… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu
ČT 2 © Česká televize
Nebyl bych to já, abych se k hlavnímu obsahu neprokousal spoustou oklik, úhybů, off-topic poznámek či oslích můstků. Jsem už takový. Rád si hraju se slovy, což většinu mých známých přivádí opakovaně k šílenství. Nemám rád holé a strohé věty. Vždyť i „ruce vzhůru“ lze vyjádřit košatě, a přesto sdělení neztratí nic na hrozivosti. Pokládal jsem za vhodné na tuto moji libůstku poukázat, protože má v dnešním podělení se o příjemný zážitek nezanedbatelnou roli.
Střih, od slovních hrátek k České televizi. Někde v dáli tuším kolegu Wardena, který se z usměvavého pacifisty v desetině sekundy promění v rudě vidícího berserka. Zaklínadlo má čtyři znaky, ne magické, ne runové, jen zdánlivě neškodné ČT24. Ano, tak málo stačí. A i toto má dnes svoji roli. Ne přímo zmíněný kolega, ale ony čtyři znaky. Když mi totiž můj internista přísně zakázal rozčilování, sice málem skončil na chirurgii, ale ovládl jsem se a poslechl ho. Alespoň se o to snažím. Nedílnou součástí tohoto snažení je vyhýbat se zejména pacifistům, scientologům a ČT24. Vážně to funguje.
Zobrazit celý článek “„Šumné stopy“ na ČT2, aneb není ČT jako ČT” »
Nádraží Bubny se více než před půl stoletím stalo místem nástupu do židovských transportů. Nedaleko stanice stávalo seřadiště, registrace a ještě dnes zde najdeme nádražní budovu, symbolickou poslední stanici, kde téměř padesát tisíc lidí přestalo mít své jméno a stalo se číslem.
A právě na tomto místě připravila společnost Památník Šoa Praha, o.p.s. expozici, která důstojně zahájí řadu navazujících akcí s tematikou holocaustu. Pro každý den jsou připraveny koncerty, vzdělávací projekty, veřejné diskuse, živá čtení, setkání s pamětníky a další akce. Zobrazit celý článek “Bubny cesta jinam – záměr pro Památník šoa Praha” »
Letecký snímek, foto: Izraelský památkový úřad
Při záchranných archeologických pracích před stavbou dálnice v blízkosti jeruzalémské čtvrti Kirjat Menachem (Kiryat Menachem) objevili archeologové pod vedením Benyamina Storchana mikvi (rituální lázeň) z doby druhého Chrámu.
Podle archeologů bylo v minulosti odkryto v Jeruzalémě mnoho mikví, ale žádná neměla tak důmyslný přívod vody jako tato. Podle přesně stanovených pravidel musí být voda používaná v mikvi z přírodní zdroj, proto je dešťová voda přiváděna do rezervoárů z nichž přechází do vlastní nádrže, která se používá pro rituální koupel. Obvykle se jedná o jeden takový rezervoár, z něhož voda přitéká do lázně, zde je propojen systém tří nádrží, z nichž je voda přiváděna do vlastního bazénu.
Zobrazit celý článek “Acheologický nález: více než 2000 let stará mikve v Jeruzalémě” »
Jom ha-šoa, Den vzpomínání na oběti holocaustu, připadá na pondělí 8. dubna 2013. Nadační fond obětem holocaustu a Institut Terezínské iniciativy již poosmé pořádají od 14 do 17 hodin veřejné čtení jmen obětí holocaustu na pražském náměstí Míru.
Zobrazit celý článek “JOM HAŠOA – Den památky katastrofy” »
Manželé Menzelovi
foto Wikipedia
Rudolphina se narodila roku 1891 ve Vídni. Vyrůstala v dobře situované židovské rodině. Kousnutí štěnětem v jejích čtyřech letech nevyvolalo stres, ale naopak veliký zájem o všechny toulavé psy v ulici a přilehlém okolí, z čehož pořádkumilovní rodiče nebyli nijak nadšeni. Zájem o psy dívku neopouští ani během studií. Na univerzitě ve Vídni získává doktorát z psychologie, biologie a biochemie. Je aktivní v sionistické mládežnické unii.
V roce 1915 po svatbě s lékařem Rudolphem Menzelem se mladý pár stěhuje do vily v Linci. V roce 1920 manželé otevírají první školu výcviku psů. Tématem je „útok, obrana, ochrana a sledování.“ Začínají také provádět společný výzkum v oblasti psychologie psů. Výcvikovými kursy v Linci prošly desítky psů. Publikované knihy a studie „psího myšlení“ jsou široce citovány a manželům pomáhají získat mezinárodní věhlas jako psovodům. Manuál pro výcvik psů, který napsala Rudolphina Menzelová, byl přeložen do mnoha jazyků. V té době bylo několik vycvičených psů posláno do „jišuvu“ (Židovské komunity v Palestině) na obranu izolovaných osad. Již tehdy byl projekt osídlení Izraele Menzelovým velmi blízký. Výcvikovou školu v roce 1920 také navštívil vrchní vídeňský rabín a sionistický aktivista Zwi Chajes Perez a s potěšením zjistil, že psi slyší na jména a povely v hebrejštině. V centrálním sionistickém archívu lze nalézt starou rozpadající se fotografii. Na popisce stojí: „útok psa Maggie Bat Hasatan (Maggie Ďáblova dcera).“ Velmi zvláštní situace nastala v okamžicích, kdy psi nejen rakouské policie, ale později i německé branné moci slyšeli výhradně na hebrejské povely “shev” (sedni), “artza” (lehni) a “kum” (nahoru).
Zobrazit celý článek “Manželé Menzelovi, zakladatelé izraelské kynologie” »
Památník Jad Vašem (foto: Wikipedia)
Dnes si připomínáme Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Datum je spojeno s výročím osvobození vyhlazovacího tábora Osvětim Sovětskou armádou 27. ledna 1945.
O tragediích Druhé světové války bylo napsáno mnoho a řečeno ještě více. Hovoříme-li o velkých slovech a statistikách, jakkoli jsou strašné, tak si málokdo umí představit utrpení jednotlivce a pochopit, že ke zločinům proti lidskosti může dojít kdekoli, pokud nebudeme pozorně sledovat první příznaky a bojovat proti nim. Chceme-li ale pochopit, jak tato doba ovlivnila lidské osudy pak je dobré se právě s takovými osudy seznámit a tak dát situaci lidský rozměr, který je pro takové pochopení nezbytný.
Právě takový pohled poskytuje rozhovor, který poskytl honorární konzul v Haifě pan Roni Gipsz Českému rozhlasu v ostravském studiu. Doporučujeme čtenářům si tento příběh poslechnout a zamyslet se nad ním.
Originál plánu renovace Chrámu B*žího hrobu po zemětřesení v roce 1927
Izraelský památkový úřad (רשות העתיקות) spouští nový Izraelský archeologický archiv, který je v angličtině a hebrejštině dostupný přes internet a bude obsahovat informace o všech aktivitách archeologických subjektů v Izraeli.
Již nyní jsou online dostupné desítky tisíc dokumentů, fotografií, map a plánů Akka a Jeruzaléma z let 1919 až 1948. Další digitalizované dokumenty přibudou v nadcházejících dnech.
Zobrazit celý článek “První na světě: Izraelský archeologický archiv zpřístupněn přes internet” »
archeologický nález v Šílu
Nový archeologický nález na místě starobylého Šíla (Shilo, שילה) zapadá do biblického vyprávění o boji v Even Ha’ezer a mohl by potvrdit domněnky vědců o tom, jak bylo Šílo zničeno.
První kniha Samuelova neříká, kdy a jak bylo Šílo – po 369 let izraelské hlavní město – zničeno. Nejnovější archeologický nález na místě Šíla – rozlomená váza a pozůstatky popela z ohně – naznačují rozsáhlou zkázu. Pozůstatky jsou ze stejného období, ve kterém proběhla bitva proti Pelišejcům (Filištinským) u Even Ezer (Eben-ezer, Even Ha’ezer, Kámen pomoci, אבן העזר).
Zobrazit celý článek “Archeologický nález v Šílu naznačuje, že město bylo zničeno Filištínskými” »
Hagaj Ben-Šamaj
Sbírka 1000 let starých dokumentů, sepsaných židovskou komunitou v Afghánistánu a představených včera v Jeruzalémě, poskytuje bezprecedentní pohled na život Židů ve střední Asii ve středověku.
„Poprvé máme velkou sbírku dokumentů o kultuře Židů, kteří tam žili“ počátkem 11. století o.l., sdělil agentuře AFP akademický ředitel Národní knihovny Izraele profesor Hagaj Ben-Šamaj (Haggai Ben-Shammai).
V sobotu večer 8. prosince ihned poté, kdy šabat skončil (17 hod.), začíná svátek Chanuka. Pokud jsme v synagóze, zapaluje se nejdříve svíčka v chanukiji a poté děláme havdalu. Doma tomu je naopak. Nejdříve děláme havdalu a poté zapalujeme první chanukovou svíci.
Před zapálením chanukové svíčky pronášíme dvě požehnání: 1. „lehadlik ner chanuka“ a 2. „šeasa nisim“. O prvním chanukovém večeru (8.12.) pronášíme ještě třetí požehnání pro slavnostní příležitosti „šehechejánú“. Poté recitujeme „hanerot halalu“ a při tom zapalujeme chanukovou svíčku. Potom je zvykem zpívat píseň „Maoz cur“. (Požehnání a Maoz cur nalezneme na str. 197 hebrejsko-české modlitební knihy – siduru Adir ba-Marom, Praha 2009). Zobrazit celý článek “Chanuka – Chag ha-urim – Svátek světel” »
Kafkův dopis otci – Wikipedia
Dnešní pondělní (15.10.) vydání deníku Jisrael hajom – ישראל היום přináší článek svého dopisovatele Cvi Harela o tom, že telavivský Soud pro rodinné záležitosti rozhodl v neděli o tom, že Kafkovy rukopisy budou převezeny do Národní knihovny v Jeruzalémě. Jedná se nejen o rukopisy slavného spisovatele a pražského rodáka Franze Kafky (1883-1924), ale i o rukopisy jeho přítele novináře a literáta Maxe Broda (1884-1968). Soud tak učinil tečku za vleklým sporem mezi Národní knihovnou a dcerami bývalé Brodovy sekretářky paní Ilse Ester Hoffeové. Max Brod před svou smrtí zanechal své sekretářce všechny své rukopisy a taktéž rukopisy Franze Kafky, které měl v držení. Brodova bývalá sekretářka zemřela roku 2007 v požehnaném věku 102 let. O rok později její dcery Chava Hoffeová a Rut Wieslerová se obrátily na telavivský Soud pro rodinné záležitosti a požádaly jej, aby vydal příkaz k vykonání závěti po jejjich zesnulé matce, kterou jim odkazuje svůj majetek, včetně Kafkových a Brodových rukopisů. Zobrazit celý článek “Kafkovy a Brodovy rukopisy obohatí Národní knihovnu v Jeruzalémě” »
Archeologové z Haifské univerzity už třináctý rok provádějí vykopávky v Susitě, východně od Kineretu (Galilejského jezera) a jako každý rok, i letos objevili řadu zajímavých nálezů. Tentokrát vědci oznámili nález portrétu zřejmě místního muže ze 3. století o.l., který je vytesán do čedičového náhrobku.
Zobrazit celý článek “Archeologové objevili v Susitě tesaný portrét muže z pozdní římské doby” »
V Akku byl objeven 2300 let starý přístav, který je považován za největší a nejvýznamnější v helenistickém období. Nelze ani vyloučit, že přístav sloužil i jako přístav vojenský. Byl vybudován a užíván v době exitence Druhého Chrámu, tedy před 2.300 lety.
Mezi archeologickými nálezy jsou kotevní kameny (fotografie 2 a 3), které byly součástí nábřeží. Jejich ochranná funkce se pravděpodobně váže k použití přístavu pro vojenské lodě.
V tiskové zprávě Izraelského památkového úřadu je uvedeno, že se jedná o přístav, který se nalézá v jižní části města, kde v helenistické době již existoval přístav a byl nejvýznamnějším přístavem tehdejšího Izraele. Zobrazit celý článek “V Akku objeven přístav z doby Druhého Chrámu” »
Jak uvádí Dan Lavi ve svém článku v dnešním (9.7.12) vydání deníku Jisrael ha-jom – ,ישראל היום byl koncem minulého měsíce objeven poklad zlatých mincí, který odborníci řadí k jednomu z mála velkých pokladů, které byly kdy v zemi nalezeny. Poklad byl nalezen během druhé etapy archeologických vykopávek, které spolu prováděly Tel avivská univerzita a Správa národních parků a přírodních rezervací Izraele na zbytcích bývalé křižácké pevnosti Apolónia nácházejících se nedaleko dnešní Herzlie. Cílem spolupráce obou institucí je kromě archeologie též zabránit zborcení skály, o níž se pevnost opírá. Hodnota pokladu, jehož ukrytí odborníci datují do roku 1265, je asi čtvrt milionu dolarů, ale historická cena pokladu jako celku je nevyčíslitelná. Již nyní, před konečným odborným zporacováním, je ze strany muzeí o poklad velký zájem. Hned dvě muzea – jeruzalémské Muzeum Izraele a tel avivské Muzeum Země Izraele se o poklad přihlásila, aby ho mohla představit veřejnosti jako jednu ze svých stálých expozic. Zobrazit celý článek “Objeven křižácký poklad zlatých mincí” »
Archeologické vykopávky na Tel Megido (hora Megido, „Armagedon“) v severním Izraeli se vedou již dlouhá desetiletí. Současné vykopávky zde vedou profesoři David Usiškin a Jisrael Finkelstein z Archeologického ústavu Tel-avivské univerzity a spolu s nimi se na nich podílí i jejich americký kolega prof. Eric Klein z Univerzity George Washingtona.
Na hoře Megido bylo jedno z posledních kenaánských měst, které pozdější Izraelské království obsadilo a pak celou oblast Megida a Jezreelského údolí přivtělilo ke svému území. Zobrazit celý článek “Objeven jedinečný kenaánský poklad” »
