… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Jiří Blažek

14045584_1085986014771746_2444767730299628667_nPředcházející dvě úspěšná vydání hebrejsko-českého siduru Adir Ba-Marom byla rychle rozebrána a proto se jeho autor, dr. Jiří Blažek s kolektivem spolupracovníků rozhodli vydat třetí vydání. Jedná se o třetí opravené, doplněné a podle aškenázského ritu Čech a Moravy uspořádané vydání s názvem Sidur ZICHRON DAVID JISRA’EL. Vydání této modlitební knihy Sidur ZICHRON DAVID JISRA’EL je výsledkem dlouhodobé mravenčí práce spojené s odříkáním, pochybnostmi, ale i nadějí, že konečné dílo se podaří ke spokojenosti jak autora, ale zvláště, což je důležité, ke spokojenosti všech, kteří si tento sidur pořídí a budou jej používat.
Sidur vznikl díky finanční podpoře jednotlivců a pražské Židovské obce. Každý dárce, jenž věnoval finanční prostředky na tento projekt, to dělal bez jakékoli záruky, že sidur vyjde nebo nějakého nároku na jistou odměnu. Bez nadsázky lze říci, že Sidur ZICHRON DAVID JISRA’EL je výsledkem aktivity zdola, t. j. dílem několika odhodlaných jednotlivců ochotných a schopných dotáhnout věci do konce, kteří dokázali více než institucionální moloch…

Co sidur nabízí nového?
Především, jak bylo již uvedeno, modlitby jsou seřazeny podle aškenázského ritu Čech a Moravy.
Novinkou v siduru je například paralerní český překlad Pirkej Avot (str. 320-363), jehož autorem je doc. Bedřich Nosek. Také tu najdeme modlitbu za Stát Izrael a za vojáky IDF (str. 250-251) s českým překladem nebo hebrejskou a českou verzi modlitby amidy a musafu na Roš ha-šana (str. 484-499). Taktéž je zde uvedeno pět svátečních svitků v původní hebrejské verzi – Píseň písní, Rút, Pláč, Kazatel a Ester (str. 729-753).

Dovolujeme si upozornit, že nový Sidur Zichron David Jisra’el vychází v omezeném počtu.
Zájemci si mohou sidur objednat přímo u vydavatele na facebookových stránkách Sidur Adir ba-marom.
Sidur lze též koupit za 800 Kč v Antikvariátu Judaica, Široká 7, Praha 1 – Staré Město

festival Dny Jeruzaléma Martin Zrzavecký                                           Jiří Suchánek
primátor města Plzně                                     ředitel Plzeň 2015, o. p. s.
nám. Republiky 1                                           Pražská 19
306 32 Plzeň                                                  301 00 Plzeň

Vážený pane primátore, vážený pane řediteli

píši Vám ve věci petice proti pořádání Dnů Jeruzaléma v Plzni v rámci projektu Evropské hlavní město kultury. Nehodlám autory a signatáře obviňovat z antisemitismu, jako to již udělali jiní, třebaže jejich pohnutky mohou být jakékoliv. Za závažný považuji fakt, že se autoři dopouští celé řady nepravd a dezinformací, které by bylo záhodno uvést na pravou míru či na ně alespoň poukázat.

V textu výzvy se píše:

Festival Dny Jeruzaléma a s nimi spojený svátek Den Jeruzaléma totiž oslavují a veřejnosti prezentují město Jeruzalém jako sjednocené město, město izraelské a hlavní město státu Izrael.
…    Ve skutečnosti ale Dny Jeruzaléma zastírají realitu izraelské státní politiky nuceného přesidlování, kolonialismu a apartheidu uplatňované v okupovaném Východním Jeruzalémě.

Festival Dny Jeruzaléma vznikl jako reciproční akce vůči festivalu Days of Prague, pořádaných v Izraeli. Tvrzení, že festival je spojen s Dnem Jeruzaléma, izraelský národní svátek připomínající sjednocení Jeruzaléma pod izraelskou nadvládou v r. 1967, je tedy buď výplodem neznalosti nebo lži. Dny Jeruzaléma nemají s tímto ryze izraelským národním svátkem žádnou spojitost, jakož ani s politikou Státu Izrael. Naopak, jak bylo možné přesvědčit se z minulých ročníků, jedná se o akci apolitickou, navíc inkorporující do svého programu i arabskou kulturu, která i po 48 letech zůstává nedílnou součástí Jeruzaléma.

Pokračovat ve čtení “Otevřený dopis Jiřího Blažka ve věci pořádání Dnů Jeruzaléma v Plzni” »

V aškenázských synagogách se nyní věřící modlí slichot – kajícné modlitby, kterými prosíme Boha o odpuštění. Proto je vhodné si opět připomenout tradici, kterou nám přináší Mišna, traktát Joma.


Židovská náboženská literatura má zvláštní rys. Bez okolků a naprosto neúprosně hovoří o chybách, omylech a přešlapech a to dokonce i u těch lidí, u kterých by si to v jiných náboženstvích nikdo nikdy nedovolil. Určitá sebekritičnost a schopnost podívat se na sebe s nadhledem zjevně není rys, který by se u lidu Izraele vyvinul až v průběhu staletí života v ghettech, ale je, alespoň pokud můžeme soudit dle svatých písem, jeho esenciální součástí po celá tisíciletí. Tóra, proroci i spisy neúprosně hovoří o chybách a omylech praotců, proroků a králů. Tam, kde psaná Tóra končí, pokračuje v této tradici neméně intenzivně Tóra ústní. Pokračovat ve čtení “Jom kipur 5775 je za dveřmi – Mišna, traktát Joma (+ PDF ke stažení)” »

V aškenázských synagogách se dnes od časných ranních hodin začínají věřící modlit slichot – kajícné modlitby, kterými prosíme Boha o odpuštění. Proto je vhodné si opět připomenout tradici, kterou nám přináší Mišna, traktát Joma.


Židovská náboženská literatura má zvláštní rys. Bez okolků a naprosto neúprosně hovoří o chybách, omylech a přešlapech a to dokonce i u těch lidí, u kterých by si to v jiných náboženstvích nikdo nikdy nedovolil. Určitá sebekritičnost a schopnost podívat se na sebe s nadhledem zjevně není rys, který by se u lidu Izraele vyvinul až v průběhu staletí života v ghettech, ale je, alespoň pokud můžeme soudit dle svatých písem, jeho esenciální součástí po celá tisíciletí. Tóra, proroci i spisy neúprosně hovoří o chybách a omylech praotců, proroků a králů. Tam, kde psaná Tóra končí, pokračuje v této tradici neméně intenzivně Tóra ústní. Pokračovat ve čtení “Jom kipur se blíží – Mišna, traktát Joma (+ PDF ke stažení)” »

judap_potah_cely5. února v 18:00 bude ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze slavnostně představeno české vydání knihy rabína Jisra’ele Me’ira Laua, bývalého vrchního rabína Státu Izrael.

Kniha se zabývá praktickými záležitostmi života ortodoxních Židů jako je kašrut, manželství, modlitby, svátky atd. Nejde však jen o jakýsi „návod“ či přehled halachického práva, vše je doplněno také zdůvodněními a komentáři autora. Kniha odpovídá i na mnoho běžných laických otázek a dotýká se i současného Státu Izrael a jeho náboženských aspektů.

Knihu, kterou vydalo Nakladatelství P3K, představí její překladatel Jiří Blažek a o ortodoxním judaismu v každodenním životě budou diskutovat Tereza Váňová a Jan Divecký.

Pokračovat ve čtení “Jisrael Meir Lau – Praktický judaismus v českém překladu” »

Židovská náboženská literatura má zvláštní rys. Bez okolků a naprosto neúprosně hovoří o chybách, omylech a přešlapech a to dokonce i u těch lidí, u kterých by si to v jiných náboženstvích nikdo nikdy nedovolil. Určitá sebekritičnost a schopnost podívat se na sebe s nadhledem zjevně není rys, který by se u lidu Izraele vyvinul až v průběhu staletí života v ghettech, ale je, alespoň pokud můžeme soudit dle svatých písem, jeho esenciální součástí po celá tisíciletí. Tóra, proroci i spisy neúprosně hovoří o chybách a omylech praotců, proroků a králů. Tam, kde psaná Tóra končí, pokračuje v této tradici neméně intenzivně Tóra ústní. Pokračovat ve čtení “Mišna, traktát Joma (+ PDF ke stažení)” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Prosinec 2016
Po Út St Čt So Ne
« Lis    
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031  
Archiv