… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Historie

250

Rabín Mordechaj Benet

Kauza rehabilitace starého židovského hřbitova v Prostějově, kterou doprovází nejen negativní emoce veřejnosti, ale dokonce i projevy antisemitismu, nás přiměla vyjádřit nejen znepokojení nad manipulací s historickou pamětí, ale také nad obecným neporozuměním historickým, a tím i současným událostem. Naše pracoviště, Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových FF UP v Olomouci, vychovává své absolventy k respektu a ke kritickému poznávání dějin moravských Židů a seznamuje je s jejich myšlenkovým a kulturním dědictvím. Součástí tohoto dědictví jsou rovněž hřbitovy, jejichž výzkum, popis a ochrana je náplní také našich výukových aktivit. Studenti judaistiky vědí, že nedotknutelnost židovských hřbitovů byla součástí nejen židovského myšlení, ale odrazila se dokonce i v křesťanské legislativě, která od středověku brala pod svou ochranu jak těla, tak i náhrobky zesnulých Židů. Vědí ale také, že tyto ušlechtilé zásady byly po staletí překračovány, a to zejména během protižidovských perzekucí. Pokračovat ve čtení “Prohlášení ke kauze rehabilitace židovského hřbitova v Prostějově” »

img748407

 

Evropští a izraelští badatelé objevili v bývalém vyhlazovacím táboře v polském Sobibóru šperky a sponky do vlasů zde umučených židovských žen. V tomto vyhlazovacím táboře bylo brutálně zavražděno zhruba 200.000 židů z Polska a okupované Evropy. Nacisté po povstání v v říjnu 1943 tábor zcela zlikvidovali a místo osázeli stromy. Nad plynovými komorami postavili silnice a veškeré svědectví o plynových komorách měl skrýt beton. Archeologové kopali v místě, kde se nacházely místnosti v nichž se vězni museli svléknout před tím, než byli zavražděni v plynových komorách. Sponky a drobné šperky zde zavražděných žen a děvčat patrně propadly mezi prkny dřevěné podlahy a po více než sedmdesáti letech vydaly své tragické svědectví. Mezi ozdobami se nachází také přívěsek, se jménem a datem narození a hebrejským nápisem Mazal tov (dobrý osud anebo volně přeloženo hodně štestí), který patřil Carolině Cohen z Frankfurtu. Pokračovat ve čtení “Archeologické nálezy v koncentračním táboře Sobibór v Polsku” »

cast-misy-hzrkanos-ii

Část mísy s nápisem Hyrkanos

Nedlouho před svátkem Chanuka byla nalezena část kamenné mísy z hasmonejského období, na níž je vyryto hebrejským kvadrátním písmem jméno הרקנוס (Hyrkanos). Mísu objevili během archeologických vykopávek, které probíhají na parkovišti Giv’ati v Davidově Městě (עיר דוד) v Jeruzalémě. Hyrkanos bylo v hasmonejském období běžně užívané jméno. Jmenovali se tak i dva představitelé hasmonejské dynastie – kníže Jochanan Hyrkanos I. (134-104 př.o.l.), který byl vnukem Matitjáše Hasmonejského, jenž zahájil ve vesnici Modi’in povstání proti tyranii Antiocha IV. Epifana. Dalším byl král Jochanan Hyrkanos II. (67, 63-40 př.o.l.), syn krále Alexandra Jannaje a královny Salomé Alexandry. V Izraelské správě památek (רשות העתיקות) se pokoušejí rozluštit, kdo byl onen Hyrkanos, jehož jméno je vyryto na kamenné míse staré asi 2100 let. Jednalo se o prostého obyvatele Jeruzaléma nebo o aristokrata? Dr. Doron Ben Ami z Izraelského Památkového úřadu a profesorka Ester Eshel z Bar Ilanovy univerzity uvádějí, že část nalezené mísy je nejstarším příkladem používání nádob z vápence (křídy) v Jeruzalémě. Takové nádoby používali převážně Židé, protože kamenné nádoby nepřijímají rituální nečistotu – טומאה. Pokračovat ve čtení “Pozdrav z hasmonejské doby” »

nalezená hasmonejská mince

nalezená hasmonejská mince

Bronzovou minci z doby vlády krále Antiocha IV. Epifana náhodně objevili v Jeruzalémě nedlouho před Chanukou izraelští archeologové.

Pokračovat ve čtení “U Davidovy věže v Jeruzalémě objevena mince z doby krále Antiocha IV. Epifana” »

JOM KIPUR – Den smíření je  nejen nejvyšší svátkem v židovském kalendáři, ale i připomínkou výročí velmi těžké války od níž uplynulo již 43 let.

pic1

Proti 77 izraelským tankům stálo na Golanských výšinách 900 tanků syrských.

