Erdogan lapá syrská letadla; kresba z roku 2012, autor valeriy osipov , licence CC BY 2.0
Pokud si turecký prezident Erdogan myslel, že po sestřelení ruského bojového letounu na hranici se Sýrií, je nejlepším postojem arogance, pak nepochopil, s kým má tu čest. A i když mu to zdá se pomalu dochází, počíná si nadále jako slon v porcelánu. Což nakonec není vůbec špatné.
Pokračovat ve čtení “Turecko:Rusko 1:2 aneb jak se Erdogan chytil do pasti” »
Mapa oblastí osídlených Kurdy: Wikipedia
V posledních měsících Izrael dováží 75 procent spotřeby své nafty z nalezišť, která se nacházejí v autonomních kurdských oblastech na severu Iraku. O tom včera informoval britský list „The Financial Times“. Podle listu peníze, které Izrael platí Kurdům za naftu, jdou na financování boje proti tzv. Islámskému státu. (Připomeňme, že Kurdové v Iráku a Sýrii jsou jediní, kteří efektivně bojují proti barbarské teroristické organizaci ISIL). Kromě Izraele kurdskou naftu nakupují také Itálie, Francie a Řecko. Podle údajů vyhodnocených z družicového sledování tankerů vyplývá, že izraelské firmy od počátku května do 11. srpna koupily 19 milionů barelů kurdské nafty. Obchodní transakce se uskutečnily prostřednictvím mezinárodních obchodních firem Trafigura a Vitol. Prodej kurdské nafty Izraeli ukazuje na určité ochlazení vztahů mezi Kurdy a ústřední iráckou vládou v Bagdádu, která je pod íránským vlivem a tím pádem má negativní postoj k obchodním a diplomatickým stykům s Izraelem.
Jak informovaly koncem minulého týdne některé sdělovací prostředky sledující mezinárodní lodní dopravu, měl iracký kurdský tanker nesoucí jméno United Kalavryta, plout směrem k izraelskému přístavnímu městu Aškelonu. Loď údajně vezla milion barelů ropy. Podle některých zpráv měl kurdský tanker údajně opustit aškelonský přístav v pátek, 27. února, a to již bez nákladu. Pravděpodobně v souvislosti s minulými případy pravděpodobně i v souvislosti s tímto nejnovějším, prohlásila iracká vláda, že pouze ona jediná má právo těžit a prodávat irackou naftu. V současné době iracká vláda v této otázce vede soudní spor. Podle irácké vlády je tedy prodej nafty na severu země Kurdy, v rozporu s vládními směrnicemi a též s hospodářskou politikou iracké vlády.
Pokračovat ve čtení “Kurdský tanker v Aškelonském přístavu” »
Turecko se po 85 letech zákazu chystá povolit užívání písmen „q“, „w“ a „x“, která jsou užívána v kurdském dialektu kurmandží (kurmancî, kurmanji), ale nejsou součástí turecké abecedy.
Povolení užívání zmíněných písmem turecké abecedy by mohlo být součástí nového „demokratického balíčku“, který 30. září předloží vláda premiéra Recepa Tayyipa Erdoğana, informoval íránský kurdský web Kurdpress s odvoláním na turecké noviny Radikal.
Součástí balíčku mají být také další „inovativní a revoluční reformy“, které povolí užívání slov, zakázaných zakladatelem Turecké republiky, Mustafou Kemalem Atatürkem, v roce 1928.
Pokračovat ve čtení “Turecko zruší zákaz kurdské abecedy, ožívají kurdská národní jména” »
zavražděný Ataollah Rezvání
vůdce Islámské revoluce ajatolláh Alí Chameneí
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí vyzval 31. července 2013 Íránce, aby se zdrželi všech styků s věřícími bahá’íského náboženství, které je v Íránu zakázané. Tato veřejná výzva vyvolala obavu, že se islámský režim chystá k dalšímu úderu na komunitu.
Krátce na to, 24. srpna, byl zavražděn věřící bahá’ísta Ataollah Rezvani.
Pokračovat ve čtení “Zesiluje perzekuce víry Bahá’í v Íránu, zavražděn významný věřící” »
mapa Kurdistánu (1992, CIA)
Isa Huso, přední syrský kurdský politik, byl v úterý ráno zavražděn výbuchem bomby uložené v autě před jeho domem ve městě Kamišli (Qamishli) na severovýchodě země u hranice s Tureckem. Oznámila to kurdská tisková agentura Firat. Prakticky současně sunitští džihádisté unesli okolo 200 kurdských civilistů, které drží jako rukojmí, oznámila televize al-Arabíja.
