… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Judaismus

 

וּשְׁמִ֣י יְהוָ֔ה לֹ֥א נוֹדַ֖עְתִּי לָהֶֽם 6,2– Ale své jméno Hospodin jsem jim nedal poznat. Hospodin je Bohem našich praotců Abrahama, Izáka a Jákoba a jejich potomků. Ačkoli měl s nimi velmi těsný kontakt, první, komu se dal poznat Bůh jménem J-H-V-H (Hospodin, Věčný), byl náš učitel Mojžíš, následovník a důstojný pokračovatel víry praotců.V traktátu Sanhedrin 111a se uvádí: חבל על דאבדין ולא משתכחין neboli חבל על אלו שאבדו ואינם נמצאים (כאן אתנו) – Škoda těch, kteří odešli na věčnost a nejsou zde s námi. Tato slova pronášíme na památku zemřelých.V jednom velkém městě, kde však žilo velmi málo souvěrců studujících Tóru, se představitelé židovské obce rozhodli, že jmenují jednoho velkého učence rabínem komunity. Vychloubali se před ním, že v jejich městě jsou pochováni tací velikáni, jako například rabi David ha-Levi Segal (1586-1667), zvaný podle svého díla הט“ז nebo rabi Abraham Gombiner (1637-1683), autor díla מגן אברהםči rabi Akiba Eiger (1761-1837). Proto je rabínský úřad v jejich městě velmi ceněn a pro každého, kdo je tam rabínem, je to velká čest. Časem však tento učenec zjistil, že rabi Segal je pohřben ve Lvově, rabi Gombiner v Kaliszi a rabi Akiba Eiger v Poznani. Proto se obrátil na představitele obce a zeptal se jich: „Proč jste mě obelhali?“ Oni mu však odvětili: „Rabi, v žádném případě jsme tě neoklamali. Ve Lvově se učí הטורי זהב rabi Segala, proto tam není vůbec pohřben, naopak – on tam žije! Podobně v Kaliszi žije rabi Gombiner, protože se tam učí jeho dílo אברהם מגן. Taktéž v Poznani je stále živý rabi Akiba Eiger, protože se tam učí knihy, které napsal. Zde však, v našem městě, protože tu není nikoho, kdo by se učil jejich díla, jsou tu pohřbeni tito velikáni spolu se svými knihami, které napsali….“Toto je vysvětlení slov: „חבל על דאבדין“ – škoda těch, které ztrácíme tak, že jejich činy, slova a myšlenky nemají pokračovatele mezi živými.“ולא משתכחין“ – to je opravdová ztráta. Pokud však jsou žáci a následovníci díla zemřelých, pak to ztráta není.(Podle knihy שער בת רבים rabína Chajima Arie Leiba ben Josefa z Jedwabneho).
Pokračovat ve čtení “Paraša VAERA (Ex 6,2 – 9,35)” »

וְאֵ֗לֶּה שְׁמוֹת֙ בְּנֵ֣י יִשְׂרָאֵ֔ל 1,1 – Toto jsou jména synů Izraele…  Již dříve Již dříve Písmo uvádělo jejich jména, ještě během jejich života (Gn 48,8.27). Zde jejich jména uvádí již poté, kdy zemřeli. Tím ukazuje, jak velice milí byli synové Izraele Hospodinu. Jsou podobní hvězdám, které Hospodin vyvádí a navrací (na jejich původní místo) podle jejich počtu a jmen, jak je řečeno (Iz 40, 26): „Ten, který v plném počtu vyvádí zástupy hvězd a všechny volá jménem.“
Pokračovat ve čtení “Sobotní oddíl Tóry – Paraša ŠEMOT (Ex 1,1-6,1)” »

