
Dr. Jechiel Frisch
V neděli 9. června (roš chodeš tamuz) se uskutečnila
ve Vyšší akademické pedagogické škole „Šeanan“ na haifském předměstí Kiriat Šmuel jednodenní konference věnovaná životu a dílu židovského historika a přímého účastníka protiřímského povstání Josefa ben Matitjáhú, zvaného Josephus Flavius (37-100 o.l.). Konferenci zahájil ředitel ústavu dr. Jechiel Frisch a prvním přednášejícím byla profesor Daniel Schwartz z Hebrejské univerzity, který se specializuje na období druhého Chrámu. Ve své přednášce upozornil na změny popisu shodných událostí, jak je zaznamenal Josehus Flavius v díle Židovská válka (sedmdesátá léta 1. stol.) a o dvacet let později v díle Židovské starožitnosti. Změny v popisu shodných historických událostí svědčí též o změně, kterou Flavius prošel, z Judejce na diasporního Žida. Dalším tématem byly biblické osobnosti v díle Josepha Flavia, respektive srovnání biblického textu s Josephovými slovy. Adi Blacher, doktorand z Univerzity Bar-Ilan srovnával biblický text o povolání Šaula na krále s textem Josepha Flavia. Zobrazit celý článek “Vědecká konference o životě a díle Josepha Flavia” »
David Gans (1541-1613) – odkaz raně moderního židovského historika a vědce. Pod tímto názvem proběhla v Praze ve dnech 27.-29. května mezinárodní konference věnovaná životu a dílu významného pražského židovského učence, od jehož úmrtí uplynulo 400 let. Pořadatelem mezinárodního sympozia byli Pražské centrum židovských studií při FF UK, Centrum judaistických studií Kurta a Urschuly Schubertových při Univerzitě Palackého v Olomouci a Thomas Institut při Univerzitě v Kolíně nad Rýnem . Každý den konference se zabýval několika tématy, jimž přednášející věnovali své přednášky a badatelské práce. První den konference byl věnován obecně životu a dílu historika Davida Ganse, zvláště pak jeho kronice světových dějin Cemach David (Výhonek Davidův). O tomto dni vystoupili se svými přednáškami například prof. Abraham David z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, Rachel Greenblatt z Harvardovy univerzity v Cambridgi (USA), Joseph M. Davis z Gratz College v Melrose Park (USA), Martin J. Wein z New York University v Tel Avivu. Z českých badatelů vystoupili tento den Olga Sixtová a Pavel Sládek z FF UK. Zobrazit celý článek “Mezinárodní konference o životě a díle Davida Ganse v Praze” »
Události posledních dnů mohly způsobit, že se na výstavu, která trvá pouze krátkou dobu pozapomnělo. Možná i v kontextu problémů spojených s povodněmi ztrácí návštěva na naléhavosti. Přesto připomínáme, že i o víkendu je výstava otevřena pro veřejnost.
Stuart Eizenstat
foto US Embassy Prague
V Centru současného umění DOX se v rámci projektu Památník Šoa Bubny ve středu 5. června 2013 v 18 hodin uskuteční panelová diskuse na téma komunikace budoucnosti v tématu šoa …Jak uchovat paměť po odchodu pamětníků…? Veřejný dialog, či umělecká podobenství…? Jak zachovat čitelnost míst dotýkaných? Jak udržet odkaz válečných příběhů na místech bez hrobů?
