příslušník bojové jednotky při modlitbě

Takřka všichni izraelští političtí představitelé přivítali včerejší rozhodnutí Nejvyšší soudu, podle nějž Talův zákon (חוק טל) o výjimkách z povinné základní vojenské služby v Izraelských obranných silách z náboženských důvodů odporuje základnímu zákonu (חוקי היסוד) státu.

Zákon z roku 2002, pojmenovaný podle předsedy komise, která jeho přijetí doporučila, umožňuje mladým mužům studovat ješivu a vyhnout se tak odvodu až do věku 22 let, kdy si mohou vybrat, zda budou sloužit v armádě nebo dále studovat. Ti, kdo si vybrali nástup do práce, měli povinné jen 4 měsíce vojenské služby nebo 1 rok služby civilní.

Izraelská vláda již před několika roky došla k závěru, že zákon nenaplňuje svůj cíl, jímž bylo výrazně zvýšit míru odvedenosti mezi těmi, kdo se chtěli zcela vzdát vojenské služby ve prospěch vzdělávání v ješivě.

Nejvyšší soud v poměru 6 ku 3 rozhodl, že zákon porušuje Základní zákon: Lidská důstojnost a svoboda (חוק יסוד: כבוד האדם וחירותו), protože odporuje zásadě rovnosti. Soudci zákon nezrušili, ale zakázali prodloužení jeho účinnosti, která vyprší za několik měsíců.

Soudci ani na straně odpůrců ani zastánců zákona netvořili jednotný blok. Mezi těmi, kdo hlasovali pro ukončení účinnosti zákona byla odcházející předsedkyně soudu Dorit Bejniš (Dorit Beinisch), sekulární soudkyně, která dlouhodobě rozhodovala proti židovským osadám v Judeji a Samaří, stejně jako Neil Hendel, absolvent Yeshiva University známý svými národně náboženskými názory.

Proti zrušení Talova zákona hlasovali Ašer Dan Grunis (Asher Dan Grunis), který se příští měsíc ujme předsednictví soudu a který je náboženský, i Edna Arbel, další sekulární soudkyně, která nepodporuje židovskou přítomnost v Judeji a Samaří.

Většina soudců došla k závěru, že vládě se nepodařilo zákon v praxi realizovat, čímž vznikla nerovnost.

Soudce Grunis ve svém opozičním stanovisko napsal, že justiční systém si při povzbuzování charedi-zbožných Židů k nástupu do armády nepočíná o nic lépe, než vláda.

Předseda vlády Binjamin Netanjahu (Binyamin Netanyahu), který uvedl, že chtěl v pozměněné podobě zákon prodloužit, po vydání rozhodnutí řekl, že vláda předloží do 6 měsíců nový zákon, který „spravedlivěji rozloží břemeno vojenské služby“ mezi Izraelce.

Rozhodnutí soudu přivítali předsedové takřka všech politických stran s výjimkou Šas (Sefardských strážců Tóry) a Jednotného judaismu Tóry.

Rozhodnutí uvítala také strana Kadima (Vpřed), jejíž předsedkyně Cipi Livni (Tzipi Livni) obvinila vládu ze „zotročení“ budoucnosti Izraele ve prospěch menšiny.

Ministr zahraničí Avigdor Lieberman, který je předsedou strany Jisrael Bejtejnu (Izrael náš domov), udělal z likvidace Talova zákona jeden z klíčových bodů programu své strany.

Ministr obrany Ehud Barak, předseda strany Acmaut (Nezávislost), který byl členem Talovy komise, prohlásil, že zákon nenaplnil očekávání a měl by být zrušen.

Právě odpor Liebermanovy a Barakovy strany ve vládě minulý měsíc přiměl premiér couvnout od plánu na prodloužení účinnosti zákona bez jeho změny.

 sc

Článek je překladem ze zpravodajského webu Arutz Sheva – Israel National News, a to článku Court Bans ‘Tal Law’ for Religious Exemptions from IDF.

drúzské shromáždění v Madždal Šams

Drúzové na Golanských výšinách se začínají obracet proti syrskému prezidentu Bašáru Assadovi (Bashar Assad) a poprvé od Šestidenní války v roce 1967, kdy Golany přešly pod izraelskou suverenitu, proti Assadově režimu protestují.

