… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




judaismus

images79R8CBGFTouto parašou začíná prehistorie našeho národa. Paraša pojednává o našem praotci Abrahamovi, který ve věku 75 let opouští na Boží příkaz svou vlast, Mezopotámii a město Cháran, aby časem překročil Jordán a vstoupil do kenaánské země, kterou mu a jeho potomkům Hospodin zaslíbil. Abraham עובר (over) – přechází z východního běhu Jordánu na západní, a od této chvíle jej nazýváme אברהם העברי (Abraham ha-ivri), Abraham přešedší řeku Jordán. Odtud máme též slovo עברי (ivri) , což také překládáme jako Hebrejec nebo v ruštině ještě bližší originálu: jevrej. Dále pak máme název pro moderní hebrejštinu: עברית (ivrit).  Kromě toho v Achnatonově (asi 1359-1342 př.o.l.) archivu jeho hlavního města Achetatonu, v nynější egyptské el-Amarně, se našly dopisy-hliněné tabulky kenaánských králů, kteří prosí faraona o pomoc proti kočovným kmenům ohrožujícím jejich městské státy, které nazývají „Apiru“ nebo „Habiru“, což připomíná název „ivri“.

12,1 לֶךְ־לְךָ֛ מֵֽאַרְצְךָ֥ וּמִמּֽוֹלַדְתְּךָ֖ וּמִבֵּ֣ית אָבִ֑יךָ Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu tvého otce  Komentátor Raši (1040-1105) to vysvětluje slovy: „להנאתך ולטובתך – pro své potěšení a pro své dobro“. Když Raši napsal „pro své potěšení“, proč ještě k tomu přidal slova „pro své dobro“? Protože mnohé věci, které člověk dělá pro své potěšení, nemusí mu byt vždy k dobru.(Rabi Chanoch z Aleksandrowa, 1798-1870) Pokračovat ve čtení “Paraša LECH LECHA (Gn 12,1-17,27)” »

Skalní dóm, Chrámová hora, Izrael, Jeruzalém 2015. Dobrin Stojèev

Skalní dóm, Chrámová hora, Izrael, Jeruzalém 2015. Dobrin Stojčev

Jak „putovala“ mešita Al-Aqsa uvedená v koránu z Arabského poloostrova do Jeruzaléma. Jak se rozšířilo území Chrámové hory, aby se zamezil přístup Židům na toto posvátné místo. Zvláštní lekce z historie.
Známé arabské přísloví říká: „Lhář musí mít dobrou paměť“. Důvod je jasný – musí si pamatovat své lži a komu jakou lež říkal, aby se nezapletl sám do svých lží a tak by vše na sebe vyzradil. Toto pravidlo samozřejmě platí i v tak důležité záležitosti, jakou je Jeruzalém, jehož svatost pro sunitský islám se zakládá na politickém výkladu a na jednom z veršů Koránu, zatím co pro šíitský islám je třetím svatým městem po Mekce a Medině jihoirácké město Nadžaf.
Nejstarší islámské prameny uvádějí, že mešita Al Aqsa („Vzdálená“), která je vzpomenuta jednou v Koránu, byla jednou ze dvou mešit, které se nacházely nedaleko vesnice na Arabském poloostrově (dnes Saudská Arábie), jejíž název je Džiarana ležící mezi městy Mekkou a Ta’ifem. Jedna mešita, blízká k vesnici, se nazývá „al-misgad Al-Adna“ neboli „Blízká mešita“. Kdežto druhá mešita, vzdálenější, se nazývá „al-misgad Al-Aqsa“ neboli „Vzdálená mešita“. To je ona mešita uvedená v 17. súře Koránu, kde se píše o Muhammadově mýtické noční cestě od „Svaté mešity“ do „Vzdálené mešity“ v Džiaraně. Pokračovat ve čtení “Islámské lži o Jeruzalému a mešitě Al Aqsa, část I.” »

images 1Synagogální bohoslužby Dne smíření zahajujeme v úterý, 11. října v podvečer (ještě do západu Slunce) aramejskou modlitbou Kol nidrej – כל נדרי neboli Všechny sliby, kterou třikrát opakujeme.