Šedesátiletý Huso byl členem Nejvyšší kurdské rady, aktivistou za kurdskou svobodu a aktivním zakladatelem Kurdské demokratické sjednocené strany (PYD), hlavní syrské kurdské strany, považované také za odnož v Turecku zakázané Strany kurdských pracujících (PKK).
Pokračovat ve čtení “Syrští Kurdové bojují proti džihádistům” »
Autonomní vláda iráckého Kurdistánu v sobotu odmítla obvinění íránských představitelů, že oblast je základnou příslušníků izraelské zpravodajské služby. Uvedla to agentura AFP.
Íránský konzul v regionálním hlavním městě Arbílu (Irbíl, kurdsky Hewlêr) Azím Hosejní (Azim Hosseini) v minulých týdnech prohlásil, že izraelští špioni využívají Kurdistán jako základnu ke sbírání informací a operacím proti Islámské republice. Kurdské úřady obvinění odmítly jako „nepravdivé.“
„Není to poprvé, kdy íránští představitelé toto říkají aniž by předložili důkazy nebo důvody,“ uvedla kurdská regionální vláda v prohlášení.
Pokračovat ve čtení “Irácký Kurdistán odmítl íránské obvinění, že hostí izraelské zpravodajce” »
Tárik Al-Hášimi
Turecko nevydá Iráku bývalého iráckého viceprezidenta Tárika al-Hášimiho (Tareq al-Hashemi, Tariq al-Hashimi, طارق الهاشمي), který byl v Bagdádu v nepřítomnosti obviněn z řízení sunitských eskader smrti. Sdělil to agentuře Anatolia turecký vicepremiér Bekir Bozdag.
„Nevydáme někoho, koho jsme od samého počátku podporovali,“ uvedl Bozdag den poté, kdy Interpol vydal mezinárodní „červené oznámení,“ kterým žádá členské státy o zatčení Hášimiho, jednoho z předních sunitských iráckých představitelů, kvůli „řízení a financování teroristických útoků.“
Pokračovat ve čtení “Turecko odmítá vydat iráckého viceprezidenta viněného z vraždění oponentů” »
íránský prezident na návštěvě jaderného zařízení
Izraelci jsou v utajení v Íránu a snaží se najít „kouřící zbraň,“ tedy jasný důkaz o tom, že íránský jaderný vývoj směřuje k výrobě jaderné zbraně. Uvádí to včerejší vydání britských novin The Sunday Times.
Zůstává otázkou, nakolik tato zpráva ohrožuje bezpečnost izraelské mise.
Příslušníci izraelské zvláštní jednotky operují v přestrojení za íránské vojáky a do Íránu přešli ze základny v Kurdistánu na severu Iráku.
Pokračovat ve čtení “The Sunday Times: Izraelci provádějí tajné operace v Íránu” »
PAŘÍŽ – Sotva prezident Barack Obama doma přivítal americké jednotky z Iráku a pochválil stabilitu a demokracii v zemi, z níž odešli, bezprecedentní vlna násilí napříč Bagdádem i jinde odhalila závažnost irácké politické krize. Je tato krize nešťastnou výjimkou, anebo jde spíš o příznak selhání Obamovy diplomacie na Středním východě, od Egypta po Afghánistán?
Obama si po nástupu do úřadu stanovil pro Střední východ čtyři cíle: před odchodem jednotek stabilizovat Irák, z pozice síly a na základě minimální politické konvergence s Pákistánem se stáhnout z Afghánistánu, dotlačením izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ke zmražení osad dosáhnout zásadního průlomu v mírovém procesu na Středním východě a zahájit dialog s Íránem o budoucnosti jeho jaderného programu. U těchto čtyř zásadních témat Obama očividně nedokázal mnoho.
bezpilotní letoun Heron 1
Podle nepotvrzené zprávy íránské Press TV Izraelské obranné síly nedávno zvýšila své operace v irácké autonomní kurdské oblasti a plánuje rozmístit tam šest bezpilotních letounů, agenty zpravodajské služby a vojenské poradce.
Podle zprávy prezident iráckého Kurdistánu (كردستان العراق) Masúd Barzání (Massoud Barzani, مسعود بارزاني) souhlasil s těmito výsadami výměnou za přijetí určitého počtu iráckých kurdských studentů na izraelské univerzity. Barzání údajně rozmístění povolil bez souhlasu centrální vlády v Bagdádu.
Pokračovat ve čtení “Zpráva: Létají izraelské průzkumné letouny nad Kurdistánem?” »
Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).
Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb
