… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Adolf Eichmann

trest smrtiPředseda izraelské vlády Benjamin Netanjah dnes nařídil poslancům své strany Likud, aby hlasovali proti návrhu zákona o trestu smrti pro teroristy. Odůvodnil to potřebou věc dostatečně právně prozkoumat.

Návrh zákona, předložený poslancem opoziční strany Izrael náš domov (Jisrael Bejtejnu) Šaronem Galem (Sharon Gal), by vojenským a distriktním soudům usnadnil uložení trestu smrti těm, kdo byli uznáni z vraždy s národnostním motivem.

Premiér Netanjahu dnes vznesl požadavek, aby návrh zákona nejprve důkladně přezkoumala mezistranická komise vedená poslancem Likudu Jarivem Levinem (Yariv Levin) a teprve poté, aby se zformulovalo stanovisko stran vládní koalice. Do té doby mají se mají poslanci Likudu stavět proti návrhu zákona.

Pokračovat ve čtení “Izraelský premiér vetoval trest smrti pro teroristy” »

FILE PHOTO 18APR61 - FOR RELEASE WITH BC-ISRAEL-ANNIVERSARY-CHRONOLOGY - Israeli police flank Adolf Eichmann, the Nazi S.S. colonel who headed the Gestapo's Jewish Section and was responsible for millions of Jews' deaths in Nazi concentration camps, as he stands trial inside a bulletproof booth in a Jerusalem court. Eichmann was abducted by Israeli agents in Argentina and flown back to Israel. His trial lasted six months and he was executed for crimes against humanity in 1962, the only sentence of capital punishment ever carried out in Israel. Israel celebrates its 50th Golden Jubilee anniversary on April 30, according to the Hebrew calendar.    REUTERS

Padesát tři let poté (1.6.1962), kdy byl v Izraeli popraven jeden z hlavních viníků holokaustu, odpovědný za tzv. konečné řešení židovské otázky Adolf Eichmann, odhalil Státní izraelský archiv (ארכיון המדינה) tajemství, které se nalézalo na stránkách tam uloženého vězeňského deníku. Měsíc před jeho popravou navštívila Vera Eichmannová (1909-1997) Izrael a ve vězení v Ramle se setkala se svým na smrt odsouzeným mužem.
Pokračovat ve čtení “Ben Gurionovo tajemství po třiapadesáti letech odhaleno” »

Jehuda Ochayon zleva za Eichmanem

Jehuda Ochayon zleva za Eichmannem

Příběh, který jsem vyslechla by se asi nedostal mimo rodinu policejního důstojníka, od jehož úmrtí uplyne zítra deset let. Přestože přijel jako malý do Izraele, dotkla se jeho života katastrofa evropského židovstva více než mohl tušit. Položme si ale první otázku zda Šoa byla skutečně pouze katastrofou evropského židovstva, chtěl Hitler a jeho nohsledové a architekti vyhlazování skutečně vyhladit pouze evropské židovstvo? Týkala se genocida pouze aškenázských židů? Týkala se samozřejmě i sefardských židů, ale to nebylo úplně zohledněno, když se vybírali dorozci, kteří budou hlídat v podzemním bunkru – vězení Adolfa Eichmanna po únosu z Argentiny. Mezi mladými policisty byli tedy pečlivě vybráni na území Izraele narození anebo tací, kteří se přistěhovali jako děti a byli sefardi. Nesměli být také ženatí, protože během prvního období bylo místo vězení utajené a oni tam museli zůstat po dobu tří měsíců a nikdo místo jejich služby nesměl znát. To je informace, kterou po procesu popsali z československých autorů Erich Kulka a Věra Trochtová (Únos ze San Fernanda Magnet 1968)  a také Ladislav Mňačko. Tak jsem se i já sama k této informaci dostala a kupodivu si ji zapamatovala.
Pokračovat ve čtení “Eichmannova poslední židovská oběť” »

luach9. ledna 1944, 13. Tevet 5704, Simon Wiesenthal tak tak unikl smrti v koncentračním táboře Janowska. Wisenthal byl postupně vězněn v celkem 12 koncentračních táborech a v době osvobození z Mauthausenu v květnu 1945 vážil při výšce 1,8 metru pouhých 45 kg. Takřka všichni Wiesenthalovi blízcí příbuzní byli zavražděni nacisty. Po válce pracoval pro americkou armádu a shromažďoval dokumentaci pro soudy s nacistickými válečnými zločinci.

Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 13. Tevet” »

luach14. srpna 1889, 17. Avu 5649, přistálo v Buenos Aires 800 Židů, což se stalo počátkem moderní židovské komunity v Argentině. Tito přistěhovalci utíkali před chudobou a pogromy v Rusku a do Argentiny přišli kvůli její imigrační politice otevřených dveří. Do roku 1920 už v Argentině žilo více než 150.000 Židů. Nástupu Juana Perona k moci v roce 1946 byl zlověstným znamením, protože byl sympatizantem s nacismem s fašistickou orientací. Peron zastavil židovskou imigraci do Argentiny, nařídil povinnou katolickou náboženskou výuku ve veřejných školách a umožnil, aby se z jeho země stal bezpečný přístav pro prchající nacisty. (V roce 1960 izraelští agenti unesli z předměstí Buenos Aires nacistického zločince Adolfa Eichmanna.)
Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 17. Av” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Srpen 2017
Po Út St Čt So Ne
« Čvc    
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  
Archiv