Drúzové, kteří nejsou muslimy a tvoří samostatné náboženství, tvoří takřka polovinu obyvatel strategických Golan a většina z nich je neoblomně protiizraelská, často kvůli obavě z represí proti příbuzným v Sýrii.

Většina obyvatel žije v obci Madždal Šams (Majdal Shams) na silnici na Hermon a má rodinné vztahy se Syřany. Obyvatelé během tzv. Arabského jara zachovávali mlčení a dávali si bedlivý pozor, aby neprojevili náklonnost k Izraeli, neboť měli strach, že by Assad mohl ublížit jejich příbuzným nebo dokonce jim samým, pokud by Sýrie opět získala svrchovanost nad Golanskými výšinami.

Assad v minulosti Izraeli nabídl uzavření mírové smlouvy, pokud by bylo Sýrii vráceno celé území, odkud Syřané před rokem 1967 z hor ostřelovali níže položené izraelské území.

Lidskoprávní skupiny agentuře AP sdělili, že „podpora opozice roste každým týdnem, ne-li každým dnem,“ ale že nemá ozbrojený nádech. Na hlavním náměstí obce se konalo několik mírumilovných protestů, které byly ojedinělým veřejným projevem nesouhlasu s Assadem.

Mezitím v Sýrii pokračuje každodenní vraždění Assadových odpůrců a opozice se živí slabou nadějí, že ji vojensky podpoří USA.

Ve městě Homs jen včera zemřelo nejméně 45 lidí. Mezi nimi prominentní bloger Rami al-Said, který ve svém posledním příspěvku na Facebooku napsal: „Baba Amro je nyní vymazáváno, úplná genocida, nechci, abyste nám říkali, že vaše srdce jsou s námi … chci, aby každý šel před velvyslanectví ve všech zemích, protože brzo z nás nebudu nic, nebude už Baba Amr – předpokládám, že tohle je poslední dopis vám a my vám neodpustíme.“

sc

Článek je překladem ze zpravodajského webu Arutz Sheva – Israel National News, a to článku Golan Druze Turning against Assad.

„Je právem státu postavit se těm, kdo se první postavili proti němu…. a saúdskoarabské bezpečnostní síly se takovým situacím postaví… s odhodláním a s ocelovou pěstí,“ uvedlo v prohlášení saúdské ministerstvo vnitra.

Prohlášení je odpovědí na kázání, které proběhlo minulý týden v oblasti Qatif ve Východní provincii a v němž byl kritizován přístup vlády k tamním protestům, při nichž již bylo zabito nejméně 6 lidí.

Střety mezi šíitskými demonstranty a saúdskými bezpečnostními silami začaly loni během vyvrcholení tzv. Arabského jara. Loni v listopadu byli zabiti čtyři lidé, letos v lednu jeden a v únoru zatím také jeden.

Šíité si dlouhodobě stěžují na diskriminaci s tím, že je pro ně těžší najít práci, dostat se na univerzitu nebo modlit se na veřejnosti, než pro sunitské obyvatele Saúdské Arábie.

Vláda prohlašuje, že šíity nediskriminuje a že zvýšená bezpečnostní opatření mají za cíl ochránit obyvatele Qatifu. Opakovaně obviňuje z vyvolávání střetů lidi, kteří útočí na bezpečnostní složky.

Ve včerejším prohlášení se uvádí, že bezpečnostní síly dosud „byly velmi zdrženlivé… navzdory pokračujícím provokacím“ a „nebudou jednat, kromě případů sebeobrany, a nebudou inciovat konfrontace.“

„Někteří z těch (kdo útočí na bezpečnostní síly) jsou manipulováni zahraničníma rukama, nespokojenýma s čestnými zahraničněpolitickými postoji království vůči arabským a islámským zemím,“ uvedl mluvčí ministerstva v prohlášení.

Jedná se o narážku na probíhající mocenský západ mezi šíitským Íránem a sunitskou Saúdskou Arábií, kteří se za pomoci svých spojenců snaží o hegemonii na Blízkém východě. Boj o moc a vliv mezi nimi probíhá dlouhodobě v Libanonu, po pádu Sadáma Husajna také v Iráku a aktuálně také v Sýrii, kde Írán podporuje svého spojence alavitského prezidenta Assada, zatímco Saúdská Arábie sunitské povstalce.

