… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Kultura

201344_bigDetektivní romány z židovského prostředí a tematikou nejsou v Čechách běžné. Posledními dozvuky uvolněného kulturního ovzduší pražského jara 1968 byla vydání některých knih během následujících dvou let, které by později, již v období tuhé normalizace, vyjít nemohly. To se týkalo i oddychové literatury, kterou detektivky jsou. Jednou z takových knih byla detektivka Harry Kemelmana Rabín v pátek zaspal, Mladá fronta 1969. Další jeho detektivka, V neděli zůstal rabín doma, vyšla až roku 1995. Současnou autorkou povídek a románů, včetně detektivních s touto tematikou, je spisovatelka Inna Rottová. Petr Eidler si ale troufl na velice citlivé téma, totiž život uvnitř židovské komunity. Kolem tohoto tématu se zpravidla chodí po špičkách, tedy pokud nedojde k nějakému skandálu, který potom bulvární i nebulvární tisk pitvá ze všech stran. Existují také fotografické publikace, ale život komunity si dosud nikdo nedovolil tímto způsobem mapovat. Eidlerovi se podařilo provázat klasickou detektivku s prostředím zahaleným závojem mystična či výlučnosti. Pro mnohé je snazší se rozplývat nad malebnými hřbitovy, než se podívat do skutečného života. Židé a židovství to naštěstí není pouze historie, ale i život, historii silně poznamenaný, ale přece jen život a je dobře, že to autor připomíná detektivním románem Na šábes se nevraždí. Eidlerova kniha vyšla počátkem letošního roku v edici Původní česká detektivka brněnského nakladatelství MOBA.
Pokračovat ve čtení “Původní česká detektivka – Na šábes se nevraždí” »

 mir-v-izraeli-jan-kovanicKdyž jsme s ženou Ivanou na konci dubna 2006 přiletěli do země izraelské, první, co mne překvapilo, byl pocit absolutního míru. Už klesání na přistání, při kterém piloti EL AL vedli své letadlo za ranního šírání mezi mračnými horami, ve kterých se blýskalo, bylo velmi mírné, až mírové. Zapsal jsem si tehdy: „Cítíme takovou jistotu pilotů, že bychom se s nimi klidně vydali i na bombardování Bagdádu. (Ostatně nejspíš se ho kdysi skutečně účastnili.)“

Pokračovat ve čtení “Šamanovo doupě: Jan Kovanic – Mír v Izraeli + video” »

Egon Singer jako major Kraus ve vídeňské inscenaci Dobrého vojáka Švejka

Egon Singer jako major Kraus ve vídeňské inscenaci Dobrého vojáka Švejka

V pondělí, 11. května zemřel izraelsko-rakouský herec Gideon Singer. Singer se narodil 29. června 1926 v Brně. Roku 1940 se podařilo jemu a rodičům odjet z Protektorátu do mandátní Palestiny na lodi Patria. Rodina Singerů se usadila v Tel Avivu, kde Gideon prožil pozdní dětství. Vyučil se brušičem diamantů a během války za nezávislost (1948) bojoval v jednotce Palmachu. Po svém zranění byl přijat za člena Čivatronu – armádního pěveckého a dramatického souboru Palmachu. V 50. a 60. letech minulého století byl členem Kvarteta divadelního klubu a vystupoval také v telavivských divadlech Habima, Kameri a Tzavta v inscenacích operety Muž z La Mancha podle Cervantesova románu Don Qujote. Koncem 60. Let začal vystupovat v roli Don Qujota ve hře Muž z La Mancha v evropských divadlech. Roku 1977 se vrátil do Izraele a stal se hercem divadla v Beer Ševě. Singer hrál též v mnoha izraelských filmech, například: Jen za libru (1963), Sallah Šabati (1964), Blaumilchův kanál (1970) od Ephraima Kishona, Velká telefonní loupež (1972). Roku 1983 jej propustili z divadla Habima a on odjel do Evropy. Od roku 1986 žil ve Vídni, kde byl až do roku 2014 členem Theater in der Josephstadt a Wiener Kammerspiele. Těsně před smrtí se Gideon Singer vrátil do Izraele, aby se rozloučil s rodinou a přáteli.

