… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




cestování

Černínský palác

Černínský palác

Ministerstvo zahraničních věcí doporučuje před cestami i během pobytu v Izraeli sledovat bezpečnostní situaci v zemi, která je dlouhodobě ovlivněna jak izraelsko-palestinským konfliktem, tak i aktuálním vývojem v regionu, který může mít na bezpečnostní situaci v Izraeli bezprostřední vliv.
Pokračovat ve čtení “Aktuální doporučení k cestám do Izraele a na palestinská autonomní území” »

???????????????????????????????A ještě dál na západ, už na samém okraji západního Jeruzaléma jsou pak ještě aspoň tři lokality, které stojí za zmínku. Nejprve o té, v níž jsem nebyl, protože ani nebyla k nalezení na mapě. Mám na mysli bývalou arabskou vesnici Deir Jásin, kterou za bojů v r. 1948 vyvraždili irgunovci a šternovci: terorističtí to odštěpenci Hagany. Podrobně to líčí Collins a Lapierre v knize Ó Jeruzaléme! Antisemiti tento zločin rádi připomínají, k čemuž jistě mají své důvody. Mlčet ale o něm nelze jen proto, že antisemité nejsme.

Dalším místem je nemocnice Hadasa, která trochu připomíná nemocnici v pražském Motole. Je to supermoderní, nepochybně velmi drahý establishment, jehož chloubou je moderní synagoga s Chagallovými vitráženi znázorňujícími 12 kmenů izraelských. Dostal jsem se tam až poslední pátek, tedy před šábesem, měli zavřeno. V recepci byli dva mladí lidé, ne kluk a holka, ne ty infantilní zjevy, na jaké je hojná země Česká, ale mladý muž a mladá žena (na Izraelkách jsem vesměs mohl oči nechat a pochopil jsem tam líp než kdy předtím kdysidávné beznadějné lásky křesťanských mužů ke „krásným Židovkám Dinám“, Rebekám, Ráchel, Sárám…). Když jsem jim vysvětlil, že jsem v Jeruzalémě poslední den a že jsem tak moc toužil Chagallovo arcidílo spatřit, řekla ona jemu: „Take him there!“ A tak jsem měl možnost zcela sám asi dvacet minut obdivovat slavná okna. Pokračovat ve čtení “Jak psát o Jeruzalému IV” »

???????????????????????????????Co je vlastně dnes považováno za nejstarší části Jeruzaléma? Jak jsou na tom hmotné památky židovské, křesťanské a muslimské? Ono tzv. Davidovo město je cca 3000 let staré, ale to jsou celkem jen skromné, byť co do plochy rozsáhlé vykopávky. Tzv. Západní zeď, tedy Zeď nářků, je údajně z doby Heroda Velikého, tedy 37-4 př. n. l.: Herodova přestavba tzv. druhého chrámu ze 6. stol. př. n. l. byla zřejmě natolik masivní, že by si téměř zasloužila, aby její výsledek byl zván „třetím chrámem“: co je pod touto zdí, se však zřejmě až doposud příliš neví, předpokládají se tam základy druhého, ne-li prvního, Šalamounova chrámu. Všechny pozdější židovské stavby ve Starém městě jsou pak až ze staletí turecké nadvlády. Co do hmotných památek je na tom v Jeruzalémě křesťanství vlastně nejhůře: všechny stavby mohly vzniknout až po r. 313, tedy po vydání Ediktu milánského, kdy pak ovšem prý rostly jak houby po dešti a již ve 4. stol se rozvinula „náboženská turistika“, ale archeologové jsou skeptičtí: po zničení Jeruzaléma v r. 70, kdy tu, slovy Ježíšovými, opravdu „nezůstal kámen na kameni“, jak ten který kámen hledat, ne-li to které dřevo? Pokračovat ve čtení “Jak psát o Jeruzalému III” »

???????????????????????????????

Tel Aviv – a podobně i ostatní pobřežní města – je jistě zajímavý, ale v Izraeli je jistěže hlavním magnetem Jeruzalém. Do Svatého města jsem přijel šerutem 29. ledna 14 kolem jedenácté dopoledne. Už jen cesta sem od středomořského pobřeží je fantastická, a to člověk ani nemusí vědět, co všechno se odehrávalo na místech, jimiž projíždí, jaké strašné boje třeba probíhaly u Latrunu v letech 1947-48. Dálnice postupně stoupá do hor, a když jsou hřebeny překonány, je před námi Jeruzalém, jehož západní předměstí už jsou dosti roztahaná, od centra vzdálená. A pak dolů Jaffskou ulicí ke Starému městu.

Právě to, co si člověk jen velmi těžko dokáže představit, byť byl četl tuny knížek o Jeruzalému, je jeho jedinečná poloha uprostřed hor. Mně to trochu připomnělo snad jen Kathmandu, které však je skoro v rovině, ovšem obklopené horami mnohonásobně vyššími, než jsou zdejší. Sám starý Jeruzalém je na kopci (původně tu těch vyvýšenin bylo více, ale ty už místy překryla architektura), obklopeném dvěma věhlasnými údolími, tedy Ge Hinom neboli „Gehennou“ na západě a jihu, kdežto na východě je to Kidron čili Yehosafat, kde mají všichni lidé jednou vstát z mrtvých. Pokračovat ve čtení “Jak psát o Jeruzalému II” »

???????????????????????????????Jak napsat o Jeruzalému, aby to bylo něco aspoň maličko nového, objevného? Skoro nemožný úkol. Tedy pár poznámek spíše osobního rázu. Nejprve však základní faktografie. V Izraeli poprvé v životě před půl rokem, letos v lednu a v únoru na tři týdny. Itinerář: Tel Aviv s Jaffou a Herzlíja, pak Jeruzalém, kde nejdéle, odkud posléze výlety do Betléma (pěšky), do Jericha a Bethanie, do Hebronu, do Ein Gedi a na Masadu (autobusy a mikrobusy), pak přes Ramallah do Nabulusu a přes Janin do Galileje do Nazaretu, pak do Haify, kde zase pár dní a odkud další výlety: do Akkonu a přes Nazaret na horu Tábor (pěšky) a dále autobusy a stopem: Tiberias a severní okraj Genezaretského jezera, do Sefadu, zpět do Haify a konečně přes Caesareu a Herzlíju zpět do Tel Avivu.

S sebou tyto knížky: bible v kralickém překladu, Pawel Smoleński: Izrael už se nevznáší, Collins – Lapierre: Ó Jeruzaléme!, Betts – Winter: Israel Handbook (Footprint Travel Guides). Pokračovat ve čtení “Jak napsat o Jeruzalému I.” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Prosinec 2016
Po Út St Čt So Ne
« Lis    
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031  
Archiv