Parašat Mišpatim (Ex 21,1 – 24,18)

Ex 21,6
...ורצע אדוניו את אזנו במרצע ועבדו לעולם.
„...probodne mu ucho šídlem a zůstane provždy jeho otrokem.“
Židovský otrok, který se do otroctví „sám prodá“ nebo je „prodán“,což ve většině případů bylo pro dluh, který nemohl svému věřiteli vrátit, může být otrokem svého věřitele maximálně šest let a sedmého roku se stává osobně svobodným, byť by jeho dluh byl sebevětší. Prakticky takový otrok byl v postavení námezdního dělníka, který svou prací splácel dluh svému věřiteli.

Můžeme se ptát, proč právě ucho mělo být probodnuto židovskému otroku, který chtěl zůstat i po šesti letech nadále otrokem svého pána? Protože jeho ucho slyšelo na hoře Sinaj, že synové Izraele jsou služebníci (otroci – עבדים) Hospodinovi – viz Lv 25,55. Proto je nesprávné, aby se takový člověk chtěl dobrovolně vzdát své osobní svobody, kterou mu Hospodin daroval. Východem z Egypta Všemohoucí zbavil syny Izraele fyzického otroctví a pod horou Sinaj, přijetím Tóry, se synové Izraele zbavili duchovního otroctví, t.j. vlivu egyptského pohanství, kterému byli po více než čtyři sta let vystaveni.
Co znamená slovo „provždy – לעולם“? Naši učenci – חז"ל tvrdili, že to neznamená provždy, do konce jeho života, ale pouze do jubilejního roku – שנת היובל, pak se i takový otrok stává automaticky svobodným.