Saúdská Arábie, Katar, Omán i některé další saúdské satelitní státy v oblasti Perského zálivu Írán také obviňují z podněcování šíitských obyvatel k nepokojům.

izraelský autobus (ilustrační foto)

Členové městské rady Tel Avivu – prvního židovského města postaveného sionisty – schválili v pondělí návrh, aby veřejná doprava jezdila ve městě i o šabatu. Oznámil to Kanál 10 izraelské televize.

Návrh, předložený zástupcem krajně levicové strany Merec (Meretz), byl přijat 13 hlasy proti 7 a podpořil jej i starosta Ron Chuldaj (Ron Huldai, רון חולדאי).

Návrh žádá magistrát Tel Avivu, aby požádal Komisaře pro veřejnou dopravu ministerstva dopravy o souhlas s provozováním veřejných autobusů v sobotu. Magistrát má připravit plán, který bude předložen ke schválení.

Komisař pro veřejnou dopravu je zákonem zmocněn k tomu, aby takovým žádostem vyhověl v případech, kdy to je nezbytné, v případech, kdy veřejná doprava slouží nežidovským obyvatelům, nebo v případech, kdy je veřejnou dopravu nutné použít k dopravě do nemocnice během šabatu.

Kanál 10 nicméně informoval, že ministerstvo dopravy již prohlásilo, že použití veřejné dopravy o šabatu bylo povoleno jen v konkrétních městech a nemá v úmyslu měnit status quo v případě Tel Avivu.

Telavivskou radní za stranu Merec Tami Zandberg nicméně stanovisko ministerstva nevyvedlo z míry a požaduje realizaci rozhodnutí Rady.

„Je to historický krok pro sekulární veřejnost v Izraeli a zejména v Tel Avivu,“ sdělila Zandberg Kanálu 10. „Po léta byla sekulární veřejnost rukojmím charedi-zbožných politiků, kteří chtějí i nadále když týden na 24 hodin omezovat svobodu pohybu milionů lidí.“

Dodala, že status quo musí odpovídat současné realitě. „Nemůžete i nadále žít podle příkazu starého více než 60 let,“ uvedla.

Návrh kritizoval městský radní za stranu Šas (Sefardští strážci Tóry) Binjamin Babajof (Binyamin Babayof), který jen v rozhovoru pro Kanál 7 (Arutz Sheva) označil za skandální, a to ještě před tím, než byl schválen.

„Návrh útočí na status quo. V současnosti neexistují v Tel Avivu spory mezi zbožnými a sekulárními a takové návrhy situaci nezlepší.“

Dodal, že většina obyvatel Tel Avivu, sekulárních i náboženských, chce, aby šabat měl židovský charakter, což znamená i žádné autobusy.

„Musíme zachovávat o šabatu židovskou identitu. Nejprve začneme autobusy a pak vyzvou k otevření obchodů o šabatu. Chtějí, abychom byli jako USA,“ prohlásil.

„Žiji v jižním Tel Avivu, kde je charakter šabatu určitě cítit,“ uvedl Babajof. „To platí také pro severní předměstí, i když to tak nemusí vypadat. Žije tam mnoho tradicionalistů. Ze 440 tisíc obyvatel Tel Avivu je 80 procent tradičních. Členové Merecu jsou nevýznamnou menšinou, která se snaží dostat do titulků (zpráv).“

 sc

Článek je překladem ze zpravodajského webu Arutz Sheva – Israel National News, a to článku Tel Aviv Approves Public Transportation on Shabbat.

Mohamad Hidžází

Írán využije všechny dostupné možnosti, aby reagoval na případnou nepřátelskou agresi. Nemusí však čekat na úder nepřítele, ale sám může provést preventivní útok. Prohlásil to včera v rozhovoru pro íránskou tiskovou agenturu Fars zástupce náčelníka generálního štábu Íránských ozbrojených sil pro logistický a průmyslový výzkum generál Mohamad Hidžází (Mohammad Hejazi).

Podle Hidžázího aktuální íránská strategie vůči nepřátelským hrozbám spočívá v tom, že „už nebudeme čekat, dokud nezačnou nepřátelské akce proti nám.“

„S ohledem na tuto strategii budeme využívat všech možností k ochraně našich národních zájmů a zasadíme jim odvetný úder, jakmile budeme mít pocit, že nepřátelé chtějí ohrozit naše národní zájmy,“ uvedl generál.

