Testy rakety Šaháb 3 přicházejí v době rostoucího napětí mezi Íránem a Izraelem. Zatímco Írán pokračuje přes nesouhlas světového společenství ve svém jaderném programu a pravidelně hrozí Izraeli zničením, Izrael zvažuje možnost preventivního úderu na Írán, podobnému tomu z roku 1981, při němž byl zničen irácký jaderný reaktor Osirak.
Írán opakovaně popřel, že by rozvíjel program výroby jaderných zbraní, a naopak tvrdí, že jeho jaderný program je výlučně pro mírovou výrobu elektrické energie. Vysoký íránský představitel nicméně nedávno pohrozil odvetou jadernými zbraněmi v případě útoku na Írán.
Íránská státní televize informovala, že raketové testy, provedený íránskými elitními Islámskými revolučními gardami, zahrnovaly „novou“ raketu Šaháb 3, o níž již dříve íránští představitelé tvrdili, že má dolet 2.000 kilometrů – takže je schopna zasáhnout jak Izrael, tak americké základny v oblasti.
Spolupracovník nejvyššího duchovního vůdce Íránu, Velkého ajatolláha Alího Chameneího, v úterý pohrozil, že bude-li Írán napaden, v odvetě zasáhne Tel Aviv, americkou flotilu v Perské zálivu a utrpí zájmy USA po celém světě.
Prohlášení opět zvýšilo napětí a obavy z vojenské konfrontace, kdy slovní válka mezi Íránem, Izraelem a USA je uváděna jako jedna z příčin růstu cen ropy v posledních týdnech.
Na summitu Skupiny osmi nejvyspělejších zemí světa (G8) v Japonsku jejich představitelé vyjádřili vážné znepokojení nad hrozbou, kterou představuje íránský jaderný program. V prohlášení, vydaném po setkání, skupina Írán vyzvala k zastavení programu, včetně všech aktivit spojených s obohacováním uranu.
Minulý měsíc Evropská unie nabídla Teheránu balíček ekonomických stimulů, o nichž doufala, že povzbudí Írán k dobrovolnému opuštění jaderných ambicí. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy řekl, že do Islámské republiky pojede jednat vysoký komisař EU Javier Solana.
Írán v pátek oficiálně potvrdil, že nabídku obdržel, nicméně prezident Mahmúd Ahmadinežád (Mahmoud Ahmadinejad) v pondělí odmítl předběžnou podmínku zastavení obohacování uranu jako „nelegitimní“.
Navzdory odmítnutí íránského prezidenta vyjádřila ministryně zahraničí USA Condoleezza Rice naději, že jednání mezi Íránem a mezinárodním společenstvím povedou k ukončení obohacovacích aktivit.
USA zdůrazňují, že dávají přednost diplomatickému řešení problému, odmítají se však vzdát vojenského řešení jako krajní možnosti.