Zmínky o tradici zříkat se před Jom kipurem svých slibů, které jsme dali a pravděpodobně nevyplnili, se nalézají v responsích babylónských gaonů od poloviny 8. století o.l. O čtení modlitby Kol nidrej se v dočteme v gaonské literatuře počínaje polovinou 9. století jako o obřadu, který je jim znám „z jiných zemí“.

Proto někteří vědci odkazujíce na původ Kol nidrej „z jiných zemí“ mají za to, že modlitba vznikla mezi Židy ve visigótském Španělsku koncem 6. století, kdy se visigótští králové zřekli ariánství a přijali katolickou víru. Tímto obratem také skončila jejich tolerance vůči Židům. Nyní katolická církev, která měla plnou podporu španělských králů, se snažila všemi způsoby o pokřtění španělských Židů. Toto nevraživé ovzduší vůči Židům trvalo až do muslimského záboru Pyrenejského poloostrova roku 711. Pokračovat ve čtení “Jom Kipur – Den smíření” »

Jerusalem-From-Sky-80V neděli, 2. října v 18.20 hodin zahajujeme slavnostními bohoslužbami  dvoudenní svátek Roš hašana – Nový rok, který letos připadá na 3. a 4. října. Tradice uvádí, že 1. dne měsíce tišrej Hospodin stvořil Adama a Evu. Jeden z komentářů též uvádí, že Hospodin řekl prvnímu člověku, že v den, kdy ho stvořil, jej bude soudit za jeho činy. Proto Roš hašna nazýváme též Dnem soudu. Tradice také hovoří o tom, že o Roš hašana se před Hospodinem otvírají tři knihy. Do první knihy, pro spravedlivé (Sefer la’cadikim), jsou Hospodinem zapsáni a ihned, o Roš hašana také potvrzeni všichni stoprocentní spravedliví (cadikim g’murim). Pokračovat ve čtení “ROŠ HAŠANA – NOVÝ ROK 5777” »

img712474 (1)V pondělí, 5. září (3. elulu 5776) odešel na věčnost rabín Še’ar Jašuv Kohen. Rabín Kohen se narodil 4. listopadu 1927 (9. chešvanu 5688) v Jeruzalémě rodičům Sáře a Davidu Kohenovým. Jeho otec, rabín, filozof, talmudista a kabalista David Kohen byl znám pod přezdívkou „rabín nazirejec – הרב הנזיר„. Otec jej po narození nazval Šear Jašuv podle jména Izajášova syna (Iz 7,3). Také slíbil, že jeho syn bude od narození nazirejcem – נזיר a také Še’ar Jašuv si do šestnácti let nestříhal vlasy a nepoužíval koženou obuv. Do konce svého života se též vystříhal požívání masa a ryb a nepil víno. Budoucí rabín se učil v jeruzalémské škole Talmud Tora „Geula“, poté v ješívách „Torat jerušalajim“, „Merkaz Ha-Rav“ a „Ec Chajim“. Kromě otcova učení jej nejvíce ovlivnili rabíni Cvi Jehuda Kuk (1891-1982) a Jicchak ha-Levi Herzog (1888-1959), pod jejichž vedením studoval. Ke konci britského mandátu nad Palestinou byl Še’ar Jašuv Kohen aktivním členem podzemní odbojové organizace „Hagana“ a během války Izraele za nezávislost bojoval v řadách „Ecelu – „אצל, který byl založen na učení Vladimira Žabotinského. Še’ar Jašuv Kohen doprovázel konvoje z Jeruzaléma do Guš Ecijonu a účastnil se též jeho obrany. Během obrany Starého Města byl těžce raněn a poté, kdy padla Židovská čtvrť Starého Města do rukou jordánských vojáků Arabské legie byl zajat a s ostatními zajatými obránci Židovské čtvrti odvezen do Amánu a poté do zajateckého tábora v jordánském městě Mafrak. Po propuštění z jordánského zajetí sloužil sedm let v IDF a dosáhl sti podplukovníka – סגן אלוף (sgan aluf). Během své služby se zúčastnil vyjednávání s Jordánci o navrácení pozůstatků padlých obránců Guš Ecijonu. Sloužil jako vojenský rabín a vrchní rabín vojenského letectva. Rabín Kohen studoval na Právnické fakultě Hebrejské univerzity v Jeruzalémě a zabýval se badatelskou činností v oblasti židovského práva. V šedesátých letech 20. století byl náměstkem starosty Jeruzaléma za Národní náboženskou stranu (מפדל). Během jomkipurské války (1973) se přihlásil jako dobrovolník a sloužil jako rabín IDF v oblasti Suezského průplavu. V letech 1975-2011 byl Še’ar Jašuv Kohen vrchním aškenázským rabínem Haify a současně předsedou haifského rabínského soudu (בית הדין הרבני חיפה). Založil též Institut Ariel ( מכון אריאלči מוסדות אריאל) v Jeruzalémě a jeho pobočku v Haifě. Institut se zaměřuje na vzdělávání a zvyšování odborné kvalifikace rabínů a náboženských představených. Rabín Kohen se dlouhá leta zúčastňoval mezináboženského dialogu, zvláště pak mezi Židy a křesťany. Mnohokrát navštívil jako vedoucí nebo člen izraelské delegace Vatikán, kde vedl rozhovory s představiteli katolické církve, několikrát byl přijat i papežem Janem Pavlem II.
Pokračovat ve čtení “Odešel bývalý vrchní aškenázský rabín Haify Še’ar Jašuv Kohen – זצ“ל” »

