Izraelské volby 2009: Primárky Likudu úspěchem pro Feiglina

V primárkách, které byly prodlouženy kvůli velkému zájmu voličů a pomalému průběhu hlasování až do 1 hodiny po půlnoci, zvítězil předseda poslaneckého klubu Gideon Saar. Druhý se umístil poslanec Gilad Erdan, následovaný poslancem Reuvenem Rivlinem a Bennym Beginem, synem bývalého premiéra Menachema Begina. Dalšími v pořadí byli poslanci Moše Kahlon (Moshe Kahlon), Silvan Šalom (Silvan Shalom) a bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády, generálporučík Moše Jaalon (Moshe Yaalon).

Umístění v primárkách se posune na volební kandidátce o jedno místo zpět, protože místo na čele má rezervované předseda strany Binjamin Netanjahu (Binyamin Netanyahu).

Z přistěhovalců z USA se do první čtyřicítky dostal obyvatel Samaří Jechiel Leiter (Yechiel Leiter). Bývalá basketballová hvězda Tal Brody nezískala významné umístění a právník Josi Fuchs (Yossi Fuchs) neuspěl v souboji o místo rezervované pro Judeu a Samaří s Boazem HaEcnim (Boaz HaEtzni), jehož podporoval Feiglin. Předvolební průzkumy předpovídají, že Likud by mohl vyhrát přibližně 35 mandátů.

Poslanec Juval Šteinic (Yuval Steinitz) se umístil v primárkách na devítém místě a bývalá poslankyně Dr. Leah Ness na místě desátém, které je rezervované pro současné nebo bývalé poslankyně. Následují ji poslanci Jisrael Kac (Yisrael Katz), Juli Edelstein (Yuli Edelstein) a Limor Livnat.

Do první dvacítky se vešli také Dan Meridor a poslanec Michael Eitan, ale favorit předsedy Netanhajua, bývalý policejní náčelník Asaf Hefec (Asaf Hefetz), se neumístil mezi prvními 35, takže jeho šance na získání poslaneckého mandátu je sporná.

Kompletní seznam prvních 40 jmen na parlamentní kandidátce Likudu vypadá takto:

1. Binjamin Netanyahu
2. Gideon Saar
3. Gilad Erdan
4. Reuven Rivlin
5. Benny Begin
6. Moše Kahlon
7. Silvan Šalom
8. Moše Jaalon
9. Juval Šteinic
10. Leah Ness
11. Jisrael Kac
12. Juli Edelstein
13. Limor Livnat
14. Chaim Kac (Chaim Katz)
15. Josi Peled (Yossi Peled)
16. Michael Eitan
17. Dan Meridor
18. Cipi Hotobeli (Tzipi Hotobeli)
19. Gila Gamliel
20. Moše Feiglin
21. Zev Elkin
22. Jariv Levin (Yariv Levin)
23. Cion Finian (Tzion Finian)
24. Miki Racon (Mickey Ratzon)
25. Ajúb Kara (Ayoub Kara)
26. Danny Danon
27. Karmel Šama (Carmel Shama)
28. Ofir Akunis
29. Ehud Jatom (Ehud Yatom)
30. Hilleli Adbosi
31. Jicchak Danini (Yitzchak Danino)
32. David Even-Cur (David Even-Tzur)
33. Kati Šítrit (Kati Sheetrit)
34. Miri Regev
35. Sagiv Asulin
36. Boaz HaEcni
37. Guy Jifra (Guy Yifrah)
38. Assaf Hefec (Assaf Hefetz)
39. Jechiel Leitner (Yechiel Leiter)
40. Keren Barak

Většina pozornosti byla zaměřena na vůdce frakce Židovské vedení Mošeho Feiglina, proti jehož přítomnosti ve straně – nemluvě o umístění na volitelném místě kandidátky – se ostře stavěl Netanjahu.

Z 30 prvních kandidátů výše, jich 15 bylo na seznamu těch, které Feiglin doporučoval volit. Jednalo se o kandidáty číslo 2, 3, 4, 5, 6, 10, 12, 18, 19, 20, 22, 24, 25, 26 a 29.

Umístění některých náboženských a nacionalistických kandidátů v první davcítce představuje změnu povahy Likudu a vysvětluje propad nové nábožensko-sionistické strany Židovský domov v průzkumech.

Předpokládá se, že Strana práce a Kadima (Vpřed) využijí kandidátku Likudu jako nástroj k vykreslení Likudu jako nacionalistické a náboženské strany, která pokud se dostane k moci, zmaří naděje na dohodu s Palestinskou správou.

Po oznámení výsledků primárek Likudu mluvčí Kadimy označil Likud, který v předvolebních průzkumech vede, za „vězně extrémní pravice... který se snaží dostat k moci a realizovat svoji extrémní politiku.“ Političtí analytici nicméně uvádějí, že Kadima střílí naslepo a taková charaketeristika může být jen těžko odůvodnitelná.