… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Ehud Barak

Benjamin Netanjahu a Ehud Barak, fotografie 7. října 2012 provázela zprávu o hodinu a půl trvajícím jednání mezi čtyřma očima o íránském jaderném programu

Benjamin Netanjahu a Ehud Barak; fotografie 7. října 2012 provázela zprávu o hodinu a půl trvajícím jednání mezi čtyřma očima o íránském jaderném programu

Ehud Barak, zastával řadu let vysoké vojenské a následně politické funkce, včetně postu předsedy vlády a naposledy ministra obrany Izraele. Není proto divu, že se v důchodu rozhodl namluvit své paměti. Zveřejnění částí nahrávek, včetně velmi citlivých nedávných událostí, však vyvolává skandál.

Pokračovat ve čtení “Skandál s paměťmi Ehuda Baraka: Vyzrazeny tajné informace o plánu útoku na Írán” »

erekatSaeb Erekat, který byl vedoucím palestinské delegace na rozhovorech o mírovém uspořádání mezi Palestinskou samosprávou a Izraelem odhalil svou pravou tvář. Není žádným tajemstvím, že všechna kola mírových rozhovorů ztroskotala díky palestinskému NE, již od doby, kdy byl izraelským předsedou vlády Ehud Barak, který nabídl na summitu v americkém Camp Davidu Arafatovi 95 procent území Gazy a Západního břehu. Mělo se jednat pouze o 5 procentech území, včetně některých čtvrtí Východního Jeruzaléma. I tuto velkorysou nabídku Palestinci prostřednictvím svého vůdce J. Arafata odmítli a zahájili v říjnu 2000 druhou ozbrojenou intifádu.

Pokračovat ve čtení “Pravá tvář „mírotvorce“ Saeba Erekata” »

Jižní Libanon 1985

Jižní Libanon 1985

24. května 2015 uplynulo 15 let ode dne, kdy na rozkaz tehdejšího předsedy izraelské vlády Ehuda Baraka Izraelské obranné síly bleskovou akcí opustily území jihu Libanonu. Na jih sousední země přišla izraelská armáda během První libanonské války v červnu 1982 a následujících 18 let tam pod její ochranou existovalo na zbytku Libanonu nezávislé bezpečnostní pásmo (רצועת הביטחון).

Pokračovat ve čtení “15 let od odchodu Izraele z jihu Libanonu” »

Juval Diskin (vlevo) a Benjamin Netanjahu v době, kdy byl první jmenovaný ještě v čele Služby

Juval Diskin (vlevo) a Benjamin Netanjahu v době, kdy byl první jmenovaný ještě v čele Služby

Současný konflikt s palestinskými Araby je pro Izrael větším existenčním nebezpečím, než íránský jaderný program, a v Judeji a Samaří žije příliš Židů. Tak by se daly do jedné věty shrnout nejprovokativnější myšlenky projevu, který včera večer přednesl v Tel Avivu na konferenci při příležitosti 10. výročí tzv. Ženevské iniciativy bývalý ředitel izraelské Všeobecné bezpečnostní služby (Šabak, Šin Bet) Juval Diskin (Yuval Diskin).

Pokračovat ve čtení “Juval Diskin: V Judeji a Samaří je příliš Židů, absence „Palestiny“ je větší hrozbou než jaderný Írán” »

turecká Národní zpravodajská organizace (MIT)

turecká Národní zpravodajská organizace (MIT)

izraelský Institut pro zpravodajské a zvláštní operace (Mosad)

izraelský Institut pro zpravodajské a zvláštní operace (Mosad)

Turecko-izraelské vztahy byly loni tak nepřátelské, že turecký premiér Recep Tayyip Erdoğan úmyslně prozradil Íránu síť Íránců, kteří spolupracovali s izraelskou zpravodajskou službou Mosad. Uvedl to list Washington Post s odvoláním na své „důvěryhodné zdroje.“

Erdoğan předal Íránu jména až 10 Íránců, kteří pracovali pro izraelskou zpravodajskou službu a na území Turecka se setkávali se svými řídícími důstojníky. Podle amerických novin to byla významná rána pro izraelské zpravodajské operace v Íránu.

Pokračovat ve čtení “Washington Post: Turecko předalo Íránu jména agentů pracujících pro Izrael” »

Gal Kobi z.l.

Gal Kobi z.l.

Hebron je v období svátků místem kam se sjíždějí věřící židé, konají se sváteční modlitby v místě posledního odpočinku našich praotců Abrahama Izáka a Jákova – v hrobce patriarchů. Pro Izraelskou armádu to znamená zvýšenou pohotovost. Přesto došlo k teroristickému útoku, kdy v Hebronu ve čtvrti Abraham Avinu vedle jeskyně Machpela byl palestinským ostřelovačem zavražděn izraelský voják seržant Kobi Gal. Jeho pohřeb bude dnes (23.9.2013) v Tirat ha Carmel, odkud pochází.

Pokračovat ve čtení “Zastřelen izraelský voják v Hebronu” »

luach13. září 1993, 27. Elul 5753 si na trávníku před Bílým domem ve Washingtonu potřásli rukama předseda izraelské vlády Jicchak Rabin (Yitzhak Rabin) a předseda Organizace pro osvobození Palestiny Jásir Arafat (Yasser Arafat). Toto gesto se stalo symbolem zahájení mírové procesu, známého jako Oselské dohody (Dohody z Osla).

Izrael souhlasil s tím, že poskytne Palestincům autonomii výměnou za ukončení násilí. Palestinští teroristé nicméně uskutečnili během 90. let záplavu bombových útoků v autobusech a ostřelování silnic. V červenci 2000 se pokusil izraelský premiér Ehud Barak dosáhnout konečnou dohodu a nabídl Palestincům 93 % území Judeje a Samaří (tzv. Západní břeh Jordánu) – což bylo později zvýšeno na 99 % – ale Arafat odmítl. Hlavní americký vyjednavač Dennis Ross později vysvětloval: „Arafat nemohl (nabídku) přijmout… protože, když konflikt skončí, důvod, který definuje Arafata, zmizí také.“ Namísto toho Palestinci rozpoutali teroristickou válku, známou také jako intifáda Al-Aksá, která si vyžádala životy více než 1.000 Izraelců a 4.000 Palestinců.

Zeev Elkin

Zeev Elkin

Náměstek izraelského ministra zahraničí Zeev Elkin (זאב אלקין) je přesvědčen, že předseda vlády Benjamin Netanjahu bude ochoten předat Palestinské správě v rámci budoucí mírové dohody více než 86 % území Judeje a Samaří.

Elkin, který je stejně jako premiér členem strany Likud (Jednota), je za situace, kdy post ministra zahraničí není obsazen a agenda spadá přímo pod premiéra, nejvyšším představitelem ministerstva a de facto úřadujícím ministrem, má však vůči palestinským Arabům méně vstřícný postoj, než jeho vládní a stranický šéf.

Pokračovat ve čtení “Zeev Elkin: Netanjahu by dal Palestinské správě 86 % Judeje a Samaří” »

Aviv Kochavi

Aviv Kochavi

Ředitel izraelské vojenské zpravodajské služby generálmajor Aviv Kochavi (אביב כוכבי) dnes na Herzlijské konferenci předpověděl chemickou válku v Sýrii a vznik společné vojenské síly Íránu a Hizballáhu po porážce režimu Bašára Assada.

Kochavi posluchačům výroční bezpečnostní konference sdělil, že libanonská teroristická organizace se spojila s Íránem při vytváření plnohodnotné armády s vědomím, že dny syrského prezidenta Assada jsou sečtené.

Pokračovat ve čtení “Aviv Kochavi: Assad použije chemické zbraně, Hizballáh a Írán staví v Sýrii vlastní armádu” »

Suha Arafat s dcerou foto madamepickwickartblog.com

Suha Arafat s dcerou
foto madamepickwickartblog.com

Suha Arafat vdova po Jásiru Aráfatovi promluvila v dubajské televizi o tom, že intifáda z roku 2000 byla naplánovaná dávno před tím, než tehdejší předseda vlády Ariel Sharon navštívil Chrámovou horu. To podle médií a levicové propagandy vedlo k zahájení tzv. druhé intifády proti Izraeli.

Intifáda začala, když policista palestinské autonomie zastřelil vojáka IDF Josi Tabegu, který s ním měl společnou hlídku, jak tehdy bylo v důsledku dohod z Oslo pravidlem. „Druhá intifáda“ zvaná také „Oselská válka“, kulminovala v letech 2001 až 2002 a více méně skončila v roce 2007. Stála životy více než 1200 izraelských  civilistů a tisíce raněných, nemluvě o traumatech, která nejsou vidět, ale lidé s nimi žijí po dlouhá léta a často celý život.

Pokračovat ve čtení “Suha Arafat promluvila: Intifáda roku 2000 byla naplánovaná + video” »

Gvaot mapkaIzraelský ministr obrany Ehud Barak povolil výstavbu 523 bytů v obci Gva’ot (Gevaot, גבעות) v Guš Ecion (Gush Etzion). Informuje dnešní Jediot Achronot.

Rozšíření obce Gva’ot je významné, protože i když se jedná jen o několik set bytů, dojde k významnému rozšíření doposud nevelké obce sestávající z karavanů, kterou vláda následně hodlá přeměnit na město.

Už v roce 2000 byl schválen plán na výstavbu 6.000 bytových jednotek v Gva’ot, který ale dosud nebyl realizován. Cílem výstavby má být vytvoření územního propojení mezi oblastí, kde se obec nachází, tzv. Zelenou linií (hranice příměří mezi Izraelem a Jordánskem v letech 1948 až 1967) a hlavními silnicemi, které vedou do středního Izraele.

Pokračovat ve čtení “Ehud Barak povolil výstavbu 523 bytů v Gva’ot” »

volby do KnesetuPo týdnech tahanic a sporů sestavily všechny izraelské politické strany, které se chtějí ucházet o mandáty v 19. Knesetu, své kandidátní listiny. Ve chvíli uzávěrky včera ve 22 hodin místního času 34 stran odevzdalo kandidátky a získalo schválení Národní volební komise.

Stranou, která vůbec nebude kandidovat je Acmaut (Nezávislost), kterou měl do voleb původně vést odcházející ministr obrany Ehud Barak. Nová jednička kandidátky, Šalom Simchon (Shalom Simchon), včera večer uvedla, že odchází ze strany a z politiky. Po oznámení svého odchodu Simchon informoval Komisi, že strana nebude kandidovat, a to z důvodu národní odpovědnosti, když by bylo nefér utrácet veřejné peníze na kampaň, která by zřejmě přinesla jen 2 nebo 3 poslanecká křesla.

Pokračovat ve čtení “Do 19. Knesetu kandiduje 34 stran” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Září 2017
Po Út St Čt So Ne
« Srp    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930  
Archiv