… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Izraelský památkový úřad

zlatá mince císaře Trajána s portrétem císaře Octavia Augusta

zlatá mince císaře Trajána s portrétem císaře Octavia Augusta

Výjimečnou zlatou minci z roku 107 občanského letopočtu našla izraelská turistka Laurie Rimon při procházce po archeologické lokalitě ve východní Galileji. Peníz, zobrazující římského císaře Octaviana Augusta, je teprve druhým exemplářem svého druhu na světě. Informaci zveřejnil včera Izraelský památkový úřad.

Pokračovat ve čtení “Nález výjimečné 2 tisíce let staré zlaté mince (+ video)” »

archeologický nález z Tel Bejt Šemeš; foto: Izraelský památkový úřad

archeologický nález z Tel Bejt Šemeš; foto: Izraelský památkový úřad

Osmiletý izraelský chlapec Itai Halperin si minulý týden při rodinném výletě do archeologického parku v Tel Bejt Šemeš (Tel Beit Shemesh, תל בית שמש) při prohlídce biblického místa všiml malého předmětu, v němž rozpoznal hlavu postavičky. Rodina ihned vyrozuměla Izraelský památkový úřad, jehož odborníci zjistili, že jde o část přibližně 3 tisíce let staré figuky.

Pokračovat ve čtení “Osmiletý izraelský chlapec objevil artefakt z doby prvního Chrámu” »

mozaika z římsko-byzantské epochy v LoduUlice Hechalutz v lodské čtvrti Neve Jerek se může pochlubit zbytky římsko-byzantské vily z konce 3. a počátku 4. století o.l. Již během dřívějších vykopávek, které na místě probíhaly v 90. letech minulého století, archeologové objevili nádhernou barevnou mozaiku, která kdysi zdobila podlahu obývacího pokoje této vily. Další krásná barevná mozaika, jejíž stáří se odhaduje na 1700 let, byla objevena během archeologických prací probíhajících od června do listopadu 2014 pod vedením odborníků z Izraelského památkového úřadu (רשות העתיקות).

Pokračovat ve čtení “Mozaika z římsko-byzantské epochy v Lodu zpřístupněna veřejnosti (+ fotoesej)” »

Mozaika v K. Gatu V. ChortasoMozaika stará 1500 let, která představuje svým způsobem mapu, na níž jsou zobrazeny ulice a budovy, byla před dvěma lety objevena při vykopávkách, které vedla izraelská Správa památek ve spolupráci s učiteli a žáky jedné ze škol v Kyriat Gatu. Vykopávek se zúčastnili též pracovníci kyriatgatského průmyslového parku.

Tato jedinečná mozaika zdobila podlahu kostela z byzantské doby. Mozaika byla archeology vyzvednuta z původního místa nálezu, aby mohla být přenesena do restaurátorských dílen Správy památek a tam odborně zrestaurována. Před několika týdny byla mozaika přenesena na své nové trvalé místo v průmyslovém parku. Právě nyní, na svátek Sukot, kdy se koná v kyriatgatském průmyslovém parku festival s názvem „Průmyslové stavby zevnitř“, bude mít široká veřejnost poprvé možnost spatřit tuto vzácnou jeden a půl tisíce let starou mozaiku. Pokračovat ve čtení “Nádherná byzantská mozaika zpřístupněna v Kyriat Gatu” »

vápencový sarkofág pocházející z římské doby
Izraelská Správa památek dostala informaci, která zapříčinila policejní razii na staveništi v Aškelónu. Razie se uskutečnila v noci z úterka na středu a zúčastnili se jí nejen policisté, ale též vyšetřovatelé zvláštního oddílu Správy památek pro boj s krádežemi starožitností. Během razie byl nalezen nádherný a výjimečný vápencový sarkofág pocházející z římské doby. Jedná o jeden ze vzácných sarkofágů, které byly v Izraeli objeveny. Je ze všech stran, včetně příklopu zdoben reliéfy. Váží zhruba dvě tuny a je dlouhý dva a půl metru. Příklop sarkofágu je zdoben reliéfem znázorňujícím člověka v životní velikosti. Odborníci ze správy památek uvedli, že sarkofág byl na různých místech poškozen traktorem, který na jeho bocích zanechal rýhy, jež poškodily umělecky provedené reliéfy. Pokračovat ve čtení “Vzácný archeologický nález zachráněn” »

-Kamen nalezu v Jeruzaleme

Foto: Izraelská správa památek

Zajímavý archeologický nález nedávno učinili pracovníci archeologického oddělení Správy památek. Během stále pokračujících vykopávek na území bývalého Davidova města – עיר דוד v jeruzalémské části Silwán biblický Šiloach, – שילוח. Archeologové objevili malou „stavbu“, která mohla sloužit jako řečniště v době druhého Chrámu. Během vykopávek archeologové narazili na malou kamennou stavbu podobající se pyramidě tvořené ze čtyř stran kamennými schody, na jejímž vrcholu se nacházela plošina – pódium, z něhož pronášeli řeči. Archeologové mají za to, že tato stavba sloužila poutníkům, kteří přicházeli do Jeruzaléma. Pokračovat ve čtení “Archeologie: Oddělení ztrát a nálezů starověkého Jeruzaléma objeveno” »

kameny do katapultu z Gamly se vzkazem litujícího zloděje

kameny do katapultu z Gamly se vzkazem litujícího zloděje

Zaměstnanec Muzea islámských a blízkovýchodních kultur v Beerševě Amos Cohen nevěřil svým očím, když otevřel batoh, ležící na dvoře muzea: uvnitř našel dva kameny do praku a ručně psaný vzkaz: „Toto jsou dva kameny do katapultu z Gamly, z obytné čtvrti na úpatí. Ukradl jsem je v červenci 1995 a od té doby mi nepřinesly nic, než potíže. Prosím, nekraďte starožitnosti!“ Informaci zveřejnil Izraelský památkový úřad.

Pokračovat ve čtení “Zloděj vrátil letech ukradenou římskou starožitnost se vzkazem: „Nekraďte!“” »

kostel z byzantske doby - ptaci persp.Zajímavý objev učinili nedávno izraelští archeologové, kteří během vykopávek u silnice číslo 1 Jeruzalém – Tel Aviv, nedaleko městečka Abu Ghosh, kde probíhají práce na jejím rozšíření, nalezli zbytky budov velkého odpočívadla pro poutníky a kupce z byzantské doby, jehož součástí byl i kostel starý zhruba 1500 let. Spolu s pracemi silničářů probíhají na místě též záchranné vykopávky prováděné izraelskou Správou památek. Objevené základy kostela, které jsou dlouhé 16 metrů. Kostel měl též boční kapli dlouhou 6,5 metrů a širokou 3,5 metru. V severovýchodním rohu kaple byla křtitelnice v podobě jetelového čtyřlístku – kříže. Podlahu kostela pokrývala bílá mozaika. Západně od kostela objevili archeologové pokoje, které pravděpodobně sloužily pro ubytování cestujících a jako sklady. Na místě vykopávek se našly také keramické olejové lampy, množství mincí z byzantské doby, zvláštní předměty ze skla, mramorové střepy a zlomky perleti. Pokračovat ve čtení “Kostel z byzantské doby objeven u dálnice Jeruzalém – Tel Aviv” »

džbán z doby Davidovy, 15. 6. 2015

džbán z doby Davidovy, 15. 6. 2015

Během archeologických vykopávek, které se uskutečnily v letech 2007-2013 v lokalitě Churvat Keijafa (חורבת קיאפה) v údolí Ela, jižně od města Bejt Šemeš pod vedením profesora Yosefa Garfinkela z Archeologického ústavu Hebrejské univerzity a Saara Ganora ze Správy památek byl roku 2012 nalezen velký keramický džbán s nápisem v starokenaánském písmu. Džbán však byl rozbitý a restaurátorům se ho teprve nedávno podařilo zcela sestavit.

Nápis představuje jméno Ešba’al ben Bada – אשבעל בן בדע – Ešba’al, syn Bady. Včera se prostřednictvím sdělovacích prostředků měla možnost s tímto džbánem seznámit i široká laická veřejnost. Podle slov profesora Garfinkla a Saara Ganora  je to poprvé, kdy se napsané jméno Ešba’al, typické pro 10. století př.o.l. objevilo na nějakém předmětu nalezeném v Izraeli. Jméno Ešba’al – אשבעל nalezneme v bibli, a to v 1. Paralipomenon 8,33 a 9,39. V pozdějších obdobích se s tímto jménem nesetkáváme. Zde se jedná o Saulova syna Ešba’ala (אשבעל בן שאול), který byl po smrti svého otce velitelem vojska Abnerem dosazen za krále nad Izraelem. Saulův syn Ešba’al vládl dva roky paralelně s králem Davidem. V bibli mu bylo změněno jméno z Ešba’al mající konotaci na pohanského boha Ba’ala na Iš-bošet (2. Samuelova 3. – 4. kapitola).

Pokračovat ve čtení “Vzácný archeologický nález z doby krále Davida + video” »

lis na víno z byzantské doby

lis na víno z byzantské doby

Lis na hrozny, který sloužil pro výrobu vinné šťávy před 1400 lety byl nedávno odkryt v jeruzalémské čtvrti Newe Ja’akov. Zbytků starověkého lisu si náhodou všimla obyvatelka čtvrti, když se svým psem běžela lesíkem, který obklopuje čtvrť. Pro inspektory Správy památek bylo velkým překvapením zjistit, že na místě je lis na hrozny celý vysekaný do přírodního kamene o velikosti 5 metrů čtverečných. Doktor Amit Reem, archeolog pro oblast Jeruzaléma ve Správě památek uvedl, že jeho kolegové byli překvapeni ze systematického provedení archeologických prací při odkrytí lisu. Nicméně upozornil, že na místě nikdy archeologové ze Správy památek nepracovali. Při jedné z obchůzek, které tam inspektoři Správy památek konali, potkali na místě asi čtrnáctiletého chlapce, který jim se zápalem vyprávěl, že lis odkyl spolu se svými kamarády, kteří se, podobně jako on,  zajímají o archeologii a tak se společně rozhodli odkrýt tento lis. Dr. Amit Reem uvedl, že on a jeho kolegové byli velmi dojati z toho, co chlapec říkal a že jim to připomělo jejich dětská léta.

Pokračovat ve čtení “Děti v Jeruzalémě odkryly lis na víno z byzantské doby” »

Egyptske peceteStovky drobných předmětů z doby před 3400 lety objevili pracovníci izraelské Správy památek v podzemní jeskyni nacházející se v oblasti Tel Chalif nedaleko kibucu Lahav (16 km sv od Beer Ševy), která byla vykrádána neznámými pachateli. Jedná se vlastně o záchrannou akci, která znemožní pokračování vykrádání této archeologické lokality. Izraelská Správa památek nalezené předměty vystavuje od středy 1. dubna v Jeruzalémě. Předměty egyptské provenience dokazují, že v oblasti dnešního kibucu Lahav bylo kdysi egyptské správní středisko s mnoha úředníky. Pokračovat ve čtení “Starý Egypt na území dnešního Izraele” »

Foto Klara Amit

Foto Klara Amit, Památková správa Izraele

Jeden z největších pokladů na území Izraele byl před několika týdny objeven. K nálezu pokladu, který byl dnes oficiálně zveřejněn, došlo na mořském dně starého přístavu v památkové rezervaci Caesarea. Jedná se zhruba o dva tisíce zlatých mincí (ryzosti 960 – 990 / 1000) pocházejících z 11. století, z období vlády Fátimovců. Nejstarší mincí v pokladu je zlatý čtvrtdinár z 9. stol., ražený na Sicílii. Poklad odkryla skupina potápěčů, kteří jeho nález ohlásili Správě památek. Nyní nález vědecky zpracovává Oddělení podmořské archeologie Správy památek. Správa památek oceňuje skutečnost, že potápěči nález ohlásili a předali. Pokračovat ve čtení “V Caesarei objeven poklad zlatých mincí” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Prosinec 2016
Po Út St Čt So Ne
« Lis    
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031  
Archiv