Jerusalem Post přinesl informaci z doby těsně před svátkem Chanuka, během procházky našly matka a její sedmiletá dcera z údolí Beit Shean nepoškozenou keramickou lampu z  helenistického období tedy asi 2200 let starou.  Obyvatelky kibucu Bejt Alfa, si sedmiletá  Hadas všimla keramické nádoby vedle malé jeskyňky. Hadas ukázala nádobu své matce Ayelet Goldberg Keidar, která je shodou okolností studentkou archeologie na Haifské univerzitě. Proto také Ayelet  poznala, že se jedná o neobyčejný nález.  Hned ji napadlo, že možná narazily na skrýš zlodějů památek a proto se spojila s jednotkou pro prevenci krádeží památek izraelské správy památek. Archeolog Distelfeld, který k nálezu přišel, vyhodnotil situaci jako zcela náhodný nález k němuž došlo díky tomu, že na místě si dikobraz vyhrabal noru a při tom ušetřil práci archeologům. Mezi archeology je známo, že dikobrazi si pro své nory hledají dříve obydlená místa, protože půda je tam stále ještě kypřejší. Lampa byla předána nálezkyněmi Izraelské památkové péče a Dr. Einat Ambar-Armon, obornice na keramické lampy určila, že lampa pochází z Hasmonejského období a je vyrobena technikou, která tehdy byla zcela nová. Lampy byly vyrobeny ze dvou částí ve formě a následně spojeny, což umožnilo zvýšení výroby.
Pokračovat ve čtení “Neobvyklý nález lampy z doby Makabejských” »

Zapálením osmého světla začíná poslední,  osmý den svátku Chanuka. Po celý týden se lidé setkávali kolem Chanukového svícnu a byli si blíže, než jindy. Původní tradice zapalovat sedmiramenná svícen v Chrámu byla přenesena do židovských domácností a v posledních letech i na veřejná prostranství a jedním z nich je i prostor Zápafní stěny, tunely pod Západní stěnou a prostor nad  Západní stěnou. Významné osobnosti se tam sešli, aby společně vykonaly náboženskou povinnost zapálit chanukové světlo. Řekněme si tedy kdo všechno zapaloval světla u Západní stěny.  První světlo zapálil vrchní sefardský rabín Yitzchak Yosef, vrchní velitel izraelské policie Roni Alsheich. Druhé světlo zapálil bývalý Vrchní sefardský rabín a nyní vrchní rabín Jeruzaléma Shlomo Moshe Amar, ministr turismu Yariv Levin a velvyslanec USA David Friedman. Třetí světlo zapálil rabín David Grossman, velice populární rabín severoizraelského města Migdal Haemek a další rabíni a spolu s nimi ministryně pro sociální rovnost Gila Gamliel. Čtvrté světlo zapálil vedle významných rabínů také pan Efraim Holtzberg . O jeho příběh bychom se chtěli s čtenáři podělit. Efraim Holtzberg byl z Maďarska  v roce 1944 deportován do Osvětimi, kde přežil nejstrašnější období svého života. Vzpomíná, že jej každé ráno budil esesák, který skupině mladých chlapců říkal, váš Jeruzalém uvidíte z komína, až tam budete hořet. Efraim si řekl, že ne, že on chce vidět Jeruzalém živý, zda to byl nezdolná vůle či jiný vliv není třeba zkoumat. Po válce přijel do Izraele a žil a pracoval  v Afule na severu Izraele. Když šel do důchodu, přestěhoval se do Jeruzaléma a začal pracovat jako uklízeč u Západní stěny, kde s láskou umetal a uklízel každé smítko s vděčnosti že mu bylo dopřáno Jeruzalém nejen  vidět,  ale v něm i žít. Spolu s ním zapálil čtvrté světlo i ministr náboženství rabín David Azoulay a rabín Aharon Bina. Páté světlo zažehl rabín
Pokračovat ve čtení “Ohlédnutí za svátkem Chanuka v Jeruzalémě” »

Kráter Ramon v Negevské poušti u Micpe Ramon, Izrael 2014, Dobrin Stojčev

Všem čtenářům a příznivcům portálu eretz.cz přejeme, aby nastupující rok 5778 byl rokem míru, lásky, prosperity a zdraví. Redakce eretz.cz si přeje, aby mohla v činnosti pokračovat a články, aby se týkaly vědy, kultury, umění, historie a aby nebylo třeba psát o teroru, bolesti, ztrátách, lžích a intrikách.