downloadVcelku bezvýznamný a krátký článek informoval v na nedůležitých stránkách denního tisku o tom, že v České republice bylo rozhodnuto , že Tel Aviv je hlavní město Izraele a jako takové bude prezentováno ve školních atlasech. Popud k této změně dal palestinský velvyslanec v Praze. Izraelské ministerstvo zahraničí vyvíjí úsilí, aby toto rozhodnutí bylo zrušeno. České rozhodnutí následuje po té, kdy v dubnu letošního roku UNESCO rozhodlo, že Chrámová hora náleží muslimům a výlučně muslimům a že její jméno je Mešita Al Aqsa. Je jsou tací, kteří se domnívají, že se jedná o spor mezi Izraelem a palestinskými Araby. Tedy další bod, který se stane předmětem jednání a dohod někdy v budoucnosti. Problém je, že tento pohled na věc je zcela mimo realitu. Přišel čas, abychom všichni otevřeli oči a podívali se a to, co je za palestinskou kampaní týkající se Jeruzaléma.

Hamás, Fatah a Palestinci nábožensky anebo sekulárně orientovaní , moderní anebo tradicionalisté v Izraeli i mimo Izrael vidí jako svojí svatou povinnost vykořenit Jeruzalém z Izraele . Je to pro ně nejsvětější povinnost, nejdůležitější poslání a cíl, od něhož nelze ustoupit. Saeb Erekat, vedoucí týmu vyjednavačů Palestinské autonomie pravidelně prohlašuje, že bez Východního Jeruzaléma jako hlavního města Palestinského státu, takový stát nevznikne.  Jasser Arafat se proslavil frází: „Miliony šahídů pochodují do Al Quds,“ to znamená, že Arabové jsou ochotni obětovat miliony šahídů, aby vyrvali Jeruzalém z židovských rukou.  Pokračovat ve čtení “Skutečný význam české zrady ve věci Jeruzaléma” »

dreamstime_xs_21544282Kórach, z kmene lévijců, se se svými přívrženci vzepřel Mojžíšovu a Áronovu vedení. Kórachova skupina odmítla přiznat Možíšovi a Áronovi jejich výjimečné postavení v pospolitosti s tím, že všichni synové Izraele (celá pospolitost) jsou svatí a Hospodin je uprostřed nich. Komentátor Raši se ptá, co přimělo Kóracha ke vzpouře? Bylo to nesprávné pochopení vidění, kterého se Kórachovi dostalo. Kórach viděl budoucí pokolení své rodiny, z nichž vzejde prorok Samuel a 24 skupiny lévijců sloužících v jeruzalémském Chrámu. Všichni tito vážení lidé budou jeho potomky. Proto si myslel, že nejen Mojžíš s Áronem mají právo na výjimečné postavení v pospolitosti, ale i on se svou rodinou.Je sice pravda, že z jeho synů vzešel prorok Samuel a význační lévijci sloužící v Chrámu, ale Kórach zapomněl na to, že jeho synové se vzpoury nezúčastnili a zůstali věrni Bohem požehnanému Mojžíšovu a Áronovu vedení.

