Otevřeny archivy z Války Jom Kipur: Dajan zamítl preventivní úder

Válka Jom Kipur, která nakonec skončila izraelským vítězstvím, začala 6. října 1973 vážnými úvodními územními zisky egyptských a syrských sil, které podnikly koordinovaný překvapivý útok. Zvrácení arabských úspěchů, při němž se nakonec izraelská armáda zastavila jen pár kilometrů od Káhiry a Damašku, stálo životy 2.688 izraelských vojáků. Tehdejší premiérka Golda Meir nařídila vyšetřujímu orgánu – Agranatově komisi – aby zjistila, co vedlo k nepřipravenosti armády. V důsledku zjištění komise, že národ ponechalo napospas nepřátelskému útoku selhání zpravodajských služeb, vedlo k demisi náčelníka generálního štábu Davida Elazara a náčelníka vojenské zpravodajské služby.

Moše Dajan zamítl preventivní úder

Podle materiálů, které byly poprvé zveřejněny toto úterý, Elazar kritizoval tehdejšího ministra obrany Mošeho Dajana za to, že odmítl zvažovat preventivní úder proti arabským silám. „Řekl, že takovou věc nemůžeme dovolit,“ uvedl Elazar, který dále poznamenal, že Dajan také odmítl v reakci na útok okamžitě provést rozsáhlou mobilizaci záložáků. Překvapivý úspěch arabských sil vedl následně ke krizi, když záložní jednotky snažily dostat do svých postavení.

Elazar také uvedl, že regulérní izraelské divize, rozmístěné na syrské a egyptská frontě nebyly připraveny na zadržení přeshraniční invaze, ačkoliv k tomu měly být mobilizovány.

Daján sám svědčil, že rozvědka jej před válkou zmýlila co se týče rovnováhy sil a úmyslů nepřítele. „Měli jsme za to, že naše síly společně se vzdušnými silami budou dostatečné k jejich zastavení,“ vysvětloval s tím, že vojenský establishment si byl „zcela jist“, že armáda bude schopna odrazit první úder.

Ohledně zpravodajský zpráv, týkajících se arabské mobilizace před válkou, Dajan Agranatově komisi řekl: „Na základě toho, co jsme viděli, jsme si nemohli být jisti, že propukne komplexní válka.“

Izraelská armáda byla příliš „zvyklá vítězit“

Ariel Šaron, který v době války byl velitelem obrněné divizi Jižní velení, komisi řekl: „Naše síly utrpěly hluboký, bezprecedentní šok, protože izraelská armáda vždy byla armádou vítěznou. V této generaci nebyli lidé jako my, kteří okusili porážku. Byla to armáda, která byla zvyklá vítězit. Nikdy nemusela přestát žádnou porážku.“

Kromě této obecné analýzy Šaron také konkrétně kritizoval chybu vysokých velitelů, kteří nebyli v úvodních fázích války „v poli.“ „Doporučil jsem, podle svého názoru, aby (velitel Jižního velení Šmuel Gonen (Shmuel Gonen)) nařídil všem důstojníkům, aby šli na frontu, aby věděli, co se skutečně děje. Obrázek ve válčeném štábu byl velmi složitý. Velmi složitý ve smyslu množství ztrát, o nichž jsme již věděli, že je máme,“ řekl Šaron.

Ke své kritice dodal, že vedoucí armádní představitelé Gonen a Elazar byli stateční muži, kteří nebyli informováni o skutečné situaci.