… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Historie

Jerusalem Post přinesl informaci z doby těsně před svátkem Chanuka, během procházky našly matka a její sedmiletá dcera z údolí Beit Shean nepoškozenou keramickou lampu z  helenistického období tedy asi 2200 let starou.  Obyvatelky kibucu Bejt Alfa, si sedmiletá  Hadas všimla keramické nádoby vedle malé jeskyňky. Hadas ukázala nádobu své matce Ayelet Goldberg Keidar, která je shodou okolností studentkou archeologie na Haifské univerzitě. Proto také Ayelet  poznala, že se jedná o neobyčejný nález.  Hned ji napadlo, že možná narazily na skrýš zlodějů památek a proto se spojila s jednotkou pro prevenci krádeží památek izraelské správy památek. Archeolog Distelfeld, který k nálezu přišel, vyhodnotil situaci jako zcela náhodný nález k němuž došlo díky tomu, že na místě si dikobraz vyhrabal noru a při tom ušetřil práci archeologům. Mezi archeology je známo, že dikobrazi si pro své nory hledají dříve obydlená místa, protože půda je tam stále ještě kypřejší. Lampa byla předána nálezkyněmi Izraelské památkové péče a Dr. Einat Ambar-Armon, obornice na keramické lampy určila, že lampa pochází z Hasmonejského období a je vyrobena technikou, která tehdy byla zcela nová. Lampy byly vyrobeny ze dvou částí ve formě a následně spojeny, což umožnilo zvýšení výroby.
Pokračovat ve čtení “Neobvyklý nález lampy z doby Makabejských” »

menora vyrytá do vstupu do židovské hrobky; autor: Tal Rogoveski

menora vyrytá do vstupu do židovské hrobky; autor: Tal Rogoveski

Proč si křižáci vyzdobili čedičové schody rytinou menory? Tato záhada, která trvala sedm let od odkrytí dva tisíce let starého archeologického nálezu v Tiberias, je nyní vyřešena. Je dokladem proměnlivého a často neveselého vývoje ve Svaté zemi. O případu informují Times of Israel.

Sedmiramenná menora o velikosti 68 x 78 centimetrů byla odkryta při archeologických vykopávkách, které jsou prováděny od roku 2009 pod vedením Dr. Katii Cytryn-Silverman (též Katya Tzitrin Silverman) z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.
Pokračovat ve čtení “Záhada 1800 let staré menory z Tiberias vysvětlena” »

V červnu t.r. se nedaleko Damašské brány (Šchemské brány) v Jeruzalémě během prací při kladení telekomunikačního kabelu našla část mozaiky, jejíž stáří je 1500 let. Na mozaice jsou zvěčněna dvě jména významných osobností oné doby. První osobností je byzantský císař Justinián I. (527-565), jehož vláda se vyznačovala ambiciózním záměrem obnovit slávu impéria. Císař nechal roku 543 v Jeruzalémě postavit klášter s velkým kostelem, který dostal název Nový kostel ( Νέα Ἐκκλησία) a opatem kláštera a současně farářem Nového kostela byl Konstantin, jehož jméno je též na mozaice zvěčněno.
Pokračovat ve čtení “Jeruzalém – u Damašské brány objevena mozaika stará 1500 let” »

V Egyptě byla objevena dosud neznámá pyramida, která je datována do období, kdy židé (hebrejci) pobývali v z Egyptě. Východ z Egypta je popsán v knize Exodus (שמות) se udál se přibližně  v roce 1446 před o.l. a židé si jej připomínají právě svátkem Pesach. Představitel Egyptského památkového úřadu uvedl, že objevená pyramida pochází z 13. dynastie, z doby před zhruba 3700 lety.

Mahmoud Afifi, vedoucí oddělení památek Staréo Egzpta v Egzptském památkovém úřadu ve svém prohlášení v pondělí oznámil, že zbytky neznámé pyramidy byly lokalizovány severně od pyramidy krále Sneferu v královské nekropoli Dashur, jižně od Káhiry. Podle zešikmení stěn se uvažuje o tom, že se jedná o první pokus vybudovat pyramidu s hladkými stěnami.   Tato nekropole byla místem pohřbů pro dvořany a představitele vládnoucí dynastie. Adel Okasha vedoucí archeolog Dahshurské nekropole řekl, že byly odkryta vnitřní struktura pyramidy, včetně chodby, další části objevu jsou bloky, odhalující vnitřní design pyramidy . Pyramida pochází z doby asi 200 let před tím, než židé (tehdy zvaní hebrejci opustili Egypt a přibližně ze stejné doby, kdy  Jákob a jeho synové odešli do Egypta a byli tam zotročeni.
Pokračovat ve čtení “Objevena pyramida z doby východu židů z Egypta” »