Theodorakis_Kaisaria_70s_Mordo_Avrahmov

Mikis Theodorakis během vystoupení v Izraeli – Foto Wikipedia

Mikis Theodorakis, světoznámý řecký hudební skladatel a interpret složil v šedesátých letech hudbu k básním na památku umučených v koncentračních táborech . Cyklus Mauthausen je znám v mnoha interpretacích Theodorakise a Marie Farantouri. Rakouský výbor pro připomínku osvobození koncentračního tábora tento známý cyklus již v roce 2011 vyškrtl z děl, která při příležitosti pietního aktu budou hrána. Důvodem je proti izraelské vyjádření devadesátiletého umělce v řecké televizi. Za viníky ekonomických a jiných problémů současného světa označil americké židy a sionisty. Osočil také řeckého prezidenta George Papandreou  z přílišného přátelství s izraelským premiérem Netanjahuem, který je podle Theodorakise odpovědný  za „válečné zločiny“ v Libanonu a Gaze.  Mluvčí řecké židovské komunity vyjádřil politování nad bojkotem skladatele a současně i nad tím, jak se o židech vyjádřil Theodorakis. Nelze zapomenout, že slova k cyklu napsal přeživší tábora Iakovos Kambanellis (1922-2011).  Otázkou je co tedy v Rakousku bojkotují, jímavou báseň řeckého žida či hudebníka, který se nevhodně vyjádřil. Své dílo napsal v šedesátých letech a jistě přispěl k tomu, že mnoho lidí si uvědomilo hrůzy války a genocidu evropských židů a zejména židů řeckých. Skladatel poslal židovské komunitě a médiím otevřený dopis v kterém se pokusil dokázat, že není antisemita, že má židy rád a váží si jich, ale jen  mu vadí  sionisté. Rakouský židovský novinář Karl Pfeifer k tomu řekl :“ Theodorakis je antisemita, ale je také velký skladatel. Je v pořádku odsoudit jeho antisemitismus, ale jeho hudba proto nemusí být odmítána. Odmítneme Chopina, jen proto, že byl antisemita? Je smutné, že k takovému kroku se rozhodují právě politici, kteří při každé příležitosti napadají Izrael, aniž by zkoumali podstatu věci.“

Pokračovat ve čtení “Vzpomínka na osvobození Mauthausenu bez písně Mikise Theodorakise + videa” »

Menashe_ram_headV pátek, 8. května zemřel ve věku 82 let malíř a sochař Menashe Kadishman ( מנשה קדישמן ) . Kadišhman byl jednou z výrazných osoností izraelského moderního umění. Narodil se v Tel Avivu, kde se též v letech 1947-50 studoval u sochaře Mošeho Sternschusse na Avni Institute of Art and Design a roku 1954 u sochaře Rudi Lehmanna v Jeruzalémě. Roku 1959 odjel na studijní pobyt do Londýna, kde navštěvoval Saint Martin’s  School of Art a The Lade School of Art. Současně se učil u sochařů Anthonyho Cara a Rega Butlera.
Pokračovat ve čtení “Zemřel malíř a sochař Menashe Kadishman” »

11149359_928995793789668_4616448353742811167_n
Pražské centrum židovských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy  ve dnech 27. dubna – 3. května 2015  srdečně zve na „III. Izraelský týden na Karlově univerzitě: perspektivy izraelských studií v České republice“

„Izraelský týden“ si klade za cíl zmapovat nosná témata izraelských studií v podání českých a zahraničních odborníků a zároveň propojit domácí odbornou veřejnost s izraelskými a dalšími mezinárodními institucemi. Izraelská studia představují interdisciplinární platformu pro studium moderní izraelské historie, politiky, společnosti, kultury a umění. Pozornost je dále věnována studiu židovských komunit v diaspoře po vzniku Státu Izrael. Projekt slouží jako platforma pro možný budoucí rozvoj výzkumu a výuky v oboru izraelských studií na FF UK v Praze.
Pokračovat ve čtení “IZRAELSKÝ TÝDEN NA KARLOVĚ UNIVERZITĚ” »

Egyptske peceteStovky drobných předmětů z doby před 3400 lety objevili pracovníci izraelské Správy památek v podzemní jeskyni nacházející se v oblasti Tel Chalif nedaleko kibucu Lahav (16 km sv od Beer Ševy), která byla vykrádána neznámými pachateli. Jedná se vlastně o záchrannou akci, která znemožní pokračování vykrádání této archeologické lokality. Izraelská Správa památek nalezené předměty vystavuje od středy 1. dubna v Jeruzalémě. Předměty egyptské provenience dokazují, že v oblasti dnešního kibucu Lahav bylo kdysi egyptské správní středisko s mnoha úředníky.

Pokračovat ve čtení “Starý Egypt na území dnešního Izraele” »

2730433855_a65e07db09_oJiž před časem se redakce rozhodla publikovat na stránkách eretz.cz drobnou prózu, recenze na krásnou literaturu s židovskou tématikou a možná se ani nevyhnout poezii. Nyní tedy začínáme „literární kavárnu“, která obohatí konce týdne krátkou povídkou Vlasty Rut Sidonové. V nejbližší době se čtenáři mohou těšit na povídku o králi Davidovi, recenzi velmi zajímavé knihy a překlad původní izraelské povídky. Kdo z čtenářů by chtěl do této virtuální literární kavárny přispět, je vítán. První povídku autorky knihy Jídelna Šalom a jiné židovské povídky (2012) a básnické sbírky Před pikolou, za pikolou (2014),  přinášíme jako příspěvek k zamyšlení nad současnými dilematy židovské Prahy.

