… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Ehud Barak

Benjamin Netanjahu a Ehud Barak, fotografie 7. října 2012 provázela zprávu o hodinu a půl trvajícím jednání mezi čtyřma očima o íránském jaderném programu

Benjamin Netanjahu a Ehud Barak; fotografie 7. října 2012 provázela zprávu o hodinu a půl trvajícím jednání mezi čtyřma očima o íránském jaderném programu

Ehud Barak, zastával řadu let vysoké vojenské a následně politické funkce, včetně postu předsedy vlády a naposledy ministra obrany Izraele. Není proto divu, že se v důchodu rozhodl namluvit své paměti. Zveřejnění částí nahrávek, včetně velmi citlivých nedávných událostí, však vyvolává skandál.

Kanál 2 izraelské televize za poslední týden už třikrát odvysílal vybrané pasáže z přibližně 100 hodin nahrávek pamětí, které Barak namluvil pro Ilana Kfira a Dannyho Dora, kteří sepisují jeho paměti pod názvem Milhamot Hayay (Války mého života, My Life’s Wars).

Pokračovat ve čtení “Skandál s paměťmi Ehuda Baraka: Vyzrazeny tajné informace o plánu útoku na Írán” »

erekatSaeb Erekat, který byl vedoucím palestinské delegace na rozhovorech o mírovém uspořádání mezi Palestinskou samosprávou a Izraelem odhalil svou pravou tvář. Není žádným tajemstvím, že všechna kola mírových rozhovorů ztroskotala díky palestinskému NE, již od doby, kdy byl izraelským předsedou vlády Ehud Barak, který nabídl na summitu v americkém Camp Davidu Arafatovi 95 procent území Gazy a Západního břehu. Mělo se jednat pouze o 5 procentech území, včetně některých čtvrtí Východního Jeruzaléma. I tuto velkorysou nabídku Palestinci prostřednictvím svého vůdce J. Arafata odmítli a zahájili v říjnu 2000 druhou ozbrojenou intifádu.

Saeb Erekat chce znovu otevřít diskusi o vztazích Palestinské samosprávy a Izraele a dokonce radí kooptovat do OOP Hamás a Islámský džihád.

Pokračovat ve čtení “Pravá tvář „mírotvorce“ Saeba Erekata” »

Jižní Libanon 1985

Jižní Libanon 1985

24. května 2015 uplynulo 15 let ode dne, kdy na rozkaz tehdejšího předsedy izraelské vlády Ehuda Baraka Izraelské obranné síly bleskovou akcí opustily území jihu Libanonu. Na jih sousední země přišla izraelská armáda během První libanonské války v červnu 1982 a následujících 18 let tam pod její ochranou existovalo na zbytku Libanonu nezávislé bezpečnostní pásmo (רצועת הביטחון).

Pokračovat ve čtení “15 let od odchodu Izraele z jihu Libanonu” »

Juval Diskin (vlevo) a Benjamin Netanjahu v době, kdy byl první jmenovaný ještě v čele Služby

Juval Diskin (vlevo) a Benjamin Netanjahu v době, kdy byl první jmenovaný ještě v čele Služby

Současný konflikt s palestinskými Araby je pro Izrael větším existenčním nebezpečím, než íránský jaderný program, a v Judeji a Samaří žije příliš Židů. Tak by se daly do jedné věty shrnout nejprovokativnější myšlenky projevu, který včera večer přednesl v Tel Avivu na konferenci při příležitosti 10. výročí tzv. Ženevské iniciativy bývalý ředitel izraelské Všeobecné bezpečnostní služby (Šabak, Šin Bet) Juval Diskin (Yuval Diskin).

Projev, jednoznačně podporující arabské nároky na vznik státu v srdci biblické Země Izrael, okamžitě upoutal pozornost médií a vysloužil si ostrou kritiku osob blízkých předsedovi izraelské vlády Benjaminu Netanjahuovi.

Pokračovat ve čtení “Juval Diskin: V Judeji a Samaří je příliš Židů, absence „Palestiny“ je větší hrozbou než jaderný Írán” »

turecká Národní zpravodajská organizace (MIT)

turecká Národní zpravodajská organizace (MIT)

izraelský Institut pro zpravodajské a zvláštní operace (Mosad)

izraelský Institut pro zpravodajské a zvláštní operace (Mosad)

Turecko-izraelské vztahy byly loni tak nepřátelské, že turecký premiér Recep Tayyip Erdoğan úmyslně prozradil Íránu síť Íránců, kteří spolupracovali s izraelskou zpravodajskou službou Mosad. Uvedl to list Washington Post s odvoláním na své „důvěryhodné zdroje.“

Erdoğan předal Íránu jména až 10 Íránců, kteří pracovali pro izraelskou zpravodajskou službu a na území Turecka se setkávali se svými řídícími důstojníky. Podle amerických novin to byla významná rána pro izraelské zpravodajské operace v Íránu.

Pokračovat ve čtení “Washington Post: Turecko předalo Íránu jména agentů pracujících pro Izrael” »

Gal Kobi z.l.

Gal Kobi z.l.

Hebron je v období svátků místem kam se sjíždějí věřící židé, konají se sváteční modlitby v místě posledního odpočinku našich praotců Abrahama Izáka a Jákova – v hrobce patriarchů. Pro Izraelskou armádu to znamená zvýšenou pohotovost. Přesto došlo k teroristickému útoku, kdy v Hebronu ve čtvrti Abraham Avinu vedle jeskyně Machpela byl palestinským ostřelovačem zavražděn izraelský voják seržant Kobi Gal. Jeho pohřeb bude dnes (23.9.2013) v Tirat ha Carmel, odkud pochází.

