… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




judaistika

images79R8CBGFVe třinácti článcích víry, které zformuloval Maimonides-RAMBAM (1135-1204), se v sedmém článku hovoří o tom, že proroctví našeho učitele Mojžíše משה רבנו- bylo pravdivé a on byl otcem všech proroků, kteří byli před ním a kteří přišli po něm.
Proroctví-נבואה začíná pávě v naší paraše, když se dovídáme, že se Hospodin ukázal Abrahamovi u dubů Mamre – וירא אליו ה‘ באלוני ממרא. Abraham byl nejen prvním monoteistou na světě, ale i naším prvním prorokem žijícím mnoho staletí před Mojžíšem. Nelze také opomenout skutečnost, že Hospodin si proroky vybírá i mezi jinými národy a neomezije se pouze na syny Izraele. Příkladem nám může být Bileám, kterého si najal moábský král Bálak, aby mu proklel Izraele, Bileám ho však blahořečil (Nu 24,5): „מה טובו אהליך יעקב משכנתיך ישראל – Jak skvělé jsou tvé stany, Jákobe, tvé příbytky Izraeli!“ Není snad hezčích slov, která pronášíme vždy, když přicházíme do synagógy, a která se stala součástí ranní liturgie. A hle, tato slova nepronesl žádný židovský prorok, ale prorok pocházející z cizího národa-נביא אומות העולם. Avšak ani Abraham, ani Bileám, který byl v době exodu prorokem s „dloholetou stáží a zásluhami“, a ani velcí proroci, kteří žili a působili po Mojžíšovi, nedosahovali takového stupně prorockého ducha jako Mojžíš, neboť je v Tóře psáno: „ולא קם נביא עוד כמשה אשר ידעו ה‘ פנים אל פנים-Nikdy však již v Izraeli nepovstal prorok jako Mojžíš, jemuž by se dal Hospodin poznat tváří v tvář…“ (Dt 34,10). Přestože prvenství náleží Abrahamovi, ale ani on nedosáhl velikosti prorockého ducha Mojžíšova. Pokračovat ve čtení “Paraša VAJERA (Gn 18,1-22,24)” »

dreamstime_xs_21544282Tento šabat je posledním, třicátým dnem měsíce avu a tudíž prvním dnem roš chodeš. Proto z aron ha-kodeš vyndáváme dva svitky Tóry. Z prvního čteme pro sedm vyvolaných parašu Ree a z druhého svitku pro maftíra čteme oddíl z Numeri 28,9-15. V neděli, 4. září je první den měsíce elul, tudíž druhý den roš chodeš. Od tohoto dne začínáme každé ráno (kromě šabatu) troubit na šófar.

11,26

הנה אנכי נותן לפניכם היום ברכה וקללה – Hleď, dnes vám předkládám požehnání i zlořečení.

Hleď, abys nevedl (lid) „střední cestou“ a nepřikláněl se ke kompromisům. Předkládám vám požehnání a zlořečení. Požehnání a zlořečení jsou tak principiálně rozdílné protiklady, že mezi nimi není možná „zlatá střední cesta“. Pokud nebudeš vést lid požehnáním, nutně ho povedeš prostřednictvím zlořečení.

(Podle komentáře rabi Obadii Sforna, 1470-1550). Poté, kdy pod Mojžíšovým vedením vyšel národ synů Izraele z Egypta, změnila se o 180 stupňů situace. Bývalí otroci se rázem octli na svobodě. Jejich otrocká psychologie v nich však zůstala nadále zakořeněna. Na poušti byli synové Izraele vystaveni mnoha těžkým zkouškám, v nichž museli obstát. Proto Mojžíš nemohl být vůdcem „zlaté střední cesty“ a kompromisů na tu či onu stranu. Ve svých rozhodnutích musel být Mojžíš jednoznačný a nekompromisní, jinak by čekala celý lid záhuba nejen fyzická, ale i duchovní. Bez pevné Mojžíšovy ruky by se lid vzbouřil (Tóra popisuje několik takových situací), část by se vrátila dobrovolně zpět, do egyptského otroctví, část by se rozprchla. Jako celek by jistě národ Izraele nedošel do zaslíbené země, čímž by se nenaplnil Boží záměr. Pokračovat ve čtení “REE (Dt 11,26 – 16,17) – šabat roš chodeš” »

doc. Dr. Bedřich NosekS laskavým souhlasem šéfredaktorky Fashionbook  přinášíme rozhovor nejen o knihovně a judaistice, který redakce vedla s doc. Dr. Bedřichem Noskem.

Když mě na Teologické fakultě v Praze vítal po hodině talmudu pan Bedřich Nosek (dědeček naší Anit), byla jsem mile překvapená. Totiž, co je lepšího než milý a vřelý učitel, který vás provází vaším studijním životem bez toho, aniž by vám sebral poslední střípky vašeho sebevědomí? Zdálo se mi, že takový Bedřich Nosek je, a na konci našeho setkání jsem si tím už byla jistá. Pokračovat ve čtení “Zajímavé knihovny a jejich majitelé” »

V květnu letošního roku oslavil požehnané sedmdesáté narozeniny jeden z nejvýznamnějších českých hebraistů a judaistů dr. Bedřich Nosek.

Narodil se do těžké doby protektorátu, jen pár týdnů před vypuknutím heydrichiády. Vystudoval nejprve historii a archivnictví a poté hebraistiku na FF UK, působil jako lektor na Státní jazykové škole a jako odborný pracovník v tehdejším Státním židovském muzeu v Praze. Doba, v níž studoval a pracoval, pochopitelně studiím s jakoukoli souvislostí s židovskou kulturou příliš nepřála. Lidé spojovaní s židovstvím byli pod neustálým dohledem a tlakem ze strany vládnoucí moci a StB. Teprve po roce 1990 mohl dr. Nosek jako mnozí další svobodně pokračovat ve své práci. Právě publikace Bedřicha Noska, které vycházely v euforické době 90. let, patří dodnes k tomu nejlepšímu, co v české judaistické literatuře vzniklo – překlad Maimonidových Šmona prakim – Osmi kapitol o lidské duši a mravním konání (Sefer 1998) a především proslulý a vynikající překlad Pirkej Avot – Výroky otců (Sefer 1994) s obsáhlým komentářem. Výroky otců se naneštěstí od té doby nedočkaly opětovného vydání, ačkoli právě tato práce ztělesňuje dva aspekty, které byly pro Noskův přístup vždy typické: 1) práci s původním textem, nikoli jen spoléhání se na sekundární či terciární zdroje; 2) věrnost a hlubokou úctu k textu a k židovské náboženské tradici. Pokračovat ve čtení “Významné životní jubileum hebraisty a judaisty Bedřicha Noska” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Únor 2017
Po Út St Čt So Ne
« Led    
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728  
Archiv