Co se týče Izraele Hidžází prohlásil: „V případě bláznivého jednání sionistického režimu (Izraele), jsme schopni jim předvést všechny typy konfrontace.“

Commander: Iran to Respond to Enemy Aggressions by All Possible Means – článek na webu Fars (anglicky)

Agentura Fars dále cituje výroky Nejvyššího vůdce Islámské revoluce ajatolláha Sajída Alího Chameneího (Seyed Ali Khamenei) z loňského 10. listopadu, kdy před studenty teheránské vojenské akademie varoval, že „Írán není národ, který by seděl a jen sledoval hrozby křehkých materialistických mocností, které zevnitř rozežírají červi.“

Letos v lednu íránští představitelé pohrozili, že Islámská republika v případě konfliktu zablokuje Hormuzský průliv, jímž proudí značná část světové přepravy ropy.

Izrael, USA, Evropská unie a další země Írán podezírají, že pod pláštíkem mírového jaderného výzkumu se snaží vyvinout jaderné zbraně.

dovolujeme si Vás upozornit na veřejnou přednášku Hany Mayerové na téma „Chvála ženy statečné – žena v současném judaismu“, která se uskuteční dnes od 17 hodin v knihovně Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových Univerzity Palackého v Olomouci (Třída Svobody 26, 1. patro).

Hana Mayerová je překladatelkou a učitelkou jazyků na volné noze. Narodila se v Praze, kde pracovala mimo jiné v Židovském muzeu. Od roku 1991 žije v Izraeli, přednáší judaistiku v rámci různých institucí a rabinátu. Je redaktorkou portálu eretz.cz a publikuje v časopisu Maskil.

Ve své přednášce se bude věnovat rozboru šabatového hymnu „Chvála ženy statečné – Přísloví 31,10–31“, na jehož pozadí bude osvětleno postavení a povinnosti žen v judaismu.

CHVÁLA ŽENY STATEČNÉ (Český ekumenický překlad)

10 Ženu statečnou kdo nalezne? Je daleko cennější než perly. (Bét)

11 Srdce jejího muže na ni spoléhá a nepostrádá kořist. (Gimel)

12 Prokazuje mu jen dobro a žádné zlo po celý svůj život. (Dálet)

13 Stará se o vlnu a o len, pracuje s chutí vlastníma rukama. (Hé)

14 Podobna obchodním lodím zdaleka přiváží svůj chléb. (Vav)

15 Ještě za noci vstává dát potravu svému domu a příkazy služkám. (Zajin)

16 Vyhlédne si pole a získá je, z ovoce svých rukou vysází vinici. (Chet)

17 Bedra si opáše silou a posílí své paže. (Tet)

18 Okusí, jak je dobré její podnikání. Její svítilna nehasne ani v noci. (Jod)

19 Vztahuje ruce po přeslenu, svými prsty se chápe vřetena. (Kaf)

20 Dlaň má otevřenou pro utištěného a ruce vztahuje k ubožáku. (Lámed)

21 Nebojí se o svůj dům, když sněží, celý její dům je oblečen do dvojího šatu. (Mém)

22 Zhotovuje si přikrývky. Z jemného plátna a šarlatu je její oděv. (Nún)

23 Uznáván je v branách její manžel, když zasedá se staršími země. (Sámek)

24 Zhotovuje plátno na prodej a pásy dodává kupci. (Ajin)

25 Síla a důstojnost je jejím šatem, s úsměvem hledí vstříc příštím dnům. (Pé)

26 Její ústa promlouvají moudře, na jazyku mívá vlídné naučení. (Çáde)

27 Pozorně sleduje chod svého domu a chleba lenosti nejí. (Kóf)

28 Její synové povstávají a blahořečí jí, též její manžel ji chválí: (Réš)

29 „Statečně si vedly mnohé dcery, ale ty je všechny předčíš.“ (Šín)

30 Klamavá je líbeznost, pomíjivá krása; žena, jež se bojí Hospodina, dojde chvály. (Táv)

31 Dejte jí z ovoce jejích rukou, ať ji chválí v branách její činy!

Mostafa Ahmadi Rošan Behdast

„Mostafovým konečným cílem bylo zničení Izraele,“ cituje íránská tisková agentura Fars manželku íránského jaderného vědce Mostafy Ahmadi Rošana-Behdasta (Mostafa Ahmadi Roshan Behdast), který byl zabit při atentátu před začátkem ledna 2012.

