Ex 14,15
ויאמר ה' אל-משה מה תצעק אלי
Hospodin řekl Mojžíšovi: „Proč ke mně úpíš?...“
Proč doopravdy Mojžíš úpěl k Hospodinu? Mojžíš přece musel vědět, že Bůh vyplní svůj slib a dovede v moři Egypťany k pádu. Ano, ale jeho láska k synům Izraele byla tak veliká, že když viděl jejich úzkost a strach, nemohl se zdržet a úpěl k Hospodinu z hlubin svého srdce.
(Rabi Jehuda Arie Leib Alter – Górský rebe (l147-1905), zvaný Sfat Emet)
Ex 14,29
ובני ישראל הלכו ביבשה בתוך הים
Ale synové Izraele přešli prostředkem moře po suchu...
Po pravdě, synové Izraele šli prostředkem moře a ne po souši, ale jejich důvěra ve Všemohoucího jim dodávala pocit, jakoby šli po souši.
(Rabi Menachem Mendel z Kosowa 1768-1825)
Tento šabat se nazývá také
Šabat písně – שבת שירה, neboť v této paraše čteme Mojžíšovu píseň, což je oslavný hymnus Hospodina, který nás vyvedl z Egypta a zachránil před faraónovým vojskem.
O tomto šabatu slavíme také
Nový rok stromů – ראש השנה לאילנות, který má svůj původ v Mišně, traktát „Roš hašana“ 1:1.
V Mišně se dovídám, že máme hned čtyři Nové roky:
-
Nový rok pro krále a poutní svátky (Pesach, Švuot a Sukot). Ten začíná l. Nisanu.
-
Nový rok pro desátek ze skotu, který začíná 1. elulu.
-
Nový rok pro počítání let (5770), sedmých roků odpočinutí (שמיטה) a jubilejních
let. Tento rok začíná 1. dne měsíce tišrej.
-
Nový rok stromů – ראש השנה לאילן. Podle Šamajovy školy začíná l. švatu, ale
podle školy Hilelovy až 15. švatu.
Z této skutečnosti, že ještě ani před dvěma tisíci lety nebylo stanoveno přesné datum svátku, ukazuje na jeho „mladost“. Také slovo „
אילן“ je relativně nové slovo, v Tóře se používá pro strom slova „
עץ ”.
Pozdější žáci kabalistické školy ve Cfatu (Safedu), jejímž zakladatelem byl rabi Jichchak Luria Aškenazy, zavedli krásný obyčej, který se nazývá
Tu-bišvatový seder – סדר ט"ו בשבט . Podobně jako na pesachovém sederu se postupně pijí čtyři poháry vína. Nejprve pohár bílého vína symbolizující spící, pod sněhem dosud k novému životu neprobuzenou přírodu. Druhý pohár je skoro plný bílého vína, ale dodáváme tam trochu červeného, což je symbol Tu-bišvatu. Příroda se probouzí. Hospodin vrací přírodě nový život. Třetí pohár je naplněn o něco méně než polovinou vína bílého a zbytek doléváme vínem červeným. Toto je symbol jara (období Pesachu). Víno v poháru symbolizuje „boj“ mezi chladnějšími a teplejšími dny, kterých však přibývá. Konečně čtvrtý pohár je naplněn červeným vínem, které symbolizuje léto, žár Slunce a přírodu, která je na vrcholu svých životních sil.
Kromě toho je tradice jíst během sederu alespoň 15 = ט"ו druhů ovoce, jiné autority říkají, že 30 druhů ovoce. V každém případě je dobré jíst i takové plody, které připomínají naše spojení s Erec Jisrael (Dt 8,8): pšenici a ječmen nám nahradí pečivo, například chléb nebo různé sušenky. Dále pak rozinky (hrozny), fíky, granátová jablka, olivy a datle. Co se týče dalších druhů sušeného i čerstvého ovoce, se meze nekladou.
Závěrem připomeňme, že je tradice na Tu-bišvat vysazovat stromky. Letos však svátek připadá na šabat, kdy je tato činnost zakázána, takže se bez výsadby stromků
v tento den obejdeme. Nic nám nebrání, abychom je vysadili později.
Všem čtenářům Eretz.cz, kteří si budou chtít doma takový seder Tu-bišvat uspořádat, přeji šabat šalom a hezký Svátek stromů.
Přidejte si tento článek