… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Druhá světová válka

203 - CopyJiž po třinácté se každoročně v Haifě koná slavnostní průvod válečných veteránů, jejich rodin a všech, kteří si chtějí důstojným způsobem připomenout vítězství spojeneckých armád nad nacistickým Německem. Letošního průvodu, který se konal v pátek 6. května dopoledne na Herzlově ulici, se zúčastnilo několik set lidí. Slavnostní průvod došel na náměstí mezi ulicemi Arlozorov a Nordau, kde vystoupili hosté se svými projevy, v nichž vyzdvihli nesmírné hrdinství všech bojovníků nejen Rudé armády, ale i armád spojenců, kteří společně osvobodili Evropu od nacistického jha. Zvláště pak vzpomněli židovských obětí nacistických táborů smrti, koncentračních táborů a ghett. Projevy všech hostů, kteří promluvili na slavnostním shromáždění se nesly v duchu povinnosti nejen uchovávat památku na všechny bojovníky, kteří se nedočkali konce války, ale i na ty, kteří v posledních letech každoročně od nás odcházejí. Zanedlouho nebude již živých přímých účastníků bojů, proto památku na bpojovníky musí pokračovat prostřednictím jejich potomků a rodin. Slavnostní shromáždění bylo zahájeno izraelskou hymnou Hatikva v podání školního pěveckého sboru, který též zazpíval několik ruských písní z období druhé světové války. Účastníky slavnosti nejdříve pozdravili starosta Haify Jona Jahav a jeho náměstkyně Julia Streim. K účastníkům promluvily též dvě poslankyně Knesetu Sofa Landver (Jisrael Bejtejnú), bývalá ministryně absorpce a Xenia Svetlova (Ha-Tnua – Machane Cioni), Za Ruskou federaci shromážděné pozdravil generální konzul RF v Haifě Alexej L. Sentebov a předseda Svazu válečných veteránů druhé světové války v Haifě plk. Levengard.

Pokračovat ve čtení “Oslava 71. výročí konce 2. světové války v Haifě + fotoesej” »

papež Pius XII.

papež Pius XII.

Itálie. Méně známé aspekty pontifikátu Pia XII. představí veřejnosti dokumentární film italské televize nazvaný „Pius XII. Muž míru a papež války“. Snímek, představený 8. ledna 2016 v jezuitské generální kurii, poprvé využívá dobové záznamy z archivu italské televize a zvukové záznamy z archivu Vatikánského rozhlasu.

Eugenio Pacelli byl zvolen na Petrův stolec několik měsíců před vypuknutím II. světové války. Přestože jeho kroky vždy směřovaly k míru, stal se jeho postoj k válečným událostem předmětem mnoha diskusí. Hovoří autorka dokumentu Antonia Polooso:

Pokračovat ve čtení “V římských klášterech se zachránila více než polovina židovské obce” »

8. kveten 2015 016V mnoha izraelských městech se v pátek 8. května uskutečnila vzpomínková setkání k sedmdesátému výročí konce druhé světové války. Fotoesej, kterou překládáme čtenářům se zaměřila na tváře posledních žijících veteránů v severoizraelské Haifě  a lidí kolem nich, mezi jiným také jejich vnuků či pravnuků, kteří slouží v IDF. Na setkání nechyběl ani starosta Haify a konzul Ruské federace. 8. kveten 2015 057

8. kveten 2015 046

11114084_10153309121703685_5194322422342015675_n

8. kveten 2015 013

 

8. kveten 2015 010

8. kveten 2015 045

11187409_10153309122128685_8756718874148422370_o

11169539_10153309121438685_6019335610218600554_o

 

