… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




judaismus

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Na osm dnů (letos od 16. do 24. 10. v diaspoře do 25.10.) se židé stěhují ze svých domovů do stánků, které si před svátkem postavili, aby v nich jedli, studovali a spali.  Jistě ne všichni tak činí, ale lze předpokládat, že alespoň jednou během svátku každý obyvatel Izraele do stánku – suky vstoupí. Tyto příbytky nás upozorňují na to, že přestože bydlíme ve zděných  domech, které nám poskytují veškerý komfort, není to samozřejmé. A stejně jako naši předkové při východu z Egypta žili po čtyřicet let ve stanech, nesmíme na to zapomenout ani dnes a být si  této situace nejen vědomi, ale i si ji tak trochu prožít.

dreamstime_xs_21544282

יַֽעֲרֹ֤ף כַּמָּטָר֙ לִקְחִ֔י –32,2 Nechť kane jako déšť mé naučení  Svatá slova Tóry se podobají dešti. Ve chvíli, kdy prší, nevidíme ještě blahodárné účinky deště na rostliny. Teprve po určitém čase, když se Slunce vyhoupne zpoza oblaků a začne svítit na zemi, vidíme blahodárné účinky deště. Podobně je to i se slovy Tóry. Ve chvíli, kdy je slyšíme, nejsme ihned schopni postihnout jejich působení. Časem však poznáme jejich blahodárné působení. (Podle rabína Simchy Bunema z Przysuchy, 1765-1827)

Pokračovat ve čtení “HA’AZÍNÚ – האזינו Páta kniha Mojžíšova 32,1-52” »

images 1Synagogální bohoslužby Dne smíření zahajujeme v úterý, 11. října v podvečer (ještě do západu Slunce) aramejskou modlitbou Kol nidrej – כל נדרי neboli Všechny sliby, kterou třikrát opakujeme.

Zmínky o tradici zříkat se před Jom kipurem svých slibů, které jsme dali a pravděpodobně nevyplnili, se nalézají v responsích babylónských gaonů od poloviny 8. století o.l. O čtení modlitby Kol nidrej se v dočteme v gaonské literatuře počínaje polovinou 9. století jako o obřadu, který je jim znám „z jiných zemí“.

Pokračovat ve čtení “Jom Kipur – Den smíření” »

31,1 images79R8CBGFMojžíš šel a vyhlásil celému Izraeli – ויֵּ֖לֶךְ מֹשֶׁ֑ה וַיְדַבֵּ֛ר אֶת־הַדְּבָרִ֥ים הָאֵ֖לֶּה אֶל־כָּל־יִשְׂרָאֵֽל
Tato slova.
Proč se nepíše kam šel Mojžíš? Je to míněno takto: Že v každé epoše vejde Mojžíš do nitra každého syna Izraele. V každém Židovi a každé době je jiskra z našeho učitele Mojžíše. „Mojžíš šel“ do nitra celého národa synů Izraele. (Podle starých učenců). Proto Tóra později uvádí: „Nikdo až dodnes nezná jeho hrob“ (Dt 34,6). Protože náš učitel Mojžíš je „pohřben“ v každém z nás.

Pokračovat ve čtení “Paraša VAJELECH (Dt 31,1-30)” »

צום_גדליה-_לוגו

Je to veřejný půst, který držíme 3. dne měsíce tišrej, ihned po Roš hašana (v tomto roce ve středu, 5. října). Poprvé v bibli tento půst jako půst sedmého měsíce (počítáno od nisanu) je zmiňován v knize proroka Zacharjáše 7,5 a 8,19.Gedalja (Gedaljáš), syn Achikamův byl židovský aristokrat a podobně jako prorok Jeremjáš přívrženec mírového soužití s Babylóňany.Poté, kdy roku 586 př.o.l. Babylóňané zcela okupovali naši zemi, z níž vytvořili svou provincii a vyvrátili Jeruzalém, ustanovil babylónský král Nebúkadnesar II. Gedaljáha, syna Achikamova správcem dobytého Judska. Gedalja a jeho blízcí spolupracovníci žili v městečku Micpe, neboť Jerzualém byl v rozvalinách. Gedalju s jeho lidmi můžeme považovat za jakousi autonomní vládu pod babylónskou kontrolou. Gedalja, který se stal z milosti okupantů správcem země, však nezneužíval svého postavení a snažil se zbytku Židů, které Babylóňané v Judsku ponechali, všemožně pomáhat. Zasazoval se například u Nebúkadnesara o zmenšení daní pro judské obyvatelstvo.

Pokračovat ve čtení “Půst Gedaljášův – Com Gedalja” »

Jerusalem-From-Sky-80V neděli, 2. října v 18.20 hodin zahajujeme slavnostními bohoslužbami  dvoudenní svátek Roš hašana – Nový rok, který letos připadá na 3. a 4. října. Tradice uvádí, že 1. dne měsíce tišrej Hospodin stvořil Adama a Evu. Jeden z komentářů též uvádí, že Hospodin řekl prvnímu člověku, že v den, kdy ho stvořil, jej bude soudit za jeho činy. Proto Roš hašna nazýváme též Dnem soudu. Tradice také hovoří o tom, že o Roš hašana se před Hospodinem otvírají tři knihy. Do první knihy, pro spravedlivé (Sefer la’cadikim), jsou Hospodinem zapsáni a ihned, o Roš hašana také potvrzeni všichni stoprocentní spravedliví (cadikim g’murim).

