… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Jicchak Rabin

Šlomo Lahat

Šlomo Lahat

Ve věku nedožitých 87 let zemřel generálmajor (v záloze) Šlomo „Číč“ Lahat (Shlomo „Chich“ Lahat, שלמה להט), který byl takřka 20 let starostou Tel Avivu.

Pokračovat ve čtení “Zemřel bývalý starosta Tel Avivu Šlomo Lahat” »

menoraObyčejně jej držíme ihned po Roš hašana, tedy 3. dne měsíce tišrej. Letos, vzhledem k tomu, že ihned po Roš hašana byl šabat, kdy je (kromě Jom kipuru) zákázáno se postit, přenáší se tento půst na dnešní den, na neděli. Půstem vzpomínáme na Gedaljáše, syna Achíkama, kterého babylónský král Nebukadnesar II. ustanovil správcem Judska poté, kdy zbořil Šalomounův Chrám a odvedl velkou část Židů do zajetí (2. Královská 25,22-26). Tento půst vzpomíná ve svém výčtu postů, které se v budoucnosti stanou svátky také prorok Zacharjáš 8,18-19 jako půst sedmého měsíce. Po zničení prvního Chrámu roku 586 př.o.l. ustanovili Babylóňané nad zbytkem židovského národa v Judsku správce Gedaljáše, který měl k ruce jakousi „vládu omezené autonomie“ se sídlem v Micpě. Samozřejmě, že správce musel spolupracovat s okupační mocností, což některými Židy bylo považováno za zradu a kolaboraci. Jedním z těch, kteří viděli v Gedaljášovi zrádce byl Jišmael, syn Netanjášův, který přišel se svými přívrženci na Gedaljášovo pozvání do jeho paláce v Micpě. V nestřežený okamžik Jišmaelovi lidé Gedaljáše a blízké zavraždili. Gedaljášova vražda měla být trestem za jeho kolaboraci s Babylóňany. Poté atentátníci utekli do Egypta, neboť se právem báli odvety Babylóňanů. Vražda se stala pravděpodobně 3. dne v měsíci tišrej (podle biblického řazení měsíců sedmého měsíce). Pokračovat ve čtení “GEDALJÁŠŮV PŮST – Tzom Gedalijahú” »

mladý voják Ariel Šaron

mladý voják Ariel Šaron

Ariel Šaron (Ariel Sharon, אריאל שרון) se narodil jako Ariel Scheinermann 26. února 1928 v obci Kfar Malal v Zemi Izrael.

V roce 1942 vstoupil do podzemní židovské armády, do Hagany.

Po vyhlášení nezávislosti Státu Izrael, na nějž zaútočily arabské armády ve snaze nepřipustit vznik židovského státu a hned v zárodku jej zničit, sloužil Ariel Šaron jako velitel jednotky pěchoty v brigádě Alexandroni. Později se stal velitelem čety. Během války byl zraněn v Latrunu při bojích o uvolnění silnice do obleženého Jeruzaléma. Na konci války byl jmenován velitelem jednotky Golani.

Pokračovat ve čtení “Ariel Šaron (1928 – 2014), životopis v datech” »

luach17. října 1975, 12. Chešvan 5736, přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů rezoluci deklarující, že „sionismus je formou rasismu.“ Izraelský velvyslanec při OSN Chaim Herzog tehdy upozornil na ironii dějin, kdy k hlasování došlo (dle židovského kalendáře) takřka přesně 37 let po Křišťálové noci.

Generálním tajemníkem OSN byl v té době Kurt Waldheim, později obviněný z páchání válečných zločinů v době, kdy sloužil jako nacistický důstojník. Tlach, že „sionismus je rasismus“ je snadno vyvrácen otevřeností a demokratickou povahou Izraele – kde Arabové jsou poslanci parlamentu, stejně jako jiní Izraelci všech barev pleti. Po leteckém přemístění etiopských Židů do Izraele poznamenal William Safire: „Poprvé v historii jsou tisíce černých lidí převáženy do jiné země – ne v řetězech, ale důstojně, ne jako otroci, ale jako občané.“ Valné shromáždění OSN rezoluci odvolalo v roce 1991.

12. Chešvan je také výročím smrti předsedy izraelské vlády Jicchaka Rabina, který byl zavražděn 5. listopadu 1995, 12. Chešvan 5756, po účasti na demonstraci na podporu mírového procesu na základě Dohod z Osla na náměstí Králů Izraele v Tel Avivu. Rabin sloužil jako náčelník generálního štábu izraelské armády a pod jeho vedením Izrael dosáhl v roce 1967 skvělého vítězství v Šestidenní válce. Jako předseda vlády hrál rozhodující roli při podepsání Dohod z Osla, které vytvořily Palestinskou správu. V roce 1994 získal Rabin společně s Šimonem Peresem a Jásirem Arafátem Nobelovu cenu míru.

luach13. září 1993, 27. Elul 5753 si na trávníku před Bílým domem ve Washingtonu potřásli rukama předseda izraelské vlády Jicchak Rabin (Yitzhak Rabin) a předseda Organizace pro osvobození Palestiny Jásir Arafat (Yasser Arafat). Toto gesto se stalo symbolem zahájení mírové procesu, známého jako Oselské dohody (Dohody z Osla).

Izrael souhlasil s tím, že poskytne Palestincům autonomii výměnou za ukončení násilí. Palestinští teroristé nicméně uskutečnili během 90. let záplavu bombových útoků v autobusech a ostřelování silnic. V červenci 2000 se pokusil izraelský premiér Ehud Barak dosáhnout konečnou dohodu a nabídl Palestincům 93 % území Judeje a Samaří (tzv. Západní břeh Jordánu) – což bylo později zvýšeno na 99 % – ale Arafat odmítl. Hlavní americký vyjednavač Dennis Ross později vysvětloval: „Arafat nemohl (nabídku) přijmout… protože, když konflikt skončí, důvod, který definuje Arafata, zmizí také.“ Namísto toho Palestinci rozpoutali teroristickou válku, známou také jako intifáda Al-Aksá, která si vyžádala životy více než 1.000 Izraelců a 4.000 Palestinců.

Reuven Rivlin

Reuven Rivlin

Předseda Knesetu Reuven Rivlin během zvláštního zasedání parlamentu při příležitosti 17. výročí vraždy Jicchaka Rabina (Yitzhak Rabin) vyhlásil smrt projektu, díky němuž je Rabin především připomínán – Dohod z Osla. Na základě těchto dohod Izrael uznal jako mírového partnera teroristickou Organizaci pro osvobození Palestiny a souhlasil se vznikem autonomní arabské Palestinské správy v Judeji, Samaří a Gaze.

Pokračovat ve čtení “Předseda Knesetu při vzpomínce na Jicchaka Rabina: Dohody z Osla jsou mrtvé” »

Hagaj Amir

Hagaj Amir

Po 16,5 letech, převážně strávených na samotce, bude zítra z vězení propuštěn Hagaj Amir (Hagai Amir, חגי עמיר). Dnes 43letý muž byl odsouzen za to, že svému bratru Jigalu Amirovi (Yigal Amir, יגאל עמיר) pomáhal připravit úspěšný atentát na izraelského premiéra Jicchaka Rabina (Yitzhak Rabin), k němuž došlo 4. listopadu 1995 na náměstí Králů Izraele (כיכר מלכי ישראל) v Tel Avivu.

Pokračovat ve čtení “Na svobodu bude propuštěn Hagaj Amir, odsouzený za podíl na atentátu na Jicchaka Rabina” »

Bylo by asi správné vzpomenout vždy všech velikánů, kteří odešli a jejichž výročí úmrtí si připomínáme, ale někdy jsou všechny vzpomínky až příliš těžké a když se zmíníte o jednom, nelze zapomenout na druhého a podobně. Laskavý čtenář by se mohl právem hněvat, že právě toho zemřelého politického velikána jsme nevzpomněli a jaké že důvody jsme k tomu vlastně měli. A snaživý analytik by z toho mohl vyvodit teorie o nichž raději nevědět. Proto se podívejme z pohledu vzpomínek na měsíc listopad, který se mnohdy setkává s měsícem který v židovském kalendáři nese jméno marchešvan (מרחשון) . V názvu měsíce , tedy v jeho první části nalezneme slovo mar (מר) které znamená hořký, anebo také pán, tedy oslovení vážené osoby.

Pokračovat ve čtení “Vraždy v měsíci marchešvanu a jejich oběti” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Prosinec 2016
Po Út St Čt So Ne
« Lis    
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031  
Archiv