Jedná se o největší setkání k tématu nově vznikajícího Památníku ŠOA. V úvodní části večera vystoupí mimořádná osobnost – Stuart Eizenstat – významný americký diplomat a celoživotní hledač odkazu válečných příběhů židů celého světa. Jeho seminární úvod do panelové diskuse přinese nejen inspiraci projektu, ale také osobitý pohled na hledání spravedlnosti pro válečné oběti a jejich rodiny. V dalších příspěvcích se několik významných osobností, mezi nimi režisér Pavel Štingl, ing. arch. Petr Hlaváček, ředitel DOXu Leoš Válka a psycholog Václav Mertin, zamyslí nad specifikou uchování paměti na dotýkaných místech v různých částech Evropy, nad dramatem historie uložené v architektuře prostoru, nad specifikou české národní mentality v uznání důstojnosti pro válečné hrdiny a oběti šoa. Zobrazit celý článek “Dědictví šoa – hodnota, či zátěž…? Panelová diskuse” »
Počátek června bude z hlediska kulturně – židovského velmi intenzivní, proto s jistým předstihem přinášíme informaci o některých akcích, které by našim čtenářům neměly uniknout.
Jak jsme již informovali proběhne na Nádraží Bubny výstava, která připomíná počátek tragické cesty českých židů do inferna koncentračních a vyhlazovacích táborů. Vernisáž výstavy začíná stejně jako cesta těch, kteří ji šli nedobrovolně od místa bývalého výstaviště. Můžeme si představit pohledy zpoza záclon okolních domů. Nemůžeme si představit pocity těch na ulici ani těch za záclonami. Můžeme jen v duchu modlitby Kadiš usilovat o to, aby se nikdy nic tak strašného neopakovalo. Aby si již nikdy nikdo nedovolil nikam napsat alibistická slova …. odcestovala s židovským transportem …. protože všichni ti kdo nádražím Bubny prošli do vlaků s cílem velmi známým, byli záludně podvedeni, odvlečeni a následně úkladně zavražděni anebo zmrzačeni, na těle i na duši.
Výstava potrvá poměrně krátce a to od 5. do 18. června od 14 do 18 hodin. Školy mohou rezervovat prohlídku mimo tyto hodiny na adrese rezervace@pspbubny.cz. Vstup je volný, proto jediná investice je čas, který místo květiny můžeme věnovat památce těch, kteří na nádraží a celou cestu šli nedobrovolně. Zobrazit celý článek “Výstava Kadiš od 5. do 18. června” »

ČT 2 © Česká televize
Nebyl bych to já, abych se k hlavnímu obsahu neprokousal spoustou oklik, úhybů, off-topic poznámek či oslích můstků. Jsem už takový. Rád si hraju se slovy, což většinu mých známých přivádí opakovaně k šílenství. Nemám rád holé a strohé věty. Vždyť i „ruce vzhůru“ lze vyjádřit košatě, a přesto sdělení neztratí nic na hrozivosti. Pokládal jsem za vhodné na tuto moji libůstku poukázat, protože má v dnešním podělení se o příjemný zážitek nezanedbatelnou roli.
Střih, od slovních hrátek k České televizi. Někde v dáli tuším kolegu Wardena, který se z usměvavého pacifisty v desetině sekundy promění v rudě vidícího berserka. Zaklínadlo má čtyři znaky, ne magické, ne runové, jen zdánlivě neškodné ČT24. Ano, tak málo stačí. A i toto má dnes svoji roli. Ne přímo zmíněný kolega, ale ony čtyři znaky. Když mi totiž můj internista přísně zakázal rozčilování, sice málem skončil na chirurgii, ale ovládl jsem se a poslechl ho. Alespoň se o to snažím. Nedílnou součástí tohoto snažení je vyhýbat se zejména pacifistům, scientologům a ČT24. Vážně to funguje.
Zobrazit celý článek “„Šumné stopy“ na ČT2, aneb není ČT jako ČT” »
Nádraží Bubny se více než před půl stoletím stalo místem nástupu do židovských transportů. Nedaleko stanice stávalo seřadiště, registrace a ještě dnes zde najdeme nádražní budovu, symbolickou poslední stanici, kde téměř padesát tisíc lidí přestalo mít své jméno a stalo se číslem.