Pokračovat ve čtení “Pevnost řetězu” »

PIJUT ASHKENAZJedná se o unikátní rukopis, o němž odborníci soudí, že byl napsán v 11. století v Německu. Autorem je rabi Menachem ben Machir z Řezna, jeden z přeživších pogromy 1. křížové výpravy 1096. Menachem ben Machir je nejen jedním z prvních rabínů a halachických autorit, ale je považován též za prvního pajtana (liturgického básníka) Aškenazu čili Německa. Jeho pijut (liturgická báseň) „מה אהבתי מעון ביתך“ (Jaká je má láska k domu Tvého přebývání) básnicky přibližuje chrámovou bohoslužbu o svátku Sukot. Dr. Joel Finkelman, vedoucí judaistického sbírkového oddělení  Národní knihovny, uvedl, že  pijut je psaný nádherným písmem a pravděpodobně se jedná o list z modlitební knihy (siduru) na svátek Sukot. Pramenem pro uvedený fragment pijutu byly pasáže z Mišny a midrašů popisujících Simchat Bejt ha-šoeva (Radost čerpání vody), což představoval rituál lití vody na oltář v jeruzalémském Chrámu popisovaný v mišnaickém traktátu Suka. Zítra v jeruzalémské Národní knihovně tento unikátní fragment aškenázské liturgické poezie poprvé spatří široká veřejnost. V souvislosti s zítřejším vystavením tohoto díla bude probíhat v Národní knihovně řada diskusních večerů věnovaných různým otázkám z oblasti hebrejské liturgické poezie. Vedle těchto večerů proběhnou i originální hudební představení, na nichž zazní verše několika vynikajících pajtanů země Izraele.

img532627

Fresky v Synagoze Dura Europos v Sýrii

Zatímco v jeruzalémském Muzeu biblických zemí je pečlivě restaurován a konzervován každý objekt vážicí se k historii regionu, každá stopa po národech jejichž potomci žijí rozptýleni po celém světě, stejně jako židé jejichž praotec Abrahám se vydal z Babylónu do dnešního Izraele, aby se tam usadil a jeho vnuk Jákob dal lidu jméno Izrael, v Babylonii, dnešním Iráku jsou památky na slavnou minulost, nejen židovskou, ničeny bandami teroristů, kteří neváhají zabíjet a ničit. Nešetří nikoho, ani muslimy, ani křesťany, ani příslušníky jiných náboženství a ani kulturní památky. Teroristé se se vloupali do synagogy v Amaře a podle informací ji částečně rozbořili. Irácká media informovala, že si v bývalé synagoze udělali vojenské velitelství a veškeré cesty k ní jsou uzavřené a novinářům není do místa umožněn přístup. Není také zřejmé, o jakou skupinu teroristů se jedná. Také hrob proroka Ezry (Ezdráše) v oblasti Amary byl zničen a zbaven veškerých znaků připomínajících že na místě je pochován židovský vůdce. Stará tradiční irácká, babylónská židovská komunita, tak dostala další ránu. Kořeny této komunity sahají do roku 586 př. o.l. v šedesátých letech dvacátého století  se poslední židé z Iráku vystěhovali.

Pokračovat ve čtení “Likvidace židovských památek v Iráku” »

GetContent.aspNedaleko Hebronské ulice v Jeruzalémě, kde začaly terénní přípravné práce pro výstavbu dvou mateřských školek, nalezli archeologové ojedinělý nález. Nález byl objeven během rutinní práce archeologů Izraelské památkové správy, kterou jeruzalémský magistrát vždy zve na místo, kde má probíhat výstavba nových objektů. Archeologové, kteří zkoumali ono místo byli velmi překvapeni, když tam objevili velkou a krásnou jeskyni. V jeskyni pak nalezli keramický džbán z byzantské doby. Odborníci stanovil jeho stáří na 1500 let. Výjimečnost nalezeného džbánu tkví v tom, že se zachoval celý a neporušený.

10914802_770630879677673_3825265947597009365_oMonografie Bílá místa ve výzkumu holokaustu předznamenává první desetiletí činnosti Spolku akademiků Židů  a jeho tříletou spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze při podpoře výzkumu holokaustu a jeho vlivu na vývoj společnosti po druhé světové válce až do současnosti. Nejde tedy pouze o prohloubení chápání historických událostí z období vlády nacistů nad Evropou, ale i o studium důsledků holokaustu na poválečnou existenci přeživších a jejich potomků. Jednotlivé kapitoly demonstrují šíři témat, jimž se dnes domácí badatelé věnují. Avšak hlavním posláním monografie je  podpořit zájem o výzkum holokaustu u mladé generace jak mezi historiky, tak především i mezi představiteli dalších oborů.“  Zveme Vás na představení publikace Bílá místa ve výzkumu holokaustu, kterou připravil Spolek akademiků Židů ve spolupráci s Fakultou humanitních studií UK.
Pokračovat ve čtení “Bílá místa ve výzkumu holokaustu” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Listopad 2018
Po Út St Čt So Ne
« Srp    
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930  
Archiv