… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Historie

CIPORI Freska (4)Fresky z římské doby pocházející z města Zippori na severu Izraele byly objeveny na stovkách fragmentů, na nichž je možné vidět květinové a zvířecí motivy. Z Hebrejské univerzity oznámili, že to je zatím první, jediné a nejstarší svědectví o používání zvířecích motivů na freskách z počátku 2. stol. o.l.
Stovky nalezených úlomků patří k bývalým nástěnným malbám (fresky) zobrazujícím květiny, zvířata a geometrické obrazce. Tyto úlomyky byly objeveny v Národním parku Cipori archeology Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Na univerzitě hovoří o tom, že tyto nálezy vnesly nové světlo do studia starověkého města Cipori, které bylo význačným střediskem galilejských Židů v římské a byzantské epoše. Artefakrty byly nalezeny během archeologické sezóny 2015/16 sezóny skupinou archeologů pod vedením profesora Ze’eva Weisse z Archeologického ústavu Hebrejské univerzity. Vykopávky byly zasvěceny památce Ursuly Johanny a Fritze Wernera Blumnenthala z Perthu v Austrálii. Vědci z Hebrejské univerzity uvedli, že fresky zdobily monumentální dům, který byl postaven na počátku 2. století o.l. severně od hlavní sloupové ulice Decumanus, která procházela městem z východu na západ a pokračovala až k úpatí akropole. Dosud probíhající vykopávky zatím neodhalily archeologům k jakým účelům tato velká budova sloužila. Na co však mají archeologové odpověď, je to, že se jednalo o důležitou veřejnou budovu. Uprostřed budovy bylo kameny dlážděné nádvoří, na jehož okrajích stály sloupy pokryté štukou. Na západ a na sever od nádvoří se nalezly kvalitně vybudované podzemní rezervoáry na vodu.
Pokračovat ve čtení “V Zippori objeveny unikátní fresky z římské doby” »

Rabínská vizitace v Prostějově, foto Statutární město Prostějov

Rabínská vizitace v Prostějově, foto Statutární město Prostějov

Dnes již není žádným tajemstvím, že na území České republiky před 2. světovou válkou žilo mnoho židů. Sdružovali se v komunitách – židovských obcích, ty navazovaly na staré a zakořeněné židovské pospolitosti, které svůj život vedly podle svých pravidel a podle toho co všechno jim přímá vrchnost dovolila a jak se k nim stavěli panovníci. Po roce 1939 mizeli židé do nacistických koncentračních či vyhlazovacích táborů anebo přímo do polských ghet, kde je čekal stejný osud jako v koncentračních táborech.Většinová společnost tuto skutečnost přijímala tu s politováním, tu lhostejně a někdy dokonce se souhlasem. Konec konců židé byli vždy tak trochu cizí element. Zůstal po nich ale majetek a ten se vždy hodí. A takový Prostějov bylo město bohaté, kde bohatli i židé a zbylo toho po nich dost. Také ten nešťastný hřbitov. Židé mají totiž takový zvyk, který berou vážně, že jakmile své mrtvé jednou pohřbili a položili na něj náhrobní kámen, už se s ním nesmí hnout. Některé  hřbitovy kupodivu přežili všechny totality a i časy svobody. Jsou města, která se s pozůstatky po židovských komunitách vyrovnala se ctí a také tím získala určitou popularitu  jako například Třebíč, Jičín, Mikulov, Boskovice a další. Jsou jiná města, která se jaksi spíše distancují. Mezi ně patří i Prostějov i když nelze vyloučit, že situace se změní. Bývalé synagogy slouží jiným církvím,  nový židovský hřbitov si židé sami upravili a starají se o něj. Špalíček slouží městu jako výstavní prostor kde se právě nyní koná výstava o starém hřbitově, který se dostal do centra mediálního dění. Je to skoro škoda, že teprve negativní reklama obrátila pozornost k tak významnému městu s bohatou židovskou historii.  Proč není zmíněno, že v Prostějově nějakou dobu pravděpodobně žil a vyučoval i slavný Maharal, čili legendami opředený vrchní moravský, pražský a poznaňský rabín Jehuda Leva ben Becalel.  Ten také v Prostějově 27. září 1587 podepsal statuta židovské obce v Prostějově. Není-li to pěkné historické zviditelnění židovské přítomnosti v Prostějově? Mnohem později přišel do Prostějova jako vrchní rabín také syn slavného Šmuela Šmelke Horovitze, rabín Cvi Jehošua Horowitz zvaný též Jehošuele ha Charif (Jehošua břitkého rozumu) a zde před 200 lety zemřel a byl pochován. O situaci kolem hřbitova a hrobu se lze podrobně dočíst na internetových stránkách prostějovské radnice. Vše tak zvaně z první ruky, včetně fotodokumentace. Pro  mnohé je ale pohodlnější číst upravené články v denním tisku. Ono je také snadné se dojímat nad pěknými fotografiemi z jeruzalémské či new yorské  ortodoxní čtvrti, ale když titíž lidé přijedou do Čech či na Moravu, tak jsou poněkud rušivý element, neboť se po představení nepřevléknou do civilu, ale trvají na svých tradicích (na rozdíl od aktérů na festivalech židovské kultury). Všem kdo situaci řeší bych doporučovala jako povinnou četbu knihu Jiřího Langra – Devět bran, pak snad pochopí, že chasidské příběhy je třeba řešit do hloubky, ve vzájemné úctě, s humorem tak, aby bylo učiněno tradici zadost, aniž by byla poškozena něčí práva. Ale na druhou stranu  nelze schovávat za nařízení a předpisy neochotu spolupracovat a projevit pochopení.  Také by jistě nebylo od věci se poradit s třebíčskými, kteří si svých židovských památek velmi hledí a dostali se s nimi až do UNESCA. Rabín Horowitz tam také působil. Možná by také bylo záslužné studovat díla řečeného rabína Horowitze Chidušej Ha ribaš a Smichat Moše, nelze vyloučit,  že odpověď na současnou situaci lze nalézt právě tam.

