… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




halacha (židovské právo)

izraelský Institut pro zpravodajské a zvláštní operace (Mosad)

Institut pro zpravodajské a zvláštní operace (Mosad)

Do izraelské vnější zpravodajské služby v posledních letech nastoupilo tolik zbožných rekrutů, že se Mosad rozhodl zaměstnat vlastního rabína. Informaci přinesl dnešní Maariv.

Rabín se zabývá například otázkami týkajícími se náboženského praktikování, dodržování košer stravování, dodržování šabatu a dalšími tématy, které mohou vyžadovat s ohledem na misi agentů určitý kompromis anebo výjimku ve vztahu k židovskému právu (halaše).

Pokračovat ve čtení “Mosad má vlastního rabína” »

luachVýročí (Jahrtzeit, járcajt) rabiho Avrahama Ibn Ezry (אברהם אבן עזרא nebo ראב“ע, také znám jako Abenezra, resp. Abraham Ibn Ezra), známého biblického komentátora. Narodil se roku 1089 v Tudele na vrcholu španělského Zlatého věku. Když se rozšířil antisemitismus, byl nucen uprchnout do Říma a později do Egypta. Napsal řadu knih o astronomii, astrologii a matematice. Zemřel 27. ledna 1164, 1. adaru I 4924.

Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 1. Adar I” »

luachDnes má výročí smrti (Jahrtzeit, járcajt) Maimonides (30. 3. 1135 – 13. 12. 1204, 20. Tevet 4965), známý také jako Rambam (רמב“ם – akronym jeho jména, rabi Moše ben Maimon, משה בן מימון). Maimonides se narodil ve Španělsku, ale byl nucen z Cordoby odejít kvůli radikálnímu muslimskému režimu, který dal Židům možnost vybrat si jen mezi konverzí k islámu a odchodem. Maimonides se přes Maroko nakonec usídlil v Káhiře, kde kromě vedení tamní židovské obce byl i špičkovým lékařem, který sloužil u dvora egyptského panovníka.

Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 20. Tevet” »

rabín David Stav

rabín David Stav

Rabín David Stav ředitel organizace Tzohar, která usiluje o uvolnění přísných administrativních opatření Vrchního rabinátu Izraele a také neúspěšný kandidát na funkci vrchního aškenázského rabína požádal během schůzky s vrchním rabínem Davidem Lauem, aby rabinát vydal seznam státem uznaných zahraničních  rabínů, kteří jsou autorizovaní uznat podle židovských zákonů (halachy) a zákonů státu Izrael žadatele židem. Seznam takových rabínů je velice důležitý, protože by umožnil většimu počtu žadatelů (nikoli výlučně konveritů, ale i židů členů židovských komunit v diaspoře) snazší přistěhování do Izraele, aniž by se museli podrobit mnohdy časově náročnému a nepříjemnému byrokratickému procesu.

Pokračovat ve čtení “Rabín Stav žádá soupis uznaných rabínů v diaspoře” »

luachVýročí rabiho Šmuela Eidelse (také Shmuel Edels, שמואל אליעזר הלוי איידלס), věhlasného komentátora Talmudu, který je známý pod akronymem Maharša (akronym z „Náš učitel, rabi Šmuel Eidels“, Maharsha, מהרש“א).

Rabi Eidels se narodil v Krakově v Polsku roku 1555 jako syn rabiho Mosese Aškenaziho (Moses Ashkenazi), autora díla Zikron Moše (Zikron Mosheh). Maharšova matka Gitel byla neteří pražského Maharala, rabiho Jehudy Löwa.

Maharašovy mistrovské komentáře Chidušej Halachot (Chiddushei Halachot, חידושי הלכות) a Chidušej Agadot (Chiddushei Aggadot, חידושי אגדות), zahrnující židovské právo, filozofii a etiku, jsou tištěny ve všech standardních vydáních Talmudu. Zemřel 30. listopadu 1631, 5. kislevu 5392.
Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 5. Kislev” »

luach20. listopadu 1949, 28. chešvanu 5710, dosáhl počet židovských obyvatel Izraele jednoho milionu. Během následujících let přistěhovalecké vlny (alíje) z arabských zemí, Sovětského svazu a Etiopie – spojené s vyšší než průměrnou porodností – zvýšily počet židovských obyvatel Izraele na 5 milionů. Podle izraelského Ústředního statistického úřadu tvořili ke konci roku 2006 z celkových 7 116 700 obyvatel 75,8% (5.393.400) Židé, 19,9% (1.413.000) Arabové a zbývající 4,3% (309.000) byly další národnosti, zejména nežidovští přistěhovalci ze zemí bývalého SSSR, dále pak beduíni, Drúzové a další.  Koncem roku 2012 pak z více než 8 milionů obyvatel Izraele tvořili Židé 75,4 %, Arabové 20,6%, 4% tvoří jiné národnosti a denominace i těch, kteří se Židy cítí být, ale nejsou jimi dle halachy (židovského práva). Přes 70% židovských občanů se v Izraeli již narodilo.

luach

Výročí (járcajt, Jahrtzeit) rabiho Davida ibn Abi Zimry (David ben Solomon ibn Abi Zimra, דוד בן שלמה אבן זמרא ), známého pod akronymem jeho jména Radbaz (רדב“ז). Radbaz, nar. 1480 o.l., sloužil jako vrchní rabín Egypta a později odešel do Izraele. Vyučoval židovskou mystiku Arizala (Izák Luria), který se stal zakladatelem moderní kabaly.

