… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




rabín Daniel Mayer

images79R8CBGF

וַיִּשְׁלַ֨ח יַֽעֲקֹ֤ב מַלְאָכִים֙ לְפָנָ֔יו אֶל־עֵשָׂ֖ו אָחִ֑יו…. …. כֹּ֣ה תֹֽאמְר֔וּן לַֽאדֹנִ֖י לְעֵשָׂ֑ו…. עִם־לָבָ֣ן גַּ֔רְתִּי  32,4-5

Pak Jákob vyslal napřed posly ke svému bratru Ezauovi…. ….vyřiďte mému pánu Ezauovi toto: „Až dosud jsem přebýval jako host u Lábana.“  Jaký smysl mělo vyslat anděly – מלאכים a ne lidi? Koho nazývá Jákob „pánem“, Ezaua nebo Hospodina?  Tak jedná צדיק – spravedlivý. Spravedlivý, (Jákob), i když hovoří prostě s lidmi, stále myslí na vznešené, nadpozemské věci. Také při těchto slovech myslí Jákob na modlitbu k Bohu. Proto si vybral za posly anděly Michaela a Gabriela, kteří se stále přimlouvají za Izrael. Andělé kromě poselství k Ezauovi, se mají ještě modlit za Jákoba. A přikázal jim: „Vyřiďte mému pánu“, t.j. přimluvte se za Jákoba dobrým slovem u Pána přebývajícího na nebesích. Ezauovi pak vyřiďte tato prostá slova: „Žil jsem u Lábana“, ale nestal jsem se důležitým člověkem, nýbrž jsem stále byl hostem – גר. Jákob chce těmito slovy zdůraznit, že i když nabyl velkého majetku, nezměnil se a nestal se z něj namyšlený zbohatlík, který si pouze díky svému majetku zajistil vysoké postavení. Jákob zůstal stále skromným člověkem, považujícím se jen za „příchozího, hosta“. Podobně i my si během našeho života musíme uvědomit, že jsme na tomto světě pouze hosté, příchozí, kteří odejdou a budou skládat účty před soudnou stolicí Nejvyššího. Proto se bez ohledu na nabytý majetek musí člověk chovat stále tak skromně, jak se choval náš otec Jákob. (Podle díla נועם אלימלך, Elimelecha z Leżajska,    1717 – 1787 ).
Pokračovat ve čtení “Paraša VAJIŠLACH (Gn 32,4 – 36,43)” »

וַיֵּצֵ֥א יַֽעֲקֹ֖ב מִבְּאֵ֣ר שָׁ֑בַע dreamstime_xs_2154428228,10 – Jákob vyšel z Beer-ševy.

Komentátor Rabi Šelomo Jicchaki (Raši, 1040-1105) vysvětluje počátek paraši takto: Bylo by přece správné prostě napsat: „Jákob se vydal do Charánu“. Proč začátek paraši hovoří o jeho odchodu z Beer-ševy? To nás má upozornit na skutečnost, že odchod spravedlivého člověka-cadika z jakéhokoliv místa zanechává stopu. To jest, všichni tam žijící naráz pociťují jakousi prázdnotu, neúplnost. Je cítit, že místu chybí onen cadik. Pokud spravedlivý žije ve městě, již svou přítomností zvyšuje jeho krásu, lesk a velkolepost. Podobně je tomu i s městy a místy, kde pouze žili a působili velcí učenci a cadikové, případně jsou tam pohřbeni. Například pro velké množství učenců a spravedlivých rabínů, kteří tam po staletí působili, se dostalo Praze čestného přídomku Město a matka Izraele – עיר ואם בישראל. Nebo například díky učencům a jejich žákům, kteří působili na mnoha vilenských ješívách, zvláště pak působení vynikajícího učence, gaona rabi Elijáhů (1720-1797), se Vilnijus nazýval litevským Jeruzalémem – ירושלים דליטPodobně je tomu i s Berdičevem, díky rabi Levi Jicchakovi,s Braclaví, díky rabi Nachmanu a s městem Medžibož, díky Baal Šem Tovu, atp. Proč se zde uvádí „וַיֵּצֵ֥א יַֽעֲקֹ֖ב מִבְּאֵ֣ר שָׁ֑בַע – Jákob vyšel z Beer Ševy…“, když u Abrahama se neuvádělo, že „מחרן ויצא אברם – Abram vyšel z Charánu….“? Odchod spravedlivého z určitého místa zanechá pocit prázdnoty v onom místě. Jákob žil blízkosti Izáka a Rivky. Poté, kdy odešel, rodiče náhle pociťovali prázdnotu a Jákob jim chyběl. Kdežto Abraham, který žil v Charánu, v pohanském prostředí, tak když odtud odešel, nikdo z jeho sousedů si toho ani nevšiml. Pohané po Abrahamově odchodu neměli pocit duchovní prázdnoty a spravedlivý jim vůbec nechyběl.(Podle bratislavského rabína Chatama Sofera, 1762-1839)

