… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




judaistika

images79R8CBGFVe třinácti článcích víry, které zformuloval Maimonides-RAMBAM (1135-1204), se v sedmém článku hovoří o tom, že proroctví našeho učitele Mojžíše משה רבנו- bylo pravdivé a on byl otcem všech proroků, kteří byli před ním a kteří přišli po něm.
Proroctví-נבואה začíná pávě v naší paraše, když se dovídáme, že se Hospodin ukázal Abrahamovi u dubů Mamre – וירא אליו ה‘ באלוני ממרא. Abraham byl nejen prvním monoteistou na světě, ale i naším prvním prorokem žijícím mnoho staletí před Mojžíšem. Nelze také opomenout skutečnost, že Hospodin si proroky vybírá i mezi jinými národy a neomezije se pouze na syny Izraele. Příkladem nám může být Bileám, kterého si najal moábský král Bálak, aby mu proklel Izraele, Bileám ho však blahořečil (Nu 24,5): „מה טובו אהליך יעקב משכנתיך ישראל – Jak skvělé jsou tvé stany, Jákobe, tvé příbytky Izraeli!“ Není snad hezčích slov, která pronášíme vždy, když přicházíme do synagógy, a která se stala součástí ranní liturgie. A hle, tato slova nepronesl žádný židovský prorok, ale prorok pocházející z cizího národa-נביא אומות העולם. Avšak ani Abraham, ani Bileám, který byl v době exodu prorokem s „dloholetou stáží a zásluhami“, a ani velcí proroci, kteří žili a působili po Mojžíšovi, nedosahovali takového stupně prorockého ducha jako Mojžíš, neboť je v Tóře psáno: „ולא קם נביא עוד כמשה אשר ידעו ה‘ פנים אל פנים-Nikdy však již v Izraeli nepovstal prorok jako Mojžíš, jemuž by se dal Hospodin poznat tváří v tvář…“ (Dt 34,10). Přestože prvenství náleží Abrahamovi, ale ani on nedosáhl velikosti prorockého ducha Mojžíšova.
Pokračovat ve čtení “Paraša VAJERA (Gn 18,1-22,24)” »

dreamstime_xs_21544282Tento šabat je posledním, třicátým dnem měsíce avu a tudíž prvním dnem roš chodeš. Proto z aron ha-kodeš vyndáváme dva svitky Tóry. Z prvního čteme pro sedm vyvolaných parašu Ree a z druhého svitku pro maftíra čteme oddíl z Numeri 28,9-15. V neděli, 4. září je první den měsíce elul, tudíž druhý den roš chodeš. Od tohoto dne začínáme každé ráno (kromě šabatu) troubit na šófar.
Pokračovat ve čtení “REE (Dt 11,26 – 16,17) – šabat roš chodeš” »

doc. Dr. Bedřich NosekS laskavým souhlasem šéfredaktorky Fashionbook  přinášíme rozhovor nejen o knihovně a judaistice, který redakce vedla s doc. Dr. Bedřichem Noskem.

Když mě na Teologické fakultě v Praze vítal po hodině talmudu pan Bedřich Nosek (dědeček naší Anit), byla jsem mile překvapená. Totiž, co je lepšího než milý a vřelý učitel, který vás provází vaším studijním životem bez toho, aniž by vám sebral poslední střípky vašeho sebevědomí? Zdálo se mi, že takový Bedřich Nosek je, a na konci našeho setkání jsem si tím už byla jistá.

Pokračovat ve čtení “Zajímavé knihovny a jejich majitelé” »

V květnu letošního roku oslavil požehnané sedmdesáté narozeniny jeden z nejvýznamnějších českých hebraistů a judaistů dr. Bedřich Nosek.

Narodil se do těžké doby protektorátu, jen pár týdnů před vypuknutím heydrichiády. Vystudoval nejprve historii a archivnictví a poté hebraistiku na FF UK, působil jako lektor na Státní jazykové škole a jako odborný pracovník v tehdejším Státním židovském muzeu v Praze. Doba, v níž studoval a pracoval, pochopitelně studiím s jakoukoli souvislostí s židovskou kulturou příliš nepřála. Lidé spojovaní s židovstvím byli pod neustálým dohledem a tlakem ze strany vládnoucí moci a StB. Teprve po roce 1990 mohl dr. Nosek jako mnozí další svobodně pokračovat ve své práci. Právě publikace Bedřicha Noska, které vycházely v euforické době 90. let, patří dodnes k tomu nejlepšímu, co v české judaistické literatuře vzniklo – překlad Maimonidových Šmona prakim – Osmi kapitol o lidské duši a mravním konání (Sefer 1998) a především proslulý a vynikající překlad Pirkej Avot – Výroky otců (Sefer 1994) s obsáhlým komentářem. Výroky otců se naneštěstí od té doby nedočkaly opětovného vydání, ačkoli právě tato práce ztělesňuje dva aspekty, které byly pro Noskův přístup vždy typické: 1) práci s původním textem, nikoli jen spoléhání se na sekundární či terciární zdroje; 2) věrnost a hlubokou úctu k textu a k židovské náboženské tradici.

Pokračovat ve čtení “Významné životní jubileum hebraisty a judaisty Bedřicha Noska” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Srpen 2017
Po Út St Čt So Ne
« Čvc    
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  
Archiv