Výročí (Jahrzeit, járcajt) rabiho Eliyahu Eliezera Desslera (1892 – 30. 12. 1953, 24. Tevet 5714), vlivného filosofa a děkana Ponověžské ješivy (Ponovezh Yeshiva) v Izraeli. Rabi Dessler se narodil v Litvě a později se přestěhoval do Anglie a následně se trvale usídlil v Izraeli. Byl studentem hnutí Musar (zaměřeného na etiku) a čerpal také z mystického učení Maharala z Prahy (Jehuda Löw ben Becalel, מהר“ל – MaHaRaL je hebrejský akronym z Morejnu ha-Rav Löw, „Náš učitel rabi Löw“).
Výročí rabiho Chajma Šmuelevice (Chaim Leib Shmuelevitz, 1902 – 23. 12. 1979, 3. Tevet 5740), po více než 40 let děkana známé ješivy Mir (Mir Yeshiva, ישיבת מיר). Rabín byl znám pro svou bezmeznou lásku v Bohu a lidstvu.
Po propuknutí II. světové války se rabimu Šmuelevicovi a jeho žákům zázračně podařilo získat tranzitní víza a odjet v roce 1940 ze Sovětským svazem okupované Litvy transsibiřskou magistrálou až japonského Kobe a následně do bezpečné čínské Šanghaje, kde stál pět let v čele ješivy. Poté rabi Šmuelevic znovuzřídil Mirskou ješivu v Jeruzalémě. Ješiva rostla až na dnešních 5.000 studentů. Jeho etické výklady, z nichž řada byla publikována i v angličtině, jsou považovány za klasické.
Aharon Kotler
Výročí rabiho Aharona Kotlera, předního znalce Tóry v Litvě a později v USA. Rabi Kotler, nar. 1892, studoval u známého Altera ze Slabodky (Nosson Zvi (Nota Hirsh) Finkel) a byl zetěm rabiho Issera Zalmana Meltzera.
Rabi Kotler vedl různé snahy o záchranu Židů před holocaustem, byl prostředníkem při přesvědčování amerického ministra financí Henryho Morgenthau, aby riskoval svoji politickou kariéru při pomoci zachránit Židy.
rabi Avraham Zuckerman
Rabi Avraham Zuckerman (אברהם צוקרמן), nejstarší nábožensko-sionistický rabín Izraele a ctihodný děkan sítě ješiv Bnej Akiva (Bnei Akiva), zemřel předevčírem večer – 20. října 2013 , 16. Chešvan 5774 – ve věku 98 let.
Rabi Zuckerman byl hospitalizován 15. října v nemocnici Hillel Yaffe v Hadeře a v pátek odpoledne, před šabatem, byl propuštěn do svého domu v Kfar HaRoeh, kde zemřel.
Pokračovat ve čtení “Zemřel rabi Avraham Zuckerman, zakladatel ješiv Bnej Akiva” »
Výročí (Jahrtzeit, járcajt) rabiho Elijaha Kramera (Elijah (Eliyahu) ben Shlomo Zalman), známého jako Vilenský gaon (ha’Gaon ha’Chasid mi’Vilna, „génius z Vilna“, Vilniusu). Je uznáván jako největší rabín za posledních 500 let. Vilenský gaon, nar. 23. dubna 1720, byl obdařen fotografickou pamětí: ve věku tří let již znal zpaměti celou Bibli a ve věku sedmi let znal zpaměti řadu pojednání z Talmudu. Legenda říká, že ve věku dvanácti let byl schopen kabalisticky stvořit Golema (živou bytost z beztvaré neživé hmoty). Byl znám tím, že spal jen dvě hodiny denně v šesti 20 minutových intervalech.
Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 19. Tišri” »
3. října 1802, 7. Tišri 5563 vydal rabi Chaim z Volužinu (vesnice v Litvě, angl. psáno Voluzhin) prohlášení o zřízení nové ješivy. Volužinská ješiva se následně stala evropským centrem toraické vzdělanosti. Studovaly na ní desetitisíce žáků, z nichž se řada stala předními židovskými představiteli. Ješiva byla carským režimem bezohledně perzekvována a v roce 1892 ruská vláda nařídila její uzavření. V hlubším slova smyslu, ale volužinská ješiva přežila; většina současných ješiv následuje volužinský model.
2. září 1942, 20. Elul 5702 bylo nacisty zlikvidováno ghetto v Miru (bělorusky: Мір, rusky: Мир) v Polsku. Mir byl střediskem židovské vzdělanosti v předválečné Evropě, kde se nacházela slavná, v roce 1815 založená, Mirská ješiva (Mir Yeshiva, ישיבת מיר, Yeshivas Mir, Mirrer Yeshiva, Mir). Židé se začali v Miru poprvé usidlovat v 17. století a do konce 19. století už Židé tvořili 62 % obyvatel města. Němci dobyli Mir v červnu 1941, poté, kdy byla původně polská oblast nejprve napadena a anektována Sovětským svazem v září 1939. Když Němci po napadení SSSR město obsadili, popravili zde velké množství Židů. V květnu 1942 byli zbývající Židé nahnáni do místní středověké pevnosti a povražděni.
Návštěva v Litvě
Prezident Izraele Šimon Peres dlí na návštěve v pobalstských republikách Litvě a Lotyšsku. Obě tyto země jsou členské země Evropské unie a obě spojuje i krutý osud tamnějších židovských komunit v době druhé světové války. Šimon Peres jako vždy umí diplomaticky zjemnit krutou minulost a tak i během této návštěvy v místech spojeném s utrpení statisíců židů řekl, že je třeba hledět s optimismem do budoucnosti. Během návštěvy chce také diskutovat o palčivých problémech, zejména evropskému postoji vůči aktivitám Izraele na územích za takzvanou zelenou hranicí tedy oblasti Judeje a Samaří (Šomronu) včetně východního Jeruzaléma a Golanských výšin a v neposlední řadě otázku íránského jaderného programu.
Pokračovat ve čtení “Prezident Šimon Peres na návštěvě v Litvě a Lotyšsku” »
Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).
Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb
