Carterův konvoj přijel v pátek odpoledne do damašského sídla politického vůdce Hamasu za velmi přísných bezpečnostních opatření. Novináři nebyli na místo vpuštěni.
Mašál se od roku 1997, kdy se Izraelcům málem podařila jeho eliminace, o svůj život velmi bojí – byť svým podřízeným vštěpuje, že zemřít jako islámský mučedník je to nejkrásnější v lidském životě, sám se této cestě velmi úzkostlivě vyhýbá.
Carter předal Mašálovi poselství od izraelského vicepremiéra, ministra průmyslu, obchodu a práce a předsedy strany Šas Eliho Jišaje (Eli Yishai), který požádal o propuštění uneseného izraelského vojáka Gilada Šalita (Gilad Shalit) a uvedl, že se „rád sejde s kýmkoliv relevantním – včetně Mašála.“
Vysoký představitel Hamasu, který však nechtěl být jmenován, popsal setkání mezi americkou delegací a teroristy za „vřelé.“ Hamas nicméně Carterovy neodpověděl na jeho dvě žádosti: aby byly zastaveny raketové útoky na Izrael a byl dán souhlas k jednání s Elim Jišajem o výměně vězňů.
Jimmy Carter, který se jako zprostředkovatel podílel na uzavření izraelsko-egyptské mírové smlouvy v roce 1978 a získal za to vedle Menachema Begina a Anvara Sadata Nobelovu cenu míru, misi obhajuje jako svoji soukromou záležitost. Trvá na tom, že má-li být dosažen mír, musí se s Hamasem jednat.
Tragikomičnost Carterova postoje zdůraznil mluvčí ministerstva zahraničí USA Sean McCormack, když řekl: „Považujeme za velmi zvláštní, když někdo povzbuzuje jednání mezi izraelskou vládou a Hamasem, který dokonce ani neuznává právo izraelské vlády na existenci. Je toto skutečně základem pro jednání?“
Carterova mise vzbudila rozhořčení také mezi některými americkými kongresmany. „Naše země má určitou politiku vůči Hamasu. A on ji úmyslně podkopává, a to je špatné,“ uvedla členka Sněmovny reprezentantů Sue Myrick (R, Severní Karolína) a vyzvala vládu k odebrání pasu Carterovi.
Vláda USA neudržuje s Hamasem vztahy od roku 1995, kdy jej zařadila na seznam teroristických organizací.
Bývalý velvyslanec USA v Izraeli Daniel Kurtzer označil Carterovo setkání za „strategickou a taktickou chybu.“ „Palestinci mají za to, že nemohou realizovat mírovou dohodu bez Hamasu, ale současně chápou, že s Hamasem u moci takové dohody nedosáhnou,“ řekl.
Martin Indyk, americký velvyslanec v Izraeli za vlády prezidenta Clintona, pak bez obalu řekl, že zapojení Hamasu do jednání bude mít jediný důsledek – od jednacího stolu odejde Izrael.
