krále Agaga, kterého zajal Šaul (viz 1. Samuelova 15. kap.).
V této paraše také není jmenovitě upomenut Mojžíš. Vysvětlení je toto: Poté, kdy synové Izraele zhřešili a udělali si zlaté tele, jemuž se klaněli a i jinak mu zdávali úctu, Hospodin se proti nim rozohnil a chtěl celý národ za jeho zradu zahubit na poušti. Mojžíš prosil Všemohoucího, aby národu odpustil, pokud však tak neučiní, poižádal jej, aby vymazal jeho jméno z knihy – Tóry, kterou napsal (32,32-33). Nakonec Hospodin lidu odpustil, jak si Mojžíš přál, ale slova spravedlivého, t.j. Mojžíše, se vyplní, i když byla vyřčena pod podmínkou. Proto v dnešní paraše Tecave se neobjevuje Mojžíšovo jméno. Zobrazit celý článek “Paraša TECAVE (Ex 27,20 – 30,10)” »
Rabín Juda Arie Leib Alter (1847-1905), představitel Gerských (Góra Kalwaria) chasidů vysvětloval slova z knihy proroka Chagaje (2,8) „Mé je stříbro, mé je zlato, je výrok Hospodina zástupů“ takto: Musí se Hospodin pyšnit tím, že mu náleží stříbro a zlato? Přece Všemohoucímu patří vše, včetně stříbra a zlata. Tato otázka se dá vyvětlit prostě: Bůh tím chce říci Izraeli, že jeho posláním je předat mu toto stříbro a zlato prostřednictvím plnění přikázání Tóry a konáním dobrých skutků.
25,8 ועשו לי מקדש ושכנתי בתוכם – Ať mi udělají svatyni a já budu bydlit uprostřed nich. Proč tak Bůh hovoří? Vždyť by měl říci: „Ať mi udělají svatyni a já budu bydlit uprostřed ní. Samozřejmě slovem „בתוכם – uprostřed nich“ jsou míněni synové Izraele. Neboť každý z nich si ve svém srdci udělá svatyni – místo pro Hospodina, kde bude přebývat Boží imanence – שכינה. Proto je psáno „ ושכנתי בתוכם- a já budu bydlit uprostřed nich“, t.j. v srdci každého z nich. (rabín Moše Alšech, 1508-1593, kazatel a komentátor). Zobrazit celý článek “Paraša TRUMA (Ex 25,1 – 27,19)” »
ואלה המשפטים אשר נתשים לפניהם – Toto jsou právní ustanovení, která jim předložíš.
Komentátor Raši vysvětluje: „Tak jako ta předcházející byla ze Sinaje, tak i tato pocházejí ze Sinaje.“ Tedy všechna tato ustanovení jsou Slovem Božím. Raši to vysvětlil proto, neboť se obával, že by si někteří lidé mohli myslet, že tato právní ustanovení mající logický charakter, jsou lidským rozumem zcela pochopitelná a proto nejsou nic jiného než produktem lidského myšlení, nikoli však Božími přikázáními. Proto nás Raši upozorňuje, že i tato právní ustanovení jsou „ze Sinaje“, podobně jako jiná přikázání, která náleží do kategorie „חוקים“ a plníme je, neboť si to Hospodin přeje a nikoli proto, že bychom je chápali rozumově, například ustanovení o červené krávě –.פרה אדומה (podle חידושי הרי”ם rabi Jicchaka Meira Altera, 1799-1866, prvního gerského rebeho – z Góry Kalwarije v Polsku) Zobrazit celý článek “Paraša MIŠPATIM (Ex 21,1 -24,18)” »
Dvě paraši mají název po jinověrcích. Tato dnešní a poté paraša Balak (Nu 22,2-25,9), po moábském králi Balakovi. Mojžíšův tchán Jitro však, jak uvádí midraš, konvertoval a stal se tak prvním prozelytou v našich dějinách. Od okamžiku svého gijuru byl nedílnou součástí národa synů Izraele.