Pokračovat ve čtení “ROŠ HAŠANA – NOVÝ ROK 5777” »

images79R8CBGF

אַתֶּ֨ם נִצָּבִ֤ים הַיּוֹם֙ כֻּלְּכֶ֔ם לִפְנֵ֖י יְהוָ֣ה אֱלֹֽהֵיכֶ֑ם 29,9 – Vy všichni stojíte dnes před Hospodinem, svým Bohem….

Sobotní oddíl Nicavim čteme vždy o posledním šabatu v roce, před Roš hašana (Novým rokem). Tento šabat nežehnáme v synagógách nastupující nový měsíc – ראש חודש (tišrej), ale tento měsíc žehná Všemohoucí sám, ve své velebnosti. Toto Jeho požehnání nám pak dovává sílu nám, abychom žehnali všechny ostatní měsíce roku.(Podle knihy „כתר שם טוב“, v níž jsou sebrány příběhy o Ba’al Šem Tovu zakladateli moderního chasidismu).

Pokračovat ve čtení “Paraša NICAVIM (Dt 29,9 – 30,20)” »

images79R8CBGF

וְהָיָה֙ כִּֽי־תָב֣וֹא אֶל־הָאָ֔רֶץ –26,1 Až přijdeš do země…  Halachický midraš Sifrej vysvětluje: „Splň tuto micvu a jako odměna ti bude ‚vejdeš do země‘.“ Synové Izraele opravdu nebyli (Hospodinem) zavázáni plnit přikázání o přinášení prvotin úrody-bikurim dříve, než se usadí v zemi Izraele, poté, kdy ji dostanou „do dědictví a usadí se v ní“. Avšak to, že se národ synů Izraele rozhodl ještě před vstupem do Erec Jisrael splnit Boží přikázání o prvotinách, mu pomohlo později při vstupu do země Izraele.  (Podle komentátora MALBIM-a, Meira Leibuše ben JechielaMichaela Wissera, 1809-1879).

Pokračovat ve čtení “Paraša KI TAVO (Dt 26,1 – 29,8)” »

images79R8CBGF

כִּֽי־תֵצֵ֥א לַמִּלְחָמָ֖ה עַל־אֹֽיְבֶ֑יךָ וּנְתָנ֞וֹ יְהוָ֧ה אֱלֹהֶ֛יךָ בְּיָדֶ֖ךָ וְשָׁבִ֥יתָ שִׁבְיֽו….ֹ – 21,1  Když vytáhneš do boje proti svým nepřátelům… a spatříš mezi zajatci ženu krásné postavy, přilneš k ní a budeš si ji chtít vzít za ženu.    V talmudickém taktátu Kidušin 30b se uvádí, že zlý pud (chtíč) – יצר הרע se snaží dennodenně člověka přemoci. Nebýt pomoci Všemohoucího, tak by člověka zlý pud přemohl. Z toho plyne, že je velice těžké zlý pud přemoci přirozenou cestou. Pokud však přece jenom člověk přemůže zlý pud, stojí ho to mnoho fyzických sil a oslabí to celý jeho organismus, což zvláště v době boje proti nepřátelům může „oslabit jeho ruce“, t. j. nebude dostatečně silný pro boj. Proto Tóra říká: „Když vytáhneš do boje proti svým nepřátelům…“ Proto, když již zahájíš boj, můžeš být ubezpečen, že Hospodin, tvůj Bůh ti tvé nepřátele vydá do rukou. Sama Nebesa ti pomohou zvítězit v boji. (Podle díla rabína Moše Alšecha, 1508-1593, תורת משה).

Pokračovat ve čtení “Paraša KI TECE (Dt 21,10 – 25,19)” »

images79R8CBGFJiž v osmnácté kapitole knihy Exodus čteme, že Mojžíšův tchán Jitro radí svému zeťovi, aby nesoudil od rána do večera všechen lid, ale aby si vybral schopné muže, kteří se bojí Boha, muže důvěryhodné, kteří nenávidí úplatek a ti budou soudit lid. Pouze velké causy bude soudit sám Mojžíš. Zde je jasně řečeno jaké kvality má mít soudce.