CIPORI Freska (4)Fresky z římské doby pocházející z města Zippori na severu Izraele byly objeveny na stovkách fragmentů, na nichž je možné vidět květinové a zvířecí motivy. Z Hebrejské univerzity oznámili, že to je zatím první, jediné a nejstarší svědectví o používání zvířecích motivů na freskách z počátku 2. stol. o.l.
Stovky nalezených úlomků patří k bývalým nástěnným malbám (fresky) zobrazujícím květiny, zvířata a geometrické obrazce. Tyto úlomyky byly objeveny v Národním parku Cipori archeology Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Na univerzitě hovoří o tom, že tyto nálezy vnesly nové světlo do studia starověkého města Cipori, které bylo význačným střediskem galilejských Židů v římské a byzantské epoše. Artefakrty byly nalezeny během archeologické sezóny 2015/16 sezóny skupinou archeologů pod vedením profesora Ze’eva Weisse z Archeologického ústavu Hebrejské univerzity. Vykopávky byly zasvěceny památce Ursuly Johanny a Fritze Wernera Blumnenthala z Perthu v Austrálii. Vědci z Hebrejské univerzity uvedli, že fresky zdobily monumentální dům, který byl postaven na počátku 2. století o.l. severně od hlavní sloupové ulice Decumanus, která procházela městem z východu na západ a pokračovala až k úpatí akropole. Dosud probíhající vykopávky zatím neodhalily archeologům k jakým účelům tato velká budova sloužila. Na co však mají archeologové odpověď, je to, že se jednalo o důležitou veřejnou budovu. Uprostřed budovy bylo kameny dlážděné nádvoří, na jehož okrajích stály sloupy pokryté štukou. Na západ a na sever od nádvoří se nalezly kvalitně vybudované podzemní rezervoáry na vodu. Pokračovat ve čtení “V Zippori objeveny unikátní fresky z římské doby” »

Rabínská vizitace v Prostějově, foto Statutární město Prostějov

Rabínská vizitace v Prostějově, foto Statutární město Prostějov

Dnes již není žádným tajemstvím, že na území České republiky před 2. světovou válkou žilo mnoho židů. Sdružovali se v komunitách – židovských obcích, ty navazovaly na staré a zakořeněné židovské pospolitosti, které svůj život vedly podle svých pravidel a podle toho co všechno jim přímá vrchnost dovolila a jak se k nim stavěli panovníci. Po roce 1939 mizeli židé do nacistických koncentračních či vyhlazovacích táborů anebo přímo do polských ghet, kde je čekal stejný osud jako v koncentračních táborech.Většinová společnost tuto skutečnost přijímala tu s politováním, tu lhostejně a někdy dokonce se souhlasem. Konec konců židé byli vždy tak trochu cizí element. Zůstal po nich ale majetek a ten se vždy hodí. A takový Prostějov bylo město bohaté, kde bohatli i židé a zbylo toho po nich dost. Také ten nešťastný hřbitov. Židé mají totiž takový zvyk, který berou vážně, že jakmile své mrtvé jednou pohřbili a položili na něj náhrobní kámen, už se s ním nesmí hnout. Některé  hřbitovy kupodivu přežili všechny totality a i časy svobody. Jsou města, která se s pozůstatky po židovských komunitách vyrovnala se ctí a také tím získala určitou popularitu  jako například Třebíč, Jičín, Mikulov, Boskovice a další. Jsou jiná města, která se jaksi spíše distancují. Pokračovat ve čtení “V Prostějově nebyl festival, ti rabíni byli skuteční” »

pic1Ve středu, 27. července byla v jeruzalémské Muzeu Izraele zahájena nová výstava s názvem „Mumie – tajemství egyptské mumifikace“ kromě mnoha vzácných exponátů bude vystavena mumie z helenistického Egypta, jejíž stáří určili odborníci na 2 200 let. Díky nejnovější technologii se mohou návštěvníci muzea dovědět o ní mnoho zajímavých poznatků a také získat podrobné informace o procesu mumifikování. Mumie, která je hlavním exponátem nové výstavy patří staroegyptskému knězi Iret-Hor-Eruovi z egyptského města Akhmim vzdáleného 500 km jižně od Káhiry. Odborníci, kteří zkoumali mumii kněze Iret-Hor-Erua zjistili, že trpěl zubním kazem a osteoporózou a dožil se na svou dobu úctyhodného věku čtyřiceti let. Mumie je vystavena se svým nádherně malovaným sarkofágem typickým pro helenistický Egypt. Mumie se roku 1928 dostala do jeruzalémského Papežského biblického ústavu z egyptské Alexandrie, odkud ji poslal do Palestiny tamnější jezuité. Pokračovat ve čtení “Nová výstava v Muzeu Izraele (+ video)” »

vyrobna dzbanu Slomi (2)