Pokračovat ve čtení “V Prostějově nebyl festival, ti rabíni byli skuteční” »

pic1Ve středu, 27. července byla v jeruzalémské Muzeu Izraele zahájena nová výstava s názvem „Mumie – tajemství egyptské mumifikace“ kromě mnoha vzácných exponátů bude vystavena mumie z helenistického Egypta, jejíž stáří určili odborníci na 2 200 let. Díky nejnovější technologii se mohou návštěvníci muzea dovědět o ní mnoho zajímavých poznatků a také získat podrobné informace o procesu mumifikování. Mumie, která je hlavním exponátem nové výstavy patří staroegyptskému knězi Iret-Hor-Eruovi z egyptského města Akhmim vzdáleného 500 km jižně od Káhiry. Odborníci, kteří zkoumali mumii kněze Iret-Hor-Erua zjistili, že trpěl zubním kazem a osteoporózou a dožil se na svou dobu úctyhodného věku čtyřiceti let. Mumie je vystavena se svým nádherně malovaným sarkofágem typickým pro helenistický Egypt. Mumie se roku 1928 dostala do jeruzalémského Papežského biblického ústavu z egyptské Alexandrie, odkud ji poslal do Palestiny tamnější jezuité. Proto mumie dostala přezdívku Alex. Donedávna o mumii toho bylo známo velmi málo. Zpočátku mnozí odborníci přdpokládali, že se jedná o mumii sedmnáctiletého mladíka. Teprve až zevrubné zkoumání včetně C.T., které prováděl tým pracovníků muzea ve spolupráci s Lékařským centrem Karmel v Haifě a s badateli Tel-avivské univerzity odhalili nové podrobnosti o životě kněze Iret-Hor-Erua. Kurátorka Muzea Izrael Galit Benet-Dahan uvedla, že se kněz dožil 40 let a měřil 1.67 m. Podle jejích slov C.T. prokázalo, že zemřelý trpěl osteoporózou. Tato skutečnost překvapila lékaře, neboť je obecně přijato mínění, že osteoporóza je nemocí 20. století.

Pokračovat ve čtení “Nová výstava v Muzeu Izraele (+ video)” »

vyrobna dzbanu Slomi (2)

Pec na vypalování keramických džbánů

Na katastrálním území města Šlomi ,(  שלומי Shelomi ) v Západní Galileji nedaleko libanonské hranice probíhají více než půl roku záchranné archeologické vykopávky pod vedením Správy památek a s přispěním městské samosprávy Šlomi. Na vykopávkách pracují studenti střední školy „Šchakim“ z Naharije a „ORT“ z Kirjat Bialiku. Pro mladé lidi je to jedinečná příležitost  se přímo na místě seznámit s historií svého kraje, která jim zde odhalila své tajemství staré 1600 let. Archeologické práce se provádějí na místě, kde má vzniknout nová obytná čtvrť. Archeologové spolu se studenty odkyrli šestnáct století starou keramickou dílnu na výrobu džbánů pocházející z římského období. Mezi nálezy patří například keramická pec, kde se vypalovaly džbány, část mozaiky pokrývající podlahu výrobny a také sběrnou vodní nádrž. Dle vyjádření vedoucího vykopávek Joppa Goskera je to jediná dosud nalezená keramická pec, která byla vytesána přímo do skály. Keramická dílna byla odkryta nedaleko hlavního archeologického parku v městě Šlomi, který se nazývá „Bat el-Džabel“ a podle slov archeologů se stane jeho součástí, tudíž v této lokalitě nebudou prováděny žádné stavební práce.

