… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




rabín Daniel Mayer

Tento šabat, který připadá na 1. den měsíce nisanu nazýváme šabat hachodeš – šabat měsíce. Paraša začíná slovem וַיִּקְרָ֖א (Vajikra, t.j. I zavolal) Hospodin Mojžíše…. V hebrejském textu slovo „Vajikra“ končí malým písmenem „alef“. Malé „alef“ nám naznačuje, že ten, kdo se opravdu učí Tóru a je schopen ji porozumět, musí být člověkem velice skromným a pokorným, podobně jako Mojžíš, o němž stojí psáno: וְהָאִ֥ישׁ מֹשֶׁ֖ה עָנָ֣ו מְאֹ֑ד מִכֹּל֙ הָֽאָדָ֔ם אֲשֶׁ֖ר עַל־פְּנֵ֥י הָֽאֲדָמָֽה – Mojžíš však byl nejpokornějším ze všech lidí, kteří byli na zemi (Nu 12,3). Bůh si vybral Mojžíše právě pro jeho skromnost a pokoru a ustanovil jej vůdcem národa synů Izraele, s nímž rád rozmlouval a jehož prostřednictvím vedl svůj vyvolený lid do zaslíbené země. Jeho vůdčí postavení v národě mu však nikdy nestouplo do hlavy a Mojžíš byl až do konce svého života stále nejskromnějším a nejpokornějším člověkem na zemi.
Pokračovat ve čtení “VAJIKRA (Lv 1,1-5,26) – šabat hachode” »

O šabatu čteme dvě poslední parašijot 2. knihy Mojžíšovy. Tento šabat, kdy ohlašujeme příchod nového měsíce nisanu, v němž slavíme Peasch a naši předci přinášeli pesachovou oběť,se nazývá „Šabat para – Šabat krávy„. Ze schrány vyndaváme dva svitky Tóry a ze druhého svitku čteme poslednímu vyvolanému muži-maftírovi pasáž ze 4. kn. Mojžíšovy 19,1-22, kde se píše o červené krávě, jejímž popelem smíseným s vodou očišťuje kněz člověka, na kterém ulpěla rituální nečistota – tum’at met. Člověk, který se rituálně znečistil, např. se dotkl mrtvoly nebo náhrobku, nemohl přinášet oběti. Proto musel podstoupit týdenní proces očišťování. Teprve poté mohl přinést oběť.
Pokračovat ve čtení “Paraša VAJAKHEL – PEKUDEJ (Ex 35,1-38,20 a 38,21-40,38) – šabat para” »

Šabat před Purimem nazýváme „šabat zachor“ neboli „šabat pamatuj“. V sobotu při raních bohoslužbách vyndaváme z aron ha-kodeše dva svitky Tóry. Z prvního čteme pro sedm vyvolaných mužů příslušnou parašu Tecave a z druhého svitku předčítáme maftírovi, osmému vyvolanému pasáž z 5. Mojžíšovy 25,17-19: זָכ֕וֹר אֵ֛ת אֲשֶׁר־עָשָׂ֥ה לְךָ֖ עֲמָלֵ֑ק – Paamtuj, co ti učinil Amálek… Touto pasáží si připomínáme proklatého Hamana, potomka amáleckého krále Agaga, který chtěl vyvraždit a oloupit všechny Židy v perské říši. Díky odvaze královny Ester a Mordechaje jeho plán ztroskotal a Haman byl po zásluze potrestán.
Pokračovat ve čtení “Paraša TECAVE (Ex 27,20-30,10) – šabat zachor” »

Izraelské bezpečnostní složky povolily zveřejnění informace o zmařeném pokusu o atentát na ministra obrany Avigdora Liebermana. Shin Bet ( Israel Security Agency ), IDF a Izraelská policie odhalily uskupení Islámského Džihádu, která působilo v okolí Betléma s cílem útočit střelnými zbraněmi na židovské obyvatele Judeje a Samaří zejména v oblasti Gush Ezion, kde také ministr Lieberman bydlí. Na silnici po níž cestuje do Jeruzaléma byla umístěna zápalná nálož, která měla explodovat v době, kdy tudy ministr Lieberman pojede. 6 teroristů bylo zatčeno a  předáno k vyšetřování Israel Sechurity Agency (Shin Bet, Shabak) .
Pokračovat ve čtení “Zmařen pokus o atentát na ministra obrany Liebermana” »

V pátek, 16. února byl první den měsíce adaru, tudíž roš chodš adar. Stojí psáno „מִשֶּׁנִּכְנַס אַדָּר מַרְבִּים בְּשִׂמְחָה – Když nastoupil adar, zvětšujeme radost“ (traktát Ta’anit 29a).

וְיִקְחוּ־לִ֖י תְּרוּמָ֑ה מֵאֵ֤ת כָּל־אִישׁ֙ אֲשֶׁ֣ר יִדְּבֶ֣נּוּ לִבּ֔וֹ תִּקְח֖וּ אֶת־תְּרֽוּמָתִֽי  25,2 Vyberte dar pro mne od každého, kdo jej ze srdce dobrovolně odevzdá.Dává-li člověk prostředky na svaté účely (לשם השמים), věnuje je vlastně sám sobě, neboť nebesa nemají potřebu ve zlatě, ani ve stříbře. Jeho dar- תְּרוּמָ֑ה je mu na nebesích „připsán k dobru“. Pokud se na to díváme z tohoto úhlu, pak vlastně člověk nedává, ale přijímá.  (Podle díla שפת אמת rabína Jehudy Arieho Leiba Altera, 1847-1905, Gere rebe ).
Pokračovat ve čtení “Paraša TRUMA (Ex 25,1 – 27,19)” »

Šabat, kdy ohlašujeme příchod nového měsíce adaru (první a druhý den roš chodeš budou ve čtvrtek, 15. a v pátek, 16. února), nazýváme šabat šekalim. Vyndáváme dva svitky Tóry a z druhého svitku předčítáme osmému vyvolanému muži – maftirovi pasáž z Ex 30,11-16.

וְאֵ֨לֶּה֙ הַמִּשְׁפָּטִ֔ים אֲשֶׁ֥ר תָּשִׂ֖ים לִפְנֵיהֶֽם 21,1 – A toto jsou zákonná ustanovení, která jim předložíš . Proč tato slova, kterými naše paraša začíná, jsou ihned za přikázáním o oltáři (20,24-25)? Komentátor rabi Šlomo Jicchaki, zv. Raši (1040-1105) vysvětluje tuto blízkost tím, že Sanhedrin (soudní dvůr) zasedal nedaleko oltáře, v chrámové místnosti, zvané sál z tesaných kamenů – liškat ha-gazit. U všech národů světa nejsou zákony určující mezilidské vztahy považovány za náboženskou povinnost. Naopak, jsou považovány za občanskou či stavovskou povinnost, za povinnost společnosti vůči jedinci a naopak. Jejich cílem je udržet ve společnosti a ve státě pořádek a řád. Pro nás však i tyto čistě „sekulární“ zákony představují ustanovení, která jsme dostali na Sinaji, a proto mají svatost micvy. Podobně jako chrámové oběti byly určitým specifickým projevem služby Bohu, tak i plnění zákonů je námi považováno za určitý druh služby Bohu. Tóru si můžeme představit jako obrovský královský palác s  613 nádhernými sály a komnatami, které názýváme micvot. Abychom mohli vejít do paláce a navštívit všech 613 sálů a komnat, musíme mít především klíč od hlavní palácové brány, kterou si jím odemkneme. Malý klíč nám umožní vstup do nejkrásnějších a nejskytějších míst paláce. Tímto klíčem je pro nás ono klasické: ואהבת לרעך כמוך“ – A budeš milovat svého bližního jako sebe sama (neboť on je jako ty)“ (Lv 19,18). O tomto přikázání – micvě řekl rabi Akiba, že to je כלל גדול בתורה – velké pravidlo v Tóře. Pokud tedy chceme proniknout do hlubokých tajů Tóry, musíme nejdříve mít malý klíč, kterým si odemkneme její brány. Tudíž každý z nás musí být především ČLOVĚKEM, aby mohl vstoupit do všech 613 komnat paláce.
Pokračovat ve čtení “Paraša MIŠPATIM (Ex 21,1 – 24,18) – šabat šekalim” »

Pouze dvě paraši v celé Tóře nesou jméno nežidovské osobnosti. Tato a ještě paraša Balak (Nu 22,1-25,9). V této souvislosti nutno podotknout, že midraš Tanchuma, Jitro 7 uvádí, že slova „ויחד יתרו (vajichad Jitro) – radoval se Jitro“ se mají číst „יתרו ויהד (vajihed Jitro) – stal se Židem“.

18.1  וַיִּשְׁמַ֞ע יִתְר֨וֹ…. אֵת֩ כָּל־אֲשֶׁ֨ר עָשָׂ֤ה אֱלֹהִים֙ לְמֹשֶׁ֔ה וּלְיִשְׂרָאֵ֖ל עַמּ֑וֹ כִּֽי־הוֹצִ֧יא יְהוָ֛ה אֶת־יִשְׂרָאֵ֖ל מִמִּצְרָֽיִם׃   „Jitro…uslyšel o všem, co Bůh učinil Mojžíšovi a svému izraelskému lidu, že Hospodin vyvedl Izraele z Egypta.“ Stojí přece napsáno „vše, co Bůh učinil“, proč je opět napsáno, že je vyvedl z Egypta? Protože východ z Egypta umocnil takovým způsobem svatost, která „otevřela dveře“ pro cizí a vzdálené víře v Hospodina, a tito se mu pak mohli přiblížit. A tato veliká síla svatosti přitahovala veškerou dobrou vůli, která se nacházela na Zemi. Tím, že Hospodin vyvedl Izraele z Egypta, byla dána Jitrovi možnost přiblížit se této svatosti a konvertovat. (Podle díla rabiho Jehudy Arie Leiba z Góry שפת אמת)
Pokračovat ve čtení “Paraša JITRO (Ex 18,1-20,26)” »

Připomeňme si, že od úterního večera do středečního večera, 30.- 31.ledna slavíme Tu bi-švat neboli Nový rok stromů. Původ tohoto svátku nalezneme v Mišně, traktát Roš hašana 1:1, kde se hovoří o čtyřech nových rocích. Jedním z nich je právě Nový rok stromu –ראש השנה לאילן, jak zní přesně jeho název. V mnoha židovských obcích se pořádá v předvečer svátku (o erev Tu bi-švat) slavnostní hostina, kterou nazýváme SEDER TU BI-ŠVAT. Při níž se, podobně jako o pesachovém sederu, pijí postupně 4 poháry vína. Nejdříve pohár bílého vína, symbolizuje přírodu, která se ještě neprobudila ze zimního spánku, druhý pohár bílého vína s trochou červeného, což symbolizuje probouzející se přírodu, tedy 15. den měsíce švatu. V třetím poháru je o něco více než polovina červeného vína a o trochu méně bílého, to představuje „boj“ mezi chladnými a teplými jarními dny, kterých je však již více, což je období Pesachu. Konečně čtvrtý pohár je plný červeného vína, které představuje léto, slunné a horké dny, kdy je na stromech dozrálé sladké ovoce. Také se je jí mnoho druhů ovoce a ořechů. Mezitím se čtou z knihy חמדת ימים (Chemdat jamim) úryvky z Tóry, Talmudu, midrašů a knihy Zohar, v nichž se píše o stromech. Tento zvyk pořádat SEDER TU BI-ŠVAT vznikl v kruzích židovských mystiků-kabalistů v 17. století.
Pokračovat ve čtení “Nový rok stromů -TU BI-ŠVAT” »

 

 

 

Občas je dobré nahlédnout do historie a zjistíme, že pojem asimilace není pojmem zcela novým. Asimilace kulturní a náboženská probíhala již v dávných dobách. Nemusela a nemusí mít vždy za následek úplné se zřeknutí identity. V době hyksóské nadvlády v Egyptě (17.- 16. stol. př.o.l.) se stal Josef jedním z nejvyšších a nejvlivnějších úředníků-ministrů na faraónově dvoře. Podobně, jako hyksóský faraón přijal vnější znaky egyptské kultury a oblečení (Gn 41,42), hovořil starou egyptštinou (Gn 42,23). Nebylo mezi ním a ostatními Egypťany rozdílu. Podobně ani později Mojžíš, který byl vychován na faraónově dvoře, se vnějškem neodlišoval od egyptských aristokratů. Jitrovy dcery říkají: „Nějaký Egypťan nás osvobodil z rukou pastýřů“ (Ex 2,19).
Pokračovat ve čtení “Paraša BO (Ex 10,1-13,16)” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Duben 2018
Po Út St Čt So Ne
« Bře    
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30  
Archiv