שֹֽׁפְטִ֣ים וְשֹֽׁטְרִ֗ים תִּֽתֶּן־לְךָ֙…. אֲשֶׁ֨ר יְהוָ֧ה אֱלֹהֶ֛יךָ נֹתֵ֥ן לְך – 16,18 Ustanovíš si soudce… které Hospodin, tvůj Bůh ti dává.  Ustanovíš si soudce a správce ve všech svých branách, které ti Hospodin, tvůj Bůh, pro tvoje kmeny dává. Ustanovíš si nad sebou takové soudce, kteří ti dají „Hospodina, tvého Boha“, t. j. kteří do tvého středu budou vnášet povědomí o Bohu.  (Podle díla בוצינא דנהורא rabína Barucha ben Jechiela Michla z Medžibože, 1753-1811).
Pokračovat ve čtení “Paraša ŠOFTIM (Dt 16,18 – 21,9)” »

img712474 (1)V pondělí, 5. září (3. elulu 5776) odešel na věčnost rabín Še’ar Jašuv Kohen. Rabín Kohen se narodil 4. listopadu 1927 (9. chešvanu 5688) v Jeruzalémě rodičům Sáře a Davidu Kohenovým. Jeho otec, rabín, filozof, talmudista a kabalista David Kohen byl znám pod přezdívkou „rabín nazirejec – הרב הנזיר„. Otec jej po narození nazval Šear Jašuv podle jména Izajášova syna (Iz 7,3). Také slíbil, že jeho syn bude od narození nazirejcem – נזיר a také Še’ar Jašuv si do šestnácti let nestříhal vlasy a nepoužíval koženou obuv. Do konce svého života se též vystříhal požívání masa a ryb a nepil víno. Budoucí rabín se učil v jeruzalémské škole Talmud Tora „Geula“, poté v ješívách „Torat jerušalajim“, „Merkaz Ha-Rav“ a „Ec Chajim“. Kromě otcova učení jej nejvíce ovlivnili rabíni Cvi Jehuda Kuk (1891-1982) a Jicchak ha-Levi Herzog (1888-1959), pod jejichž vedením studoval. Ke konci britského mandátu nad Palestinou byl Še’ar Jašuv Kohen aktivním členem podzemní odbojové organizace „Hagana“ a během války Izraele za nezávislost bojoval v řadách „Ecelu – „אצל, který byl založen na učení Vladimira Žabotinského. Še’ar Jašuv Kohen doprovázel konvoje z Jeruzaléma do Guš Ecijonu a účastnil se též jeho obrany. Během obrany Starého Města byl těžce raněn a poté, kdy padla Židovská čtvrť Starého Města do rukou jordánských vojáků Arabské legie byl zajat a s ostatními zajatými obránci Židovské čtvrti odvezen do Amánu a poté do zajateckého tábora v jordánském městě Mafrak. Po propuštění z jordánského zajetí sloužil sedm let v IDF a dosáhl sti podplukovníka – סגן אלוף (sgan aluf). Během své služby se zúčastnil vyjednávání s Jordánci o navrácení pozůstatků padlých obránců Guš Ecijonu. Sloužil jako vojenský rabín a vrchní rabín vojenského letectva. Rabín Kohen studoval na Právnické fakultě Hebrejské univerzity v Jeruzalémě a zabýval se badatelskou činností v oblasti židovského práva. V šedesátých letech 20. století byl náměstkem starosty Jeruzaléma za Národní náboženskou stranu (מפדל). Během jomkipurské války (1973) se přihlásil jako dobrovolník a sloužil jako rabín IDF v oblasti Suezského průplavu. V letech 1975-2011 byl Še’ar Jašuv Kohen vrchním aškenázským rabínem Haify a současně předsedou haifského rabínského soudu (בית הדין הרבני חיפה). Založil též Institut Ariel ( מכון אריאלči מוסדות אריאל) v Jeruzalémě a jeho pobočku v Haifě. Institut se zaměřuje na vzdělávání a zvyšování odborné kvalifikace rabínů a náboženských představených. Rabín Kohen se dlouhá leta zúčastňoval mezináboženského dialogu, zvláště pak mezi Židy a křesťany. Mnohokrát navštívil jako vedoucí nebo člen izraelské delegace Vatikán, kde vedl rozhovory s představiteli katolické církve, několikrát byl přijat i papežem Janem Pavlem II.
Pokračovat ve čtení “Odešel bývalý vrchní aškenázský rabín Haify Še’ar Jašuv Kohen – זצ“ל” »

downloadVcelku bezvýznamný a krátký článek informoval v na nedůležitých stránkách denního tisku o tom, že v České republice bylo rozhodnuto , že Tel Aviv je hlavní město Izraele a jako takové bude prezentováno ve školních atlasech. Popud k této změně dal palestinský velvyslanec v Praze. Izraelské ministerstvo zahraničí vyvíjí úsilí, aby toto rozhodnutí bylo zrušeno. České rozhodnutí následuje po té, kdy v dubnu letošního roku UNESCO rozhodlo, že Chrámová hora náleží muslimům a výlučně muslimům a že její jméno je Mešita Al Aqsa. Je jsou tací, kteří se domnívají, že se jedná o spor mezi Izraelem a palestinskými Araby. Tedy další bod, který se stane předmětem jednání a dohod někdy v budoucnosti. Problém je, že tento pohled na věc je zcela mimo realitu. Přišel čas, abychom všichni otevřeli oči a podívali se a to, co je za palestinskou kampaní týkající se Jeruzaléma.

Pokračovat ve čtení “Skutečný význam české zrady ve věci Jeruzaléma” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Říjen 2017
Po Út St Čt So Ne
« Zář    
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031  
Archiv