Těsně před svátkem Pesach oznámila Izraelská Národní knihovna, že před dvěma měsíci  získala vzácný tisk pražské Hagady z roku 1556. Tento tisk byl součástí slavné Valmadonské sbírky judaik, kterou Izraelská Národní knihovna zakoupila z pozůstalosti Jacka Lunzera (nar. 1924), obchodníka s diamanty  z Londýna, který zemřel ve věku 92 let. Sbírka dostala název podle italského města Valmadona, ke němuž rodinu váží příbuzenské a osobní vztahy. Valmadonská sbírka je považována za největší a nejvýznamnější sbírku judaik na světě. Obsahuje více, než 10,000 hebrejských knih a tisků datovaných od počátku 15. století, mezi nimi prvotisk Pěti knih Mojžíšových, vytištěný v Lisabonu roku 1491. Sbírka také obsahuje 100 vzácných rukopisů z počátku šestnáctého století
Pokračovat ve čtení “Pražská Hagada z roku 1556 v Izraelské Národní knihovně” »

Vatikán. Papež František dnes přijal delegaci židovských představitelů, v čele s argentinským rabínem Abrahamem Skorkou, kteří mu věnovali nové vzácně vypravené vydání Tóry. Na bohatě ilustrované a pečlivě literárně zpracované edici se podílela řada osobností různých národností a náboženských vyznání, podotkl římský biskup a poděkoval svým hostům za nápad shromáždit se kolem Mojžíšova zákona, který je darem Pána, Jeho zjevením a Slovem.
Pokračovat ve čtení “Bůh je největší a nejvěrnější spojenec, řekl papež židovské delegaci” »

11144613_741800245939951_370011308_oDnes, 27.1.1945 před 72 lety byl Rudou armádou  osvobozen vyhlazovací tábor Osvětim, tedy spíše to co z něj zbylo a ti, kteří tam zbyli. Z pohledu mladého člověka je mnohdy otravné poslouchat stejné příběhy o utrpení, hrůze  případně hrdinství. Možná přišel čas podívat se na historii konečně jiným pohledem, z jiného úhlu. Je sice pohodlnější sedět či postát na pietním shromáždění vyslechnout projev, trochu hudby a zasmušile odejít na teplý oběd, či večeři a zanechat tu „divnou epizodu“ za dveřmi normálního života. V současné historické konstelaci je třeba se podívat na Šoa jako na univerzitu života. Je třeba se učit a otevřít i Pandořiny skříňky, tak jak to udělala Elena Makarová, která se již více než 30 let zabývá  historii Šoa a jejím poselstvím a také  historii méně dávnou. Učitelka výtvarné výchovy z Moskvy se pro svoje další pedagogické působení inspirovala knihou Kreseb terezínských dětí, kterou jí manžel přivezl z Prahy (Ona sama do ciziny vyjet nesměla, KGB pro to mělo své důvody). Kresby z Terezína byly z pohledu pedagoga svobodnější, než kresby dětí v SSSR. Lena pochopila, že za tím je pedagogické působení a vliv vězeňkyně Terezínského gheta Friedl Dicker Brandeis. O ní v roce 1988 v tehdejším Státním židovském muzeu připravil výstavu Arno Pařík. Lena Makarová si  pod vlivem kreseb a materiálů o Terezíně kladla otázku o tom, zda k svobodě je  možné vychovat anebo zda si svobodu neseme v sobě. Otázky které si musíme klást i dnes. Morální úroveň, které se podařilo zachovat v Terezíně nám mohou pomoci i dnes dodržet etické hodnoty, tak snadno mizející  ve světě plném emocí a technologií.

Pokračovat ve čtení “3000 osudů a jeden příběh – k mezinárodnímu dni Holokaustu + video” »

250

Rabín Mordechaj Benet

Kauza rehabilitace starého židovského hřbitova v Prostějově, kterou doprovází nejen negativní emoce veřejnosti, ale dokonce i projevy antisemitismu, nás přiměla vyjádřit nejen znepokojení nad manipulací s historickou pamětí, ale také nad obecným neporozuměním historickým, a tím i současným událostem. Naše pracoviště, Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových FF UP v Olomouci, vychovává své absolventy k respektu a ke kritickému poznávání dějin moravských Židů a seznamuje je s jejich myšlenkovým a kulturním dědictvím. Součástí tohoto dědictví jsou rovněž hřbitovy, jejichž výzkum, popis a ochrana je náplní také našich výukových aktivit. Studenti judaistiky vědí, že nedotknutelnost židovských hřbitovů byla součástí nejen židovského myšlení, ale odrazila se dokonce i v křesťanské legislativě, která od středověku brala pod svou ochranu jak těla, tak i náhrobky zesnulých Židů. Vědí ale také, že tyto ušlechtilé zásady byly po staletí překračovány, a to zejména během protižidovských perzekucí. Rovněž k demolici prostějovského židovského hřbitova z let 1801-1908 došlo ve válečné době, kdy byla židovská komunita v Prostějově zcela bezbranná a její členové byli nacistickým režimem odsouzeni k záhubě. Rehabilitace místa, kde jsou uloženy ostatky významných náboženských, společenských a kulturních osobností, které zásadně přispěly k rozkvětu nejen města Prostějova, ale celého regionu, by proto měla být aktem vzájemného pochopení a historické sebereflexe, nikoli podnětem k nenávisti.