Radbaz vydal řadu důležitých rozhodnutí židovského práva (halachy), včetně výroku, že etiopská komunita je skutečně židovská – rozhodnutí, které se dočkalo praktické realizace ve 20. století při letecké přepravě etiopských Židů do Izraele (tento bravurní počin je znám jako „Operace Šalamoun, מבצע שלמה“. Zemřel v Izraeli v Safedu (Cfat) 18. října 1573, 21. chešvanu 5334.
Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 21. Chešvan” »

luach

Výročí rabiho Ašera ben Jechiela (אשר בן יחיאל, Asher ben Yechiel, 1250 až 1327), jednoho z největších komentátorů Talmudu všech dob. Je obecně známý pod akronymem svého jména jako „Rosh“ (רא“ש, tj. Hlava). Žil v Německu v době středověkých křižáků a ze strachu ze zajetí uprchl z Německa do Španělska. Klasické dílo judaismu Šulchan Aruch (Shulchan Aruch, Prostřený stůl) přičítá Roshovým názorům velkou váhu. Byl otcem osmi synů, z nichž jeden napsal průkopnické dílo židovského práva (halachy) Tur.
Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 9. Chešvan” »

rav Ovadja Josef

rav Ovadja Josef

V nemocnici v Jeruzalémě dnes v 13:30 hodin izraelského času zemřel v jeruzalémské nemocnici Hadase Ejn Kerem ve věku 93 let rabi Ovadja Josef (Ovadia Yosef), duchovní vůdce charedi strany Šas (Sefardští strážci Tóry) a bývalý vrchní rabín Izraele. Budiž památka spravedlivého požehnána.

Rabi Ovadja Josef, který byl v letech 1973 až 1983 sefardským vrchním rabínem Izraele (Rišon LeCion), byl současnou neuznávanější halachickou autoritou.

Pokračovat ve čtení “Zemřel rabín Ovadja Josef, duchovní vůdce strany Šas a bývalý Vrchní rabín Izraele” »

luach4. Tišri je výročím (Jahrzeit, járcajt) rabiho Avrahama Danziga, autora Chajej Adam (Chayei Adam, חיי אדם, Život člověka), knihy židovského práva, zabývající se každodenními pravidly, modlitbou, šabatem a svátky. Rabi Danzig, který se narodil roku 1748 v Gdaňsku (Danzig) a žil ve Vilnu (Vilnius), je autorem i dalších významných knih jako jsou Chochmat Adam (חכמת אדם, Moudrost člověka), Nišmas Adam (Nishmas Adam) a Binas Adam. Avraham Danzig zemřel 12. září 1820, 4. Tišri 5581.

4oajaueb__w470h274q85

Foto: Flash 90

 Ultraortodoxní rabín Šlomo Pappenheim vydal v úterý velmi překvapivé prohlášení, které lze interpretovat jako halachické (podle židovského práva) nařízení, anebo přinejmenším doporučení. Vyzval chasidy, aby přestali nosit tradiční štrajmly,  (שטרײַמל) které jsou vyrobené z kůže zvířat a nahradili je štrajmly z umělé kožešiny. Svoje prohlášení zdůvodnil zákazem způsobovat zvířatům utrpení ( צער בעלי חיים). Rabín Pappenheim zašel ve svém prohlášení ještě dále, když řekl, že nošení kožešinových štrajmlů je znesvěcení Božího jména ( חילול ה‘) , protože lidé dnes jsou mnohem citlivější k situaci zvířat a používání kožešin vidí jako projev utrpení zvířat. Štrajml je kožešinová čepice, kterou nosí zejména chasidé o šabatu, svátcích a slavnostních příležitostech. Je vyroben z kůží sobola, kuny, norků a liščích ocasů. Pro výrobu jednoho štrajmlu se může spotřebovat až 30 zvířecích kůží a cena takového štrajmlu se pohybuje mezi tisíci až pěti tisíci dolary. Rabín Pappenheim, který stojí v čele ultraortodoxní komunity v Izraeli, která čítá mezi 50 až 100 tisíci členy, učinil toto prohlášení na konferenci, která se zabývala právy zvířat. Této konference se zúčastnili mnozí významní náboženští představitelé. Svoje prohlášení uzavřel rabín Pappenheim slovy: „Měli bychom se dostat do takové situace, že se lidé budou stydět nosit štrajml z pravé kůže a syntetické štrajmly budou zcela běžné.“

Pokračovat ve čtení “Rabín Pappenheim: konec kožešinových štrajmlů” »

luachVýročí rabiho Jisraela Meira Kagana (Yisrael Meir (HaCohen) Kagan), obecně známého podle názvu jeho zásadní knihy pravidel správné mluv Chafec Chaim (Chafetz Chaim, resp. Chofetz Chaim, חָפֵץ חַיִּים).

Chafec Chaim se narodil roku 1838 a poté žil malém polském městě v Radin (Raduń, dnes v Bělorusku), které se stalo místem k němuž se upínala pozornost světového Židovstva a kde se Chafec Chaim aktivně zapojil do židovského života a získal svaté postavení. Chafec Chaim publikoval více než 20 knih, včetně Mišna Berura (Mishnah Berurah), monumentálního komentáře k Zákoníku židovského práva, k části týkající se každodenního života. Trvalo 25 let, než Chafec Chaim sepsal 6 svazků díla Mišna Berura, které bylo všeobecně přijato aškenázskými Židy jako rozhodující průvodce židovským zákonem. Chafec Chaim byl také ctěn pro svoji ryzí povahu. Zemřel 15. září 1933, 24. Elul 5693 ve věku 95 let a je pohřben v Radin.

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Únor 2020
Po Út St Čt So Ne
« Led    
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
242526272829  
Archiv