S laskavým souhlasem šéfredaktorky Fashionbook přinášíme rozhovor nejen o knihovně a judaistice, který redakce vedla s doc. Dr. Bedřichem Noskem.
Když mě na Teologické fakultě v Praze vítal po hodině talmudu pan Bedřich Nosek (dědeček naší Anit), byla jsem mile překvapená. Totiž, co je lepšího než milý a vřelý učitel, který vás provází vaším studijním životem bez toho, aniž by vám sebral poslední střípky vašeho sebevědomí? Zdálo se mi, že takový Bedřich Nosek je, a na konci našeho setkání jsem si tím už byla jistá.
V květnu letošního roku oslavil požehnané sedmdesáté narozeniny jeden z nejvýznamnějších českých hebraistů a judaistů dr. Bedřich Nosek.
Narodil se do těžké doby protektorátu, jen pár týdnů před vypuknutím heydrichiády. Vystudoval nejprve historii a archivnictví a poté hebraistiku na FF UK, působil jako lektor na Státní jazykové škole a jako odborný pracovník v tehdejším Státním židovském muzeu v Praze. Doba, v níž studoval a pracoval, pochopitelně studiím s jakoukoli souvislostí s židovskou kulturou příliš nepřála. Lidé spojovaní s židovstvím byli pod neustálým dohledem a tlakem ze strany vládnoucí moci a StB. Teprve po roce 1990 mohl dr. Nosek jako mnozí další svobodně pokračovat ve své práci. Právě publikace Bedřicha Noska, které vycházely v euforické době 90. let, patří dodnes k tomu nejlepšímu, co v české judaistické literatuře vzniklo – překlad Maimonidových Šmona prakim – Osmi kapitol o lidské duši a mravním konání (Sefer 1998) a především proslulý a vynikající překlad Pirkej Avot – Výroky otců (Sefer 1994) s obsáhlým komentářem. Výroky otců se naneštěstí od té doby nedočkaly opětovného vydání, ačkoli právě tato práce ztělesňuje dva aspekty, které byly pro Noskův přístup vždy typické: 1) práci s původním textem, nikoli jen spoléhání se na sekundární či terciární zdroje; 2) věrnost a hlubokou úctu k textu a k židovské náboženské tradici.
Pokračovat ve čtení “Významné životní jubileum hebraisty a judaisty Bedřicha Noska” »