… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




američtí Židé

luach19. prosince 1728, 17. Tevet 5489, zakoupila kongregace Shearith Israel pozemek na dolním Manhattanu, místo pro první budovu, která byla navržena a postavena jako synagoga, v kontinentální Severní Americe. V tu dobu byl New York místem, kde byla jediná židovská komunita v zemi; bylo to o zhruba 20 let dříve, než začalo organizované židovské usidlování ve Philadelphii, Lancasteru a Charlestonu.

Shearith Israel, v letech 1654 až 1825 jediná židovská kongregace v New Yorku, byla založena brazilskými Židy španělského a portugalského původu. Guvernér Peter Stuyvesant, známý svými antisemitskými názory, zpočátku Židům odpíral právo modlit se při veřejných shromážděních. Židé za svá práva bojovali a nakonec získali souhlas. Dnes Shearith Israel využívá velkou budovu na rohu 70th Street a Central Park West.

 

luach7. ledna 1863, 16. Tevet 5623, dostal velitel armády Severu generál Ulysses S. Grant pokyn, aby změnil svůj Rozkaz č. 11 (General Order No. 11) ze 17. prosince 1862, který nařizoval vyhnání všech Židů z Tennessee, Kentucky a Mississippi. Během americké občanské války pašeráci nezákonně prodávali bavlnu z Jihu textilním továrnám na Severu a Grant byl přesvědčen, že za tímto ilegální prodejem bavlny stojí především Židé a rozhodl se proto vyhnat je všechny z jižních území.

Grant napsal: „Žádnému Židovi nesmí být dovoleno cestovat odkudkoliv železnicí směrem na jih…Oblast musí být od nich vyčištěna.“ Na základě Grantových rozkazů byly Židé vyhnáni ze svých domovů. Některým Židům byla odmítnuta přeprava po železnici a museli na sever prchat pěšky. Ti, kteří nespolupracovali, byli uvězněni.

Židovští představitelé neprodleně zorganizovali setkání v Bílém domě s prezidentem Lincolnem, který rozkaz o vysidlování zrušil. Grant se během prezidentské volební kampaně v roce 1868 od rozkazu distancoval s tím, že jej sepsal jeho podřízený a on jej během bojů podepsal, aniž by jej četl. Rozkaz č. 11 Grantův vztah s americkou židovskou komunitou dlouhodobě nepoškodil a v prezidentské volbě získal většinu židovských hlasů. Ulysses S. Grant byl prezidentem USA ve dvou po sobě následujících volebních obdobích v letech 1869 až 1877.

luachVýročí rabiho Jehudy HaNasi (Yehuda HaNasi, יהודה הנשיא), také známého jako rabi Juda Princ (135 – asi 220 o.l.). Byl vůdcem židovského lidu v období po zničení Druhého Chrámu. Rabi Jehuda vytvořil úzké vztahy s vládnoucími římskými úřady a byl schopen pro židovskou komunitu zajistit různé výhody. Jeho největším počinem bylo shromáždění Mišny (Mishnah), židovského právního učení, které do té doby bylo předáváno ústně, od učitele žákům. Ale persekuce a exil hrozily přerušit řetězec ústního tradování a rabi Jehuda učinil rozhodný krok a sepsal Mišnu do konečné podoby. Je mu přičítán moudrý a pokorný výrok: „Naučil jsem se mnoho od svých učitelů, více od svých kolegů, ale nejvíce jsem se naučil od mých studentů.“

6. 12. 1987, 15. Kislev 5748, se konala ve Washingtonu demonstrace více než 200.000 amerických Židů, kteří žádali, aby sovětským Židům bylo dovoleno emigrovat a praktikovat jejich náboženství. Demonstrace byla načasována, aby probíhala v tutéž dobu jako setkání presidenta Ronalda Reagana se generálním tajemníkem ÚV KSSS Michailem S. Gorbačovem.

Sovětští Židé, jako Natan Ščaransky, Josef Mendelovič a stovky dalších byli uvězněni jen kvůli tomu, že požádali o vystěhovalecká víza. Jejich stav, který ve většině západních zemí nevzbuzoval zájem, ale rozpoutal velké úsilí aktivistů. V 70. letech, kdy byl sovětský Velký balet na turné v USA, byl vítán tamními Židy žádajícími práva pro Židy sovětské. V roce 1974 Kongres USA přijal Jackson-Vanikův zákon (Jackson–Vanik Amendment), který spojoval obchodování se SSSR se svobodu emigrace pro tamní Židy.

Boj za sovětské Židy pokračoval po celá 80. léta a neskončil do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991, kdy se otevřely dveře pro emigraci okolo 1 milionu Židů.

luachDnes má výročí úmrtí (járcajt, Jahrtzeit) Emma Lazarus (22. 7. 1849 – 19. 11. 1887, 3. kislevu 5648), americká básnířka, jejíž slova z básně Nový kolos (The New Colossus) jsou vyryta na plaketě na podstavci Sochy svobody: „Dejte mi vaše unavené, chudé, shrbené masy toužící svobodně dýchat.“

luachTohoto dne v roce 1783 americké síly znovudobyly město New York a tím umožnily návrat Židů, kteří byli nuceni uprchnout po dobytí města Brity roku 1776. Židovští představitelé byli ohroženi kvůli své podpoře Americké revoluci. Zřejmě nejznámějším byl Chaim Salomon (Haym Salomon), imigrant z Polska, který pracoval jako tajný agent George Washingtona.

Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 30. Chešvan” »

luach23. října 1785, 19. chešvanu 5546, byl odeslán první známý dopis v jidiš v Americe, a to z Philadephie do Londýna. Jidiš je hovorová směsice němčiny a hebrejštiny, která byla řečí většiny evropských Židů. Díky vlivu židovských přistěhovalců do Ameriky byl jidiš slyšet čím dál více na ulicích New Yorku a v roce 1925 jen v tomto městě vycházelo 7 deníků v jidiš. Podle censu z roku 1940 hovořilo v USA doma jidiš 1,75 milionu Židů. Dnes se některá slova z jidiš jako chucpe (chutzpah, neobyčejná drzost), kluc (klutz, neohrabaný člověk), šmalc (schmaltz, nasládlost, kýčovitost, sentimentálnost) a šlep (schlep, loudat se, resp. nešika a hlupák) stala součástí běžné americké angličtiny.

luachV roce 1938 Hanku Greenbergovi z klubu Detroit Tigers těsně uniklo překonání rekordu v počtu homerunů v jedné sezóně, který s 61 homeruny držel Babe Ruth. Greenberg dosáhl svého 58. homerunu dva týdny před koncem sezóny, ale řada nadhazovačů pak raději obíhala, než aby dala Židovi šanci překonat rekord Baba Rutha. (Ten v tom roce vedl ligu se 119 oběhy.)

Ačkoliv Grensberg tento důvod zpochybňoval, stal se terčem nejjedovatějších etnických posměšků viděných ve sportu až do příchodu Jackie Robinsona v roce 1947. Greensberg později uvedl: „Během mých prvních let v velkých ligách komentáře od diváků a soupeřů ohledně mé židovské víry dělaly z mého života peklo.“ Greenberg vyrostl v židovském věřícím prostředí a nehrál na Jom Kipur. V roce 1954 se stal prvním židovským hráčem, který byl zvolen do basebalové Síně slávy v Cooperstownu.

 

luach Výročí (Jahrtzeit, járcajt) rabiho Simchy Wassermana, významného toraického učence 20. století a syna proslulého rabiho Elchanana Wassermana, který zahynul při holocaustu. Rabi Simcha Wasserman a jeho žena neměli děti, ale společně vzdělali desítky tisíc Židů ve Francii, USA a Izraeli. Ve 40. letech 20. století stál rabi v čele ješivy Bet Jehuda (Yeshiva Beth Yehudah) v Detroitu. V 50.letech založil ješivu Ohr Elchonon (Yeshiva Ohr Elchonon) v Kalifornii a později ješivu Ohr Elchonon v Jeruzalémě. Manželka rabiho Wassermana zemřela deset let po něm.

Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 2. Chešvan” »

luach16. října 1985, 1. chešvanu 5746, se konaly úvodní ceremonie pro Muzeum holocaustu (Holocaust Memorial Museum) ve Washingtonu D.C. v USA. Na místě byly symbolicky pohřbeny dvě nádoby obsahující půdu a popel z koncentračních táborů. Muzeum bylo otevřeno v dubnu 1993 projevy prezidenta Billa Clintona, Chaima Herzoga a Elieho Wiesela. Stavba muzea stála přibližně 168 milionů dolarů, které byly získány z více než 200 000 soukromých darů. Muzeum každoročně přiláká 2 miliony návštěvníků.

luach23. října 1927, 27. tišri 5688, bylo na prázdném pozemku založeno izraelské město Netanja (Netanya, Netaníja). Dnes má Netanja 190 000 obyvatel a je čtvrtým největším městem Izraele. Město má jedny z nejkrásnějších pláží v Izraeli, s bílými písky a příjemnou vodou. Město bylo pojmenováno po Nathanu Strausovi (1848 – 1931), americkém obchodníkovi a filantropovi. Straus byl spoluvlastníkem společnosti R. H. Macy & Co., ale sám nikdy nezbohatl, protože peníze používal na pomoc jiným lidem. Například během newyorské zimy roku 1893 rozdal více než dva miliony pěticentových poukázek na uhlí, jídlo a ubytování. Největší péči nicméně Nathan Straus věnoval Izraeli. Věnoval mu více než dvě třetiny svého majetku a posledních 15 let svého života.

 

luach14. Tišri 5702, 5. října 1941 je dnem smrti Louise Brandeise (nar. 13. 11. 1856), jednoho z nejrespektovanějších soudců Nejvyššího soudu USA v dějinách. Brandeisova rodina emigrovala do USA z Prahy po potlačení revoluce roku 1848.

Brandeis, první Žid, který sloužil na Nejvyšším soudu, funkci vykonával 23 let. Jeho „Brandeisův přehled“ („Brandeis Brief“) se stal vzorem budoucích prezentací Nejvyššího soudu. Byl znám jako „obhájce lidu“, který bránil řadu sociálních a ekonomických reforem. Brandeis byl také vedoucím představitelem amerického sionistického hnutí, v době I. světové války stál v čele Provizorního výkonného výboru pro sionistické věci (Provisional Executive Committee for Zionist Affairs). Dnes nesou jeho jméno Právnická škola Univerzity v Louisville (University of Louisville Louis D. Brandeis School of Law), stejně jako Brandeisova univerzita (Brandeis University) v Massachusetts.

 

luach30. září 1963, 12. Tišri 5724, vstoupil v účinnost Zákon o šabatu (Fair Sabbath Law), který umožnil šabat dodržujícím Židům ve městě New York pracovat v neděli. Po většinu 20. století byl jednou z největších překážek dodržování šabatu v USA pracovní týden, který zahrnoval sobotu a naopak nezahrnoval neděli. New York, město s největší koncentrací Židů mimo Izrael, zavedl řadu zákonů, jejichž cílem bylo vyhovět náboženským projevům všech vyznání.

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Prosinec 2016
Po Út St Čt So Ne
« Lis    
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031  
Archiv