Římský rabín: Bez pozastavení se u toho, co nás dělí, nelze pokročit v dialogu

S vědomím, že jde o důležitou událost, základní etapu v dialogu a s velkým očekáváním všeho toho, co to bude výhledově znamenat pro všeobecné klima.

Co znamenala pro vztah židů a katolíků návštěva Jana Pavla II.?

Byl to zásadní pád zdi nedůvěry. Právě takový jsme měli dojem v průběhu let.

Nynější návštěvu tedy chápete jako projev kontinuity?

Ano, je to především gesto kontinuity.

Papež navštíví římskou synagogu u příležitosti vzpomínkového dne Mo´ed. Jaký význam dáváte této shodě?

Bylo třeba nejprve vysvětlit, co je to za den. Je to připomínka obsazení ghetta - řekněme - římskou lůzou v roce 1793, která spatřovala v židovské obci stoupenkyni práv prosazovaných francouzskou revolucí. Židovská obec, samozřejmě, už nemohla dále žít uzavřena v ghettu pod politickými restrikcemi svobod a sympatizovala tudíž s revolucí. Došlo tedy k útoku na ghetto. Ten den bývá nazýván olověný, protože nebe se tehdy zbarvilo do stříbrošeda a nastala průtrž mračen, která uhasila požár, který byl založen v synagoze a také zchladila útočníky. Jaký význam má? Nacházíme se ve zcela jiné historické fázi, kdy už neexistuje ghetto a příslušné restrikce. Dnes hledíme na vztah židovství a křesťanství naprosto odlišně.

Návštěva Benedikta XVI. plánovaná na 17.ledna se uskuteční rok po rozhodnutí italských rabínů nezúčastnit se Dne židovsko-křesťanského dialogu z důvodů formulace modlitby za židy na Velký Pátek podle staršího římského misálu? Je tato záležitost už dnes uzavřena?

Řekněme, že věc je uzavřena z diplomatického hlediska. Stále existuje modlitba, nazvaná „De conversione iudeorum“- Měli jsme tedy zapotřebí dostat vysvětlení zejména na lokální úrovni. Jakmile tedy kardinál Bagnasco jakožto předseda Italské biskupské konference výslovně prohlásil, že katolická církev nemá vůči židům „konverzivní“ úmysly, můžeme klidně vést dialog, protože úsilí o konverzi je upřímně řečeno zeď, která komunikaci brání. V tomto bodě tedy jdeme kupředu a doufáme, že se na tomto poli uskuteční to, co si přejeme pro dobro všech.

Pokud jde o vysvětlení. Před několika dny jste ocenil slova O.Lombardiho, ředitele tiskového střediska Svatého stolce, který vysvětloval dekret o hrdinských ctnostech Pia XII…

Vysvětlení O.Lombardiho pokládám za důležité a jako takové je netřeba umenšovat, protože přispělo ke změně klimatu v tom smyslu, že to byl signál vatikánské vnímavosti vůči židovské reakci na tento dekret.

Názorové rozdíly a spory tedy nemění nic na tom, že vzájemný dialog může a má pokračovat?

Jednoznačně ano, protože pokud se nepozastavíme u věcí, které nás hluboce dělí, nepohneme z místa nikam. Měli bychom myslet spíše na věci, které nás spojují, a ponechat kontroverze diskusím, i když to bez nich nejde. Musí být však vedeny ve správném čase a s patřičným klidem. Na druhé straně, dialog znamená také diskusi. Ta je tedy nezbytná. Pokud dva smýšlejí úplně stejně, je jeden z nich zbytečný. Rozdíly jsou tedy důležité, aby se mohlo postupovat vpřed. Kromě toho je však třeba vysílat signály bratrství a nasazení pro všechny. Svět na nás hledí právě proto, aby viděl, zda tyto věci dokážeme realizovat. A to je velká výzva, nazvěme to tak, která před námi stojí v souvislosti s nadcházející návštěvou.

Říká Riccardo Di Segni, hlavní římský rabín před chystanou návštěvou Benedikta XVI. v římské synagoze.

(mig)