Barghútí je bývalý vysoký představitel Fatáhu, který byl Izraelem považován za umírněného a on němž se svého času spekulovalo jako o vhodném nástupci Jásira Arafata. Byl však usvědčen a odsouzen, že se jako velitel Tanzimu podílel na vraždách minimálně 5 Izraelců a současně, že nese „morální odpovědnost“ za nejméně 21 dalších vražd. Odpykává si proto pětinásobný trest doživotního vězení a 40 let vězení k tomu.
V rozhovoru s poslanci si stěžoval, že Izrael propouští příliš málo bezpečnostních vězňů a také si stěžoval, že nemá volný přístup k telefonu. Levicoví poslanci byli samozřejmě ihned zděšeni touto nehumánností, která vrahovi brání ve volné komunikaci s jeho kumpány na svobodě, a poslanec Ofir Pines-Paz ze Strany práce okamžitě požádal ředitele Izraelské vězeňské služby o prošetření, jak je to možné, když židovský bezpečnostní vězeň Jigal Amir tento přístup má. Rozdíl zde samozřejmě existuje, protože Amir, který bylo odsouzen za vraždu premiéra Rabina, nebyl velitelem teroristické skupiny, s níž by mohl z vězení komunikovat, a jeho telefonáty se omezují na rodinné příslušníky.
Ještě odpornější bylo setkání se Samirem Kuntarem. Ten si zacházení ze strany vězeňské služby sice pochvaloval, ale na dotaz poslance Mošeho Gafniho (Moshe Gafni) z Jednotného judaismu Tóry, zda nelituje skutků, které ho přivedly do vězení řekl: „Nelituji. Není to osobní věc. Je to kolektivní konflikt.“
Samir Kuntar provedl v roce 1979 teroristický útok a byl odsouzen za vraždy 4 Izraelců a terorismus. Kuntar a jeho kumpáni vpadli do Izraele z Libanonu na lodi a zabili policistu, který je objevil. Poté pronikli do obytného domu a vzali jako rukojmí 28 letého Dannyho Harana a jeho 4 letou dceru Einat. Její matce Smadar Haran se podařilo ukrýt pod postelí s 2 letou dcerou Jael a sousedkou.
Kuntarova skupina odvedla Dannyho a Einat na pláž, kde Kuntar otce před jeho dcerou zblízka zastřelil a hodil jeho tělo do moře. Holčičce pak arabský vrah rozbil hlavu kamenem a dobil ji pažbou pušky. Dvouletá Jael zemřela nešťastnou náhodou, když ji udusila její strachem pološílená maminka, která jí držela ruku před pusinkou, aby nebylo slyšet pláč a nebyly zločinci nalezeny.