Pec na vypalování keramických džbánů

Na katastrálním území města Šlomi ,(  שלומי Shelomi ) v Západní Galileji nedaleko libanonské hranice probíhají více než půl roku záchranné archeologické vykopávky pod vedením Správy památek a s přispěním městské samosprávy Šlomi. Na vykopávkách pracují studenti střední školy „Šchakim“ z Naharije a „ORT“ z Kirjat Bialiku. Pro mladé lidi je to jedinečná příležitost  se přímo na místě seznámit s historií svého kraje, která jim zde odhalila své tajemství staré 1600 let. Archeologické práce se provádějí na místě, kde má vzniknout nová obytná čtvrť. Archeologové spolu se studenty odkyrli šestnáct století starou keramickou dílnu na výrobu džbánů pocházející z římského období. Mezi nálezy patří například keramická pec, kde se vypalovaly džbány, část mozaiky pokrývající podlahu výrobny a také sběrnou vodní nádrž. Pokračovat ve čtení “Objevena 1600 let stará keramická dílna na výrobu džbánů ve Šlomi” »

Filištínský hřbitov z 10. až 9. století př.o.l. , který v Aškelonu objevila výzkumná skupina Leona Levyho; foto: Tsafrir Abayov/Leon Levy Expedition

Filištínský hřbitov z 10. až 9. století př.o.l. , který v Aškelonu objevila výzkumná skupina Leona Levyho; foto: Tsafrir Abayov/Leon Levy Expedition

Izraelští archeologové objevili ve městě Aškelon na jihu země historicky vůbec první filištínský hřbitov. O Filištínech (Pelištejcích, Pelištech) – biblických nepřátelích židovského národa, mezi něž patřil i slavný silák Goliáš – sice vědci mají dílčí poznatky, nicméně jejich pohřební zvyky byly dosud zahaleny tajemstvím.

Nález, pocházející již z roku 2013, oznámil v neděli 10. července 2016 na tiskové konferenci v jeruzalémském Rockefellerově muzeu jeden z vedoucích Expedice Leona Levyho, profesor archeologie Daniel Master z Wheaton College.

Pokračovat ve čtení “Objeven vůbec první hřbitov Filištínů (+ foto, video)” »

Senátor Dr. Tomáš Grulich během projevu

Senátor Dr. Tomáš Grulich během projevu

 

Ve čtvrtek 26. května se konala tradiční tryzna na památku obětí Československých obětí Šoa v Lese československých mučedníků nedaleko Modiin .  Po zahájení pietního setkání  byla odhalena pamětní deska sereďské židovské obce. Připomeňme, že v Seredi byl též pracovní tábor pro Židy v době tzv. Slovenského štátu a odtud odjížděly transporty do Osvětimi. Předseda Sdružení československých Židů v Izraeli Natan Steiner přivítal účastníky tryzny, kterých se letos sjelo více než dvě stě ze všech částí Izraele a taktéž uvítal vzácné zahraniční a domácí hosty. Pokračovat ve čtení “Tryzna v Lese československých mučedníků” »

Baruch Mizrachi - hrobMinulý týden, ve čtvrtek 12. května oslavil Izrael 68. výročí svého založení a nezávislosti – Jom ha-acma’ut. Také po 68 letech byl nakonec Baruch Mizrachi úředně uznán jedním z padlých vojáků IDF. Baruch Mizrachi se narodil ve městě Cfat (Safed) roku 1926 jako Hamuda Abu el-Inajin, syn Mahmuda a Fatimy Abu el-Injin ze známé cfatské arabské muslimské rodiny. Podle některých pramenů měla mít jeho matka židovské kořeny. V dětství žila jeho rodina nedaleko hlavního stanu „Svazu židovské mládeže Josefa Trumpeldora – בית“ר – Bejtar“, což byla mládežnická organizace revizionistického hnutí . Baruch MizrachiMladý Hamuda byl velmi ovlivněn svými židovskými sousedy a kamarády, s jejichž organizací Bejtar se sblížil. Jeho kamarádi byli velmi nadšení, když on, Arab,  s nimi začal zpívat hymnu Bejtaru Štej gadot la’Jarden (Dva břehy Jordánu). Hamuda časem opustil arabskou školu a proti vůli rodičů přešel do židovské školy Alliance, kde byl jediným arabským žákem. Židovští spolužáci jej velmi dobře přijali. S jedním z nich, s Avnerem Haj Shakím, který se časem stane poslancem Knesetu, se velmi zpřátelil. Po smrti své matky opustil Hamuda Safed a odstěhoval se do Haify a rozhodl se konvertovat, což se mu nakonec splnilo. Stal se prozelytou – ger cedek. Přijal jméno Baruch ben Abraham Mizrachi a začal navštěvovat haifskou pobočku Bejtaru. Pokračovat ve čtení “Odvážný konvertita Baruch Mizrachi” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Leden 2017
Po Út St Čt So Ne
« Pro    
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031  
Archiv