Vdova po vědci také zdůraznila, že její muž „miloval každého bojovníka hnutí odporu, který byl ochoten bojovat se sionistickým režimem, a podporoval práva utiskovaného palestinského národa.“

32letý profesor chemie byl jedním z vedoucích pracovníků zařízení na obohacování uranu v Natanzu. Byl zabit atentátníkem obdobně, jako před dvěma roky další íránský jaderný vědec Masúd Alí Mohamadi (Massoud Ali Mohammadi) nebo v létě 2011 vědec Dariuš Rezaeinedžád (Dariush Rezaeinejad).

Podobným způsobem byl také v roce 2010 eliminován profesor Madžíd Šahriari (Majid Shahriari) a zraněn současný ředitel Íránské agentury pro atomovou energii Ferejdún Abásí Davani (Fereidoun Abbassi Davani).

Írán z atentátu viní střídavě USA, Británii a Izrael, v poslední době také obviňuje opoziční teroristické organizace Lidoví mudžahedíni (Mudžahedín Chalk) a Alláhovi vojáci (Džundolláh), které má údajně Izrael cvičit.

Torpédoborec a doprovodná loď připluly skrze Suez do Středomoří minulý týden a od soboty kotvily v syrském přístavu Tartus. Jednalo se o projev podpory Islámské republiky spojeneckému režimu syrského prezidenta Assada, který nyní krvavě potlačuje povstání.

Oficiálně lodě měly podniknout společné cvičení se syrským námořnictvem, ale s ohledem na krátkou dobu, kdy v syrských vodách pobyly, je nepravděpodobné, že by k nějaké společné akci došlo.

Íránský ministr obrany brigádní generál Ahmad Vahidi dnes prohlásil, že proplutí íránských válečných lodí Suezským průplavem dvakrát za poslední rok, prokazuje neefektivitu sankcí proti Íránu. Zopakoval, že Islámská republika má v úmyslu „rozvíjet svoji přítomnost v mezinárodních vodách“, když ve Středomoří se íránské lodě nevyskytovaly od pádu šáha a Islámské revoluce v roce 1979.

Natan Ešel

Ředitel úřadu předsedy izraelské vlády Natan Ešel (Natan Eshel) předevčírem rezignoval na svoji funkci kvůli skandálu s obtěžováním. V rámci dohody o narovnání se doznal k „neprofesionální chování“ vůči podřízené a souhlasil s tím, že už nikdy nebude pracovat ve veřejné službě. Stíhání proti němu bylo vedeno na základě stížnosti jiné osoby.

Ešel uvedl, že dohoda o narovnání „jednou pro vždy z mého života odvívá oblak neslušných jednání a/nebo obrázků a sexuálního obtěžování a ukončuje tanec démonů kolem mě.“

Šestnáct Ešelových spolupracovnic svědčilo před Komisí pro veřejnou službu o tom, že měl nevhodný vztah vůči ženě, označené jako R. Byl obviněn z jejího pronásledování, čtení jejích e-mailů a pořizování jejích nevhodných fotografií.

Sama R. nicméně žalobu nepodala a odmítla s vyšetřovateli spolupracovat, obvinit Ešela nebo proti němu svědčit.

Přestože média široce spekulovala o tom, že Ešelovo obtěžování R. mělo sexuální podtext, podrobnosti z vyšetřování zůstaly veřejnosti utajeny.

Zdroj z Úřadu předsedy vlády pod podmínkou anonymity uvedl, že jakmile bylo proti němu zahájeno vyšetřování, neměl už Ešel prakticky jinou možnost, než rezignovat, ať už byl vinen nebo nevinen.

Premiér Binjamin Netanjahu (Binyamin Netanyahu) potřebuje, aby jeho úřad fungoval hladce a on se mohl zabývat podstatnými záležitostmi – a kontroverze kolem údajného Ešelova chování rychle skončily.

Ešela nahradí ředitel úřadu Gil Šefer (Gil Sheffer), bývalý šéfredaktor nyní už nevycházejících hebrejských novin Hacofe (Hatzofe).

 sc

Článek je překladem ze zpravodajského webu Arutz Sheva – Israel National News, a to článku Prime Minister’s Bureau Chief Resigns Amid Scandal.

