… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Jom Kipur (Den smíření)

images 1Synagogální bohoslužby Dne smíření zahajujeme v úterý, 11. října v podvečer (ještě do západu Slunce) aramejskou modlitbou Kol nidrej – כל נדרי neboli Všechny sliby, kterou třikrát opakujeme.

Zmínky o tradici zříkat se před Jom kipurem svých slibů, které jsme dali a pravděpodobně nevyplnili, se nalézají v responsích babylónských gaonů od poloviny 8. století o.l. O čtení modlitby Kol nidrej se v dočteme v gaonské literatuře počínaje polovinou 9. století jako o obřadu, který je jim znám „z jiných zemí“.

Pokračovat ve čtení “Jom Kipur – Den smíření” »

LIST Z MACHZ.  JOM KIPURJedinečný fragment listu z machzoru (modlitební knihy) na Jom kipur bude možno zanedlouho shlédnout na internetových stránkách Izraelské národní knihovny v Jeruzalémě (הספרייה הלאומית בירושלים) . Jedná se o list pocházející z modlitební knihy, který byl nalezen v káhirské geníze. Káhirská geníza, kterou objevil roku 1896 badatel Solomon Schechter v budově káhirské synagógy, je jedním z nejdůležitějších pramenů pro studium dějin kultury, náboženství, hospodářství a literatury židovských obcí středověku. Dr. Yoel Finkelman, vedoucí oddělení judaik v Národní knihovně uvedl, že tento dokument pocházející z machzoru na Jom kipur, je nejstarším exemplářem toho druhu, který Národní knihovna vlastní. Doktor Finkelman ještě doplnil:  „dokument je důležitým svědectvím o modlitbách a duchovní poezii, které se pronášely o Dni smíření v káhirské synagóze té doby.“ Nejedná se, bohužel, o celý machzor, ale o fragment jednoho jeho listu. Machzor byl napsán koncem 11. století nebo počátkem 12. století písařem Hilelem ben Eli ( הלל בן עלי ), který byl kantorem v Bagdadu, odešel pak do Káhiry a tam pracoval jako úřední písař káhirského Rabínského soudu – בית דין.

JOM KIPUR 2015 I.V úterý, 22. září večer v 18.44 hod. začíná JOM KIPUR neboli DEN SMÍŘENÍ, který končí ve středu večer, v 19.50 hod. Jom kipur je nejen duchovním vyvrcholením Vysokých svátků, ale především je dnem, kdy jsme se vrátili opět na správnou cestu služby Bohu a plnění jeho přikázání – micvot. Od Roš hašana do Jom kipuru je desetidenní období, které nazýváme „Deset dní pokání – עשרת ימי תשובה“. V těchto deseti dnech nám Hospodin dal poslední šanci, abychom napravili své nedostatky, chyby a prohřešky, jichž jsme se dopustili během minulého roku. Mišna, traktát Joma 8:9 rozlišuje mezi dvěma typy hříchů – hříchy, které spáchá člověk proti Hospodinu, t.j. עברות שבין אדם למקום a pak hříchy, které spáchá člověk na jiném člověku čili nějakým způsobem naruší dobré mezilidské vztahy – עברות שבין אדם לחברו. Pokud se jedná o přestupky proti Hospodinu, tak ty Den smíření zahladí, ale pokud se jedná o přestupky narušující dobré mezilidské vztahy, tak ty Den smíření nemůže zahladit. Mohou být zahlazeny jedině upřímným pokáním hříšníka a náhradou škody jím způsobené poškozenému bližnímu. Například, pokud Ruben kdysi ukradl Šimonovi 100 korun, nedojde Ruben odpuštění do té doby, dokud nepřijde za Šimonem, nepřizná se, nevrátí mu oněch ukradených 100 korun a nepoprosí-li Šimona za odpuštění. Pouze pokud to Ruben vše učiní, jeho přestupek mu Hospodin odpustí, neboť Ruben již odškodnil svého bližního, kterému ublížil. Pokud se však jedná o pomluvu– לשון הרע, které se někdo dopustil tím, že hovořil o svém bližním lži a nepravdy, pak takovému hříšníkovi bude odpuštěno teprve tehdy, až tento se veřejně před všemi, komu lži a nepravdy o svém bližním říkal, omluví oběti svých pomluv.
Pokračovat ve čtení “JOM KIPUR – Den smíření” »

imagesPoslední měsíc židovského roku, který právě končí se jmenuje elul a je zvláště vhodný k tomu, abychom v něm činili pokání (chazara bi-tšuva) a snažili se v něm napravit naše hříchy a poklesky, kterých jsme se dopustili vůči Bohu a našim bližním. Proto se tento měsíc též nazývá měsícem milosrdenství a kajícných modliteb (chodeš rachamim ve-slichot). Pokud se nám podaří napravit vše, co jsme během minulého roku učinili špatně, pak to bude dobré, avšak jsme jenom lidé a nemusí se nám vše stoprocentně podařit napravit. Můžeme také na naše různé hříchy a nedostatky zapomenout. Proto nám Hospodin dal ještě možnost vše napravit během prvních deseti dnů nového židovského roku. Pokračovat ve čtení “K Novému roku 5776” »

KOL NIDREJe podvečer 3. října. Zanedlouho se v synagógách bude pronášet modlitba Kol nidrej, kterou se zahajuje Jom kipur neboli Den smíření. Také rodina Č. z ortodoxního izraelského města El’ad se připravuje na odchod do synagógy. Když paní Č. otevřela dveře svého bytu, dočkala se nebývalého překvapení. Před dveřmi uviděla průsvitnou krabici se šperky a hotovostí, které jí někdo před dvěma měsíci ukradl. Na tento „sváteční dárek“ paní Č. jen tak nezapomene. Neznámý pachatel se před dvěma měsíci vloupal do jejího bytu, odkud ukradl zlaté šperky a peníze. Tehdy šla paní Č. po poledni vyzvednout dceru z jeslí a dveře bytu pouze zabouchla, ale nezamkla. Když se vrátila, zjistila, že měla nevítanou návštěvu, která si odnesla její šperky a hotovost z peněženky, kterou nechala ležet doma na stole. Příbuzný paní Č. řekl novinářům, že rodina byla z krádeže velmi smutná. Jedná se totiž o rodinu s mnoha dětmi, manžel paní Č. je studentem ješívy – avrechem, a tak každý šekel je vzácný. Manželé krádež oznámili na policii, ale od té doby se vyšetřování případu, který byl tehdy jedním ze série vloupání a krádeží v El’adu, nepohlo z místa. Těsně před Jom kipurem položil zloděj krabici s ukradenými šperky a penězi před dveře okradené rodiny a zmizel. Zloděje jistě jej tížilo svědomí a tak se chtěl na Jom kipur „vykoupit“ ze svého hříchu. Jak uvedl příbuzný paní Č., Jonatan Friedman, vrácení ukradených šperků a peněz rodinu velmi potěšilo, ale důležitá je také doba, kdy zloděj kradené věci vrátil. To je také cesta ke smíření a k nápravě člověka neboli chazara bi-tšuva.

Pokračovat ve čtení “Je nám povoleno modlit se s hříšníky – jomkipurový příběh” »

imagesQB0YB5RDZítra, v pátek večer, zahájíme oslavu nejsvětějšího dne v židovském roce – Dne smíření. Jom kipur (יום כפור ) není postem, přestože se postíme, ale je svátkem doprovázeným postem. Tento půst nám připomíná, že každý z nás se má oprostit od pozemských hmotných záležitostí a svou myslí a konáním se co nejvíce přiblížit našemu nebeskému Otci a Stvořiteli. Jom kipur je dnem nejvyššího duchovního povznesení každého Žida. V Tóře (Lv 16,29-30) se uvádí: „Desátého dne sedmého měsíce se budete pokořovat a nebudete vykonávat žádnou práci, ani domorodec a ten, kdo mezi vámi přebývá jako host. V tento den za vás vykoná smírčí obřady a očistí vás ode všech vašich hříchů. Budete před Hospodinem čisti.“ Tradice nás učí, že v tento den též vrcholí „nebeský soudní proces“, na jehož konci (v sobotu večer) nad každým z nás vynese Hospodin spravedlivý rozsudek. Budeme potvrzeni v Knize spravedlivých neboli v Knize života. Proto si též po Roš hašana navzájem přejeme „גמר „חתימה טובה. Poslední, pátá modlitba Dne smíření se nazývá Ne’ila neboli Uzavření, Uzamčení. Na konci Jom kipuru se uzavírají nebeské brány pro naše modlitby a prosby. Velmi důležité je si uvědomit, že jsou hříchy , kterých jsem se dopustil přímo vůči Bohu (בינו למקום) a pokud se budu z nich upřímně kát a slíbím, že se jimi v budoucnu již neprohřeším a budu-li se snažit svému slibu dostát, mohu být jistý, že mi Hospodin tyto hříchy z minulého roku na konci Dne smíření promine a poskytne mi v novém roce možnost je též napravit . Pokud jsem se však v minulém roce prohřešil vůči svým bližním a svým chováním jsem narušil mezilidské vztahy (בינו לחברו), tak ani po Jom kipuru takové hříchy nebudou vymazány, anulovány. Stane se tak pouze, když ještě do začátku Dne smíření (poslední možnost během deseti dní pokání mezi Roš hašana a Jom kipurem) přijdu k bližnímu, jemuž jsem nějak ublížil, vyznám se ze svého hříchu, nahradím mu v plné výši škodu, kterou jsem mu svým činem nebo chováním způsobil a poté jej poprosím o prominutí. Pak mi bližní musí prominout můj prohřešek.Když tak učinil, mohu poté i já prosit Všemohoucího, aby mi i On odpustil můj prohřešek. Na Jom kipur neobouváme koženou obuv a oblékáme si sváteční, pokud možno bílý oděv. Tradice říká, že postící se a do bílých oděvů odění Židé o Dni smíření jsou podobní bezhříšným služebným andělům – מלאכי השרת, které Hospodin stvořil, aby vykonávali Jeho příkazy.