Je důležité uvést, že judaismus, který je naším národním náboženstvím, není založen na národnostním „rasovém“ principu, nýbrž čistě na náboženských základech. Každý jinověrec, podobně jako midjánský kněz Jitro, má možnost stát se Židem a přijmout na sebe jho Tóry. Proto také při zjevení na Sinaji – מעמד הר סיני, kdy naši předkové přijali Tóru a slyšeli slova Desatera byly přítomny na Sinaji také všechny duše budoucích konvertitů, kteří v různých epochách pak přijali Tóru a její přikázání. Zobrazit celý článek “Paraša JITRO (Ex 18,1-20,26)” »
V neděli večer, 16. září zahajujeme slavnostní bohoslužbou nový rok 5773. Nový židovský rok slavíme dva dny – 1. a 2.dne měsíce tišri (letos 17. až 18. září). Podle naší tradice první den měsíce tišri byl i šestým dnem stvoření, tedy dnem, kdy Hospodin korunoval své dílo stvořením prvního člověka Adama a po té mu stvořil ještě rovnocennou pomocnici – první ženu Evu. Nový rok – Roš Hašna je tedy narozeninami veškerého lidstva. Tradice nás ještě učí, že v tento den začíná Hospodin soudit veškerá stvoření a samozřejmě i člověka za jeho činy, které vykonal v minulém roce. Proto je Nový rok nazýván také Jom hadin – Dnem soudu, neboť začíná nebeský soudní proces nad každým z nás.
Zobrazit celý článek “Roš Hašana – Nový rok” »
Jak uvádí Dan Lavi ve svém článku v dnešním (9.7.12) vydání deníku Jisrael ha-jom – ,ישראל היום byl koncem minulého měsíce objeven poklad zlatých mincí, který odborníci řadí k jednomu z mála velkých pokladů, které byly kdy v zemi nalezeny. Poklad byl nalezen během druhé etapy archeologických vykopávek, které spolu prováděly Tel avivská univerzita a Správa národních parků a přírodních rezervací Izraele na zbytcích bývalé křižácké pevnosti Apolónia nácházejících se nedaleko dnešní Herzlie. Cílem spolupráce obou institucí je kromě archeologie též zabránit zborcení skály, o níž se pevnost opírá. Hodnota pokladu, jehož ukrytí odborníci datují do roku 1265, je asi čtvrt milionu dolarů, ale historická cena pokladu jako celku je nevyčíslitelná. Již nyní, před konečným odborným zporacováním, je ze strany muzeí o poklad velký zájem. Hned dvě muzea – jeruzalémské Muzeum Izraele a tel avivské Muzeum Země Izraele se o poklad přihlásila, aby ho mohla představit veřejnosti jako jednu ze svých stálých expozic. Zobrazit celý článek “Objeven křižácký poklad zlatých mincí” »
Dnes můžeme se stoprocentní jistotou říci, že vandalové, kteří nedávno znesvětili svými odsouzeníhodnými grafity nápisy nejen památník obětem hokokaustu Jad Vašem, ale i pomníky obětem palestinského teroru, jsou konečně v rukou policie. Již dříve mnozí tvrdili, že to udělali ultraortodoxní Židé, jiní naopak v tom viděli provokaci ultralevicových skupin namířenou právě proti ortodoxním, jiní v této zavrženíhodné provokaci spatřovali čin některé z palestinských organizací. Nyní izraelská policie vede vyšetřování proti čtyřem ultraortodoxům, důvodně podezřelým z těchto činů. Nejdříve byli zatčeni tři podezřelí, obyvatelé Jeruzaléma, Ašdodu a Benej Braku ve věku 18-27 let. Zobrazit celý článek “Hanobitelé památníku Jad Vašem v rukou policie” »
V dnešním vydání deníku Jisrael ha-jom (ישראל היום) píší jeho redaktoři Jehuda Schlesinger a Boaz Bismut o historickém setkání představitelů judaismu a islámu. Jednalo se o setkání vrchního izraelského aškénázského rabína Jony Metzgera s vrchním imámem Paříže Hassanem Chalghoumim, které proběhlo včera v Jeruzalémě.
Setkání se uskutečnilo v době, kdy máme ještě v čerstvé paměti březnovou vraždu židovských dětí a učitele židovské školy v Toulouse, kterou spáchal místní islamista a nedávné brutální napadení tří židovských mladíků ve Villeurbanne nedaleko Lyonu velkou skupinou mladých islamistů. Během rozhovoru s rabi Metzgerem imám Chalghoumi jednoznačně a ostře odsoudil všechny protižidovské excesy, které se v poslední době ve Francii udály. Zobrazit celý článek “Historické setkání rabína a imáma” »
Archeologické vykopávky na Tel Megido (hora Megido, „Armagedon“) v severním Izraeli se vedou již dlouhá desetiletí. Současné vykopávky zde vedou profesoři David Usiškin a Jisrael Finkelstein z Archeologického ústavu Tel-avivské univerzity a spolu s nimi se na nich podílí i jejich americký kolega prof. Eric Klein z Univerzity George Washingtona.
Na hoře Megido bylo jedno z posledních kenaánských měst, které pozdější Izraelské království obsadilo a pak celou oblast Megida a Jezreelského údolí přivtělilo ke svému území. Zobrazit celý článek “Objeven jedinečný kenaánský poklad” »
Doporučujeme stránky