“Hospodářské embargo má velký vliv na turismus a také na obchodní i zemědělské aktivity. Připočteme-li situaci totální nejistoty, lidem zbývá skutečně málo vyhlídek. Bojím se vyslovit termín “občanská válka”, ale bohužel k ní všechno směřuje. Není možné zevšeobecňovat, některé části území jsou klidné a jiné méně bezpečné, ale vše blížící se občanské válce nasvědčuje”,

říká františkánský kustód, jehož řád spravuje v Sýrii zdravotní střediska, která poskytují péči bez rozdílu náboženské příslušnosti.

Naše ambulance jsou především na severu země na hranicích s Tureckem, což je velmi chudý kraj. Zdravotní střediska dosud pracovala na plný rytmus a věnovala se všem pacientům bez rozdílu víry a původu. Zanedlouho bude nutné najít cesty pro humanitární pomoc, která by zajistila dodávky léků a veškerých nezbytných zdravotních potřeb.

O kritické situace křesťanů v Sýrii hovoří pro Vatikánský rozhlas O. Samir Khalil Samir, profesor dějin arabské kultury a islamologie na bejrútské univerzitě sv. Josefa. Mnozí syrští křesťané se totiž obávají nuceného exilu:

Křesťani byli a jsou v této zemi stabilizačním prvkem, jejich přínos je ekonomický i politický. Jejich význam je větší než početní zastoupení – statisticky představují asi deset procent populace. Odchod by byl ztrátou jak pro křesťany, tak pro celý národ. My křesťané máme povinnost vydržet, dokud to půjde. Exil by byl pro celý Blízký východ katastrofou – křesťané už se nevrátí do Palestiny ani Iráku, v Jordánsku je jich hrstka. S výjimkou Libanonu je to právě Sýrie, která křesťany posiluje v celé této oblasti od Iráku až po Palestinu.

říká pro Vatikánský rozhlas z Libanonu egyptský jezuita O. Samir Khalil Samir.

Mezi účastníky veřejné konzistoře tuto sobotu byl také syrsko-katolický patriarcha, Jeho blaženost, Ignác III. Younan, který pro Vatikánský rozhlas hovořil o aktuální situaci křesťanských a katolických společenství v Sýrii:

„Nejenom křesťané, ale podle mého názoru se celá syrská společnost velmi obává budoucnosti, protože v Sýrii je velmi složitá situace. Není zde jenom jediné náboženství, ani jediné etnikum, ale náboženská, konfesní a etnická rozmanitost. Vrcholem všeho je fakt, že u moci je jediná politická strana „Baas“, která náleží menšině „alawitů“. Muslimská většina sunnitů má za to, že byla nespravedlivě odsunuta stranou a chce se chopit vlády. Panuje zde tedy velký strach, že vypukne konflikt s náboženským nádechem i neblahými důsledky. Situace je tedy velmi obtížná pro všechny obyvatele Sýrie a zvláště pro nás křesťany, kteří zde žijeme dva tisíce let a pokládáme se za Syřany. Říkám to jako syrský křesťan, neboť i přesto, že moje sídlo je v Libanonu, narodil jsem se v Sýrii, a Libanon a Sýrie udržují těsné kontakty. Křesťané se cítí v nebezpečí a opravdu se obávají, že by se mohli stát prvními oběťmi občanské války s náboženským pozadím. V zemi totiž nepůsobí křesťanské politické strany, křesťané nemají k dispozici ani zbraně a kromě toho jsou rozptýleni po celé Sýrii. Existují sice regiony, kde tvoří většinu, ale jakmile by padla centrální vláda nastal by nekontrolovatelný chaos. V takovém případě lze předpokládat, že by padly zábrany a křesťané by se stali prvními oběťmi. Doufáme, že k tomu nedojde, na mezinárodní scéně existují snahy o nastolení dialogu a hledání civilizovaného řešení. Modlíme se tedy a budeme se modlit dále, aby Sýrie dovedla překonat tuto krizi, trvající téměř rok, a obyvatelé Sýrie naleznou opravdu pozitivní, styčný bod svých rozlišností, aby vytvořili demokratičtější národní společnost s vícero politickými stranami.“

Říká syrsko-katolický patriarcha Ignác III. Younan, který se tuto sobotu účastnil kardinálské konzistoře.

(jag, mig)

Přetištěno s laskavým souhlasem české redakce Vatikánského rozhlasu.

Původně publikováno jako dva samostatné články pod názvy Křesťané jsou v Sýrii stabilizačním prvkem a Syrsko-katolický patriarcha o situaci v Sýrii.