Pokračovat ve čtení “Objevena 1600 let stará keramická dílna na výrobu džbánů ve Šlomi” »

Filištínský hřbitov z 10. až 9. století př.o.l. , který v Aškelonu objevila výzkumná skupina Leona Levyho; foto: Tsafrir Abayov/Leon Levy Expedition

Filištínský hřbitov z 10. až 9. století př.o.l. , který v Aškelonu objevila výzkumná skupina Leona Levyho; foto: Tsafrir Abayov/Leon Levy Expedition

Izraelští archeologové objevili ve městě Aškelon na jihu země historicky vůbec první filištínský hřbitov. O Filištínech (Pelištejcích, Pelištech) – biblických nepřátelích židovského národa, mezi něž patřil i slavný silák Goliáš – sice vědci mají dílčí poznatky, nicméně jejich pohřební zvyky byly dosud zahaleny tajemstvím.

Pokračovat ve čtení “Objeven vůbec první hřbitov Filištínů (+ foto, video)” »

Senátor Dr. Tomáš Grulich během projevu

Senátor Dr. Tomáš Grulich během projevu

 

Ve čtvrtek 26. května se konala tradiční tryzna na památku obětí Československých obětí Šoa v Lese československých mučedníků nedaleko Modiin .  Po zahájení pietního setkání  byla odhalena pamětní deska sereďské židovské obce. Připomeňme, že v Seredi byl též pracovní tábor pro Židy v době tzv. Slovenského štátu a odtud odjížděly transporty do Osvětimi. Předseda Sdružení československých Židů v Izraeli Natan Steiner přivítal účastníky tryzny, kterých se letos sjelo více než dvě stě ze všech částí Izraele a taktéž uvítal vzácné zahraniční a domácí hosty.

Pokračovat ve čtení “Tryzna v Lese československých mučedníků” »

Baruch Mizrachi - hrobMinulý týden, ve čtvrtek 12. května oslavil Izrael 68. výročí svého založení a nezávislosti – Jom ha-acma’ut. Také po 68 letech byl nakonec Baruch Mizrachi úředně uznán jedním z padlých vojáků IDF. Baruch Mizrachi se narodil ve městě Cfat (Safed) roku 1926 jako Hamuda Abu el-Inajin, syn Mahmuda a Fatimy Abu el-Injin ze známé cfatské arabské muslimské rodiny. Podle některých pramenů měla mít jeho matka židovské kořeny. V dětství žila jeho rodina nedaleko hlavního stanu „Svazu židovské mládeže Josefa Trumpeldora – בית“ר – Bejtar“, což byla mládežnická organizace revizionistického hnutí . Baruch MizrachiMladý Hamuda byl velmi ovlivněn svými židovskými sousedy a kamarády, s jejichž organizací Bejtar se sblížil. Jeho kamarádi byli velmi nadšení, když on, Arab,  s nimi začal zpívat hymnu Bejtaru Štej gadot la’Jarden (Dva břehy Jordánu). Hamuda časem opustil arabskou školu a proti vůli rodičů přešel do židovské školy Alliance, kde byl jediným arabským žákem. Židovští spolužáci jej velmi dobře přijali. S jedním z nich, s Avnerem Haj Shakím, který se časem stane poslancem Knesetu, se velmi zpřátelil. Po smrti své matky opustil Hamuda Safed a odstěhoval se do Haify a rozhodl se konvertovat, což se mu nakonec splnilo. Stal se prozelytou – ger cedek. Přijal jméno Baruch ben Abraham Mizrachi a začal navštěvovat haifskou pobočku Bejtaru.

Pokračovat ve čtení “Odvážný konvertita Baruch Mizrachi” »

ISRAEL chamsa

  1. Uganda

2. Ben Gurion

3. Golani

4. Dori

5. Theodor (Binjamin Ze’ev) Herzl (1860-1904)

6. Chajim Weizmann (1874-1952)

7. Ze’ev (Vladimir) Jabotinsky (1880-1940)

8. Chaim Nachman Bialik (1873-1934)

9. Josef Trumpeldor (1880-1920)

10. Hebrejsky „Jeci’at Ejropa 1947“ – „Východ z Evropy 1947“

11. Hora Hermon 2814 m

12. Lechi – לח“י, což je zkratka Lochamej Cherut Jisrael (Bojovníci za svobodu Izraele)

13. Deklarace nezávislosti – Megilat ha-acma’ut

14. Naftali Herz Imber (1856-1909)

15. Pogromy

16. Akce Ezdráš a Nehemjáš. Série akcí, které proběhly v letech 1950-1952. Během nich bylo přepraveno do Izraele 121 tisíc iráckých Židů.
Pokračovat ve čtení “Odpovědi na kvíz k 68. výročí dne nezávislosti” »

ISRAEL chamsaRedakce připravila dvaadvacet (jako písmen hebrejské abecedy) otázek ke Dni nezávislosti Izraele – nejedná se o soutěž, mnohem více o zábavný jednoduchý kvíz, pomocí kterého si laskaví čtenáři mohou prověřit své znalosti o historii a současnosti Izraele. Možná se někdo zeptá,  jaká je odměna za správnou odpověď na test. Redakce se hluboce zamyslela a došla k závěru, že odměnou za odpovědi může být koláč podle velvyslankyně, falafel nebo falešný falafel, ty si ale musí připravit každý sám.  Správné odpovědi uveřejníme zítra kolem poledne, společně s recepty.