V Talmudu (traktát Berachot 31b) se uvádí, že Hana prosila Všemohoucího, aby syn, který se jí narodí, nebyl ani hloupý a ani chytrý, tj. budoucí prorok Samuel. Proč neměl být „chytrý“? Aby nebyl tak chytrý jako jeho dědeček Kórach, který si špatně vyložil vidění o budoucnosti své rodiny a zle na to doplatil. Pokračovat ve čtení “Paraša KORACH (Nu 16,1 – 18,32)” »

nurit-frid012

Ilustrační foto – rabínský soud a rabínská advokátka, jedna ze zásupkyň rozvádějících se žen. Tyto rabínské advokátky v posledních letech pozitivně ovlivnily situaci žen před rabínskými soudy.

Izraelský statistický úřad publikoval statistiku rozvodovosti za rok 2014 z níž vyplývá, že i v Izraeli se stále více párů rozvádí a to nejen v rámci židovské komunity, ale i mezi křesťany, muslimy a drůzy. Pro českého čtenáře je nutné připomenout, že rozvody, stejně jako sňatky jsou v Izraeli výlučně v rukou církevních institucí, což znamená, že páry, které byly sezdány podle církevního práva, mohou být rozvedeni pouze podle církevního práva, té které církve. Z tohoto důvodu také mnozí křesťané přestupují k pravoslaví, které na rozdíl od katolické církve umožňuje rozvod. Také  dva židé, kteří například v cizině uzavřeli civilní sňatek, pokud se v Izraeli rozvádějí, musí o rozvod žádat rabínský soud.

V roce 2014 se v Izraeli rozvedlo 14430 párů, z toho 11435 židovských, 2101 muslimských, 120 křesťanských a 153 drůzských. Počet rozvodů stoupl percentuálně z 2% v roce 1972 na 13% v roce 2014. Ve srovnání mezi náboženskými skupinami je nejvyšší percentuální podíl mezi židy a znatelně menší v arabské populaci. Z hlediska věku se podíl rozvodů v muslimské populaci snižuje s přibývajícím věkem partnerů, zatímco v židovské popupaci se snižuje teprve ve věku 45-49 let . Počet rozvedených na 1000 ženatých / vdaných osob starších 15 let z celkového počtu obyvatel je 8,8. Toto číslo se mění v různých komunitách, mezi židy je 9.2 rozvedených, mezi muslimy 7.9, mezi křesťany 3.2 a mezi drůzy 5.2. V roce 1996 byl počet rozvedených osob 7.2 na 1000 osob. Pokračovat ve čtení “Statistika rozvodů v Izraeli” »

5,7  והתוודו את חטאתם אשר עשו – Vyznají svůj hřích, jehož se dopustili.

Co znamená „jehož se dopustili“? Dobrý a zkušený lékař vždy hledá příčinu té či oné nemoci. Potom se ji snaží odstranit, neboť bude-li odstraněna příčina nemoci, nemocný se uzdraví mnohem rychleji. Tak se to má i s chováním lidí. Když se chce člověk opět vrátit na správnou cestu s níž sešel – לחזור בתשובה a napravit svůj hřích, například, že někdo něco zpronevěřil či ukradl cizí věc, musí nejdříve nalézt příčinu a důvody, které ho vedly k spáchání takového hříchu. Takovou příčinou je závist. Závist, která vede k porušení desátého Božího přikázání „לא תחמד – nebudeš dychtit, toužit po cizím majetku“. Jak víme עברה גוררת עברה- Hřích vede opět k dalšímu hříchu. Proto se urychleně a se vší vážností musíme začít zabývat jeho příčinou, abychom ji zcela odstranili. Vysvětlení verše והתוודו את חטאתם אשר עשו – Vyznají svůj hřích…. je následující: V okamžiku, kdy se vyznají z určitého konkrétního hříchu, vyznají se také za to „čehož se dopustili“, t.j. i za hříchy, kterých se dopustili dříve a které vedly (byly příčinou) k tomuto konkrétnímu hříchu, z něhož se nyní yvznávají. (Podle díla בית יעקב rabína Jakoba Árona z Alexandrova, zemř. 1869).

Pokračovat ve čtení “Paraša NASO (Nu 4,21 – 7,89)” »

1-toraimages11,3   מבן עשרים שנה ומעלה כל יוצא צבא בישראל  Od dvacetiletých výše, každý kdo je v Izraeli schopen vycházet do boje.