Pokračovat ve čtení “Paraša VAJECE (Gn 28,10-32,3)” »

images79R8CBGF
וְאֵ֛לֶּה תּֽוֹלְדֹ֥ת יִצְחָ֖ק בֶּן־אַבְרָהָ֑ם אַבְרָהָ֖ם הוֹלִ֥יד אֶת־יִצְחָֽ  25,19 – Toto je rodopis Abrahamova syna Izáka. Izáka. Proč Tóra zdůrazňuje, že Izák je synem Abrahama? Stačilo by to přece jen jednou napsat. Je to kvůli pomlouvačům, kteří chodili a říkali, že Izák není Abrahamův syn, ale je synem Sáry a pelištejského krále Abímelecha. Proto Hospodin učinil rysy Izákovy tváře shodnými s rysy tváře Abrahamovy, aby nebylo pochyb, že Izák je Abrahamův syn.  (Podle midraše Tachuma a komentátora Rašiho).
Pokračovat ve čtení “Paraša TOLDOT (Gn 25,19 – 28,9)” »

וַיִּֽהְיוּ֙ חַיֵּ֣י שָׂרָ֔ה מֵאָ֥ה שָׁנָ֛ה וְעֶשְׂרִ֥ים שָׁנָ֖ה וְשֶׁ֣בַע שָׁנִ֑ים שְׁנֵ֖י חַיֵּ֥י שָׂרָֽה hebron23.1   – Sára byla živa sto let a dvacet let a sedm let ….

Raši na základě midraše Berešit Rabba 58 vysvětluje způsob, kterým nás Tóra informuje o Sářině věku, kterého se dožila: Ve věku sta let byla bez hříchu jako dvacetiletá. Ve dvaceti letech byla tak krásná jako v sedmi. Stáří je například spojeno s takovými vlastnostmi, jako je rozvaha, nepoddání se různým chtíčům a podobným věcem. Na druhou stranu se také mládí projevuje svými kladnými vlastnostmi, jako je například zápal pro věc, houževnatost a rychlost. Zde nám chce Tóra říci, že v Sářině osobě se současně snoubily vlastnosti charakteristické jak pro mládí, tak pro stáří. Dvacetiletá Sára byla již tak morálně vyspělá jako stoletá. Ve stu letech byla Sára tak hbitá a houževnatá jako ve dvaceti.

Pokračovat ve čtení “Paraša Chajej Sara (Gn 23,1-25,18)” »

images79R8CBGFVe třinácti článcích víry, které zformuloval Maimonides-RAMBAM (1135-1204), se v sedmém článku hovoří o tom, že proroctví našeho učitele Mojžíše משה רבנו- bylo pravdivé a on byl otcem všech proroků, kteří byli před ním a kteří přišli po něm.
Proroctví-נבואה začíná pávě v naší paraše, když se dovídáme, že se Hospodin ukázal Abrahamovi u dubů Mamre – וירא אליו ה‘ באלוני ממרא. Abraham byl nejen prvním monoteistou na světě, ale i naším prvním prorokem žijícím mnoho staletí před Mojžíšem. Nelze také opomenout skutečnost, že Hospodin si proroky vybírá i mezi jinými národy a neomezije se pouze na syny Izraele. Příkladem nám může být Bileám, kterého si najal moábský král Bálak, aby mu proklel Izraele, Bileám ho však blahořečil (Nu 24,5): „מה טובו אהליך יעקב משכנתיך ישראל – Jak skvělé jsou tvé stany, Jákobe, tvé příbytky Izraeli!“ Není snad hezčích slov, která pronášíme vždy, když přicházíme do synagógy, a která se stala součástí ranní liturgie. A hle, tato slova nepronesl žádný židovský prorok, ale prorok pocházející z cizího národa-נביא אומות העולם. Avšak ani Abraham, ani Bileám, který byl v době exodu prorokem s „dloholetou stáží a zásluhami“, a ani velcí proroci, kteří žili a působili po Mojžíšovi, nedosahovali takového stupně prorockého ducha jako Mojžíš, neboť je v Tóře psáno: „ולא קם נביא עוד כמשה אשר ידעו ה‘ פנים אל פנים-Nikdy však již v Izraeli nepovstal prorok jako Mojžíš, jemuž by se dal Hospodin poznat tváří v tvář…“ (Dt 34,10). Přestože prvenství náleží Abrahamovi, ale ani on nedosáhl velikosti prorockého ducha Mojžíšova.
Pokračovat ve čtení “Paraša VAJERA (Gn 18,1-22,24)” »