Pokračovat ve čtení “Dva svátky v jeden den – Jom kipur (Den smíření) a Íd al-adhá (Svátek oběti)” »

V aškenázských synagogách se nyní věřící modlí slichot – kajícné modlitby, kterými prosíme Boha o odpuštění. Proto je vhodné si opět připomenout tradici, kterou nám přináší Mišna, traktát Joma.


Židovská náboženská literatura má zvláštní rys. Bez okolků a naprosto neúprosně hovoří o chybách, omylech a přešlapech a to dokonce i u těch lidí, u kterých by si to v jiných náboženstvích nikdo nikdy nedovolil. Určitá sebekritičnost a schopnost podívat se na sebe s nadhledem zjevně není rys, který by se u lidu Izraele vyvinul až v průběhu staletí života v ghettech, ale je, alespoň pokud můžeme soudit dle svatých písem, jeho esenciální součástí po celá tisíciletí. Tóra, proroci i spisy neúprosně hovoří o chybách a omylech praotců, proroků a králů. Tam, kde psaná Tóra končí, pokračuje v této tradici neméně intenzivně Tóra ústní. Mišna zaznamenává názory převládající školy i názory škol menšinových, názory saduceů, odpadlíků i názory, které nepatří ani do jedné z těchto skupin, ale našemu uchu mohou znít nepříjemně. Neřídí se zde jen principem „ukážu názor oponenta, aby bylo vidět, v čem se mýlí“; neukazuje pouze, že židovství nikdy nebylo jednotvárné, ale byl a je to proud různých, navzájem se ovlivňujících názorů; ukazuje nám také – občas letmo, občas velmi otevřeně – že v židovství málokdy panoval ideální stav a harmonie.

Pokračovat ve čtení “Jom kipur 5775 je za dveřmi – Mišna, traktát Joma (+ PDF ke stažení)” »

luachV roce 1938 Hanku Greenbergovi z klubu Detroit Tigers těsně uniklo překonání rekordu v počtu homerunů v jedné sezóně, který s 61 homeruny držel Babe Ruth. Greenberg dosáhl svého 58. homerunu dva týdny před koncem sezóny, ale řada nadhazovačů pak raději obíhala, než aby dala Židovi šanci překonat rekord Baba Rutha. (Ten v tom roce vedl ligu se 119 oběhy.)

Ačkoliv Grensberg tento důvod zpochybňoval, stal se terčem nejjedovatějších etnických posměšků viděných ve sportu až do příchodu Jackie Robinsona v roce 1947. Greensberg později uvedl: „Během mých prvních let v velkých ligách komentáře od diváků a soupeřů ohledně mé židovské víry dělaly z mého života peklo.“ Greenberg vyrostl v židovském věřícím prostředí a nehrál na Jom Kipur. V roce 1954 se stal prvním židovským hráčem, který byl zvolen do basebalové Síně slávy v Cooperstownu.
Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 13. Chešvan” »

hora Tábor ( הר תבור, Har Tavor) v Galileji

hora Tábor ( הר תבור, Har Tavor) v Galileji na pozadí čistého životního prostředí

O Jom kipuru – Dni smíření, kdy z ulic Izraele zmizely automobily a po silnicích a dálnicích se místo nich proháněli cyklisté a procházeli pěší, se zlepšila kvalita ovzduší v celé zemi, obzvlášť významně ve velkých městech. Oznámilo to v neděli izraelské ministerstvo životního prostředí (המשרד להגנת הסביבה).