Když (člověk) dospěl do věku dvaceti let, má odpovědnost před nebeským soudem. Tehdy začíná jeho opravdový boj se zlým pudem – יצר הרע a tak začne člověk „vycházet do boje“ a je připraven bojovat proti zlému pudu, neboť jak je psáno:“ הבא להרגך השכם להרגו – Přichází-li tě zabít, vstaň a zabij ho dříve“(midraš Bemidbar Rabba 21:4). V Pirkej avot, kap. 5, mišna 25 čteme slova našich učenců: „Dvacetiletý k stíhání“. Když totiž člověk dosáhne věku dvaceti let, začíná ho stíhat nebeský soud pro jeho hříchy, a proto se musí člověk zmužit a pronásledovat zlý pud – יצר הרע. (Rabi Abraham Mordechaj Alter z Góry, 1866-1948) Pokračovat ve čtení “Paraša BEMIDBAR (Nu 1,1 – 4,21) a svátek ŠAVUOT” »

26,3 אם בחוקותי תלכו ואת מצותי תשמרו – Jestliže se budete řídit mými nařízeními, dbát na má přikázání. 1-toraRaši to vykládá, že se budete usilovně učit Tóru. Když se totiž budete usilovně učit Tóru (ne pouze ji číst, ale usilovně vnikat do hlouky psaného Zákona a rozmýšlet o něm), ulehčí vám to dodržovat všechny zákazy, t.j. micvot „“לא תעשה. Kdo se zabývá učením Tóry, ten sám sebe chrání od zlého pudu – מן יצר הרע. (Podle díla מלא העומר rabína Arie Leiba Zinze, 1768-1833).

26,6 ונתתי שלום בארץ ושכבתם ואין מחריד – A dám mír v zemi a nikdo vás nebude děsit, když ulehnete.Jestliže bude mír v zemi, t. j. na světě, neboť stojí psáno “ v zemi – בארץ“ a ne „ve vaší zemi – בארצכם“, tak i vy budete spát v klidu. Když totiž zuří válka ve světě, tak Židé jsou vždy těmi nejvíce poškozenými. (Podle komentáře na Tóru אור החיים rabína Chajima ibn Attara, 1696 – 1743).  Naši učenci říkali, že během života krále Davida se mu nezdál žádný dobrý sen. Lze to vysvětlit tak, že byl stále zaneprázdněn vedením válek a ty mu nedovolily ani vteřinu odpočinku, dokonce ani ne během nočního spánku. Totiž, pokud je mír, tak člověk uléhá k spánku v klidu a nemá špatné sny, které by jej děsily.(Podle komentáře na Tóru, zvaného כלי חמדה rabína Dana Meira Plotskeho, 1866 – 1928). Pokračovat ve čtení “Paraša BECHUKOTAJ (Lv 26,3-27,34) a Den Jeruzaléma” »

1-tora25,20-21  Sedmý rok odpočinutí – šmita

Možná řeknete: Co budeme jíst sedmého roku, když nebudeme sít ani sklízet žádnou úrodu? Na můj rozkaz sestoupí na vás šestého roku mé požehnání, takže vydá úrodu na tři roky. Když se zeptají „co budeme jíst“, bude nutné Božího rozkazu, aby sestoupilo na zemi jeho požehnání. Rozkazu však nebylo třeba, neboť synové Izraele měli tak pevnou a čistou víru, tudíž neměli také žádné pochybnosti o tom, že by je Hospodin nechal bez obživy. Proto se také Boží požehnání nalézalo již na zemi (Bůh požehnal úrodě šestého roku). Proč se vlastně lidé mají ptát „co budeme jíst“? Zdali ten, který dává život nedá také obživu?! Ne všechna pokolení jsou schopna pochopit Boží zázraky. Taková pokolení budou chtít poznat jaká je přirozená cesta k obživě. Odpověď je taková: Boží požehnání způsobí, že úroda šestého roku bude velice bohatá. Bude to Boží zásah (zázrak) do chodu přírody, vše bude vypadat jako zcela přirozený jev. Pokračovat ve čtení “Paraša BEHAR (Lv 25,1-26,2)” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Prosinec 2016
Po Út St Čt So Ne
« Lis    
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031  
Archiv