Podle hebrejského deníku Jediot Achronot potvrdil vysoký palestinský představitel, že během jednání přibližně před týdnem byl tento požadavek vznesen. „Na uvedeném setkání byl vznesen požadavek na regulérní armádu, která by bránila nezávislý stát,“ potvrdil zdroj.
Izraelská ministryně Cipi Livni (Tzipi Livni) se původně domnívala, že Kurája hovoří o dalším posílení stávajících bezpečnostní sil, ale byla rychle poučena.
Palestinský zdroj vysvětlil: „Nejedná se o armádu, která by byla určena k útoku proti Izraeli. Nežádáme letouny F-16, ale sílu, která bude schopna bránit stát před hrozbami a zajistit jeho základní právo na bezpečnou existenci.“
Není jasné, jaké hrozby svému státu má Palestinská správa namysli.
Livni byla požadavkem, vzneseným v přímém rozporu se všemi dosavadními dohodami, které předpokládají, že Palestinský stát bude demilitarizovanou entitou, zaskočena. Požadavek energicky odmítla.
Palestinská správa mezitím uvedla, že Dohody z Osla z roku 1993, nemusí být v tomto případě relevantní. „Oslo hovořilo o dočasné entitě. Nyní mluvíme o (palestinském) státu, zrozeném z konečné dohody,“ uvedl zdroj. „V žádné dohodě není ustanovení, které by odpíralo (palestinskému) státu armádu, kterou by mohl bránit sebe, své hranice a občany.“
Přitom všechny bezpečnostní ústupky požadované po Izraeli, včetně těch, načrtnutých v americkém Mírovém plánu (Road Map to Peace, často do češtiny otrocky překládáno jako Cestovní mapa), se opíraly právě o Dohody z Osla.
Livni mezitím minulý týden dala v projevu na prezidentské konferenci „Čelit zítřku“ (Facing Tomorrow) jasně najevo, že jakýkoliv palestinský stát, odsouhlasený Izraelem, nebude mít armádu.
„Hovoříme o demilitarizovaném státu... Jsou zde podmínky, které budou muset být splněny před a poté. Nehodím jen klíče přes hranici a nebudu doufat, že to dopadne dobře.“
