… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Bible

Filištínský hřbitov z 10. až 9. století př.o.l. , který v Aškelonu objevila výzkumná skupina Leona Levyho; foto: Tsafrir Abayov/Leon Levy Expedition

Filištínský hřbitov z 10. až 9. století př.o.l. , který v Aškelonu objevila výzkumná skupina Leona Levyho; foto: Tsafrir Abayov/Leon Levy Expedition

Izraelští archeologové objevili ve městě Aškelon na jihu země historicky vůbec první filištínský hřbitov. O Filištínech (Pelištejcích, Pelištech) – biblických nepřátelích židovského národa, mezi něž patřil i slavný silák Goliáš – sice vědci mají dílčí poznatky, nicméně jejich pohřební zvyky byly dosud zahaleny tajemstvím.

Nález, pocházející již z roku 2013, oznámil v neděli 10. července 2016 na tiskové konferenci v jeruzalémském Rockefellerově muzeu jeden z vedoucích Expedice Leona Levyho, profesor archeologie Daniel Master z Wheaton College.

Pokračovat ve čtení “Objeven vůbec první hřbitov Filištínů (+ foto, video)” »

TanachCelých 95 % židovských Izraelců má doma Tanach, tedy židovskou Bibli sestávající z Tóry (תורה), Nevi’im (Proroků, נביאם) a Ketuvim (Spisů, כתובים), avšak 6 % z nich neví, kde. Tanach pravidelně čte nebo studuje 85 % židovských Izraelců.

Vyplývá to z průzkumu, jehož cílem bylo zjistit, jak často židovští Izraelci čtou a jak vnímají Bibli, Průzkum se uskutečnil při příležitosti dnes začínající 24. výroční tanachické konference na Herzogově vysoké škole (Herzog College, המכללה האקדמית הרצוג) v Alon Švut (Alon Shvut, אלון שבות) v Judsku.

Pokračovat ve čtení “Průzkum: 95 % izraelských Židů má doma Bibli a 68 % ji uznává za svatou knihu” »

džbán z doby Davidovy, 15. 6. 2015

džbán z doby Davidovy, 15. 6. 2015

Během archeologických vykopávek, které se uskutečnily v letech 2007-2013 v lokalitě Churvat Keijafa (חורבת קיאפה) v údolí Ela, jižně od města Bejt Šemeš pod vedením profesora Yosefa Garfinkela z Archeologického ústavu Hebrejské univerzity a Saara Ganora ze Správy památek byl roku 2012 nalezen velký keramický džbán s nápisem v starokenaánském písmu. Džbán však byl rozbitý a restaurátorům se ho teprve nedávno podařilo zcela sestavit.

Nápis představuje jméno Ešba’al ben Bada – אשבעל בן בדע – Ešba’al, syn Bady. Včera se prostřednictvím sdělovacích prostředků měla možnost s tímto džbánem seznámit i široká laická veřejnost. Podle slov profesora Garfinkla a Saara Ganora  je to poprvé, kdy se napsané jméno Ešba’al, typické pro 10. století př.o.l. objevilo na nějakém předmětu nalezeném v Izraeli. Jméno Ešba’al – אשבעל nalezneme v bibli, a to v 1. Paralipomenon 8,33 a 9,39. V pozdějších obdobích se s tímto jménem nesetkáváme. Zde se jedná o Saulova syna Ešba’ala (אשבעל בן שאול), který byl po smrti svého otce velitelem vojska Abnerem dosazen za krále nad Izraelem. Saulův syn Ešba’al vládl dva roky paralelně s králem Davidem. V bibli mu bylo změněno jméno z Ešba’al mající konotaci na pohanského boha Ba’ala na Iš-bošet (2. Samuelova 3. – 4. kapitola).

Pokračovat ve čtení “Vzácný archeologický nález z doby krále Davida + video” »

doc. Dr. Bedřich NosekS laskavým souhlasem šéfredaktorky Fashionbook  přinášíme rozhovor nejen o knihovně a judaistice, který redakce vedla s doc. Dr. Bedřichem Noskem.

Když mě na Teologické fakultě v Praze vítal po hodině talmudu pan Bedřich Nosek (dědeček naší Anit), byla jsem mile překvapená. Totiž, co je lepšího než milý a vřelý učitel, který vás provází vaším studijním životem bez toho, aniž by vám sebral poslední střípky vašeho sebevědomí? Zdálo se mi, že takový Bedřich Nosek je, a na konci našeho setkání jsem si tím už byla jistá. Pokračovat ve čtení “Zajímavé knihovny a jejich majitelé” »

luachTento den připomíná dokončení Septuaginty, řeckého překladu hebrejské Bible ve třetím století př. o. l. – tedy nejstaršího překladu Bible. Septuaginta získala pojmenování z latinského slova pro „sedmdesát“, narážejícího na 72 židovských učenců najatých egyptským panovníkem Ptolemaiem na překlad Bible pro Alexandrijskou knihovnu.

Projekt byl rabíny považován za tragický, neboť sliboval odvést židovskou vitalitu a zvýšit schopnost nežidovských sekt obracet Židy ke své víře. Legenda říká, že rabíni se pokusili projekt narušit: Ačkoliv překladatelé byli drženi v oddělených místnostech, všichni vytvořili identickou verzi textu – včetně 15 úmyslných „chybných překladů.“

Na druhou stranu Septuaginta otevřela Bibli masám – a pomohla rozšířit židovský ideál monotheismu, míru a spravedlnosti, které se staly základními morálními standardy civilizovaného světa.

Jak v neděli uvedla korespondentka internetového  portálu News1.co.il Meirav Arad a i další izraelské sdělovací prostředky, během vykopávek na Tel Bejt Šemeš našli archeologové kamenné pečetítko s vyrytou scénou muže napřahujícího svou pravou ruku proti hlavě velkého zvířete s dlouhým  dlouhým ocasem, které by mohlo představovat lva. Scéna vyrytá na pečetítku velmi připomíná biblický obraz z knihy Soudců 14,5-6, kde se proti Samsonovi vyřítil mladý lev a ten jej holýma rukama roztrhl. Pečetítko bylo nalezeno ve vrstvě z rané doby železné, odpovídající 11. století př.o.l., což ho řadí do biblické doby Soudců. Pečetítko objevili pracovníci  Archeologického ústavu Tel-avivské univerzity, kteří vedou tamnější vykopávky a výzkum. Pokračovat ve čtení “Samsonova postava na starověkém pečetítku?” »

1.500 let stará aramejská Bible

1.500 let stará aramejská Bible

Turecké ministerstvo kultury a turismu včera potvrdilo nález přibližně 1.500 let staré Bible. Psána je ručně zlatým syrským písmem na stránkách z kůže, které jsou svázány provázky. Přestože kniha časem zčernala, je písmo čitelné.

Pokračovat ve čtení “V Turecku objevena 1.500 let stará aramejská Bible” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Prosinec 2016
Po Út St Čt So Ne
« Lis    
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031  
Archiv