images79R8CBGFTouto parašou začíná prehistorie našeho národa. Paraša pojednává o našem praotci Abrahamovi, který ve věku 75 let opouští na Boží příkaz svou vlast, Mezopotámii a město Cháran, aby časem překročil Jordán a vstoupil do kenaánské země, kterou mu a jeho potomkům Hospodin zaslíbil. Abraham עובר (over) – přechází z východního běhu Jordánu na západní, a od této chvíle jej nazýváme אברהם העברי (Abraham ha-ivri), Abraham přešedší řeku Jordán. Odtud máme též slovo עברי (ivri) , což také překládáme jako Hebrejec nebo v ruštině ještě bližší originálu: jevrej. Dále pak máme název pro moderní hebrejštinu: עברית (ivrit).  Kromě toho v Achnatonově (asi 1359-1342 př.o.l.) archivu jeho hlavního města Achetatonu, v nynější egyptské el-Amarně, se našly dopisy-hliněné tabulky kenaánských králů, kteří prosí faraona o pomoc proti kočovným kmenům ohrožujícím jejich městské státy, které nazývají „Apiru“ nebo „Habiru“, což připomíná název „ivri“.

Pokračovat ve čtení “Paraša LECH LECHA (Gn 12,1-17,27)” »

images79R8CBGF6,9
אֵלֶּה תּֽוֹלְדֹת נֹחַ נֹחַ אִישׁ צַדִּיק תָּמִים הָיָה בְּדֹֽרֹתָיו אֶת־הָֽאֱלֹהִים הִֽתְהַלֶּךְ־נֹֽח
Toto je rodopis Noeho. Noe byl muž spravedlivý, bezúhonný ve svém pokolení . Noe chodil s Bohem.
Komentátor rabi Šlomo Jicchaki-Raši (1040-1105) uvádí, že když Písmo hovoří o Noemovi, vyjadřuje se o něm pochvalně, jak to svědčí z Přísloví 10,7: „Památka spravedlivého bude k požehnání.“ Jiné vysvětlení nám dává skutečnost, že za slovy toto je rodopis Noeho nenásleduje výčet jeho potomků, ale následují slova, že Noe byl muž spravedlivý a bezúhonný. Tak nás Písmo učí, že hlavní, co po sobě zanechá spravedlivý člověk jsou jeho dobré skutky (Dle midraše Berešit Rabba 30).

Pokračovat ve čtení “Paraša Noach (Gn 6,9-11,32)” »

images79R8CBGF בְּרֵאשִׁ֖ית בָּרָ֣א אֱלֹהִ֑ים אֵ֥ת הַשָּׁמַ֖יִם וְאֵ֥ת הָאָֽרֶץ   ׃1,1 – Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.
Na počátku neboli především si musí každý Žid uvědomit, že Bůh stvořil nebesa a zemi. Od toho se vše odvíjí. (Podle slov rabi Moše Leiba Erblicha ze Sasówa, 1745-1807).

