Výročí (Jahrzeit, járcajt) rabiho Eliyahu Eliezera Desslera (1892 – 30. 12. 1953, 24. Tevet 5714), vlivného filosofa a děkana Ponověžské ješivy (Ponovezh Yeshiva) v Izraeli. Rabi Dessler se narodil v Litvě a později se přestěhoval do Anglie a následně se trvale usídlil v Izraeli. Byl studentem hnutí Musar (zaměřeného na etiku) a čerpal také z mystického učení Maharala z Prahy (Jehuda Löw ben Becalel, מהר“ל – MaHaRaL je hebrejský akronym z Morejnu ha-Rav Löw, „Náš učitel rabi Löw“).
Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 24. Tevet” »
Výročí rabiho Chajma Šmuelevice (Chaim Leib Shmuelevitz, 1902 – 23. 12. 1979, 3. Tevet 5740), po více než 40 let děkana známé ješivy Mir (Mir Yeshiva, ישיבת מיר). Rabín byl znám pro svou bezmeznou lásku v Bohu a lidstvu.
Po propuknutí II. světové války se rabimu Šmuelevicovi a jeho žákům zázračně podařilo získat tranzitní víza a odjet v roce 1940 ze Sovětským svazem okupované Litvy transsibiřskou magistrálou až japonského Kobe a následně do bezpečné čínské Šanghaje, kde stál pět let v čele ješivy. Poté rabi Šmuelevic znovuzřídil Mirskou ješivu v Jeruzalémě. Ješiva rostla až na dnešních 5.000 studentů. Jeho etické výklady, z nichž řada byla publikována i v angličtině, jsou považovány za klasické.
Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 3. Tevet” »
Aharon Kotler
Výročí rabiho Aharona Kotlera, předního znalce Tóry v Litvě a později v USA. Rabi Kotler, nar. 1892, studoval u známého Altera ze Slabodky (Nosson Zvi (Nota Hirsh) Finkel) a byl zetěm rabiho Issera Zalmana Meltzera.
Rabi Kotler vedl různé snahy o záchranu Židů před holocaustem, byl prostředníkem při přesvědčování amerického ministra financí Henryho Morgenthau, aby riskoval svoji politickou kariéru při pomoci zachránit Židy.
Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 2. Kislev” »
rabi Avraham Zuckerman
Rabi Avraham Zuckerman (אברהם צוקרמן), nejstarší nábožensko-sionistický rabín Izraele a ctihodný děkan sítě ješiv Bnej Akiva (Bnei Akiva), zemřel předevčírem večer – 20. října 2013 , 16. Chešvan 5774 – ve věku 98 let.
Rabi Zuckerman byl hospitalizován 15. října v nemocnici Hillel Yaffe v Hadeře a v pátek odpoledne, před šabatem, byl propuštěn do svého domu v Kfar HaRoeh, kde zemřel.
Pokračovat ve čtení “Zemřel rabi Avraham Zuckerman, zakladatel ješiv Bnej Akiva” »
Výročí (Jahrtzeit, járcajt) rabiho Elijaha Kramera (Elijah (Eliyahu) ben Shlomo Zalman), známého jako Vilenský gaon (ha’Gaon ha’Chasid mi’Vilna, „génius z Vilna“, Vilniusu). Je uznáván jako největší rabín za posledních 500 let. Vilenský gaon, nar. 23. dubna 1720, byl obdařen fotografickou pamětí: ve věku tří let již znal zpaměti celou Bibli a ve věku sedmi let znal zpaměti řadu pojednání z Talmudu. Legenda říká, že ve věku dvanácti let byl schopen kabalisticky stvořit Golema (živou bytost z beztvaré neživé hmoty). Byl znám tím, že spal jen dvě hodiny denně v šesti 20 minutových intervalech.
Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 19. Tišri” »
3. října 1802, 7. Tišri 5563 vydal rabi Chaim z Volužinu (vesnice v Litvě, angl. psáno Voluzhin) prohlášení o zřízení nové ješivy. Volužinská ješiva se následně stala evropským centrem toraické vzdělanosti. Studovaly na ní desetitisíce žáků, z nichž se řada stala předními židovskými představiteli. Ješiva byla carským režimem bezohledně perzekvována a v roce 1892 ruská vláda nařídila její uzavření. V hlubším slova smyslu, ale volužinská ješiva přežila; většina současných ješiv následuje volužinský model.
2. září 1942, 20. Elul 5702 bylo nacisty zlikvidováno ghetto v Miru (bělorusky: Мір, rusky: Мир) v Polsku. Mir byl střediskem židovské vzdělanosti v předválečné Evropě, kde se nacházela slavná, v roce 1815 založená, Mirská ješiva (Mir Yeshiva, ישיבת מיר, Yeshivas Mir, Mirrer Yeshiva, Mir). Židé se začali v Miru poprvé usidlovat v 17. století a do konce 19. století už Židé tvořili 62 % obyvatel města. Němci dobyli Mir v červnu 1941, poté, kdy byla původně polská oblast nejprve napadena a anektována Sovětským svazem v září 1939. Když Němci po napadení SSSR město obsadili, popravili zde velké množství Židů. V květnu 1942 byli zbývající Židé nahnáni do místní středověké pevnosti a povražděni.
Návštěva v Litvě
Prezident Izraele Šimon Peres dlí na návštěve v pobalstských republikách Litvě a Lotyšsku. Obě tyto země jsou členské země Evropské unie a obě spojuje i krutý osud tamnějších židovských komunit v době druhé světové války. Šimon Peres jako vždy umí diplomaticky zjemnit krutou minulost a tak i během této návštěvy v místech spojeném s utrpení statisíců židů řekl, že je třeba hledět s optimismem do budoucnosti. Během návštěvy chce také diskutovat o palčivých problémech, zejména evropskému postoji vůči aktivitám Izraele na územích za takzvanou zelenou hranicí tedy oblasti Judeje a Samaří (Šomronu) včetně východního Jeruzaléma a Golanských výšin a v neposlední řadě otázku íránského jaderného programu.
Pokračovat ve čtení “Prezident Šimon Peres na návštěvě v Litvě a Lotyšsku” »
Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).
Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb
