20. 9. v dějinách Izraele

17. 9. 1973 navrhl poslanec Benjamin HaLevi, aby do doby, než vnikne ústava, byl přijat základní zákon „Lidská a občanská práva.“

16. 9. 2001 se v době parlametních prázdnin konalo zvláštní zasedání Knesetu na znamení solidarity s americkým lidem po teroristických útocích 11. září 2001.

15. 9. 1949 bylo po kritickém nedostatku chleba do Tel Avivu dopraveno pod ochranou policie 7.000 bochníků.

14. 9. 1949 oslavil rok své existence izraelský Nejvyšší soud.

13. 9. 1984 složila slib 21. vláda Izraele, vláda národní jednoty pod vedením premiéra Šimona Perese.

12.9. 1949 přijal Izrael zákon o povinném vzdělání – včetně předškolních dětí.

Výročí (Jahrzeit, járcajt) rabiho Chaima Josefa Davida Azulaje (Chaim Yosef David ben Isaac Zerachia Azulai, חיים יוסף דוד אזולאי), velkého sefardského mudrce, známého pod akronymem Chida (חיד"א). Narodil se roku 1724 v Jeruzalémě a řadu let sloužil jako zvláštní vyslanec izraelských Židů a cestoval po stovkách židovských komunit po Evropě a Severní Americe, kde sbíral peníze pro Židy v Zemi Izrael.

Chidovým učitelem byl Ohr HaChaim. Chida napsal okolo 70 prací týkajících se židovského práva a komentářů, včetně známého Birkej Josef (Birkei Yosef). Jednu dobu také sloužil jako vrchní rabín Egypta. Zemřel v Itálii 19. února 1807, 11. Adar I 5567, a později bylo jeho tělo převezeno a znovu pohřbeno v jeho milovaném Jeruzalémě.

Tohoto dne v roce 350 př. o. l. byla dokončena stavba druhého Svatého Chrámu v Jeruzalémě, jak je zapsáno v biblické knize Ezra (6:15). Znovuvýstavba Chrámu začala za Kýra (Cyrus), kdy Peršané poprvé převzali vládu v Babylonské říši. Stavba pak byla přerušena na 18 let a pokračovala až s požehnáním Dária II., perského krále, o němž se říkalo, že byl synem Ester.

Druhému Chrámu chybělo mnoho ze slávy Prvního Chrámu: nebyla v něm žádná Archa úmluvy a už nedocházelo ke každodenním zázrakům a vystoupením proroků proroci. Druhý Chrám stál 420 let, než byl v roce 70 o. l. zničen Římany.

Výročí rabiho Josefa Dova Solovejčika (Joseph Ber (Yosef Dov, Yoshe Ber) Soloveitchik, יוסף דב הלוי סולובייצ'), autora Osamělého muže víry (The Lonely Man of Faith), klasické práce spojujícího kantovský existencialismus a židovskou teologii. V Polsku narozený Solovejčik (1903 - 23. února 1993, 2. Adar 5753) získal doktorát filosofie na Universitě v Berlíně a poté se v roce 1932 usídlil v Bostonu. Stal se hlavou (Roš HaJešiva, Rosh HaYeshiva) Ješivové University (Yeshiva University) a během pěti desetiletí ordinoval okolo 2.000 rabínů.

Solovejčik pocházel se známé Solovejčické litevské rabínské dynastie – byl vnukem rabiho Chaima Solovejčika (Chaim Soloveichik) a pravnukem rabiho Joše Ber Solovejčíka (Yoshe Ber Soloveichik, známý též jako Beis HaLevi) a prapravnukem rabiho Naftalího Cvi Jehudy Berlin (Naftali Tzvi Yehuda Berlin, známý též jako Netziv, resp. Neciv).

Výročí (Jahrzeit, járcajt) rabiho Avrahama Ibn Ezry (אברהם אבן עזרא nebo ראב"ע, také znám jako Abenezra, resp. Abraham Ibn Ezra), známého biblického komentátora. Narodil se roku 1089 v Tudele na vrcholu španělského Zlatého věku. Když se rozšířil antisemitismus, byl nucen uprchnout do Říma a později do Egypta. Napsal řadu knih o astronomii, astrologii a matematice. Zemřel 27. ledna 1164, 1. Adar I 4924.

1. Adar je také výročím rabiho Šabsaje HaKohena Kace (Shabsai HaKohen Katz, 1622 – 8. února 1663, 1. Adar 5423), autora klasického komentáře k Zákoníku židovského práva (Šulchan Aruch. Shulchan Aruch). Katz je obecně známý jako Šach (Shach), což je akronym názvu jeho komentáře „Sifsei Kohen.“ Žil v Polsku, odkud byl nucen prchnout před kozáckými pogromy. Šach zemřel ve věku pouhých 41 roků v Holešově, kde se dnes po něm pojmenovaná Šachova synagoga.