Pokračovat ve čtení “Prohlášení ke kauze rehabilitace židovského hřbitova v Prostějově” »

img748407

 

Evropští a izraelští badatelé objevili v bývalém vyhlazovacím táboře v polském Sobibóru šperky a sponky do vlasů zde umučených židovských žen. V tomto vyhlazovacím táboře bylo brutálně zavražděno zhruba 200.000 židů z Polska a okupované Evropy. Nacisté po povstání v v říjnu 1943 tábor zcela zlikvidovali a místo osázeli stromy. Nad plynovými komorami postavili silnice a veškeré svědectví o plynových komorách měl skrýt beton. Archeologové kopali v místě, kde se nacházely místnosti v nichž se vězni museli svléknout před tím, než byli zavražděni v plynových komorách. Sponky a drobné šperky zde zavražděných žen a děvčat patrně propadly mezi prkny dřevěné podlahy a po více než sedmdesáti letech vydaly své tragické svědectví. Mezi ozdobami se nachází také přívěsek, se jménem a datem narození a hebrejským nápisem Mazal tov (dobrý osud anebo volně přeloženo hodně štestí), který patřil Carolině Cohen z Frankfurtu. Archeologové se nyní snaží nalézt spojitost s předmětem a osudem dívky, které patřil a také vyšlo najevo že podobný přívěsek vlastnila i Anne Frank. Hledá se tedy i možná rodinná spojitost mezi oběma zavražděnými dívkami. Předměty byly předány do polského muzea.

Pokračovat ve čtení “Archeologické nálezy v koncentračním táboře Sobibór v Polsku” »

cast-misy-hzrkanos-ii

Část mísy s nápisem Hyrkanos

Nedlouho před svátkem Chanuka byla nalezena část kamenné mísy z hasmonejského období, na níž je vyryto hebrejským kvadrátním písmem jméno הרקנוס (Hyrkanos). Mísu objevili během archeologických vykopávek, které probíhají na parkovišti Giv’ati v Davidově Městě (עיר דוד) v Jeruzalémě. Hyrkanos bylo v hasmonejském období běžně užívané jméno. Jmenovali se tak i dva představitelé hasmonejské dynastie – kníže Jochanan Hyrkanos I. (134-104 př.o.l.), který byl vnukem Matitjáše Hasmonejského, jenž zahájil ve vesnici Modi’in povstání proti tyranii Antiocha IV. Epifana. Dalším byl král Jochanan Hyrkanos II. (67, 63-40 př.o.l.), syn krále Alexandra Jannaje a královny Salomé Alexandry. V Izraelské správě památek (רשות העתיקות) se pokoušejí rozluštit, kdo byl onen Hyrkanos, jehož jméno je vyryto na kamenné míse staré asi 2100 let. Jednalo se o prostého obyvatele Jeruzaléma nebo o aristokrata? Dr. Doron Ben Ami z Izraelského Památkového úřadu a profesorka Ester Eshel z Bar Ilanovy univerzity uvádějí, že část nalezené mísy je nejstarším příkladem používání nádob z vápence (křídy) v Jeruzalémě. Takové nádoby používali převážně Židé, protože kamenné nádoby nepřijímají rituální nečistotu – טומאה.

Pokračovat ve čtení “Pozdrav z hasmonejské doby” »

nalezená hasmonejská mince

nalezená hasmonejská mince

Bronzovou minci z doby vlády krále Antiocha IV. Epifana náhodně objevili v Jeruzalémě nedlouho před Chanukou izraelští archeologové.

Minci zahlédla hlavní konzervátorka, archeoložka Orna Kohen (Orna Cohen), mezi kameny u zdi v archeologické zahradě jeruzalémského Muzea Davidovy věže (Migdal David, מגדל דוד, Tower of David) před několika týdny při pravidelném konzervačním zabezpečení. Peníz se nacházel u hasmonejské zdi, které protínají střed dvoru citadely, poblíž základny věže vybudované v době Jonatana a Šimona, bratrů Judy Makabejského. Zeď byla nedávno poškozena bouřkou či dětmi.

Pokračovat ve čtení “U Davidovy věže v Jeruzalémě objevena mince z doby krále Antiocha IV. Epifana” »

JOM KIPUR – Den smíření je  nejen nejvyšší svátkem v židovském kalendáři, ale i připomínkou výročí velmi těžké války od níž uplynulo již 43 let.

pic1

Proti 77 izraelským tankům stálo na Golanských výšinách 900 tanků syrských.

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Září 2018
Po Út St Čt So Ne
« Srp    
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
Archiv