Pokračovat ve čtení “Nový rok 5778” »

וְהָיָה֙ כִּֽי־תָב֣וֹא אֶל־הָאָ֔רֶץ  26,1– Až přijdeš do země…  Halachický midraš Sifrej vysvětluje: „Splň tuto micvu a jako odměna ti bude ‚vejdeš do země‘.“ Synové Izraele opravdu nebyli (Hospodinem) zavázáni plnit přikázání o přinášení prvotin úrody-bikurim dříve, než se usadí v zemi Izraele, poté, kdy ji dostanou „do dědictví a usadí se v ní“. Avšak to, že se národ synů Izraele rozhodl ještě před vstupem do Erec Jisrael splnit Boží přikázání o prvotinách, mu pomohlo později při vstupu do země Izraele. (Podle komentátora MALBIM-a, Meira Leibuše ben Jechiela Michaela Wissera, 1809-1879).
Pokračovat ve čtení “Paraša KI TAVO (Dt 26,1-29,8)” »

כִּֽי־תֵצֵ֥א לַמִּלְחָמָ֖ה עַל־אֹֽיְבֶ֑יךָ וּנְתָנ֞וֹ יְהוָ֧ה אֱלֹהֶ֛יךָ בְּיָדֶ֖ךָ וְשָׁבִ֥יתָ שִׁבְיֽוֹ 21,10 – Když vytáhneš do boje proti svým nepřátelům a Hospodin, tvůj Bůh, ti je vydá do rukou a ty zajmeš zajatce. Naši učenci říkali, že zlý pud denodenně vítězí nad člověkem a kdyby mu Všemohoucí nepomáhal, člověk by mu zcela podlehl (traktát Kidušin 30). Z toho se učíme, že přirozenými prostředky je velmi těžké zvítězit nad zlým pudem. Jestliže se to člověku podaří, může to člověka velmi oslabit, že nebude mít již na nový další boj se zlým pudem sílu. Proto Tóra uvádí: „Když vytáhneš do boje proti svým nepřátelům… “ Když však již začneš svůj boj, můžeš si být téměř zcela jist, že „Hospodin, tvůj Bůh, ti je vydá do rukou“. Proč? Protože těm, kteří se chtějí očistit od zlého pudu – ,מיצר רע těm nebesa pomáhají.
Pokračovat ve čtení “KI TECE (Dt 21,10 – 25,19)” »

שֹֽׁפְטִ֣ים וְשֹֽׁטְרִ֗ים תִּֽתֶּן־לְךָ֙….. אֲשֶׁ֨ר יְהוָ֧ה אֱלֹהֶ֛יךָ נֹתֵ֥ן לְךָ֖ 16,18  Ustanovíš si soudce a správce ve všech svých branách, které ti Hospodin, tvůj Bůh, pro tvoje kmeny dává. Ustanovíš si nad sebou takové soudce, kteří ti dají „Hospodina, tvého Boha“, t. j. kteří do tvého středu budou vnášet povědomí o Bohu. (z díla בוצינא דנהורא). Jedno ze zajímavých vysvětlení verše je, že Tóra se obrací k představitelům a představeným obcí, kteří zpravidla ustanovují rabíny, aby se tito nevydělovali z pospolitosti a nemysleli si, že se nemusí k svému rabínovi chovat s úctou a nejsou povinni řídit se jeho ustanoveními, neboť oni jej přece jmenovali do funkce. Představení obce neustanovili rabína pouze pro obec, ale ustanovili si jej tak i pro sebe. Je tedy jejich rabínem, jehož rad mají dbát a jeho ustanoveními se řídit. Pokud tomu tak bude, rabíni-soudcové (דיינים) budou soudit lid podle spravedlivého práva.
Pokračovat ve čtení “Paraša Šoftim (Dt 16,18-21,9)” »

Tento šabat během dopolední bohoslužby po čtení čtení Tóry ohlašujeme příchod nového měsíce – roš chodeš elul. Rvní den roš chodeš neboli 30. avu je v úterý, 22. srpna a druhý den roš chodeš neboli 1. elul je ve středu, 23. srpna. Měsíc elul je posledním měsícem židovského roku.