A právě na tomto místě připravila společnost Památník Šoa Praha, o.p.s. expozici, která důstojně zahájí řadu navazujících akcí s tematikou holocaustu. Pro každý den jsou připraveny koncerty, vzdělávací projekty, veřejné diskuse, živá čtení, setkání s pamětníky a další akce. Zobrazit celý článek “Bubny cesta jinam – záměr pro Památník šoa Praha” »

rabín Goren po osvobození Západní stěny a Chrámové hory
Dnes, podle židovského kalendáře, 28. ijaru (což bylo 7. června 1967) si připomínáme 46 výročí osvobození a znovusjednocení Jeruzaléma během Šestidenní války. Symbolem sjednoceného Jeruzaléma se stala píseň Naomi Shemer “Jerušalajim šel zahav” . Tato píseň byla složena pro květnový hudební festival ’67. Po osvobození Jeruzaléma v červnu přidala Naomi Shemer dvě poslední sloky, které vyjadřovaly radost na osvozením celého Jeruzaléma.
Současně napsala i verzi, která se vztahuje k bojům o Jeruzalém. Píseň se nazývá Jeruzalém ze železa. Přinášíme obě verze v podání Ofry Hazy a Jehorama Gaona. Zobrazit celý článek “Den Jeruzaléma a jeho píseň” »
V neděli se v Městské knihovně v Praze uskuteční Malý židovský festival, který přinese ukázku z různých žánrů židovské hudby. Nelze nepřipomenout, že se pořadatelům ať již vědomky či nevědomky podařilo najít příhodné datum. Neděle 28. dubna je totiž podle židovského kalendáře 33. den od svátku Pesach zvaný též Lag Baomer, významný jako den výročí úmrtí rabína Šimona Bar Jochaje (zemřel r. 170 o.l.), který je podle židovské tradice považován za zakladatele kabalistického učení. Před svou smrtí si přál, aby za něj lidé netruchlili, ale naopak radovali se, že již přichází do lepšího světa. Toto je jeden z důvodů, kdy je přerušeno období smutku mezi svátkem Pesach a Šavuot, kdy se zbožní židé vyhýbají hudbě a i radostné události jako obřízka, zásnuby apod. jsou bez obvyklého veselí jehož je hudba nedílnou součástí. V tomto období se také nekonají svatby, ale zejména u sefardských židů je to právě Lag beomer, kdy přísná pravidla smutku končí a s blížícím se svátkem Šavuot se již mohou konat svatby. Malý židovský festival, tak přichází v pravou chvíli, učinit přestávku v období, které je z hlediska tradičního judaismu nejen těžké, ale i chudé na hudební prožitky. Program festivalu je následující: Zobrazit celý článek “Malý židovský festival v Městské knihovně v Praze” »
Izraelské muzeum v Jeruzalémě dnes slavnostně otevírá výstavu Herodes Veliký – poslední cesta.
Celá výstava, která bude veřejnosti přístupná od zítřka, je věnována osobnosti Heroda I. –Velikého (37 – 4 př. o. l.), jedné z nejkontroverznějších osobností židovské histore, ale současně největšímu staviteli.
Výstava přibližuje rekonstrukce jeho staveb v Herodionu, Jerichu a dalších místech. Artefakty nalezené při vykopávkách jsou poprvé představeny veřejnosti a dokumentují vliv Herodovy vlády na politiku, architekturu a estetické cítění v jeho době. Zobrazit celý článek “Výstava v Izraelském muzeu – Herodes I. Veliký” »
Mezi USA a Ruskem probíhá již více než dva roky ostrý právní a diplomatický spor o rozsáhlou sbírku knih rabína Josefa Jicchoka Schneersona (Yosef Yitzchok Schneersohn, יוסף יצחק שניאורסאהן, Йосеф Ицхoк Шнеерсон), známou jako „Schneersonova knihovna“ (Библиотека Шнеерсона), „Schneersonova sbírka“ (Собрание Шнеерсона) nebo také jako „Chasidská knihovna“ (Хасидская библиотека).