8. kveten 2015 059

8. kveten 2015 062

8. kveten 2015 063

8. kveten 2015 065

8. kveten 2015 067

8. kveten 2015 017

8. kveten 2015 018

10339529_10153309122193685_7492460244403894970_o

10857234_10153309126153685_8367026104173190581_o

11154813_10153309124248685_8239021838021247849_o

11169501_10153309122588685_3957179434332498006_o

11174668_10153309123798685_7993064871188361949_o

8. kveten 2015 054

8. kveten 2015 048

8. kveten 2015 032

8. kveten 2015 025

8. kveten 2015 024

8. kveten 2015 022

8. kveten 2015 053

85160c67e927913f83e83ad29c6c39ef36978522Počínaje středečním večerem, 15. dubna do čtvrtečního večera 16. dubna se nejen v Izraeli, ale i v mnoha židovských komunitách celého světa konají vzpomínkové slavnosti k uctění památky šesti milionů nacisty zavražděných Židů během let 1938-1945. Důstojně vzpomínáme též nesčetných tisíců židovských vojáků a partizánů, kteří bojovali proti nacistickému Německu a jeho přisluhovačům na všech frontách druhé světové války. Šest milionů je sice obrovské číslo, ale je to jen statistický údaj, který dnešní, zvláště mladší generaci neřekne téměř nic. Toto statistické číslo si však musíme představit jako šest milionů jednotlivých lidských životů, které byly násilně přervány v plynových komorách vyhlazovacích táborů, v nesčetných Babich jarech či při likvidaci obyvatel ghett především na okupovaných územích Polska, Sovětského svazu a Pobaltí. Jediným proviněním těchto obětí byla skutečnost, že byli Židé. Podle nacistické ideologie byli rasově méněcenní Židé odpovědni za vše špatné, co bylo na světě včetně bídy, hladu a válek. Nacisté chtěli jednou pro vždy vyřešit tzv. židovskou otázku, a to vyvražděním Židů na celém světě. To, že nebyli schopni dokonat svůj ďábelský plán, který, v případě jejich vítězství, by postihl, podobně jako Židy, i jiné „méněcenné“ slovanské národy, včetně Čechů, můžeme děkovat spojeneckým vojskům Sovětského svazu, Velké Británie a USA a dalším armádám, které po jejich boku bojovaly proti nacistickému Německu.

Pokračovat ve čtení “Jom ha-šoa – Den památky holokaustu a 70. výročí konce druhé světové války” »

arbeit macht frei

© Jony Rubio

V těchto dnech, kdy si nejen Evropa připomíná hrůzy nacistického průmyslového vraždění, nemohu nevzpomenout na bagatelizaci tohoto procesu. Nejde jen o židovskou záležitost. V lágrech byli zbaveni lidství a života příslušníci mnoha přesvědčení, vyznání a etnik. V tomto kontextu už vlastně není ani podstatné výsledné číslo, tedy počet mrtvých. 6 milionů, 4 miliony, 8 milionů, to vše může vypadat jen jako čísla. Byli to lidé, lidské bytosti.

Pokračovat ve čtení “Jiří Maria Sieber: plynové komory jsou jen výmysl” »

Benjamin Netanjahu přijal veterány 2. světové války

Benjamin Netanjahu přijal veterány 2. světové války

Jako každoročně, tak i letos si izraelská veřejnost připomíná 9. květen – Den vítězství nad nacistickým Německem. Nositelem tradice oslav Dne vítězství je milion olim z bývalého SSSR, kteří nyní žijí v Izraeli. Na dnešní oslavě v Haifě promluvil k válečným veteránům primátor města Jona Jahav, náměstkyně primátora Julia Streim, dále poslanec Knesetu za stranu Avoda Jicchak Herzog, předseda Svazu válečných veteránů, generální konzul Ruské federace a generální konzulka Ukrajiny. Na slavnostním shromáždění vystoupil pěvecký sbor žáků haifské školy Bosmat.

Pokračovat ve čtení “Oslavy 69. výročí konce druhé světové války – fotoesej” »

untitledPokud hovoříme o katastrově maďarského židovstva, ta začala v březnu 1944, kdy německá vojska okupovala území tehdejšího Maďarského království, jedná se o katastrofu Židů žijících na územích, které okupovalo Maďarsko po Mnichovské dohodě v letech 1938-39.  Byl to počátek zániku židovstva na Podkarpatské Rusi, v jižních částech Slovenska (Félvidék) připojených k Maďarsku, Vojvodině a v Transylvánii (Erdély). Transporty maďarských Židů do Osvětimi byly zahájeny pod taktovkou Adolfa Eichmanna 15. května 1944 v počtu 12 tisíc deportovaných denně. Ukončeny byly 9. července na Horthyho příkaz. Přesto za tuto dobu bylo odvlečeno do Osvětimi 437 tisíc maďarských Židů. Horthy prý do července věřil, že Židé jsou odváženi pouze na práci. Poté, kdy se nacisté dověděli, že se Horthy pokouší vyjednat se SSSR ukončení války, zasáhlo komando SS a uneslo jeho syna. 15. října byl Horthy sesazen a přinucen předat své pravomoci maďarskému fašistovi Ferenci Szálassimu, tedy Straně Šípových křížů (Nyilaskeresztes Párt). Poté opět pokračovaly transporty maďarských Židů, z nichž více než 80 tisíc odvezli do Osvětimi a dalších koncentračních táborů. Kromě toho sami nyilašovci vyvraždili asi polovinu z 200 tisíc Židů soustředěných v budapešťském ghettu. Z celkového počtu 825 tisíc maďarských Židů před druhou světovou válkou, přežilo necelých 260 tisíc. Není však od věci si připomenout i tzv. maďarské události z října 1956, kdy se opět, zvláště na maďarském venkově, probudily v mnoha bývalých přívrženstvích nyilašovského režimu antisemitské vášně provázené mnohdy i těžkým fyzickým násilím vůči Židům. Tento jejich zaryrý antisemitismus z nich nevykořenily ani jasný konec druhé světové války, ani jedenáct let nového režimu. A ani dnes, kdy si připomínáme 25. výročí pádu vládnoucích komunistických a dělnických stran ve státech Střední a Východní Evropy a obnovení demokracie, situace v Maďarsku svědčí o tom, že ne všude se dovede demokracie účinně bránit otevřenému antisemitismu a xenofobii. Markantní posílení strany Jobbik v nedávných parlamentních volbách v Maďarsku je toho příkladem. Nicméně maďarský prezident János Áder se vydal dnes z Budapešti do Osětimi vlakem, který nazval vlakem živých po stejné trase jsou jely vlaky do Osvětimi před sedmdesáti lety. O Osvětimi řekl, že je to největší maďarský hřbitov.