Jako odpověď na teroristický čin oznámil předseda vlády Benjamim Netanyahu, že povoluje osídlení domu židovských majitelů poblíž jeskyně Machpela. Za  předchozí vlády ministr obrany Ehud Barak nepovolil majitelům, aby se do domu nastěhovali. Toto rozhodnití předseda vlády v důsledlu teroristického činu zrušil. Někteří komentátoři považují současnou eskalaci projevů terorizmu za počátek  třetí intifády.

luach13. září 1993, 27. Elul 5753 si na trávníku před Bílým domem ve Washingtonu potřásli rukama předseda izraelské vlády Jicchak Rabin (Yitzhak Rabin) a předseda Organizace pro osvobození Palestiny Jásir Arafat (Yasser Arafat). Toto gesto se stalo symbolem zahájení mírové procesu, známého jako Oselské dohody (Dohody z Osla).

Izrael souhlasil s tím, že poskytne Palestincům autonomii výměnou za ukončení násilí. Palestinští teroristé nicméně uskutečnili během 90. let záplavu bombových útoků v autobusech a ostřelování silnic. V červenci 2000 se pokusil izraelský premiér Ehud Barak dosáhnout konečnou dohodu a nabídl Palestincům 93 % území Judeje a Samaří (tzv. Západní břeh Jordánu) – což bylo později zvýšeno na 99 % – ale Arafat odmítl. Hlavní americký vyjednavač Dennis Ross později vysvětloval: „Arafat nemohl (nabídku) přijmout… protože, když konflikt skončí, důvod, který definuje Arafata, zmizí také.“ Namísto toho Palestinci rozpoutali teroristickou válku, známou také jako intifáda Al-Aksá, která si vyžádala životy více než 1.000 Izraelců a 4.000 Palestinců.

Zeev Elkin

Zeev Elkin

Náměstek izraelského ministra zahraničí Zeev Elkin (זאב אלקין) je přesvědčen, že předseda vlády Benjamin Netanjahu bude ochoten předat Palestinské správě v rámci budoucí mírové dohody více než 86 % území Judeje a Samaří.

Elkin, který je stejně jako premiér členem strany Likud (Jednota), je za situace, kdy post ministra zahraničí není obsazen a agenda spadá přímo pod premiéra, nejvyšším představitelem ministerstva a de facto úřadujícím ministrem, má však vůči palestinským Arabům méně vstřícný postoj, než jeho vládní a stranický šéf.

Pokračovat ve čtení “Zeev Elkin: Netanjahu by dal Palestinské správě 86 % Judeje a Samaří” »

Aviv Kochavi

Aviv Kochavi

Ředitel izraelské vojenské zpravodajské služby generálmajor Aviv Kochavi (אביב כוכבי) dnes na Herzlijské konferenci předpověděl chemickou válku v Sýrii a vznik společné vojenské síly Íránu a Hizballáhu po porážce režimu Bašára Assada.

Pokračovat ve čtení “Aviv Kochavi: Assad použije chemické zbraně, Hizballáh a Írán staví v Sýrii vlastní armádu” »

Suha Arafat s dcerou foto madamepickwickartblog.com

Suha Arafat s dcerou
foto madamepickwickartblog.com

Suha Arafat vdova po Jásiru Aráfatovi promluvila v dubajské televizi o tom, že intifáda z roku 2000 byla naplánovaná dávno před tím, než tehdejší předseda vlády Ariel Sharon navštívil Chrámovou horu. To podle médií a levicové propagandy vedlo k zahájení tzv. druhé intifády proti Izraeli.

Intifáda začala, když policista palestinské autonomie zastřelil vojáka IDF Josi Tabegu, který s ním měl společnou hlídku, jak tehdy bylo v důsledku dohod z Oslo pravidlem. „Druhá intifáda“ zvaná také „Oselská válka“, kulminovala v letech 2001 až 2002 a více méně skončila v roce 2007. Stála životy více než 1200 izraelských  civilistů a tisíce raněných, nemluvě o traumatech, která nejsou vidět, ale lidé s nimi žijí po dlouhá léta a často celý život. Pokračovat ve čtení “Suha Arafat promluvila: Intifáda roku 2000 byla naplánovaná + video” »

Gvaot mapkaIzraelský ministr obrany Ehud Barak povolil výstavbu 523 bytů v obci Gva’ot (Gevaot, גבעות) v Guš Ecion (Gush Etzion). Informuje dnešní Jediot Achronot.

Rozšíření obce Gva’ot je významné, protože i když se jedná jen o několik set bytů, dojde k významnému rozšíření doposud nevelké obce sestávající z karavanů, kterou vláda následně hodlá přeměnit na město.

Pokračovat ve čtení “Ehud Barak povolil výstavbu 523 bytů v Gva’ot” »

volby do KnesetuPo týdnech tahanic a sporů sestavily všechny izraelské politické strany, které se chtějí ucházet o mandáty v 19. Knesetu, své kandidátní listiny. Ve chvíli uzávěrky včera ve 22 hodin místního času 34 stran odevzdalo kandidátky a získalo schválení Národní volební komise.

Pokračovat ve čtení “Do 19. Knesetu kandiduje 34 stran” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Prosinec 2016
Po Út St Čt So Ne
« Lis    
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031  
Archiv