Proti zásahu izraelské armády vypukla ve světě doslova bouře protestu. Jak se ale zdá, nikoho příliš nezajímá, jaký kredit má turecká organizace, která tolik usiluje o dodání humanitární pomoci právě přímou vodní cestou, přestože Izrael nabízí několik variant a tras, kudy je ochoten dokonce pomoci dopravit tuto zásilku do Gazy po souši.
Oficiálně pomáhá nadace přímo 9000 rodinám penězi a potravinami, nebo pořádá počítačové kurzy pro ženy a staví v jedné ze čtvrtí města Gazy bytový dům. Díky této investici za více než 250.000 amerických dolarů (5,4 milionu korun) vytvořila podle svých dokumentů pracovní příležitosti pro více než 100 lidí. Existují ale i jiné informace, které většinou donutí zpravodajské služby ke zvýšené pozornosti.
Už v 90. letech tuto organizaci vyšetřoval francouzský protiteroristický soudce Jean-Louis Bruguiere. Během vyšetřování se přišlo na to, že skupina udržuje kontakty s hnutím Al-Kaidá a jinými teroristickými uskupeními. Izraelská kontrašpionážní služba k tomu dnes dodává, že z IHH plynou nejvýznamnější finanční toky do teroristického hnutí HAMAS. A tak zatím co USA mají na seznamu teroristických organizací jen HAMAS, Izraelci mají vcelku oprávněné pochybnosti také o této turecké „humanitární“ organizaci.
Navíc si připomeňme, že podle izraelské agentury MIGNEWS, dokonce přímý účastník konfliktu, libanonský fotograf z agentury Reuters André Abú-Halíl, potvrdil verzi izraelské armády CACHAL. Ve své výpovědi uvedl, že „humanisté“ zaútočili na vojáky dokonce ještě před tím, než tito vystoupili na palubu. Na lodi pak na vojáky, vybavené „zbraněmi“ s kuličkami naplněnými barvou, zaútočili „mírotvorci“ železnými tyčemi, řetězy, a podobnými nástroji.
I když palné zbraně Halíl na této lodi prý neviděl, potvrdil, že čtyři zranění izraelští vojáci skončili v rukou „humanitářů“ jako rukojmí. Odnesli je na spodní palubu a vytvořili kolem nich živý štít tak, aby k nim další Izraelci nemohli proniknout. Tím si ovšem po 10 minutách vykoledovali následující várku izraelských vojáků, kteří už začali střílet, aby si k rukojmím prorazili cestu.
Pak teprve začal jeden z aktivistů křičet do megafonu, že zajatí vojáci jsou v pořádku, a že je vymění za poskytnutí pomoci raněným. Prostředníkem v těchto jednáních byla poslankyně izraelského Knesetu, Hanín Zuábí. Obě strany se pak brzy dohodly a výměna byla provedena.
Přidejte si tento článek