Pokračovat ve čtení “Jom kipur měl blahodárný vliv na kvalitu ovzduší v Izraeli” »

luachV roce 1312 př. o. l. (roku 2449 židovského kalendáře) sešel Mojžíš z hory Sinaj s druhou sadou Desek, což ukazovalo, že Bůh odpustil židovskému lidu hřích zhotovení Zlatého telete. Z tohoto dne se stal Jom Kipur, Den smíření, kdy je (nebo spíše může být) lidská duše očištěna od hříchů.

6. října 1965, 10. Tišri 5762, odmítl Sandy Koufax, nadhazovač klubu Los Angeles Dodgers, nastoupit k prvnímu zápasu Světové série, a namísto toho se zúčastnil jomkipurové bohoslužby v synagoze a postil se. Světová série došlo do sedmé a  Sandy Koufaxrozhodující hry a Koufax rozhodujícím způsobem pomohl svému klubu k vítězství. Je největším levorukým nadhazovačem všech dob, a když ve věku 31 let artritida předčasně ukončila jeho kariéru, stal se nejmladším hráčem, který kdy byl vybrán do Síně slávy. Navzdory všem svým skvělým úspěchům na hřišti je Koufax stále připomínám především kvůli svému jomkipurovému odmítnutí hrát – které vzbudilo židovskou hrdost milionů Američanů.

2009924_1525384249_shana_1Dnes večer zahajujeme půstem Jom kipur – Den smíření. Jom kipur je vyvrcholením duchovního povznesení každého Žida. Je to den, kdy Hospodin zakončí soudní proces nad každým z nás a na konci Dne smíření, tj. zítra na konci šabatu, ve 20.07 hodin vyřkne svůj spravedlivý rozsudek. O Roš hašana započal nad každým z nás soudní proces, v němž Hospodin zvažoval naše dobé a špatné skutky, kterých jsme se během minulého roku dopustili. Mezi Roš hašana a Jom kipurem máme též tzv. aseret jemej tšuva – deset dní pokání, během nichž můžeme ještě změnit náš osud k lepšímu. Jedná se především o „חטאים בינו לחברו – hříchy, jichž jsme se dopustili vůči našim bližním a které bez naší upřímné lítosti a bez toho, že bychom nahradili škodu ať materiální nebo morální, kterou jsme svým špatným jednáním bližnímu (bližním) způsobili, nebudou ani o Jom kipur naše hříchy odpuštěny. Právě náprava a zlepšení námi narušených mezilidských vztahů, je velmi důležitým aspektem před Jom kipurem, abychom na jeho zahájení byli čistí nejen před Všemohoucím, ale především před sebou samými. Moderní doba spojená s honbou za materiálním „blahem“ přináší s sebou mnoho negativního. Především to je naše neschopnost se zastavit a popřemýšlet nad svými činy, nad svým životem, prostě nad sebou samými. Pokud bychom se na okamžik zastavili, byli bychom schopni se rozpomenout na mnoho nedobrých skutků, které jsem učinili i vůči svým nejbližším, vůči své ženě, svým dětem. Musíme si uvědomit, že předávání židovských tradic a víry stojí na dobře fungující rodině. Pokud tato rodina nefunguje tak, jak má, ať vinou toho či onoho partnera, pak velká slova o Bohu, o židovství-jidiškajtu, o kašrutu atp. jsou pouze prázdnými slovby, za nimiž nestojí vůbec nic a jsou pouze navenek nábožnou zástěrkou pro toho, kdo narušil čistotu židovské rodiny – .טהרת משפחה každá náboženská komunita, včetně židovské, je zrcadlem většinové společnosti, jejích kladů, ale i záporů a morálních poklesků. Zamysleme se nad tím před Jom kipurem, možná není ještě zcela pozdě. Pojmenujme vše, co nebylo dobré a začněme zlepšovat naše mezilidské vztahy na zkladě lásky, vzájemné úcty a respektování práv jeden druhého. A to i v případě, že nemáme v našem okolí vzory, které by bylo vhodné následovat. Staňme se, s pomocí Boží, vzorem my. גמר חתימה טובה

Riccardo di Segni

Riccardo di Segni

papež František

papež František

Vatikán. Vrchní římský rabín Riccardo Di Segni zveřejnil na internetových stránkách římské židovské obce blahopřejný dopis papeže Františka ke svátkům Roš ha-šana, Jom kipur a Sukot. Svatý otec kromě srdečného přání ujišťuje svou vzpomínkou v modlitbě za to, aby Bůh Otců bohatě požehnal nastupujícímu novému roku a posílil pouť přátelství mezi židy a křesťany.

Pokračovat ve čtení “Papež blahopřál římskému rabínovi k Roš HaŠana, Jom Kipur a Sukot” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Duben 2017
Po Út St Čt So Ne
« Bře    
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
Archiv