Pokračovat ve čtení “68 let Izraele – ověřte si své znalosti o zemi, lidech a událostech” »

203 - CopyJiž po třinácté se každoročně v Haifě koná slavnostní průvod válečných veteránů, jejich rodin a všech, kteří si chtějí důstojným způsobem připomenout vítězství spojeneckých armád nad nacistickým Německem. Letošního průvodu, který se konal v pátek 6. května dopoledne na Herzlově ulici, se zúčastnilo několik set lidí. Slavnostní průvod došel na náměstí mezi ulicemi Arlozorov a Nordau, kde vystoupili hosté se svými projevy, v nichž vyzdvihli nesmírné hrdinství všech bojovníků nejen Rudé armády, ale i armád spojenců, kteří společně osvobodili Evropu od nacistického jha. Zvláště pak vzpomněli židovských obětí nacistických táborů smrti, koncentračních táborů a ghett. Projevy všech hostů, kteří promluvili na slavnostním shromáždění se nesly v duchu povinnosti nejen uchovávat památku na všechny bojovníky, kteří se nedočkali konce války, ale i na ty, kteří v posledních letech každoročně od nás odcházejí. Zanedlouho nebude již živých přímých účastníků bojů, proto památku na bpojovníky musí pokračovat prostřednictím jejich potomků a rodin. Slavnostní shromáždění bylo zahájeno izraelskou hymnou Hatikva v podání školního pěveckého sboru, který též zazpíval několik ruských písní z období druhé světové války. Účastníky slavnosti nejdříve pozdravili starosta Haify Jona Jahav a jeho náměstkyně Julia Streim. K účastníkům promluvily též dvě poslankyně Knesetu Sofa Landver (Jisrael Bejtejnú), bývalá ministryně absorpce a Xenia Svetlova (Ha-Tnua – Machane Cioni), Za Ruskou federaci shromážděné pozdravil generální konzul RF v Haifě Alexej L. Sentebov a předseda Svazu válečných veteránů druhé světové války v Haifě plk. Levengard.

Pokračovat ve čtení “Oslava 71. výročí konce 2. světové války v Haifě + fotoesej” »

Yom HaShoahIzrael si od roku 1953 připomíná výročí povstání ve Varšavském ghettu jako Jom Hashoa – Den tragedie. Během let se na mnoha místech konají vzpomínková shromáždění, hlavní shromáždění se koná tradičně v  památníku Yad Vashem v Jeruzalémě. Během něj zapalují přeživší tradičně šest pochodní na paměť šesti milionů zavražděných židů. V tomto roce mezi šesti lidmi vybranými  jsou tři ze Slovenska, kteří většinu svého života prožili v Izraeli. Pro redakční vzpomínku jsme vybrali netradiční text o osvobození Gbel, městečka na Západním Slovensku nedaleko hranic s Českou republikou. Autor žije v Gbelech,  jeho rodiče zde prožili dějinné události a syn se  neváhá  podělit o vzpomínky rodičů a svůj pohled s čtenáři. Pohleďme tedy spolu s ním bez pathosu a manipulace na události, které přinesly svobodu, ale ne vždy klidný a spokojený život.

Pokračovat ve čtení “Den Šoa , výročí, připomenutí , vítězství života” »

SAMSUNG

Magdala – מגדלא nebo jak jej v Talmudu nazývají מגדל נוניא (Migdal Nunaja – Věž ryb) bylo starověké židovské město, jehož zbytky leží vedle dnešní obce Migdal na břehu Genezaretského jezera, zhruba 6 km od Tiberiasu. Magdgala byla podle NZ (Lk 8,2) rodištěm Marie Magdalské, lidově zvané Máří Magdaléna, o níž se zmiňuje Lk 7,36-50. V období konce Druhého Chrámu (1. stol. o.l.) měla Magdala asi čtyři tisíce obyvatel a jak píše židovský historik Josephus Flavius, Magdala byla židovským helenizovaným městem, které v době protiřímského povstání obléhalo a nakonec dobylo Vespasiánovo a Titovo vojsko.


Pokračovat ve čtení “Nejnovější archeologické nálezy v galilejské Magdale” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Červenec 2018
Po Út St Čt So Ne
« Čvn    
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031  
Archiv