Rozsáhlá sbírka talmudské literatury, rarit židovského tisku a dalších cenných knih – 12 tisíc knih, 50 tisíc dokumentů a 381 rukopisů shromažďovaných od 18. století – patřily rabínu Schneersonovi a nacházela se v rabínově domě v Lubaviči (Любавичи) v dnešní ruské Smolenské oblasti.
Zobrazit celý článek “Schneersonova chasidská knihovna předmětem ostrého sporu USA a Ruska” »
Jak se uvádí v středečním (31.10.) článku izraelského deníku Jediot acharonot – ידיעות אחרונות odvolávajícího se na zahraniční informační agentury, Teheránský symfonický orchestr ukončil svou činnost.
Úředně bylo oznámeno, že konec jeho činnosti souvisí s nedostatkem prostředků na jeho financování. Tento nedostatek financí prý zapříčinily hospodářšké sankce Západu. Opravdovou příčinou pro zastavení státní finanční podpory orchestru je však nepřátelský postoj konzervativních náboženských vůdců Íránu vůči tomuto uměleckému tělesu, zvláště pak proti západní hudbě, kterou má ve svém repertoáru. Zobrazit celý článek “V Teheránu umlčují múzy” »
Jeruzalémský starosta Nir Barkat pojmenoval ulici v arabské čtvrti Beit Hanina po populární egyptské zpěvačce Umm Kulthum. Během slavnostního pojmenování ulice zpívala nejpopulárnější píseň Umm Kulthum Enta omri (Ty jsi můj život) izraelská – arabská zpěvačka Nasreen Qadri, vítězka soutěže „Eyal Golan vám volá“ . Tuto píseň zpívala Umm Kulthum před zcela vyprodaným sálem Olympia v Paříži, kde jí celé hlediště aplaudovalo ve stoje. Zobrazit celý článek “Starosta Jeruzaléma pojmenoval ulici po legendární egyptské zpěvačce Umm Kulthum” »
V srpnu našli izraelští archeologové při vykopávkách na Tel Moza (תל מוצא) nedaleko Jeruzaléma dvě kamenné zvířecí figurky. Archeologické práce byly zahájeny jako záchranné vykopávky v důsledku prací na rozšiřování silnice č. 1 vedoucí ze ze Šaar ha-Gai do Jeruzaléma. Dvě kamenné figurky buvola a jelena pocházejí z let 9500-9000 př.o.l., tedy z počátku neolitu, který na Blízkém východě spadá do období mezi 10. – 9. tisíciletím př.o.l. (ve střední Evropě se počátek neolitu klade do 6. tisíciletí př.o.l.). Tento nález potvrzuje existenci rané neolitické civilizace na území dnešního Izraele a v blízkovýchodní oblasti vůbec. První figurka z vápence je dlouhá 15 cm a zpodobňuje pravděpodobně jelena se zakroucenými rohy (podobnými muflonovi). Druhá figurka je vyhotovena z hladkého dolomitu a představuje pravděpodobně buvola. Zobrazit celý článek “Archeologický nález: dvě kamenné zvířecí figurky z počátku mladší doby kamenné” »
Jak v neděli uvedla korespondentka internetového portálu News1.co.il Meirav Arad a i další izraelské sdělovací prostředky, během vykopávek na Tel Bejt Šemeš našli archeologové kamenné pečetítko s vyrytou scénou muže napřahujícího svou pravou ruku proti hlavě velkého zvířete s dlouhým dlouhým ocasem, které by mohlo představovat lva. Scéna vyrytá na pečetítku velmi připomíná biblický obraz z knihy Soudců 14,5-6, kde se proti Samsonovi vyřítil mladý lev a ten jej holýma rukama roztrhl. Pečetítko bylo nalezeno ve vrstvě z rané doby železné, odpovídající 11. století př.o.l., což ho řadí do biblické doby Soudců. Pečetítko objevili pracovníci Archeologického ústavu Tel-avivské univerzity, kteří vedou tamnější vykopávky a výzkum. Zobrazit celý článek “Samsonova postava na starověkém pečetítku?” »