… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Jomkipurová válka

Jicchak Chofi

Jicchak Chofi

izraelský Institut pro zpravodajské a zvláštní operace (Mosad)

Institut pro zpravodajské a zvláštní operace (Mosad)

Ve věku 87 let zemřel 15. září 2014 bývalý ředitel izraelské vnější zpravodajské služby generálmajor (v záloze) Jicchak Chofi (Yitzhak Hofi, יצחק חופי). Jeho jméno je spojeno s řadou úspěšných protiteroristických operací včetně slavné osvobozovací akce v ugandském Entebbe a likvidace iráckého jaderného reaktoru Osirak.

Pokračovat ve čtení “Zemřel Jicchak Chofi, bývalý ředitel Mosadu” »

luach10. Adar 5740, 27. února 1980 si Egypt a Izrael vyměnily velvyslance, což se stalo symbolem počátku nové éry upřímné, i když někdy studené, diplomacie. V roce 1973 egyptský prezident Anwar Sadat řídil útok na Izrael během Jomkipurové války, ale poté, kdy byl poražen, s existencí Izraele se smířil.

V roce 1977 podepsali Sadat a Menachem Begin v Camp Davidu mírovou smlouvu, za níž spolu s americkým prezidentem Carterem obdrželi Nobelovu cenu míru. Drtivá většina arabského, i obecně muslimského světa byla změnou Sadatova názoru na Izrael rozhořčena. Sadat byl v roce 1981 zavražděn členem egyptského Muslimského bratrstva.

mladý voják Ariel Šaron

mladý voják Ariel Šaron

Ariel Šaron (Ariel Sharon, אריאל שרון) se narodil jako Ariel Scheinermann 26. února 1928 v obci Kfar Malal v Zemi Izrael.

V roce 1942 vstoupil do podzemní židovské armády, do Hagany.

Po vyhlášení nezávislosti Státu Izrael, na nějž zaútočily arabské armády ve snaze nepřipustit vznik židovského státu a hned v zárodku jej zničit, sloužil Ariel Šaron jako velitel jednotky pěchoty v brigádě Alexandroni. Později se stal velitelem čety. Během války byl zraněn v Latrunu při bojích o uvolnění silnice do obleženého Jeruzaléma. Na konci války byl jmenován velitelem jednotky Golani.

Pokračovat ve čtení “Ariel Šaron (1928 – 2014), životopis v datech” »

luach20. listopadu 1977, 10. Kislev 5738, pronesl egyptský prezident Anwar Sadat projev v Knessetu v Jeruzalémě. Sadat byl prvním arabským vůdcem, který oficiálně navštívil Izrael, a to poté kdy jej pozval tehdejší předseda izraelské vlády Menachem Begin. Sadat řídil egyptský útok na Izrael ve válce na Jom Kippur roku 1973, ale poté co utrpěl porážku, se s existencí Státu Izrael smířil.

Většina Arabů byla Sadatovou návštěvou a jeho změnou strategie pobouřena. O rok později Sadat a Begin podepsali Camp Davidskou mírovou smlouvu, za kterou oba obdrželi Nobelovu cenu míru. Součástí dohody byl i závazek Izraele postupně se stáhnout ze Sinajského poloostrova, což Izrael splnil a celou oblast Egyptu vrátil v roce 1983.

Této události se už Sadat nedožil, protože byl za svoji odvahu a za to, že více miloval Egypt, než nenáviděl Židy, 6. října 1981 zavražděn členy Egyptského islámského džihádu. Jedním z těch, kteří Sadata za mír s Izraelem nejzuřivěji nenáviděli, byl vůdce Organizace pro osvobození Palestiny a teroristického hnutí Fatáh Jásir Arafát. Paradoxně tento zločinec během svého života také obdržel Nobelovu cenu míru.

luach22. listopadu 1974. 8. Kislev 5735, přijala OSN rezoluci udělující Organizaci pro osvobození status pozorovatele. Jednalo se o první uznání OOP významnou politickou organizací a mnohými bylo považováno za otevření dveří k případné palestinskoarabské státnosti. Rozhodnutí OSN přišlo 9 dní po projevu Jásira Arafáta k Valnému shromáždění v New Yorku. V projevu, s pouzdrem na pistoli na boku, se Arafát přirovnal k Georgi Washingtonovi a Abrahamu Lincolnovi. V roce 1980 byla Arafátova teroristická Organizace pro osvobození Palestiny uznána evropskými státy a v roce 1994 Izraelem za představitele „palestinského lidu“.

Tento den je také výročím úmrtí Goldy Meir (גולדה מאיר), bývalé předsedkyně izraelské vlády. Narodila se roku 1898 v Kijevě, v tehdejším Rusku (dnes hlavní město Ukrajiny), kde byla svědkem brutálních pogromů a v 8 letech se s rodinou přestěhovala do Milwaukee v USA. O 10 let později při organizování amerického protestního průvodu proti těmto ruským pogromům, se rozhodla uskutečnit alíju. Zapojila se do politiky a byla jednou z 24 lidí (a jen 2 žen), které podepsaly izraelskou Deklaraci nezávislosti. Meirová se stala první velvyslankyní v Sovětském svazu a sloužila jako premiérka během války Jom Kippur v roce 1973. Jednou řekla: „Mír bude, až Arabové budou více milovat své děti, než nenávidět nás.“ Zemřela 8. prosince 1978, 8. Kislev 5739.

luach10. října 1975, 5. chešvanu 5736, podepsal Izrael smlouvu s Egyptem o vrácení Sinaje. Dohoda zavazovala Izrael ke stažení z částí Sinaje, obsazených během války Jom Kipur v roce 1973 a předání oblastí jako demilitarizované zóny, monitorované pozorovateli USA a OSN. Izrael se ale už před tím ze Sinaje stáhl v roce 1956 po vítězné Operaci Kadeš a opětovně se trvale stáhl v roce 1982, po uzavření izraelsko-egyptské mírové smlouvy Anwarem Sadatem a Menachemem Beginem v Camp David.

luach22. října 1973, 26. tišri 5734, přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci o příměří ve válce Jom Kipur. Kyvadlová diplomacie Henryho Kissingera mezi Izraelem a Egyptem přiměla obě strany k akceptování příměří. Boje nicméně pokračovaly ještě další 4 dny. Překvapivý úder na nejsvatější den židovského roku zastihl Izrael nepřipravený a stálo velké úsilí, než se podařilo překvapivý egyptsko – syrský útok odrazil. Izrael ve válce ztratil 2.600 vojáků a 800 tanků. Přestože válka skončila zahnáním Egypťanů i Syřanů za předválečné linie, právě prvotní potíže Izraele ve válce dnes umožňují Arabům nesmyslně tvrdit, že „Říjnová válka“ (někdy také „Ramadánová válka“) byla vítězná – z arabského pohledu je vítězstvím už to, že Izrael se na několik dní dostal pod vojenský tlak. Čtyři roky po příměří navštívil egyptský prezident Anvar Sadat Jeruzalém a v projevu v Knessetu dal najevo ochotu uzavřít mír, k čemuž následně došlo.

luach20. Tišri 5734, 16. října 1973, překročily izraelské síly při rozhodujících bojích západní stranu Suezského průplavu. Divize vedená generálem Arielem Šaronem zaútočila na slabé místo v egyptské linii mezi egyptskou druhou armádou na severu a egyptskou třetí armádou na jihu. V jedněch z nejbrutálnějších bojů celé války se Izraelcům podařilo prorazit egyptskými liniemi a dosáhnout Suezského průplavu. Malá jednotka kanál překročila a vytvořila předmostí na druhém břehu. O několik dní později izraelské síly obklíčily egyptskou třetí armádu a odřízly ji tím od veškerého zásobování, což prakticky ukončilo Jomkipurovou válku.

projev premiéra Netanjahua

projev premiéra Netanjahua

Stát Izrael si včera oficiálním vzpomínkovým shromážděním na vojenském hřbitově na Herzlově hoře v Jeruzalémě připomněl ty, kdo padli v Jomkipurské válce (מלחמת יום הכיפורים) před 40 lety.

Shromáždění se zúčastnili všichni nejvyšší státní představitelé – prezident Šimon Peres (Shimon Peres), předseda vlády Benjamin Netanjahu (Binyamin Netanyahu), ministr obrany Moše Jaalon (Moshe Yaalon), náčelník generálního štábu Izraelských obranných sil generálporučík Beny Ganc (Benny Gantz), stejně jako předseda Knesetu Juli Edelstein (Yuli Edelstein) a vrchní rabíni Izraele Josef Jicchak (Yosef Yitzhak) a David Lau.

Pokračovat ve čtení “Izrael si připomněl 2.673 padlých v Jomkipurské válce” »

83123-לוי מן 1Si vis pacem, para bellum – Chceš-li mír, připravuj válku. Tato slova římského spisovatele Publia Flavia Vegetia Renata jsou, bohužel, historickou pravdou a jejich aktuálnosti neubírá ani to, že byla napsána před šestnácti sty lety.

Izrael byl po šestidenní válce v červnu 1967 v euforii. Izraelská armáda rozdrtila vojska sousedních nepřátelských států Egypta, Sýrie a Jordánska. Jejich sen o zničení židovského státu se rozplynul jak pára v oblacích. Na severu Izrael obsadil strategicky důležité Golanské výšiny, na jihu byly pásmo Gazy a celý Sinajský poloostrov pod kontrolou izraelských ozbrojených sil. Izraelské jednotky se nacházely sto kilometrů od Káhiry a také Západní břeh Jordánu (Judsko a Samaří) bylo pod izraelskou kontrolou. Pokračovat ve čtení “40. výročí Jomkipurové války 6. – 24. října 1973” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Prosinec 2016
Po Út St Čt So Ne
« Lis    
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031  
Archiv