Nepublikovaná díla Franze Kafky budou zkoumána v Tel Avivu a Zurichu

Tyto soukromé dokumenty jsou jsou objektem sporu o tom, kdo je jejich pravým majitelem. Jedná se o texty a náčrty jejichž cena se odhaduje na stovky tisíc dolarů. Kafka se narodil jako nejstarší ze šesti sourozenců, byl svědkem předčasné smrti svých dvou mladších bratrů, ale zemřel ještě před tím, než jeho tři sestry byly umučeny nacisty v koncentračních táborech během druhé světové války.

Podle informací z tisku byly nepublikované dokumenty autora Procesu, Zámku, Ameriky, který zemřel v roce 1924, uschovány ve dvou bankovních sejfech v Zurichu a Izraeli.

Dva roky trvající spor o soukromé manuskripty je veden Evou a Ruth Hoffe, dcerami zesnulé Ester Hoffe, která byla sekretářkou Maxe Broda, přítele a vydavatele Kafky. Přestože Max Brod slíbil svému příteli, že rukopisy po jeho smrti spálí, Brod novely publikoval.

Max Brod opustil Československo před nacistickou genocidou. V Izraeli zaměstnal Ester Hoffe německy mluvící rodačku z Prahy jako hospodyni a sekretářku, zde je také počátek sporu, protože bankovní sejfy v nichž jsou dokumenty uschovány byly registrovány na jméno Hoffe a její sestry, odtud také tvrzení že jsou právoplatnými dědičkami Kafkovy pozůstalosti.

Cesta Kafkových rukopisů do Izraele

Dokumenty dovezl Brod do bytu v Tel Avivském předměstí, kde zůstaly po čtyřicet let.

Když Max Brod v roce 1968 zemřel, předal již některé Kafkovy rukopisy izraelskému Státnímu archivu a ostatní dokumenty odkázal Ester Hoffe. Po dalších čtyřicet let, zůstaly dokumenty v jejím přízemním bytě v Tel Avivu, kde je mohly spatřit pouze oči desítek koček, to byly jediné bytosti, které mohly přijít do styku se vzácnými dokumenty.

Katalogizace a prodej v Sothlebys

Po smrti Ester Hoffe ve věku 101 let, její dvě dcery Eva a Ruth umístily dokumenty v bankovních sejfech v Izraeli a Zurichu. Tehdy skutečně vypukl boj o jejich dědictví. Izraelský státní archiv se snažil přinutit Hoffe, povolit katalogizaci sbírky, po té, kdy jedna ze sester byla uvězněna za pašování dokumentů.

Hoffe byla zadržena na Tel Avivském letišti, po té, kdy před odletem do ciziny, byly v jejich zavazadlech nalezeny dopisy a Kafkovy cestovní deníky. Přestože dokumenty nebyl katalogizovány, je podezření že cenné dokumenty ze sbírky byly již vyvezeny ze země. Již v roce 1988 byl prodán v britské aukční síni Sothlebys rukopis Kafkovy knihy Proces, konečným kupcem byl archiv německého města Marbach, který za rukopis zaplatil 1,1 milion liber.

Protože se obě se setry rozhodly vyvést dokumenty, vznikl boj o to, komu rukopisy skutečně náleží . Soud rozhodl, že skupina německých literárních vědců má prozkoumat rukopisy. Ti se stanou patrně prvními, kdo rukopisy bude po osmdesáti letech od jejich napsání zkoumat.

Kafkovo poselství: židovská národní památka

Sestry Hoffe jsou přesvědčeny, že mají právo nakládat s Kafkovým dílem podle vlastního uvážení a vyjádřily svůj záměr prodat některé z dokumentů německému archivu v Marbachu.

Stát Izrael ale vidí Kafkovo dílo jako židovský národní poklad, který reprezentuje zničený židovský život v předválečné Evropě, jakou součást židovského kulturního dědictví, proto je stát Izrael a Národní knihovna odpůrcem v tomto dědickém sporu.

Několik krabic s originálními Kafkovými rukopisy bylo otevřeno v trezorové místnosti jedné Tel Avivské banky minulý týden na základě rozhodnutí izraelského soudu, nicméně žádné informace nebyly poskytnuty, protože soud vydal zákaz jakéhokoli zveřejnění informací.

Z publikovaných kopií Kafkových deníků vyplývá, že německy mluvící a píšící autor, také studoval hebrejštinu, což mohlo znamenat, že uvažoval o vystěhování do Palestiny.

Rozhodnutí soudu má stanovit, zda dokumenty mohou být zveřejněny, buď v archivu anebo publikovány, anebo zda mají zůstat utajeny, jak autor původně určil.

(IsraelNationalNews.com)