„Obě strany deklarovaly své úmysly jednat v dobré víře a bez předsudků. Rozhodly se vést vzájemný dialog seriózním a souvislým způsobem s cílem dosáhnout cíle, jímž je komplexní mír v souladu s tím, jak o něm hovořila Madridská konference. Obě strany děkují předsedovi turecké vlády Recepu Tajjípovi Erdoganovi a Turecku za jejich roli v tomto procesu a jejich velkorysou pohostinnost,“ uvádí se v prohlášení.
Spekulace o tajných jednáních mezi Izraelem a Sýrií se objevují již minimálně půl roku, obě strany je však dosud buď nekomentovaly nebo přímo popíraly.
Zásadní spornou otázkou je osud Golanských výšin, které Izrael obsadil v Šestidenní válce roku 1967 a v roce 1981 anektoval. Území má strategický význam kvůli výškové převaze na izraelskou Galilejí, čehož Syřané využívali před Šestidenní válkou k ostřelování izraelských obcí. Další zásadní strategickou otázkou je kontrola vodních zdrojů na Golanech a zejména riziko ohrožení kvality vody v jezeře Kineret (Galilejském jezeře), které je hlavní zásobárnou pitné vody pro Izrael a po jehož břehu vedla pře rokem 1967 izraelsko-syrská hranice.
Izraelská média spekulují, že zveřejnění informací o tajných jednáních má souvislost s vyšetřováním nejnovějšího podezření korupce premiéra a Olmert se tak jednak snaží odvrátit pozornost médií od své kauzy, jednak zdůraznit svoji nepostradatelnost a rizika, hrozící při nucené demisi, ve vztahu k mírovým jednáním.
Obdobně postupoval v létě 2006 tehdejší premiér Ariel Šaron, který v době vyšetřování z nelegálního přijímání peněz nařídil likvidaci židovské přítomnosti v Pásmu Gazy, čímž si zajistit podporu a uctivé mlčení o svém protiprávním jednání ve většině izraelských médií.