Pokračovat ve čtení “Sedmdesáté výročí katastrofy maďarského židovstva” »

imagesG1XRQ3AL

V Terezíně

images7OWWX2OJ

současná fotografie

Ve středu, 2. dubna se uskuteční v izraelském městě Even Jehuda slavnostní premiéra dětské opery Brundibár. Premiéry se mají zúčastnit chargé d’affaires České republiky v Izraeli Karel Pažourek, americký velvyslanec v Izraeli Daniel B. Shapiro, izraelský ministr školství Šaj Piron a další významné osobnosti.

Herci a zpěváky v této opeře budou žáci Americké mezinárodní školy sídlící v izraelském městě Even Jehuda. Tato opera byla poprvé uvedena 23. září 1943 v terezínském ghettu. Operu Brundibár nastudoval s dětmi ghetta hudební skladatel Hans Krása (1899-1944), který o rok později, v říjnu 1944 zahynul v osvětimských plynových komorách. V Terezíně se tato opera dočkala asi 50 repríz. Vzácným hostem na slavnostní premiéře opery Brundibár v Even Jehuda bude i poslední dosud žijící dětská herečka Ella Steinová, dnes Ela Weissbergerová, která vystupovala v terezínské opeře, když jí bylo třináct let. Na premiéru Brundibára přijede Ela Weissbergerová ze Spojených států, kde žije. I po více než sedmdesáti letech Ela Weissbergerová vzpomíná na zvláštní prožitek, kterým pro ní bylo uvedení opery v terezínském ghettu. Vzpomíná, jak soudržnost a přátelství mohou zvítězit nad zlem a překonat otřesné podmínky, v nichž žily dětští vězňové ghetta. Opera Brundibár v nastudování žáků Americké mezinárodní školy v Even Jehuda bude z jejich strany též důstojnou vzpomínkou k sedmdesátému výročí likvidace tzv. terezínského rodinného tábora v Osvětimi.

Natasha-Dudinski-195x293

Nataša Dudinski foto K. Cudlín (archiv autorky)

Dnes v předpremiéře v Haifě, zítra v premiéře v Tel Avivu,  4.2. v  Jeruzalémě a 22.2. v Roš Pina se bude promítat česko-slovensko-izraelský film Nataši Dudinski „Gisi“. Gisi Fleischmannová, žena a vůdčí osobnost stoupala po žebříčku tradiční ženské angažovanosti v židovské sociální péči a v otázkách migrace, až se stala politickou vůdkyní jediné židovské odbojové organizace „Pracovná skupina“ – jediné odbojové organizace v celé Evropě – která sjednotila všechny politické směry na Slovensku, aby zachránila slovenské Židy i ty z jiných zemí. Případ Gisi Fleischmannové by měl být chápán jako důležitý projev vývoje židovské společnosti a role ženy v ní. Statečná žena, vůdkyně, si vybrala poslání postavit se do čela skupiny, jež se snažila zachránit své společenství.

Pokračovat ve čtení “Premiéra filmu Gisi v Izraeli + video” »

luach28. ledna 1790, 13. Ševat 5550, udělila Francie sefardským Židům plná a rovná občanská práva (aškenázští Židé získali občanství o rok a půl později). Francouzská revoluce, vzešlá z ideálů osvícenství, byla první společností, který zrovnoprávnila Židy a umožnila jim přístup do nejvyšších vládních a finančních postavení.

V roce 1807 vytvořil Napoleon francouzský Sanhedrin – židovskou obecní strukturu schválenou státem. (Francouzský Sanhedrin zasedal v půlkruhu podle vzoru Sanhedrinu v Jeruzalémě, který v dobách existence Svatého Chrámu sloužil jako židovský nejvyšší soud.)

Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 13. Ševat” »

luach12. Ševat 5701, 9. února 1941, vyprovokovali nacisté první protižidovské bouře v Amsterdamu. Židům se tehdy podařilo útočníkům ubránit. O dva roky později, 12. Ševat 5703, 18. ledna 1943, začal poprvé odpor Židů ve Varšavském ghettu vůči snaze nacistů vyhladit je. Nacisté ustoupili, jen aby se vrátili o tři měsíce později, když začalo Varšavské povstání.

luachVýročí rabiho Eliezera Silvera (1882 – 8. února 1968, 9. Ševat 5728), který sloužil židovské obci v Cincinnati v USA po čtyři dekády. Rabi Silver je nejznámější pro svoji usilovnou snahu zachránit Židy před holocaustem. Jako hlava „Agudas HaRabbanim“ neúnavně sbíral miliony dolarů. Peníze využíval na zaplacení výroby falešných dokumentů a pašeráků – což v konečném důsledku vedlo k záchraně nejméně 10.000 židovských životů.

Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 9. Ševat” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Červen 2017
Po Út St Čt So Ne
« Kvě    
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930  
Archiv