V úvodu ke svému komentáři cituje Raši (1040-1105) slova rabi Jicchaka – Rabi Jicchk řekl: „Tóra měla začít veršem: „Tento měsíc bude pro vás začátkem měsíců“ (Ex 12,2) , což je první přikázání, které dal Hospodin synům Izraele. Proč tedy Tóra začíná slovem  בראשית – (od stvoření světa)? Protože „svému lidu ohlásil své mocné činy, že mu dá dědictví národů“ (Ž 111,6). Řeknou-li národy světa Izraeli: „Jste lupiči, kteří obsadili zemi národů.“ Izrael jim odpoví: “Celá země náleží Všemohoucímu, On ji stvořil a dal ji tomu, kdo je jí hoden.“ Svým rozhodnutím jim ji dal a rozhodnutím ji jim odňal a předal ji nám. 
Pokračovat ve čtení “Paraša Berešit (Gn 1,1 – 6,8)” »

dreamstime_xs_21544282

יַֽעֲרֹ֤ף כַּמָּטָר֙ לִקְחִ֔י –32,2 Nechť kane jako déšť mé naučení  Svatá slova Tóry se podobají dešti. Ve chvíli, kdy prší, nevidíme ještě blahodárné účinky deště na rostliny. Teprve po určitém čase, když se Slunce vyhoupne zpoza oblaků a začne svítit na zemi, vidíme blahodárné účinky deště. Podobně je to i se slovy Tóry. Ve chvíli, kdy je slyšíme, nejsme ihned schopni postihnout jejich působení. Časem však poznáme jejich blahodárné působení. (Podle rabína Simchy Bunema z Przysuchy, 1765-1827)

Pokračovat ve čtení “HA’AZÍNÚ – האזינו Páta kniha Mojžíšova 32,1-52” »

images 1Synagogální bohoslužby Dne smíření zahajujeme v úterý, 11. října v podvečer (ještě do západu Slunce) aramejskou modlitbou Kol nidrej – כל נדרי neboli Všechny sliby, kterou třikrát opakujeme.

Zmínky o tradici zříkat se před Jom kipurem svých slibů, které jsme dali a pravděpodobně nevyplnili, se nalézají v responsích babylónských gaonů od poloviny 8. století o.l. O čtení modlitby Kol nidrej se v dočteme v gaonské literatuře počínaje polovinou 9. století jako o obřadu, který je jim znám „z jiných zemí“.

Pokračovat ve čtení “Jom Kipur – Den smíření” »

31,1 images79R8CBGFMojžíš šel a vyhlásil celému Izraeli – ויֵּ֖לֶךְ מֹשֶׁ֑ה וַיְדַבֵּ֛ר אֶת־הַדְּבָרִ֥ים הָאֵ֖לֶּה אֶל־כָּל־יִשְׂרָאֵֽל
Tato slova.
Proč se nepíše kam šel Mojžíš? Je to míněno takto: Že v každé epoše vejde Mojžíš do nitra každého syna Izraele. V každém Židovi a každé době je jiskra z našeho učitele Mojžíše. „Mojžíš šel“ do nitra celého národa synů Izraele. (Podle starých učenců). Proto Tóra později uvádí: „Nikdo až dodnes nezná jeho hrob“ (Dt 34,6). Protože náš učitel Mojžíš je „pohřben“ v každém z nás.

Pokračovat ve čtení “Paraša VAJELECH (Dt 31,1-30)” »

צום_גדליה-_לוגו

Je to veřejný půst, který držíme 3. dne měsíce tišrej, ihned po Roš hašana (v tomto roce ve středu, 5. října). Poprvé v bibli tento půst jako půst sedmého měsíce (počítáno od nisanu) je zmiňován v knize proroka Zacharjáše 7,5 a 8,19.Gedalja (Gedaljáš), syn Achikamův byl židovský aristokrat a podobně jako prorok Jeremjáš přívrženec mírového soužití s Babylóňany.Poté, kdy roku 586 př.o.l. Babylóňané zcela okupovali naši zemi, z níž vytvořili svou provincii a vyvrátili Jeruzalém, ustanovil babylónský král Nebúkadnesar II. Gedaljáha, syna Achikamova správcem dobytého Judska. Gedalja a jeho blízcí spolupracovníci žili v městečku Micpe, neboť Jerzualém byl v rozvalinách. Gedalju s jeho lidmi můžeme považovat za jakousi autonomní vládu pod babylónskou kontrolou. Gedalja, který se stal z milosti okupantů správcem země, však nezneužíval svého postavení a snažil se zbytku Židů, které Babylóňané v Judsku ponechali, všemožně pomáhat. Zasazoval se například u Nebúkadnesara o zmenšení daní pro judské obyvatelstvo.

Pokračovat ve čtení “Půst Gedaljášův – Com Gedalja” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Srpen 2017
Po Út St Čt So Ne
« Čvc    
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  
Archiv