Libanonské šíitské hnutí Hizballáh údajně informovalo francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho během jeho krátké víkendové návštěvy Libanonu, že „nevylučuje diplomatické vyřešení“ sporu s Izraelem o oblast Har Dov, nazývanou Araby „Farmy Šibáa“ (مزارع شبعا, Mazāri‘ Šib‘ā; resp. hebrejsky חוות שבעא, Havot Sheba‘a nebo הר דוב, Har Dov, tj. Dovova hora).
Panarabský, v Londýně vycházející, deník Al Haját (Al Hayat) v pondělí s odkazem na zdroje blízké francouzsko-hizballáhovskému jednání během ceremonie na počest Sarkozyho v prezidentském paláci Bábda v Bejrútu uvedl, že Hizballáh francouzského prezidenta informoval, že skupina „nevylučuje“ diplomatické řešení.
Zdroje uvedly, že Sarkozy se zeptal Mohameda Ráda (Mohammed Raad), stojícího v čele prohizballáhovského politického bloku: „Věříte, že farmy Šibáa mohou být osvobozeny prostřednictvím diplomatického úsilí?“ A dostal shora uvedenou odpověď.
Libanonské zdroje Al Hajátu sdělily, že otázka farem Šibáa byla také předmětem jednání Sarkozyho s libanonským prezidentem Michelem Suleimanem. Ten uvedl, že izraelské stažení ze sporného území na izraelsko-syrsko-libanonské hranici „vydláždí cestu k dohodě o obranné strategii mezi Libanonci a vyřešení otázky zbraní (v Libanonu.“
Šíitské radikální hnutí Hizballáh, mohutně podporované Íránem a Sýrii, zneužívá existenci sporu o „farmy Šibáa“ k tomu, aby tvrdilo, že dokud trvá „okupace Libanonu“ má jako „hnutí odporu“ právo podržet si zbraně – a to nezávisle na legitimní libanonské vládě.
Sarkozy bude o otázce sporného území jednat během své návštěvy Izraele a Palestinské správy, která má proběhnout 21. až 24. června.
Co jsou to „farmy Šibáa“?
Har Dov (farmy Šibáa) byly Izraelem obsazeny při Šestidenní válce roku 1967, do té doby byly v syrských rukou, ale v posledních letech si je se syrskou podporou nárokuje Libanon.
Izrael se dlouhodobě brání tím, že když byly po I. světové válce původně vytyčovány hranice mezi Libanonem a Sýrií, oblast byla umístěna na syrské straně. Tento stav pak trval až do roku 1967, kdy v Šestidenní válce oblast Izrael obsadil a následně v roce 1981 celé Golanské výšiny anektoval. Izraelskou argumentaci pak potvrzují i četné libanonské a syrské vojenské mapy z doby před rokem 1967.
Tuto argumentaci přijala i Rada bezpečnosti OSN, když v roce 2000 po izraelské stažení z bezpečností zóny v jižním Libanonu konstatovala, že Izrael již neokupuje žádnou část libanonského státního území. Izrael pak uváděl, že se jedná o původně syrské území a o jeho osudu by bylo eventuálně možné jednat se Sýrií, nikoliv však s Libanonem.
Libanon nicméně dlouhodobě tvrdí, že oblast je jeho – a kartografové OSN se prý k tomuto názoru přiklánějí.
