Za posledních deset let došlo v západní Evropě k řadě teroristických útoků, násilných aktů s nádechem rasové či náboženské nesnášenlivosti, vraždám, napadení, nepokojům. Namátkou ty nejznámější: 2002 – Španělsko. 2002 Londýn. 2006 – nepokoje v Paříži. 2009 – bombový útok ve Stockholmu. 2011 – Norsko. Od roku 2000 pak lze sledovat markantní nárůst antisemitských útoků po celé Evropě – Německo, Rakousko, Nizozemí, Švédsko, Francie – bestiální umučení pařížského žida Ilana Halimiho, bezpočet útoků na synagogy, hrdinské hanobení hřbitovů, skrytá či otevřená antisemitská vystoupení na veřejnosti, v tisku, v médiích… 70 let po největším protižidovském pogromu v dějinách čelí židovská komunita nárůstu nenávisti podobnému tomu z 30. let 20. století.
Pokračovat ve čtení “Mezi mlýnskými kameny: Židé a evropský multikulturalimus” »
Kdyby klasik žil o 150 let později, napsal by asi právě tato slova. Také pokračování by bylo velmi podobné, jak je klasický Marx napsal ve svém Komunistickém manifestu, pouze místo komunismu stačí dosadit slova – radikální islám.
Radikální islám není již pouhým strašidlem, ale je konkrétní noční můrou všech evropských politiků, kteří chápou, o čem je řeč. On se totiž radikální islám rychle nejen šíří, ale též usazuje a mnohde již pevně usadil v západoevropských zemích. Stačí se podívat do pařížských či londýnských čtvrtí a ulic.
Pokračovat ve čtení “Evropou obchází strašidlo – strašidlo radikálního islámu” »