… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Anvar Sadat

luach10. Adar 5740, 27. února 1980 si Egypt a Izrael vyměnily velvyslance, což se stalo symbolem počátku nové éry upřímné, i když někdy studené, diplomacie. V roce 1973 egyptský prezident Anwar Sadat řídil útok na Izrael během Jomkipurové války, ale poté, kdy byl poražen, s existencí Izraele se smířil.

V roce 1977 podepsali Sadat a Menachem Begin v Camp Davidu mírovou smlouvu, za níž spolu s americkým prezidentem Carterem obdrželi Nobelovu cenu míru. Drtivá většina arabského, i obecně muslimského světa byla změnou Sadatova názoru na Izrael rozhořčena. Sadat byl v roce 1981 zavražděn členem egyptského Muslimského bratrstva.

luachVýročí Menachem Begina (מְנַחֵם בְּגִין), předsedy vlády Izraele. Begin (16. 8. 1913 – 19. 3. 1992) byl před vznikem státu vůdcem Irgunu (ארגון צבאי לאומי, Irgun Cvai Leumi, resp. Etzel, česky Národní vojenská organizace) a vojenskými prostředky se snažil donutit britskou vládu ke stažení z Palestiny, která tehdy byla britským mandátním územím. V Knessetu poté Begin po desetiletí vedl pravicovou opoziční stranu, než byl v roce 1977 zvolen premiérem. Begin dojednal s egyptským prezidentem Anvarem Sadatem v roce 1978 v Camp Davidu mírovou smlouvu, za což oba (a také americký prezident Carter) obdrželi Nobelovu cenu míru.

  Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 4. Adar I” »

luach20. listopadu 1977, 10. Kislev 5738, pronesl egyptský prezident Anwar Sadat projev v Knessetu v Jeruzalémě. Sadat byl prvním arabským vůdcem, který oficiálně navštívil Izrael, a to poté kdy jej pozval tehdejší předseda izraelské vlády Menachem Begin. Sadat řídil egyptský útok na Izrael ve válce na Jom Kippur roku 1973, ale poté co utrpěl porážku, se s existencí Státu Izrael smířil.

Většina Arabů byla Sadatovou návštěvou a jeho změnou strategie pobouřena. O rok později Sadat a Begin podepsali Camp Davidskou mírovou smlouvu, za kterou oba obdrželi Nobelovu cenu míru. Součástí dohody byl i závazek Izraele postupně se stáhnout ze Sinajského poloostrova, což Izrael splnil a celou oblast Egyptu vrátil v roce 1983.

Této události se už Sadat nedožil, protože byl za svoji odvahu a za to, že více miloval Egypt, než nenáviděl Židy, 6. října 1981 zavražděn členy Egyptského islámského džihádu. Jedním z těch, kteří Sadata za mír s Izraelem nejzuřivěji nenáviděli, byl vůdce Organizace pro osvobození Palestiny a teroristického hnutí Fatáh Jásir Arafát. Paradoxně tento zločinec během svého života také obdržel Nobelovu cenu míru.

luach10. října 1975, 5. chešvanu 5736, podepsal Izrael smlouvu s Egyptem o vrácení Sinaje. Dohoda zavazovala Izrael ke stažení z částí Sinaje, obsazených během války Jom Kipur v roce 1973 a předání oblastí jako demilitarizované zóny, monitorované pozorovateli USA a OSN. Izrael se ale už před tím ze Sinaje stáhl v roce 1956 po vítězné Operaci Kadeš a opětovně se trvale stáhl v roce 1982, po uzavření izraelsko-egyptské mírové smlouvy Anwarem Sadatem a Menachemem Beginem v Camp David.

luach22. října 1973, 26. tišri 5734, přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci o příměří ve válce Jom Kipur. Kyvadlová diplomacie Henryho Kissingera mezi Izraelem a Egyptem přiměla obě strany k akceptování příměří. Boje nicméně pokračovaly ještě další 4 dny. Překvapivý úder na nejsvatější den židovského roku zastihl Izrael nepřipravený a stálo velké úsilí, než se podařilo překvapivý egyptsko – syrský útok odrazil. Izrael ve válce ztratil 2.600 vojáků a 800 tanků. Přestože válka skončila zahnáním Egypťanů i Syřanů za předválečné linie, právě prvotní potíže Izraele ve válce dnes umožňují Arabům nesmyslně tvrdit, že „Říjnová válka“ (někdy také „Ramadánová válka“) byla vítězná – z arabského pohledu je vítězstvím už to, že Izrael se na několik dní dostal pod vojenský tlak. Čtyři roky po příměří navštívil egyptský prezident Anvar Sadat Jeruzalém a v projevu v Knessetu dal najevo ochotu uzavřít mír, k čemuž následně došlo.

Mohamed Badie

Muhamed Badí

Nejvyšší duchovní vůdce egyptského Muslimského bratrstva, jehož členem je i prezident Egypta Muhamed Mursí (Mohamed Morsi, محمد مرسي) a které dominuje oběma komorám egyptského parlamentu, včera vyzval k džihádu (svaté válce) za „osvobození Jeruzaléma z izraelské vlády.“

Pokračovat ve čtení “Vůdce egyptského Muslimského bratrstva vyzval k džihádu za „osvobození“ Jeruzaléma” »

polní maršál Muhamad Husajn Tantáví

polní maršál Muhamad Husajn Tantáví

V Egyptě bude zítra odvolán výjimečný stav, který trval nepřetržitě od atentátu na prezidenta Anvara Sadata 6. října 1981 a měl původně trvat do konce června. Oznámil to dnes odpoledne předseda vládnoucí vojenské junty, Nejvyšší rady ozbrojených sil, polní maršál Muhamad Husajn Tantáví (Muhammad Hussein Tantawi).

Pokračovat ve čtení “Egypt po 30 letech ruší výjimečný stav” »

demonstrace islámské strany Al Núr, Egypt

demonstrace islámské strany Al Núr, Egypt

Demokracie je herezí, protože odporuje zásadě poslušnosti, která byla přijata po smrti Mohameda, kdy si lidé vybrali svého chalífu a poté jej poslouchali. Prohlášení, které zaznělo v Gíze na shromáždění černého koně egyptských voleb, salafistické strany Al Núr (Al Nour, حزب النور), citoval včera egyptský deník Al-Masry Al-Júm (Al-Masry Al-Youm, Egypt dnes, المصرى اليوم).

Islamisté tvrdého ražení současně označili volební kampaň liberálního Egyptského bloku za „sionismus“ a „zednářství.“

Pokračovat ve čtení “Egyptští islamisté: Demokracie je kacířství, liberalismus musíme zničit” »

Sadat v Jeruzalémě

Předseda Knesetu Reuven Rivlin připomněl návštěvu zesnulého egyptského prezidenta Anwara Sadata slovy „mír s Egyptem není vůbec u konce.“

Pokračovat ve čtení “Kneset si připomíná 34. výročí návštěvy egyptského prezidenta Sadata” »

Bývalý egyptský prezident Husní Mubarak (Hosni Mubarak, محمد حسني مبارك) opakovaně odmítl nabídky, aby se usídlil mimo Egypt, na různých místech v arabském světě. Starý státník chce namísto zůstat doma v Egyptě i přes hněv veřejnosti, která si nedávno vynutila jeho demisi. Uvedl to egyptský deník Al-Masrí Al-Júm (Almasry Alyoum, المصرى اليوم‎, Egypt dnes).

Pokračovat ve čtení “Husní Mubarak odmítá odejít do exilu” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Prosinec 2016
Po Út St Čt So Ne
« Lis    
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031  
Archiv