Podle britské zprávy bude příští měsíc vydáno oznámení o zřízení „zájmové sekce“ USA v Teheránu, což je první krok ke zřízení plnohodnotného velvyslanectví v íránském hlavním městě. Zaměstnanci zájmové sekce budou američtí diplomaté.
Oznámení představuje dramatickou změnu v současné americké politice vůči Íránu, který byl dlouho označován za nepřátelský režim. Spojené státy považovaly zájmy Islámské republiky za odporující svým zájmům již od doby, kdy muslimská fundamentalistická revoluce svrhla Američany podporovaného šáha. Pro veřejnost náhlá změna jestřábího postoje prezidenta Bushe k teheránské vládě přichází v době, kdy mezinárodní napětí ohledně sporného íránského jaderného programu dosáhlo nového vrcholu.
Minulé měsíce byly svědky zintenzivnění íránských hrozeb zničení Izraele, když íránský prezident Mahmúd Ahmadinežád (Mahmoud Ahmadinejad) eskaloval svoje invektivy proti židovskému státu a jeho americkému spojenci, kterého nazval „Velkým satanem.“ Mezitím, v reakci na testy íránských dalekonosných raket, americká vojenská elita stále více znepokojená íránskou jadernou hrozbou dala Izraeli „žluté světlo“, aby zaútočil na Írán jakmile USA uznají, že je to nezbytné. Zatímco Izrael dal najevo odhodlání reagovat na íránskou hrozbu, objevují se známky nové dohody mezi supervelmocí a vzpurným blízkovýchodním režimem.
Bílý dům ve středu oznámil, že William Burns, vysoký představitel ministerstva zahraničí, poletí v sobotu do Švýcarska, aby se sešel s íránskými představiteli a vyslechl odpověď Teheránu na evropskou diplomatickou iniciativu, jejímž cílem je přerušení jaderných aktivit výměnou za hospodářské výhody.
Ke schůzce dochází přesto, že Bush opakovaně vyloučil přímá jednání s Teheránem, dokud Islámská republika neodloží svůj program obohacování uranu. Odstředění uranu na isotop, vhodný k výrobě zbraní, je kritickým prvním krokem na cestě k získání jaderné zbraně a v současnosti jsou v Íránu v provozu tisíce centrifug a brzo by měly být uvedeny do provozu další.
Ačkoliv Bush zaujímal vůči Teheránu v posledních 7 letech tvrdý postoj, mnozí jsou přesvědčeni, že ke konci svého prezidentství, jež skončí v lednu 2009, chce zachovat jako odkaz sblížení vztahů s Íránem.
Návrat diplomatů USA do Írán je podmíněn íránským souhlasem. V současnosti o americké zájmy v Íránu pečuje švýcarské velvyslanectví a Teherán si pravidelně stěžuje na americkou neochotu jednat přímo a využívání namísto toho jako zprostředkovatelů Británie, Francie a Německa. Počátkem tohoto týdne prezident Ahmadinežád (Ahmadinejad) naznačil, že je příznivě nakloněn nové americké misi v Teheránu.
„Přijmeme příznivě každé jednání, které pomůže posílit vztahy mezi lidmi,“ uvedl íránský prezident a dodal: „Nedostali jsme žádnou oficiální žádost, ale máme za to, že vývoj vztahů mezi oběma zeměmi je správný.“
Zvláštní zájmová sekce bude podobná té v Havaně na Kubě, kam se diplomaté USA vrátili v roce 1977 po předchozím přerušení vztahů v roce 1961 v reakci na Castrům převrat v ostrovní zemi. Havanská zájmová sekce, vykonávající všechny funkce velvyslanectví, je formálně součástí švýcarské ambasády, ale jinak v ní pracují Američané a je na Švýcarech nezávislá.
Rozhodnutí o otevření diplomatické mise v Íránu přichází po letech intenzivní debaty uvnitř Bushovy vlády o vhodné reakci na íránské jaderné směřování a na vyjadřované nepřátelství k USA a Izraeli. Viceprezident Dick Cheney tlačí na vojenský úder proti íránským jaderným zařízením, zatímco ministerstvo zahraničí tlačí Bílý dům k obnovení diplomatických vztahů s Teheránem zřízením zájmové sekce.
Při absenci takové sekce jsou USA odkázány co se týče informací o vnitřních záležitostech íránské politiky na evropské diplomaty. Vlastní zaměstnanci v Teheránu umožní Američanům přístup ke studentům, disidentům a dalším zdrojů informací životně důležitých pro USA a světové bezpečnostní zájmy.
Zatímco americké ministerstvo zahraničí má obavy, aby krok směrem k obnovení diplomatických vztahů nebyl považován za známku slabosti, íránské nadšení pro tento krok sdílí ministryně zahraničí Condoleezza Rice. „Chceme, aby více Íránců navštěvovalo Spojené státy... Jsme odhodláni oslovit íránský lid,“ sdělila novinářům minulý měsíc.
Někteří v Izraeli mají obavy, že americké přitakání diplomatickým vztahům s Íránem tváří v tvář evropskému tlaku je reminiscencí na americké usmiřování Německa v letech před II. světovou válkou. Zatímco se Izrael sám připravuje na možný raketový útok z jaderného Íránu, panuje v židovském státě strach, že takový appeasement povede k dalšímu holocaustu židovského lidu.
Izraelská vláda dosud na americké oznámení nijak oficiálně nereagovala.