אָֽנֹכִ֛י נֹתֵ֥ן לִפְנֵיכֶ֖ם הַיּ֑וֹם בְּרָכָ֖ה וּקְלָלָֽה 11,26  – Hleď, dnes vám předkládám požehnání i zlořečení. Hleď, abys nevedl (nevládl) „střední cestou“ a nepřikláněl se ke kompromisům. Předkládám vám požehnání a zlořečení. Požehnání a zlořečení jsou tak principiálně rozdílné protiklady, že mezi nimi není možná „zlatá střední cesta“. Pokud nebudeš vést lid požehnáním, nutně ho povedeš prostřednictvím zlořečení. (Podle komentáře Obadii Sforna, 1470-1550).
Pokračovat ve čtení “Paraša REE (Dt 11,26-16,17)” »

וְהָיָ֣ה ׀ עֵ֣קֶב תִּשְׁמְע֗וּן אֵ֤ת הַמִּשְׁפָּטִים֙ הָאֵ֔לֶּה 7,12 – Za to, že tato práva budete poslouchat a bedlivě je dodržovat….  Čemu je to podobné? Synovi, po kterém otec chce, aby se učil Tóru. Pokud se syn nebude chtít učit, otec ho bude trestat, až nakonec nezbude synovi nic jiného, než že se ji začne učit, aby si ušetřil další tresty. Podobně se chová Mojžíš,  když říká synům Izraele, že nakonec stejně poslechnou – תִּשְׁמְע֗וּן, budou přinuceni k poslušnosti. Proto není lepší, aby poslouchal Hospodina ihned? (Rabi Simcha Bunem z Przysuchy-פשיסח, 1765-1827).
Pokračovat ve čtení “Paraša EKEV (Dt 7,12-11,25)” »

Tento šabat po půstu 9. avu nazýváme Šabat nachamú neboli Šabat utěšení podle prvních slov haftary, která začíná slovy: „נַחֲמוּ נַחֲמוּ, עַמִּי – Utěšte, utěšte můj národ…“ (Izajáš 40,1). Proč prorok uvádí dvakrát slovo „נַחֲמוּ“? Vysvětlit to lze tak, že první נחמו se vztahuje k utěšení po zničení I. jeruzalémského Chrámu (586 př.o.l.) a druhé “ נַחֲמוּ“ se vztahuje k utěšení po zboření II. jeruzalémského Chrámu (70 o.l.).Slovo „ואתחנן“ má v gematrii číselnou hodnotu 515. Mojžíš se 515 krát modlil k Hospodinu, aby mu umožnil vstoupit do zaslíbené země. Hospodin vyslechl jeho prosebné modlitby, ale odvětil mu, že to není jeho soukromá záležitost, ale záležitost celého národa synů Izraele. Kdyby to byla pouze jeho osobní prosba, vyhověl by jí. Na východním břehu Jordánu, naproti Jerichu, totiž po čtyřiceti dlouhých letech končí zázračné vedení – הנהגה נסית , které představovali Mojžíš, Áron a Miriam. Za Jordánem, v Erec Jisrael mu přichází na směnu přirozené vedení – Jehošua bin Nun. V zemi Izraele bude Hospodin svému lidu pomáhat, ale národ již sám bude muset dobývat tvrdou prací svůj chléb vezdejší. Hospodin přestal sesílat manu a křepelky, se smrtí Miriam zmizela také její zázračná studna, z níž synové Izraele čerpali vodu.
Pokračovat ve čtení “Paraša VAETCHANAN (Dt 3,23-7,11)” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Leden 2018
Po Út St Čt So Ne
« Pro    
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031  
Archiv